Chci druhé dítě, ale odkládám ho kvůli financím

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:06
Chci druhé dítě, ale odkládám ho kvůli financím

Ahoj, není tu náhodou někdo v podobné situaci na pokec? Je mi 29, manželovi 30 a máme 4 letého kluka. Já už docela prahnu po druhém dítěti. Ale teprve teď, co chodím do práce, tak se finančně trochu vzpamatováváme. Přece jem chci, aby syn byl zajištěný, předěláváme starý domek, na který pořád nebyli peníze a tak. Bojím se, že s druhým pak můžu mít problém najít práci a že teď máme šanci se vzchopit a nechci ji zahodit. Ale je mi to líto, to druhé mi prostě nějak chybí.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:10

Tohle je těžké rozhodnutí. Ale mám to podobně. Mě je 33, chlapovi 42 a máme roční, jsem zatím na RD, ale druhé prostě nevím jestli mít nebo ne. U nás je třeba i problém, že nemáme žádné příbuzné, kteří by pomohli. Takže u na to vidím tak, že vyhraje rozum nad citem. Ale vy jste ještě mladí, můžeš mít dítě klidně za 5 let a to se už pracovně realizujes něco nasetris a bude pak líp.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:22

Řešíme podobný problém. Mně je sice 20, partnerovi 32 a máme spolu syna 2,5 roku. Já jsem původně chtěla mít děti tak 2-3 roky od sebe, ale finančně tak tak vycházíme. Když měsíčně ušetříme 1-2 tis., jsme rádi, jenže přijde něco důležitého, a rezerva opět na minimu. Od podzimu jde syn kvůli zdravotním problémům do soukromé školky na 3 dny v týdnu, a já ani nevím, jak seženu práci, mám jenom maturitu z gymnázia, takže předpoklady nic moc. Druhé by prostě přineslo velké finanční problémy. :( Takže se spíš bavíme o tom, že až syn bude chtít mít víc volnosti a prostoru bez nás, tak zkusíme druhého „jedináčka“, u mě věk problém nebude, a partner to snad nějak zvládne. :lol:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:31

Napíšu ti to takhle, ikdyž mě za to ostatní baby ukamenují. :lol: My měli nezodpovědně dvě děti hned za sebou, když jsme byli téměř bez peněz a bydleli v nájmu v malém bytě. Plánované nebylo logicky ani jedno, ale na potrat jsem jít nechtěla, ikdyž jsme o něm hlavně u druhého hodně přemýšleli. Někdy to bylo krušné, nemohli jsme si dovolit nové oblečení a vybavení, takže jsme vše sehnali po rodině. Kočár z druhé ruky. Atd. Využili jsme i pomoc státu, za což nejsem vůbec hrdá, ale příspěvek na bydlení nám hodně pomohl. Potom ale manžel několikrát povýšil. Plat měl mnohem vyšší a najednou jsme si mohli dovolit vše a i více než ostatní. :) Koupili jsme si auto, pozemek, velký byt na hypo a máme se, myslím, skvěle. Dětem je +-4 roky, takže jsou pořád malinké a ty roky, kdy jsme se neměli zas až tak dobře si ani nepamatují. A nikdy jsem nelitovala. Děti jsou parťáci, zbožnují se. Když nejsou spolu, jsou smutné, vyhledávají se. Kryjí se, pomáhají si. Tím chci říct, že sourozenec je to nejvíc, co se dá do života dát. Já sama mám sestru a jsem tak ráda, že jí mám :srdce: (i naši přemýšleli nad jedináčkem). Nedokážu si představit být o to vše, co jsme spolu zažili, ochuzená. A to naši také neměli při nás dětech moc peněz. Moje rada zní, pokud druhé chceš, jdi do toho. :hug: Hodně štěstí!

PaníBovaryová
Závislačka 4899 příspěvků 08.07.19 09:38

Myslim, ze tohle trapi hodne mladych rodin. Na jedno dite ty penize vzdycky nejak vydelate, ale druhe.. to mas dvakrat vydaje za leky, dovolene, sportovni vybaveni, skolni vylety, koleje, poplatky za studium, ty urcite budou. To je tak na druhou hypoteku.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:38

Mame v rodine dva pary, kteri taky..az bude prvi vetsi, az poridime vetsi byt, az koupime lepsi auto..az az…nakonec to neslo, IVF se nezdarilo..proste obe jedinacka a dnes litují… :nevim:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:39

Tak na rodicaku bez penez nebudes a vzdy to nejak jde kdyz se uskromnis, ja si preji druhe uz 6 let, synovi je 8 a az ted nejspis budem zkouset s darcem, pritel se konecne rozhoupal.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:40
@Anonymní píše:
Napíšu ti to takhle, ikdyž mě za to ostatní baby ukamenují. :lol: My měli nezodpovědně dvě děti hned za sebou, když jsme byli téměř bez peněz a bydleli v nájmu v malém bytě. Plánované nebylo logicky ani jedno, ale na potrat jsem jít nechtěla, ikdyž jsme o něm hlavně u druhého hodně přemýšleli. Někdy to bylo krušné, nemohli jsme si dovolit nové oblečení a vybavení, takže jsme vše sehnali po rodině. Kočár z druhé ruky. Atd. Využili jsme i pomoc státu, za což nejsem vůbec hrdá, ale příspěvek na bydlení nám hodně pomohl. Potom ale manžel několikrát povýšil. Plat měl mnohem vyšší a najednou jsme si mohli dovolit vše a i více než ostatní. :) Koupili jsme si auto, pozemek, velký byt na hypo a máme se, myslím, skvěle. Dětem je +-4 roky, takže jsou pořád malinké a ty roky, kdy jsme se neměli zas až tak dobře si ani nepamatují. A nikdy jsem nelitovala. Děti jsou parťáci, zbožnují se. Když nejsou spolu, jsou smutné, vyhledávají se. Kryjí se, pomáhají si. Tím chci říct, že sourozenec je to nejvíc, co se dá do života dát. Já sama mám sestru a jsem tak ráda, že jí mám :srdce: (i naši přemýšleli nad jedináčkem). Nedokážu si představit být o to vše, co jsme spolu zažili, ochuzená. A to naši také neměli při nás dětech moc peněz. Moje rada zní, pokud druhé chceš, jdi do toho. :hug: Hodně štěstí!

Hele to s tím sourozencem, je fajn, že to vyšlo tobě a segre a dobře že se mají vaše děti rady, ale nikde není záruka, že se budou mít sourozenci rádi. Já mám 3 sourozence a do smrti rodičů jsme fungovali dobře a po jejich smrti jsme rozhádani na kost. Což mě mrzí, ale vstupuje tam dost element mazelek apod

Ernais
Kecalka 121 příspěvků 08.07.19 09:47
@Anonymní píše:
Napíšu ti to takhle, ikdyž mě za to ostatní baby ukamenují. :lol: My měli nezodpovědně dvě děti hned za sebou, když jsme byli téměř bez peněz a bydleli v nájmu v malém bytě. Plánované nebylo logicky ani jedno, ale na potrat jsem jít nechtěla, ikdyž jsme o něm hlavně u druhého hodně přemýšleli. Někdy to bylo krušné, nemohli jsme si dovolit nové oblečení a vybavení, takže jsme vše sehnali po rodině. Kočár z druhé ruky. Atd. Využili jsme i pomoc státu, za což nejsem vůbec hrdá, ale příspěvek na bydlení nám hodně pomohl. Potom ale manžel několikrát povýšil. Plat měl mnohem vyšší a najednou jsme si mohli dovolit vše a i více než ostatní. :) Koupili jsme si auto, pozemek, velký byt na hypo a máme se, myslím, skvěle. Dětem je +-4 roky, takže jsou pořád malinké a ty roky, kdy jsme se neměli zas až tak dobře si ani nepamatují. A nikdy jsem nelitovala. Děti jsou parťáci, zbožnují se. Když nejsou spolu, jsou smutné, vyhledávají se. Kryjí se, pomáhají si. Tím chci říct, že sourozenec je to nejvíc, co se dá do života dát. Já sama mám sestru a jsem tak ráda, že jí mám :srdce: (i naši přemýšleli nad jedináčkem). Nedokážu si představit být o to vše, co jsme spolu zažili, ochuzená. A to naši také neměli při nás dětech moc peněz. Moje rada zní, pokud druhé chceš, jdi do toho. :hug: Hodně štěstí!

No asi takhle. Vam to vyslo a z tezke situace jste se nastesti vyhrabali. Bohuzel ne kazdemu se to povede, poridi si druhe ditko, z mala penez je jeste min penez, zlepseni neprijde a pak tu mame diskuze, kde zakladatelka resi kde si muze pujcit, protoze jsou bez penez, rodina nepomuze a co ted…Takze porizovani druheho pri spatne financni situaci je hoodne velky risk.

Ernais
Kecalka 121 příspěvků 08.07.19 09:53
@Anonymní píše:
Napíšu ti to takhle, ikdyž mě za to ostatní baby ukamenují. :lol: My měli nezodpovědně dvě děti hned za sebou, když jsme byli téměř bez peněz a bydleli v nájmu v malém bytě. Plánované nebylo logicky ani jedno, ale na potrat jsem jít nechtěla, ikdyž jsme o něm hlavně u druhého hodně přemýšleli. Někdy to bylo krušné, nemohli jsme si dovolit nové oblečení a vybavení, takže jsme vše sehnali po rodině. Kočár z druhé ruky. Atd. Využili jsme i pomoc státu, za což nejsem vůbec hrdá, ale příspěvek na bydlení nám hodně pomohl. Potom ale manžel několikrát povýšil. Plat měl mnohem vyšší a najednou jsme si mohli dovolit vše a i více než ostatní. :) Koupili jsme si auto, pozemek, velký byt na hypo a máme se, myslím, skvěle. Dětem je +-4 roky, takže jsou pořád malinké a ty roky, kdy jsme se neměli zas až tak dobře si ani nepamatují. A nikdy jsem nelitovala. Děti jsou parťáci, zbožnují se. Když nejsou spolu, jsou smutné, vyhledávají se. Kryjí se, pomáhají si. Tím chci říct, že sourozenec je to nejvíc, co se dá do života dát. Já sama mám sestru a jsem tak ráda, že jí mám :srdce: (i naši přemýšleli nad jedináčkem). Nedokážu si představit být o to vše, co jsme spolu zažili, ochuzená. A to naši také neměli při nás dětech moc peněz. Moje rada zní, pokud druhé chceš, jdi do toho. :hug: Hodně štěstí!

Tim te samozrejme nijak nekamenuji. Jen konstatuji situaci. Sama nejsem prilis zastancem porizovani deti az na to bude „perfektni“ cas, protoze ten dost casto neprijde. Ale i tak to porizeni ditete musi byt trosicku s rozumem, aby rodina nesla o zebracke holi..

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 09:54

Jste věkově dle mě v pohodě na to, abyste si další pořídila za 2-4 roky. Můj brácha má 3 (2 tedy přisvojil), žijí z ruky do pusy už druhý rok, v nájmu, pořád chodí pro peníze za mým otcem a sem tam i mamkou, já jim taky sem tam pomohu tím, že něco koupím a nechci po nich peníze, něco jim daruji. Dle mě je dnes hodně nezodpovědné, když rodina jede na doraz či do mínusu a nemá vyhlídku lepších peněz jen proto, že si pořídili (další) dítě a finanční stránku neřešili či bagatelizovali. U nás v rodině to dělá sem tam vypjaté situace mezi námi, protože jejich problémy jsou způsobeny jejich nezodpovědným přístupem, ne něčím, co nemohli ovlivnit (třeba úraz, nemoc).
U vás to vidím pozitivně. Pokud se nyní vzpamatováváte a vnímáte, že začínáte vydělávat, chvilku vyčkejte a pak pořiďte sourozence. Sourozencec v dětství je k nezaplacení, já bych bez bráchy byla v dětství nešťastná, byť nyní v dospělosti byly chvíle, kdy jsme byli rozhádaní.
Já mám jedno, máme se dobře, druhé plánujeme, taky ve mně trochu hlodá červíček strachu, ale hodně odkládám, kdyby byly finanční potíže (u mě to je umocněno tím, že já jsem živitelka rodiny a manžel je na rodičáku, navíc je po léčbě rakoviny, taky splácíme hypotéku, ale naštěstí málo a byt máme komplet opravený - bratr v nájmu platí víc jak my za hypotéku spolu s poplatky za byt). Anonym z důvodu osobních informací.

keti
Kecalka 287 příspěvků 08.07.19 10:05

Řešila jsem něco podobného před pár lety..chtěla jsem druhé holce byly asi čtyři, jenže jsme zrovna kupovali dům a výdaje byly markantní, nemohla jsem si ani představit, že bych šla na mateřskou..holka šla pak do školy a výdaje rostly, dva platy byly nutnost..
Dneska je jí 9, mě 38 a jsem konečně těhu, termín mám v září a jsem strašně ráda, že už si to konečně mužeme dovolit. Je to o životním standardu, dcera má co potřebuje barák nechátrá ale vše nutné jsme opravili, konečně mám pocit že je vhodná doba na mimi, ikdyž bude mezi nimi rozdíl, vím že je to lepší, než přivést dítě do nouze a táhnout to jen taktak..
Radím počkej, nenechávej to osudu, školák přinese další výdaje, nebude to snadné…z nedostatku financí vzniknou hádky, partner uteče a aco ty se dvěma dětmi? zajistíš je? :nevim:

g.sandova
Kelišová 5704 příspěvků 08.07.19 10:05

To je tedy situace. Sama čekám čtvrté a vím, jaké to je, chtít dítě. Finančně jsem ns to začala být hodně dobře až po narození třetího. Ničeho nelituji. Někdy miorijde lepší mít ty děti hned po sobě a pak do práce, nez to roztahovat.
Nlny je že nemáte dořešen bydlení. Ns druhou stranu ještě si můžeš dovolit počkat

necy
Kecalka 120 příspěvků 08.07.19 10:20

Tak ja chtela vzdy jedinacka. Kvuli financim aby mel proste vse.Ve dvou letech prvniho ditete mi doslo, ze financne na tom nejsme spatne a syn ma vsechny mozne blbosti, ale je sam. Hrozne chtel deti. A tim se u me vytvorila touha po druhem diteti. Porad jsem spekulovala, ze pujdu do prace. Treba jen na rok. A protoze bych mela pekne penize tak bysme dost nasetrili.Pak jsme se sverila manzelovi.Ten mi rekl at do toho jdem hned.Ale mame penize jeste co jsme meli nasetrene na prvni dite. Obcas znich vemem, ale zase se tam vraci a porad tam drzime castku co jsme si rekli, ze tam minimalne bude. Nebudu to prodluzovat zkusili jsme to. Povedlo se nam na prvni pokus 8o Byl to pro vsechny sok.Vzdy jsem opravdu odpovidala, ze chci jen jedno dite.Tak padli spekulace, ze je druhe dite nechtene. Jinak rodice uz nemam. Tchani zacli mit zajem o starsiho az kdyz byl 3+ a zacal byt pro ne partak :nevim:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.07.19 10:25

@keti A nestrádá dcera, nebo nestrádala, že neměla sourozence? Ve mě se pořád bijou dva pocity. Že je syn chudák, že je sám. Říkám si, že moje maminka měla v mém věku už 3 děti a měla velkou rodinu. A Pak když bude druhé, že zas bude chudák, že není tolik peněz. Děsí mě konkurence, já sama bych takto byla spokojená. Ale děti jsou zlý. Nechci aby se mu ve škole děti smáli že je z chudé rodiny. Ja z ní jsem a nebylo mi příjemný chodit vesměs jen v děděném oblečení, koukat jak ostatní jezdí na dovolenou a já nikdy nikam.. Nevím, co je v tomto případně lepší.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama