Buďto mi hráblo nebo tu straší nebo já nevím...

19.5.18 02:28

Buďto mi hráblo nebo tu straší nebo já nevím...

Jsem racionální člověk co se snaží vše nějak odůvodnit, ale tohle už je na mně moc. Na kuchyňské lince máme takové ty visací úchytky. Několikrát se mi už zdálo, že periferně vidím jak se hýbou, ale to si říkám něco se ti zdálo, bolí tě oči jak furt čučíš do počítače. A pak si tak sedím s manželem u stolu a pijeme kafe, když v tom se podívám na linku a jasně vidím, jak jeden ten pant se sám od sebe zvedá nahoru a dolů. Nebimbal se, prostě se zvedal až nahoru a pak zase dolů. Jeden jediný. Zůstala jsem na to zírat a úplně ztuhla. Průvan nebyl, všechna okna byla zavřená a ani nikdo kolem toho neprošel, už dobrých 15 minut jsme seděli u stolu. Potom šel manžel s dcerou na hřiště a já byla sama doma. Šla jsem na záchod si dát cigaretu a z ničeho nic se mi otevřeli samy dveře od toho záchodu, ač jsem je měla zavřené. A v noci když už manžel spal jsem slyšela šílenou ránu. Jako když se převrhne skříňka a vypadnou z toho věci. Šlo to z dětského pokoje. Okamžitě jsem vylítla a letěla se podívat, jestli se dceři něco nestalo. Jenže v pokoji nic, vše v pořádku. Prošla jsem celý byt a nikde nic. A na druhý den v noci mě dcera s pláčem volala. Tak jsem za ní přiběhla a ona, že se bojí. Přitom v tom pokojíčku spinká sama od jednoho roku a vždy v pořádku a ani jí nestrašíme bubáky nebo tak. Ptám se jí co se děje a ona mi říká někdo je pod postýlkou. No málem mě šlak trefil. Než tam měla pokojík byla tam naše ložnice. A před třemi lety když měla dcerka velké bolesti bříška a já s ní byla v obýváku a manžel tam spal tak tam měl spánkovou paralýzu. Viděl u postele ženu, která ukazovala směrem ke zdi, která dělí pokoj od obýváku kde jsem byla v tu dobu já s malou. Chtěl na ní zařvat nech je na pokoji, ale nemohl se pohnout ani vydat hlásku. Pak zavřel oči a jak je otevřel bylo zase vše v pořádku. Byl tenkrát bílý jak stěna a k smrti vyděšený. A pak pár dní na to jsem usnula v obýváku. A on mi ráno říkal, že cítil jak se vedle něj prohýbá matrace tak natáhl ruku, protože myslel, že to jsem já a chtěl mě obejmout, ať si lehnu k němu a sáhl do prázdna na prohnutou matraci. Normálně musela jsem se z toho aspoň vypsat, ať mě někdo ujistí, že jsem fakt jen nějaká přetažená a straší jenom ve filmech…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
6195
19.5.18 05:01

O chce se pořádně vyspat a odpočinout si ideálně v přírodě. Doteď si pamatuju že když jsem se učila na maturitu a na zkoušky na VŠ tak při nedostatku spánku a pohybu jsem měla živé halucinace a to jako třeba chlupatou obludu v kuchyni, co tam pila čaj nebo takové ostré cvakací zuby ze hry Prince of Persia 1 co byly ve futrech do kuchyně. Jinak spánková paralýza je taky pěkný prevít, já ji mám naštěstí jez halucinací ale ten pocit, že mozek je vzhůru a tělo si v klidu spí a nereaguje je děsivý. A co se týče dětské fantazie, tak tam stačí aby někde vidělo zmínku a v té jejich hlavičce to zůstane, kamarádce se takhle začala v noci strachy počůrávat tříletá holka a nakonec se zjistilo, že u babičky viděla kus Kačerů z Kačerova a tam bylo strašidlo ve skříni. Ten strach se dostavil asi měsíc po tom, co to viděla, takže se k tomu dopátrat byl prý docela ofuk.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7034
19.5.18 05:24

@LimitedEdition tak ja bych klidne vzala za fakt ze vam tam strasi :nevim: ale asi bych se sama sebe ptala jestli vam “to” ublizuje nebo ne. Pokud ne asi bych si nasla system jak to logicky vysvetlit sama sobe. Znam to a vlastne co jsem to prijala, tak je vic klid..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
405
19.5.18 06:43

Zažívali jsme něco velmi podobného. Nevěřím na „duchy“, ale opravdu už jsem měla strach, možná i o svou psychiku, neboť už to bylo na zcvoknutí. Naštěstí jsme se stěhovali do domku a tady je klid… Prostě to přestalo. Vysvětlit to tedy nedokážu, ale kdybychom se nestěhovali, tak to nějak řeším. I když doteď moc nevím jak. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.5.18 06:53

Mám husí kůži, v minulém bytě se nám taky stávali takové věci, vlastně celý život mě to pronásleduje. Vždy jsou období kdy je vše v pořádku a potom když se něco děje, tak se začne dít i okolo mě. Snažím si toho nevšímat a nezačít se bát, protože když se začnu bát, tak je to ještě horší :? Dokonce lidi, co na tohle nikdy nevěří, věřit začli, třeba když se otevřeli dveře od nás z bytu (bydleli jsme v přízemí) a někdo vyběhl. Přitom jsme byli doma mi se ségrou a tohle viděla babička a sousedka ze dvora..

  • Citovat
  • Nahlásit
4134
19.5.18 08:49

A kde bydlíte? Kdo tam žil v minulosti?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.5.18 08:50

No, já bych tomu rovněž věřila, jsem samá divná příhoda.
Před několika lety jsem slyšela zvuk, jako kdyby někdo skákal na matraci. Popadl mě hrozný strach, že se něco stane. Hlídala jsem ten večer bráchu, takže jsem vylítla a běžela mu vynadat. Všechno tak rychle, že mi ani nedošlo, že má postel pod zkosenou stěnou v podkroví, takže si asi neskočí… Další večer jsem slyšela pláč. Získala jsem dojem, že je to pláč malé holčičky. Postupně jsem ho začala slýchat - každý rok ve stejném ročním období, ale ne na dny. Letos jsem našla starou fotku domu po nějakých opravách. Bydlela tu babi s dědou, měli 4 syny. Takže na fotce sedí 3 kluci na plotě, 4. na vrátkách a hle, za nohu ho drží holčička… :nevim:
Když se předělával hrob, vzali rodiče urny domů, dali je do garáže. Já parkuju před domem, čili garáží nechodím. V noci se mi zdálo, že tou garáží jdu a v jednom rohu je vidím stát. Náhodou jsem se mámě zmínila, a ta z toho byla hotová, že v tom místě těď stojí urny.
No a jako bonus - můj biologický otec zemřel, když mi byl rok a půl. Jako tátu mám jiného pána, adoptoval mě a bereme se jako vlastní. Máma o bio-otci nikdy moc hezky nemluvila, nezískala jsem k němu žádnou „pozitivní“ vazbu, vztahy s jeho rodinou máma přerušila… Letos se mi zdál sen, že slyším harmoniku. Šla jsem za zvukem a došla do pokoje. Ve vzduchu se vznášela foukací harmonika a hrála. Byla jsem z toho snu děsně vyděšená, ikdyž o nic nešlo. Asi o dva dny později jsem v pokoji byla se synem a celou dobu jsem měla hrozně špatný pocit. Postupně se to začalo stupňovat. Stávalo se to hlavně když jsem byla sama, postupně to „vylézalo“ z daného pokoje… měla jsem pocit, že „to“ za mnou chodí a že je to naštvané. No, nakonec máma přišla s tím, že by to mohl být „bio-otec“. Tak ať dojdu zapálit svíčku na hrob. Vyrazila jsem do místního obchodu pro svíčku a když jsem platila, u pokladny měli foukací harmoniky… Od toho dne to přestalo. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
11737
19.5.18 09:05

Jak to ctu, mam husi kuzi :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24356
19.5.18 09:14
@cecetka píše:
Jak to ctu, mam husi kuzi :roll:

Ja taky. Ale verim tomu, ze takove veci se deji.
Pry se maji jakoby prijmout, privitat ty „duchy“ v tom dome/byte, a…ted si vic nevybavim, co jsem videla. I par dokumentu o tomto.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1062
19.5.18 09:30

Taky mam za sebou par zkusenosti i ve svem okoli. Zkuste si najit nekoho duveryhodneho kdo se zabyva esoterikou a temito vecmi. Jinak to je presne duvod proc bych nikdy nekoupila stary dum nebo nezila na miste, kde je nejaka tragicka historie. U deti se rika ze ty jsou na tyto vjemy citlivejsi, takze ja bych tomu verila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8839
19.5.18 09:37

Za vším hledej hlodavce, prasklé potrubí, výboj elektřiny, atd. ;). Občas se mi taky stane, že procitnu a vidím na polštáři mraveniště, nebo na zemi obrovské pavouky ;). Každý zná člověka, co viděl ducha, ale pokud ho na vlastní oči neuvidím, nevěřím na něj ;).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.5.18 09:47

Může být. Bydlíme v paneláku, hned vedle nás v bytě zemřel pan a rozkládal se několik dní, lidí zavolali policajty až kvůli smradu. O partaj vedle se zabil otec od rodiny při autonehodě, žena to neunesla, utopila syna ve vaně a sama se oběsila v tom bytě, pod námi loni zemřela sousedka. A manžel vídával běhat po chodbě bytu kluka a ukazoval prý směrem k bytu kde matka toho kluka utopila. Máme ale též v baráku souseda co se těmito věcmi mezi nebem a zemí zabývá (dělá i regresní terapie atd) a ten sem pravidelně zve paní, která to tu „čistí“.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.5.18 09:47

Duchovní svět opravdu existuje, a nejenom ten dobrý, ale i ten špatný. Kdoví, co se v tom domě událo někdy v minulosti. Kdysi se to řešilo(a ještě i v dnešní době myslím řeší) tak, že v případě „strašení“ někde v domě, si majitelé pozvali kněze, a ten to tam vykropil svěcenou vodou.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.5.18 10:12

@LimitedEdition zapatrala bych v minulosti domu/bytu a podle toho potom jednala. Mohlo se tam něco stát…

  • Citovat
  • Nahlásit
24356
19.5.18 10:14
@Anonymní píše:
Může být. Bydlíme v paneláku, hned vedle nás v bytě zemřel pan a rozkládal se několik dní, lidí zavolali policajty až kvůli smradu. O partaj vedle se zabil otec od rodiny při autonehodě, žena to neunesla, utopila syna ve vaně a sama se oběsila v tom bytě, pod námi loni zemřela sousedka. A manžel vídával běhat po chodbě bytu kluka a ukazoval prý směrem k bytu kde matka toho kluka utopila. Máme ale též v baráku souseda co se těmito věcmi mezi nebem a zemí zabývá (dělá i regresní terapie atd) a ten sem pravidelně zve paní, která to tu „čistí“.

Jezismarja, to je strasny! 8o 8o Zabit vlastni dite…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama