Chci 3. dítě, manžel ne. Jak se s tím smířit?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 18:41
Chci 3. dítě, manžel ne. Jak se s tím smířit?

Ahoj, je mi 37, manželovi 54, máme sedmiletá dvojčata. Manžel má dospělého potomka, ktery si vydělává. Já poslední dva roky toužím ještě po jednom dítěti, je mi jedno zda by to byl kluk nebo holka. To ranné dětství u dvojčat jsem si moc neužila, bylo to poprvé, takové hektické, zrychlené. Manžel třetí dítě rezolutně odmítá. Že jsem se zbláznila, že je starý, že dvě je i tak moc, že není normální mít tolik dětí, že už to zažívat nechce. Chápu ho, ale neumím v sobě tu touhu potlačit. Nevím ani, zda mám právo ho přemlouvat, tlačit na něj, ale zároveň nevím, jak se smířit s tím, že další už nebude. Hodně žijí dětmi a představa, že mi odrustaji, je pro mě strašidelná. Vím že by mi odrostlo i to třetí dítě, ale asi bych cítila, že je můj život naplněný.
Práci mám jistou, měla bych se kam vratit, vyšli by mi vstříc. Hlídání moc nemáme, ale zvládli jsme to s dvojčaty zvládneme to znovu, navíc děti rostou a asi by časem malé dítě byli schopni pohlídat. manžel vydělává slušně, bydlení máme velké, s autem by problém nebyl. Vlastně kromě manželova věku nevidím žádnou překážku. Teda snad jen, dvojčata máme z ivf, manžel měl tehdy hodně zlý spermiogram. Otázka je jak je na tom dnes, ale během té doby přestal kouřit…tak kdo ví. Znovu bych do ivf určitě nešla.
I okolí na mě dost tlačí, což mi nepřidává. Kamarádky mají třeba jejich druhé nebo i první mimino a já to fakt těžko nesu :-)
Uvítám nějaké názory, nebo rady, jak se s tím smířit. Bojím se, že ve stáří budu kvůli tomu zatrpklá protivná bába :D

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 14 Další »
Reakce:
K K
Zasloužilá kecalka 533 příspěvků 16.07.19 18:44

Buď začít chlastat, nebo spáchat sebevraždu…

A nebo zajít na dětskou onkologii, tam člověka přejdou roupy.

Martha03
Ukecaná baba ;) 1472 příspěvků 16.07.19 18:49

A kdo v okolí na tebe tlačí? Dvě děti jsou normální počet. Musíš se s tím smířit, nebuď sobecka. Můžeš nadávat akorát sama sobě, že sis našla o tolik staršího chlapa, kdyz chceš tolik děti. Jemu se nedivím, tobě ano. Jdi k psychologovi pokud je potřeba.

Venetia
Hvězda diskuse 44921 příspěvků 16.07.19 18:50
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi 37, manželovi 54, máme sedmiletá dvojčata. Manžel má dospělého potomka, ktery si vydělává. Já poslední dva roky toužím ještě po jednom dítěti, je mi jedno zda by to byl kluk nebo holka. To ranné dětství u dvojčat jsem si moc neužila, bylo to poprvé, takové hektické, zrychlené. Manžel třetí dítě rezolutně odmítá. Že jsem se zbláznila, že je starý, že dvě je i tak moc, že není normální mít tolik dětí, že už to zažívat nechce. Chápu ho, ale neumím v sobě tu touhu potlačit. Nevím ani, zda mám právo ho přemlouvat, tlačit na něj, ale zároveň nevím, jak se smířit s tím, že další už nebude. Hodně žijí dětmi a představa, že mi odrustaji, je pro mě strašidelná. Vím že by mi odrostlo i to třetí dítě, ale asi bych cítila, že je můj život naplněný.
Práci mám jistou, měla bych se kam vratit, vyšli by mi vstříc. Hlídání moc nemáme, ale zvládli jsme to s dvojčaty zvládneme to znovu, navíc děti rostou a asi by časem malé dítě byli schopni pohlídat. manžel vydělává slušně, bydlení máme velké, s autem by problém nebyl. Vlastně kromě manželova věku nevidím žádnou překážku. Teda snad jen, dvojčata máme z ivf, manžel měl tehdy hodně zlý spermiogram. Otázka je jak je na tom dnes, ale během té doby přestal kouřit…tak kdo ví. Znovu bych do ivf určitě nešla.
I okolí na mě dost tlačí, což mi nepřidává. Kamarádky mají třeba jejich druhé nebo i první mimino a já to fakt těžko nesu :-)
Uvítám nějaké názory, nebo rady, jak se s tím smířit. Bojím se, že ve stáří budu kvůli tomu zatrpklá protivná bába :D

nech ho v jeho věku už žít, vůbec se mu nedivím. Užívej si, že máš děti už ve věku, kdy už jsou trochu samostatnější a dá se s nimi lecos podniknout. Dvě bohatě stačí.

Milan42
Ukecaná baba ;) 1856 příspěvků 16.07.19 18:51
@K K píše:
Buď začít chlastat, nebo spáchat sebevraždu…A nebo zajít na dětskou onkologii, tam člověka přejdou roupy.

Proč tak drasticky? Stačí toho starého manžela poslat do oběhu a najít si mladšího muže, co ještě děti chce a zároveň mu nevlastní nevadí.

Jen najít s takovými vlastnosti plus ještě aby dobře vydělával, to už bude sakra oříšek.

A jinak „právo“ manžela tlačit do nějakého až 24 letého úvazku samozřejmě nemáš naprosto žádné. Vždyť manželovi na případné promoci potomka bude 78 let… to má velkou šanci, že se ani nedožije…

Annabela11
Závislačka 4202 příspěvků 16.07.19 18:51
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi 37, manželovi 54, máme sedmiletá dvojčata. Manžel má dospělého potomka, ktery si vydělává. Já poslední dva roky toužím ještě po jednom dítěti, je mi jedno zda by to byl kluk nebo holka. To ranné dětství u dvojčat jsem si moc neužila, bylo to poprvé, takové hektické, zrychlené. Manžel třetí dítě rezolutně odmítá. Že jsem se zbláznila, že je starý, že dvě je i tak moc, že není normální mít tolik dětí, že už to zažívat nechce. Chápu ho, ale neumím v sobě tu touhu potlačit. Nevím ani, zda mám právo ho přemlouvat, tlačit na něj, ale zároveň nevím, jak se smířit s tím, že další už nebude. Hodně žijí dětmi a představa, že mi odrustaji, je pro mě strašidelná. Vím že by mi odrostlo i to třetí dítě, ale asi bych cítila, že je můj život naplněný.
Práci mám jistou, měla bych se kam vratit, vyšli by mi vstříc. Hlídání moc nemáme, ale zvládli jsme to s dvojčaty zvládneme to znovu, navíc děti rostou a asi by časem malé dítě byli schopni pohlídat. manžel vydělává slušně, bydlení máme velké, s autem by problém nebyl. Vlastně kromě manželova věku nevidím žádnou překážku. Teda snad jen, dvojčata máme z ivf, manžel měl tehdy hodně zlý spermiogram. Otázka je jak je na tom dnes, ale během té doby přestal kouřit…tak kdo ví. Znovu bych do ivf určitě nešla.
I okolí na mě dost tlačí, což mi nepřidává. Kamarádky mají třeba jejich druhé nebo i první mimino a já to fakt těžko nesu :-)
Uvítám nějaké názory, nebo rady, jak se s tím smířit. Bojím se, že ve stáří budu kvůli tomu zatrpklá protivná bába :D

Myslim ze 2deti bohaté stačí. Tlacit na chlapa? to rozhodně ne…hlavne kdyz uz mu je tolik.

Elephantka
Ukecaná baba ;) 1202 příspěvků 16.07.19 18:51

Vubec ti to nezavidim :( Ja mam 3 deti, to posledni je s odstupem 15 let, ale jsem za nej rada a bylo planovane (a to jsem o dost starsi nez ty). Podle me chxe mit tvuj chlap proste klid. Odzil si prvni dite, pak hektiku s dvojcaty a ma vek na to, hodit si nohy na gauc a neutirat ppinavej zadek miminu a v noci se nevyspat. My zensky to proste vidime jinak. Ja si taky uzivam to detstvi, tu peci, je to jen na par let, az budou ve skole, bude po vsem :-( Vubec nevim, co poradit, asi jen mluvit a mluvit o tom. :hug:

chaela
Ukecaná baba ;) 2428 příspěvků 16.07.19 18:52

Přemlouvat nemá smysl. Manžel taky třetí dlouho nechtěl, nakonec až ve chvíli, kdy jsem už rezignovala a vůbec se s ním o tom nebavilo, sám přišel s tím, ze chce. Ale tvůj manžel podle mě už dávno nemá věk na dítě, spíš na vnouce. Chápu ho, já už bych do toho nešla ani v tvém věku, natož v jeho. Ale toto má každý jinak.
Zkus hlídat děti těm kamaradkam nebo můžeš být v práci jen na půl úvazku a druhý půl úvazek si sežeň nějaké kroužky pro mini děti nebo něco takového. Nebo se soustřeď na práci, rozvijej své koníčky…prostě dělej něco pro sebe.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 18:52

A teď si představ, že bys měla druhá dvojčata a zase kluky. Tohle vyléčilo mojí sestru.

Kaileee
Ukecaná baba ;) 1607 příspěvků 16.07.19 18:53

Takový děda a další dítě? no aspon má rozum, ty už jsi taky dost stará

Tichošlápek
Neúnavná pisatelka 15549 příspěvků 16.07.19 18:54

Nemá cenu přemýšlet nad tím, jak byste to zvládli nebo ne. Manzel řekl ne - velice rozumné vzhledem k jeho věku - takže proč si v hlavě premilas, jak vše půjde? Tím se jen trápíš. Tohle je třeba změnit - neuvažovat nad nerealnou situaci s miminem a soustředit se na reálný život

Ou
Echt Kelišová 8545 příspěvků 16.07.19 18:55

Tak pokud chceš zůstat se svým mužem, tak je opravdu potřeba se začít smiřovat, že to nepůjde- je vcelku logické, že pár let před šedesátkou prostě nechce dalšího kojence. Zároveň pokud před sedmi lety neměl spermie, tak s věkem nedorostly…

Výše napsané rozhodně není výzva k tomu, abys ho opouštěla.

Jinak pro zdárné přežití toho, že ti děti odrůstají je potřeba najít nějaký další smysl života - dost na tom závisí podoba té druhé půlky tvého žití. Jasně že najdeš něco, co ti dává smysl a jasně že to není na úkor štěstí rodiny.

Zatrpknutí na stáří samozřejmě hrozí - ale to by hrozilo i s dalším dítětem - syndrom prázdného hnízda čeká na všechny, kdo svoje ambice a pocit smysluplnosti upnuly právě jen na péči o děti.

Nejjednoduší myšlenka poukazuje k tomu, aby pokud máš ráda děti a jde ti práce s nimi, tak se jim ve volném čase a nebo proměnit svou kariéru. Ať už v pomáhající profesi a nebo třeba založením soukromé školy, či tak něco.

Další variantou je zvážit pěstounství, ale to je něco, do čeho chcete jít oba s manželem.

No a pak je tu celý zbylý vesmír možností.

karkarka
Závislačka 4165 příspěvků 16.07.19 18:55

Přemlouvat ho nemá smysl. Už je dost stary a děti si už odzil, teď chce mít klid. Chápu ho. Ty taky nejsi nejmladší, užívej si děti co už máš.

Milan42
Ukecaná baba ;) 1856 příspěvků 16.07.19 18:56
@Anonymní píše:
A teď si představ, že bys měla druhá dvojčata a zase kluky. Tohle vyléčilo mojí sestru.

Nebo trojčata.

Plus v 37 letech má zakladatelka velmi zvýšenou šanci na vrozené vady… jo a takový Downův syndrom dokáže zničit celou rodinu.

Petrusska007
Ukecaná baba ;) 1306 příspěvků 16.07.19 18:57
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi 37, manželovi 54, máme sedmiletá dvojčata. Manžel má dospělého potomka, ktery si vydělává. Já poslední dva roky toužím ještě po jednom dítěti, je mi jedno zda by to byl kluk nebo holka. To ranné dětství u dvojčat jsem si moc neužila, bylo to poprvé, takové hektické, zrychlené. Manžel třetí dítě rezolutně odmítá. Že jsem se zbláznila, že je starý, že dvě je i tak moc, že není normální mít tolik dětí, že už to zažívat nechce. Chápu ho, ale neumím v sobě tu touhu potlačit. Nevím ani, zda mám právo ho přemlouvat, tlačit na něj, ale zároveň nevím, jak se smířit s tím, že další už nebude. Hodně žijí dětmi a představa, že mi odrustaji, je pro mě strašidelná. Vím že by mi odrostlo i to třetí dítě, ale asi bych cítila, že je můj život naplněný.
Práci mám jistou, měla bych se kam vratit, vyšli by mi vstříc. Hlídání moc nemáme, ale zvládli jsme to s dvojčaty zvládneme to znovu, navíc děti rostou a asi by časem malé dítě byli schopni pohlídat. manžel vydělává slušně, bydlení máme velké, s autem by problém nebyl. Vlastně kromě manželova věku nevidím žádnou překážku. Teda snad jen, dvojčata máme z ivf, manžel měl tehdy hodně zlý spermiogram. Otázka je jak je na tom dnes, ale během té doby přestal kouřit…tak kdo ví. Znovu bych do ivf určitě nešla.
I okolí na mě dost tlačí, což mi nepřidává. Kamarádky mají třeba jejich druhé nebo i první mimino a já to fakt těžko nesu :-)
Uvítám nějaké názory, nebo rady, jak se s tím smířit. Bojím se, že ve stáří budu kvůli tomu zatrpklá protivná bába :D

Možná jedině manžela ujistit, že veškerá péče o mimino bude na tobě a že neslevíš z jeho komfortu (což ale asi půjde těžko :think: ). Také bys pak musela počítat s tím, že ti s ničím nepomůže a nemohla bys mu to ani slůvkem vyčíst. Otázka je, pokud k tomu nakonec manžel svolí, zda ti ta oběť mateřské touze bude stát za to :think:

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 14 Další »
Váš příspěvek
Reklama