Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@andelka83 píše:
@Hlaholice jednak kvůli tomu důrazu na pravdu jako absolutní hodnotu, jednak kvůli snížené schopnosti empatie a pochopení vnitřního prožívání ostatních lidí. Tipla jsem to ze zkušeností, ne jen tak od boku. Ale samozřejmě je to jen pocit, nejsem diagnostik a už vůbec ne po tak krátké době a z jedné věci, jen mě to trklo. Chápu, že co člověk nezažil, nebyl schopný vnímat, tak si to neumí představit a uchopit u jiných. Ale zrovna u toho Ježíška mi to přijde zvláštní.
Myslím, že s empatií jinak problém nemívám. A nejsem si úplně jistá, co myslíš tím důrazem na pravdu jako na absolutní hodnotu. Myslíš tím něco ve smyslu vysoké hodnoty? Nebo něco ve smyslu, že to vidím moc černobíle?
@warita píše:
Predstava, ze existuje nejaka bajna bytost, ktera dokaze obletet cely svet a donest kazdemu darky. Nechapala jsem, jak to dela, byly to pro mne kouzla a cary. Clovek nikdy nevedel, co tento rok dostane (u nas se jeziskovi dopis nepsal), bylo to jedno velke tajemno, magicke, nepochopitelne, krasne. Tesila jsem se na vanoce kazdy rok, a ne jenom kvuli darkum. Tezko se mi popiuje tu celkovou atmosferu. Nedokazu to vlozit do slov. Melo to pro mne neuveritelne kouzlo od mala.
Děkuju. Tohle mi vlastně docela pomohlo.
@warita píše:
Predstava, ze existuje nejaka bajna bytost, ktera dokaze obletet cely svet a donest kazdemu darky. Nechapala jsem, jak to dela, byly to pro mne kouzla a cary. Clovek nikdy nevedel, co tento rok dostane (u nas se jeziskovi dopis nepsal), bylo to jedno velke tajemno, magicke, nepochopitelne, krasne. Tesila jsem se na vanoce kazdy rok, a ne jenom kvuli darkum. Tezko se mi popiuje tu celkovou atmosferu. Nedokazu to vlozit do slov. Melo to pro mne neuveritelne kouzlo od mala.
To je zajímavé.
Já se musím přiznat, že Ježíšek pro mě nikdy nebyl tak zajímavý.
Měla jsem jako malá ráda různé pověsti, milovala jsem upíra Drákulu, tím jsem byla jednu dobu posedlá, ale Ježíšek, tam mi bylo od asi 5 let jasné, že to je nereálné, vymyšlené a nestál mi ani za nějaké komplikovanější úvahy.
A proto jsem i svoji dceru nechtěla v tomhle duchu nějak oblbovat, už asi od pěti - šesti věděla, že to je hra na Ježíška.
Nebýt téhle diskuse, ani by mě nenapadlo, že některé děti nad 5 let tomu mohou věřit… ![]()
@Hlaholice píše:
Myslím, že s empatií jinak problém nemívám. A nejsem si úplně jistá, co myslíš tím důrazem na pravdu jako na absolutní hodnotu. Myslíš tím něco ve smyslu vysoké hodnoty? Nebo něco ve smyslu, že to vidím moc černobíle?
Jj, jednak černobílé vidění, jednak důraz na pravdu jako takovou, bez ohledu na obsah, který může být mnohem zapeklitejsi a vůbec ne tak jasný. Ale to mě spíš asi trklo nějaké tvé vyjádření, že mi to přišlo povědomé, můžu byt vedle ![]()
Aktuálně od nás… oni opravdu věří, dokonce i když jeden kluk v kroužku povídal…kdybych měla pocit, že to vědět chtějí, že jsou nalomení až tak, že by jim to ani nevadilo, tak bych jim to potvrdila. Ale nezdá se mi to. Myslím, že ještě letošní vánoce u nás budou kouzelné a tajemné pro všechny děti.
@andelka83 A jak si prisla na to, ze by jim to vadilo, kdybys to rekla narovinu?
@Dobrej_tym píše:
@andelka83 A jak si prisla na to, ze by jim to vadilo, kdybys to rekla narovinu?
Tak pokud sami nepřišli s tím: hele mami, já si fakt myslím, že žádnej Ježíšek není, tak by jim to asi vadilo. Ty děti to vědět nechtějí.
@jita22 píše:
Tak pokud sami nepřišli s tím: hele mami, já si fakt myslím, že žádnej Ježíšek není, tak by jim to asi vadilo. Ty děti to vědět nechtějí.
souhlasim.
Svet je tvrdy a racionalni. Trocha magie a kouzla neuskodi. Dokud jsou male, at si to uzivaji.
@warita píše:
souhlasim.Svet je tvrdy a racionalni. Trocha magie a kouzla neuskodi. Dokud jsou male, at si to uzivaji.
Taky myslím, jako dítě jsem si na vánocích nejvíc užívala ten zázrak, věc mezi nebem a zemí. To je asi jediné období v životě, kdy 100 procentně můžeš věřit, že se takové věci dějí a zažít je jako realitu.
Jako dospělá už pochybuju, žádný zázrak se mi nikdy nestal, nevěřím na to ![]()
@free333 píše:
Nebýt téhle diskuse, ani by mě nenapadlo, že některé děti nad 5 let tomu mohou věřit…
U nás věří i 10 letý! A to na Ježíška i Deda Mráze, takže dostává dárky i na Vánoce i na Nový rok. ![]()
@ospalámyš Souhlasím. Ale tuhle fantazii je plně schopné vytvořit si pro sebe samo dítě. Nemyslím si, že je úkol rodiče mu vytvářet fantazijní svět ![]()
@jita22 Tak pokud za mnou dítě přijde a zeptá se mě, jestli Ježíšek existuje, tak to asi vědět chce, ne? ![]()
@Dobrej_tym píše:@jita22 Tak pokud za mnou dítě přijde a zeptá se mě, jestli Ježíšek existuje, tak to asi vědět chce, ne?
Ale to pochybování, jak to vlastně všechno je a jestli fakt to je pravda, to patří k tomu, že ty děti se tím zabývají, těší se, přemýšlí o tom každou volnou chvilku. Mě taky dítě řeklo: A mami, a myslíš, že ten Ježíšek fakt existuje? A ne, fakt nechtělo slyšet: Jasně že ne, to jsme si jenom vymysleli…
@Dobrej_tym píše:
@ospalámyš Souhlasím. Ale tuhle fantazii je plně schopné vytvořit si pro sebe samo dítě. Nemyslím si, že je úkol rodiče mu vytvářet fantazijní svět@jita22 Tak pokud za mnou dítě přijde a zeptá se mě, jestli Ježíšek existuje, tak to asi vědět chce, ne?
Dítě si fantazii samozřejmě vytváří i samo, ale ta realita zázraku prožitého o vánocích společně s tou magickou atmosférou je mnohem silnější než běžné dětské fantazie. Já to jako dítě tak vnímala, neříkám že vsechny děti to mají stejně. A vůbec mi nevadilo, že to pro mě vytvořili rodiče. I rodič může s dítětem spoluvytvářet fantazijní svět, proč by vlastně nemohl?
Navíc ty dárky jsou reálné a to spojení s tou tajemnou legendou o záhadné bytosti, to je víc než si fantazírovat třeba o skřítcích nebo zoubkové víle ![]()
@jita22 Nevim, ja to tak nevnimam. Syn se me zeptal uz davno, jestli ta postava fakt existuje a zije (otazka je, jestli plne rozumi tomu, co je existence). A vypadal o dost klidnejsi a spokojenejsi, kdyz sem rekla ne a ze to je pohadka.
Pristi rok o tom uz vubec nechci mluvit, prijde mi, ze bude mit akorat salat v hlave. Darky proste budou prekvapeni k Vanocum od nas…
@Dobrej_tym píše:
@jita22 Nevim, ja to tak nevnimam. Syn se me zeptal uz davno, jestli ta postava fakt existuje a zije (otazka je, jestli plne rozumi tomu, co je existence). A vypadal o dost klidnejsi a spokojenejsi, kdyz sem rekla ne a ze to je pohadka.Pristi rok o tom uz vubec nechci mluvit, prijde mi, ze bude mit akorat salat v hlave. Darky proste budou prekvapeni k Vanocum od nas…
V kolika se zeptal, jestli to můžu vědět?