Chci druhé dítě, už jsem se z toho zbláznila

Anonymní
10.11.19 03:30

Chci druhé dítě uz jsem se z toho zbláznila

Tohle je snad moje poslední možnost se dát dohromady, potřebuju poradit jak dokázat manželovi že nejsem nemocná.
Abych vás uvedla do obrazu. Máme 1 dítě, tříletou holku a od jejich 1.narozenin si přeju druhé dítě, ale měla jsem dlouhé kokoti Ani deprese a tak jsem se šla léčit. A bylo to chvilu dobrý jenže pak jsem začala myslet na to druhý dítě, a tak moc ho chci že jsem se z toho asi už zblaznila, protože jsem musela čekat až se manžel rozhodně že už je pravý čas. Trvá to už dva roky, a mám z toho těžké deprese, manžel mě posílá k psychiatrovi a nechce slyšet že je to kvůli tomu že chci dite a že až otehotnim se to zlepší, on si myslí že jsem „nemocná na hlavu“ a dokud se nevylecim dítě mít nebudeme. Jak mu ještě mám vysvětlit že problém je v tom že prostě chci to dítě a vše se změní? Já to prostě vím a vím že se má prvně odstranit problém aby zmizeli následky, a ty jsou deprese.. je to furt dokolečka.. už jsem mu řekla že když to tak chce tak se nadopuju prášky ale už nikdy nebudeme šťastná rodina, můj vztah k němu se prostě změní..

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
10.11.19 03:34
@Anonymní píše:
Tohle je snad moje poslední možnost se dát dohromady, potřebuju poradit jak dokázat manželovi že nejsem nemocná.
Abych vás uvedla do obrazu. Máme 1 dítě, tříletou holku a od jejich 1.narozenin si přeju druhé dítě, ale měla jsem dlouhé kokoti Ani deprese a tak jsem se šla léčit. A bylo to chvilu dobrý jenže pak jsem začala myslet na to druhý dítě, a tak moc ho chci že jsem se z toho asi už zblaznila, protože jsem musela čekat až se manžel rozhodně že už je pravý čas. Trvá to už dva roky, a mám z toho těžké deprese, manžel mě posílá k psychiatrovi a nechce slyšet že je to kvůli tomu že chci dite a že až otehotnim se to zlepší, on si myslí že jsem „nemocná na hlavu“ a dokud se nevylecim dítě mít nebudeme. Jak mu ještě mám vysvětlit že problém je v tom že prostě chci to dítě a vše se změní? Já to prostě vím a vím že se má prvně odstranit problém aby zmizeli následky, a ty jsou deprese.. je to furt dokolečka.. už jsem mu řekla že když to tak chce tak se nadopuju prášky ale už nikdy nebudeme šťastná rodina, můj vztah k němu se prostě změní..

Oprava žádné kokoti tam nepatří, bylo to poporodni deprese mobil mi to opravil šikovně..

  • Nahlásit
  • Citovat
3852
10.11.19 03:36
@Anonymní píše:
Tohle je snad moje poslední možnost se dát dohromady, potřebuju poradit jak dokázat manželovi že nejsem nemocná.
Abych vás uvedla do obrazu. Máme 1 dítě, tříletou holku a od jejich 1.narozenin si přeju druhé dítě, ale měla jsem dlouhé kokoti Ani deprese a tak jsem se šla léčit. A bylo to chvilu dobrý jenže pak jsem začala myslet na to druhý dítě, a tak moc ho chci že jsem se z toho asi už zblaznila, protože jsem musela čekat až se manžel rozhodně že už je pravý čas. Trvá to už dva roky, a mám z toho těžké deprese, manžel mě posílá k psychiatrovi a nechce slyšet že je to kvůli tomu že chci dite a že až otehotnim se to zlepší, on si myslí že jsem „nemocná na hlavu“ a dokud se nevylecim dítě mít nebudeme. Jak mu ještě mám vysvětlit že problém je v tom že prostě chci to dítě a vše se změní? Já to prostě vím a vím že se má prvně odstranit problém aby zmizeli následky, a ty jsou deprese.. je to furt dokolečka.. už jsem mu řekla že když to tak chce tak se nadopuju prášky ale už nikdy nebudeme šťastná rodina, můj vztah k němu se prostě změní..

:mrgreen: Co znamena : " mela jsem dlouhe kokoti"?

A ted vazne, dite by se melo narodit rodicum v dobre dusevni kondici, pokud mas deprese, (protoze prej nemas druhe dite), jsi naprosto nevhodnej rodic. Ty si myslis, ze pokud budes mit dite, deprese zmizi…ne, tva uzkost si najde jinej objekt, po narozeni ditete se situace jeste zhorsi. Pokud chces dalsi dite, nejdriv by ses mela dostat do stavu, ze umis byt spokojena a vyrovnana i bez druheho ditete a az kdyz budes v pohode, pak uvazuj o dalsim tehotenstvi. Jdi na psychoterapii a to co nejdriv.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.11.19 03:41

@My Melody dlouhé kokoti mělo být poporodni deprese :joy:
Já chápu že mám být v pohodě, uvědomuju si to ale když to prostě nejde, a už nemám ani velkou šanci na dítě, natož ještě brát prášky které mi způsobili už teď anovulaci po první depresi.. gyn mi ani nemůže slíbit že za pár let to dítě dokážu mít. Takže osud je jasný.. jinak díky.. :slight_smile:

  • Nahlásit
  • Citovat
3852
10.11.19 03:47

Chudak chlap, chces po nem aby oplodnil zenu, ktera ma psychicke problemy a pak nesl riziko starat se o deti, plus nemocnou zenu. Bez na psychoterapii, jinak to u vas muze spatne dopadnout a rozvod si odnese i prvni dite. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.11.19 04:12

Díky, a chlap není chudák. A ma se řešit příčina což je to že to dítě není. ;) otázka zněla jinak,. Hezký zbytek noci.

  • Nahlásit
  • Citovat
3459
10.11.19 04:33
@Anonymní píše:
Díky, a chlap není chudák. A ma se řešit příčina což je to že to dítě není. ;) otázka zněla jinak,. Hezký zbytek noci.

Ale Melody má pravdu a tvůj manžel taky. Běž se léčit a pak řeš dítě.

A taky by sis možná měla uvědomit, že vždycky nemůžeme mít všechno co chceme, a už vůbec ne hned. Máš pocit, že máš toho málo? Proč? Opravdu by sis nejdřív měla spoustu věcí srovnat sama v sobě. Další dítě nevyresi tvoji vnitřní nespokojenost, tu si musíš vyřešit v sobě ty sama. Jestli máš opravdu deprese, tak zátěž v těhotenství a po, a s tím související hormonální smršť, ti to jen zhorší. V tvé momentální situaci by do dalšího dítěte šel jen blázen, manžela plně chápu. A upřímně, mít partnera co je v jednom kuse v depresich taky nebude nic moc. Těžké to máte všichni. Ty, manžel i vaše dcerka, která tě potřebuje v pohodě úplně nejvíc.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3852
10.11.19 04:55
@Anonymní píše:
Díky, a chlap není chudák. A ma se řešit příčina což je to že to dítě není. ;) otázka zněla jinak,. Hezký zbytek noci.

Holka, pricina to neni, to je jenom kanal, zpusob, jak se vyplavuje na povrch tvoje uzkost. Ono to nefunguje tak, ze neco v zivote nemam a proto padnu do deprese. Podobne je to s fobii, strach ve tve dusi si najde spusob, jak se manifestovat a vybere si nejakej objekt, pavouky, anebo strach z vody, atd. Chorobnej strach nemas proto, ze existuji pavouky, ale proto ze mas nejakej nevyresenej problem ve tve dusi.

A co kdyz zivot nepujde tak, jak sis ho nalinkovala? Co kdyz tve dite nedejboze bude nemocne, anebo bude autista, anebo jenom hyperaktivni, co kdyz onemocni manzel, anebo ztrati zamestnani, anebo ty, jak to chces s labilni psychikou zvladat?…nejdriv se musis ty uklidnit a byt spokojena a vyrovnana se zivotem i s jednym ditetem. Az pak se pokouset o dalsi. Tvuj chlap vidi problem racionalne, ty to vidis presta tak, jak jsi to popsala v nadpisu: „zblaznila si se“, ale ne z toho, nevidis veci jasne a proto, pokud nechces rizkovat vazne problemy v rodine, vyhledej psychologickou pomoc.

Příspěvek upraven 10.11.19 v 05:01

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3852
10.11.19 04:58
@Ms.Ragdoll píše:
Ale Melody má pravdu a tvůj manžel taky. Běž se léčit a pak řeš dítě.A taky by sis možná měla uvědomit, že vždycky nemůžeme mít všechno co chceme, a už vůbec ne hned. Máš pocit, že máš toho málo? Proč? Opravdu by sis nejdřív měla spoustu věcí srovnat sama v sobě. Další dítě nevyresi tvoji vnitřní nespokojenost, tu si musíš vyřešit v sobě ty sama. Jestli máš opravdu deprese, tak zátěž v těhotenství a po, a s tím související hormonální smršť, ti to jen zhorší. V tvé momentální situaci by do dalšího dítěte šel jen blázen, manžela plně chápu. A upřímně, mít partnera co je v jednom kuse v depresich taky nebude nic moc. Těžké to máte všichni. Ty, manžel i vaše dcerka, která tě potřebuje v pohodě úplně nejvíc.

Presne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1001
10.11.19 05:09
@Anonymní píše:
Díky, a chlap není chudák. A ma se řešit příčina což je to že to dítě není. ;) otázka zněla jinak,. Hezký zbytek noci.

Ty si pořád vedes svou, že příčina je to, že zatím nemáš druhé dítě. Ale uvědom si taky, že to není jen o tobě. Jste na to dva, určitě chceš podporu svého muže, pokud by to případně vyšlo. Tak jdi na terapii, promluv si o tom s ním - proč nechce. A pokuste se najít nějaké řešení. Ale nejdřív si musíš ty dát dohromady psychiku - máš muže a dceru, kteří tě taky potřebují, ne jen sama sebe a to, že ty prostě chceš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4212
10.11.19 05:55

Sama píšeš, že jsi se zbláznila. Proto by bylo na místě navštívit odborníka, nejlépe psychologa, který dokáže objektivně posoudit, zda jsi opravdu v depresi, či zda Tvůj nynější stav není spíše reakcí na to, že nemáš co chceš a nemáš to hned.

Vím o čem píši, já měla takovou touhu po druhém dítěti, že jsem se s manželem chtěla rozvést ( ve svých myšlenkách) a tlačila jsem na to, abychom druhé dítě měli. A ač si lidé kolem mysleli, že jsem v depresi, nebyla jsem, byla to reakce na moji touhu. Také jsem si namlouvala, že jakmile budu mít druhé dítě, bude mi lépe. Nebyla to pravda, mé reakce pramenili z toho, že jsem vnitřně nebyla sžitá se situací, že prostě druhé dítě mít nebudu, protože to první milované má holt taková postižení, že bude mou péči potřebovat do mé smrti. Jakmile jsem sama sebe nastavila do módu logického myšlení, sama jsem po čase ( 3 roky to trvalo) dokázala zvládnout. Jenom to chce opravdu velkou práci člověka, samotného na sobě. Nepomohlo by druhé dítě, nepomohlo by, kdybych se rozvedla, nepomohlo by vůbec nic. Sami jsme pány toho co a jak děláme.

Tobě fakt doporučuji návštěvu odborníka, který jediný dokáže rozlišit depresi jako nemoc, nebo rozčarování nynějším stavem věci - nemáš co chceš - a podle toho se zařídit. Ten odborník by mohl promluvit případně i s manželem a vysvětlit o co jde. Každopádně, pokud to je opravdu deprese, tak tam bych já osobně do dítěte nikdy nešla.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10.11.19 07:13

Ses magor, manzel má pravdu. Jdu se léčit s nejdřív se nauč byt spokojena s tím co mas.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4937
10.11.19 07:26

Poporodní depresí jsem si prošla s prvním dítětem, je to psychický stav navozený hormonálními změnami, u mě to bylo kojení. Přestala jsem kojit, deprese do pár týdnů zmizela. Poporodní deprese vymizí po srovnání hormonů. Pokud jste 3 roky po porodu a pořád máte poporodní depresi tak je problém opravdu vážnějšího charakteru a plně chápu vašeho muže že si v tomto okamžiku nedokáže představit že budete mít další dítě. U syna se mi deprese projevila až po šestinedělí a bylo veliké štěstí že jsem neublížila sobě nebo synkovi. U dcerky se projevila už pár hodin po porodu a museli mi léky zastavit laktaci. To je taky jeden z důvodů proč s manželem váháme zda mít třetí dítě. Pokud další dítě opravdu chcete tak pro to něco udělejte. Objednejte se k psychiatrovi, psychologovi a na endokrinologii (rozhozená štítná žláza dělá taky v hlavě paseku). Ono to že v životě něco moc chcete neznamená že to hned musíte mít. Musíte se naučí žít s tím co máte a teprve potom, až se vaše situace stabilizuje a přijdou vhodné podmínky tak se pokusit o realizaci té touhy. My třeba taky nechceme bydlet v bytě, ale jít v tuto chvíli do domku by byla ekonomická sebevražda a mohlo by se stát že místo domu budeme na ubytovně obracet každou korunu. Stejně tak jako u vás může těhotenství vaše deprese prohloubit a zhoršit. Už tu bylo několik diskuzí jak ženy musely na potrat vytouženého miminka protože těhotenství natolik zhoršilo jejich psychický stav že je pokračování těhotenství ohrožovalo na životě. A moje švagrová má kamaráda, který zůstal sám se dvěmi dětmi potom co jeho žena skočila z okna 9.patra, zhoršení jejího stavu přišlo když měla druhá dcerka pouhý rok a půl.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.11.19 07:33

Manželovi se nedivím, že se do druhého dítěte vůbec nehrne, pokud od narození prvního dítka má doma už 3 roky ženu s depresemi. A ani se mu nedivím, že nevěří tomu, že po druhém dítěti se to zlepší, když po prvním dítěti deprese začaly. Jsi iracionální a sobecká, a to moc.

Pokud po druhém dítěti tak neuvěřitelně moc toužíš, proč zarytě a dlouhodobě odmítáš udělat jedinou věc, kterou po tobě manžel žádá - dojít si k psychologovi? ‚Jít se léčit‘ zní blbě, ale osobně mám pár sezení s psychologem za sebou a osobně znám překvapivě dost lidí, kteří minimálně nějakou zkušenost mají také, není to přece hned diagnóza. Pár obyčejných sezení by ti mohlo pomoct si to v hlavě přerovnat, zvládat své emoce a podívat se na situaci z jiného úhlu pohledu, teď jsi evidentně ve stavu, kdy jsi úplně zaslepená.

  • Nahlásit
  • Citovat
a12
39658
10.11.19 07:42
@Anonymní píše:
Tohle je snad moje poslední možnost se dát dohromady, potřebuju poradit jak dokázat manželovi že nejsem nemocná.
Abych vás uvedla do obrazu. Máme 1 dítě, tříletou holku a od jejich 1.narozenin si přeju druhé dítě, ale měla jsem dlouhé kokoti Ani deprese a tak jsem se šla léčit. A bylo to chvilu dobrý jenže pak jsem začala myslet na to druhý dítě, a tak moc ho chci že jsem se z toho asi už zblaznila, protože jsem musela čekat až se manžel rozhodně že už je pravý čas. Trvá to už dva roky, a mám z toho těžké deprese, manžel mě posílá k psychiatrovi a nechce slyšet že je to kvůli tomu že chci dite a že až otehotnim se to zlepší, on si myslí že jsem „nemocná na hlavu“ a dokud se nevylecim dítě mít nebudeme. Jak mu ještě mám vysvětlit že problém je v tom že prostě chci to dítě a vše se změní? Já to prostě vím a vím že se má prvně odstranit problém aby zmizeli následky, a ty jsou deprese.. je to furt dokolečka.. už jsem mu řekla že když to tak chce tak se nadopuju prášky ale už nikdy nebudeme šťastná rodina, můj vztah k němu se prostě změní..

Tak jdi k tomu psychiatrovi a on ti třeba potvrdi, ze to je touhou po diteti a manžel to pochopí kdyz to bude od doktora :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama