Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
U nás v rodině na Vánoce nosí dárky Ježíšek. Stále.
Kdo chce, mu napíše dopis. Ale vždy to bylo i tak, že ty dárky sice nosí, ale my je také kupujeme těm, co máme rádi. Takže od mala jsem dárky dávala = vyráběla. Myslím, že ke kouzlu Vánoc tato pohádka patří, není nutné dětem tu iluzi a těšení se brát. Jednou se samy začnou ptát, jak to je a pak je vysvětlení na místě, ale myslím, že je to tak kolem 8-9 let. Vždyť je krásné, jak ti, co ví, jak to je, drží spiklenecky pohromadě a hrají tu vánoční hru.
To je tvoje věc. Udělej si to, jak uznáš za vhodné.
Já bych to dětem neudělala. Dvě ze tří mi věřily na Ježíška celkem dlouho a třetí dál věří.
Přestože ví pravdu starší, tak dál hrají tu hru. Vše je stejné, jak znají od mala. I píší dál dopis pro Ježíška. Nechtějí se připravit o kouzlo. Ani nemají potřebu kazit mladší dětem v rodině nebo kamarádům, že vytroubí pravdu. I já stará páka
mám ráda překvapení, které mi Ježíšek připraví. Jak si to každá rodina doma nastaví, tak to má.
Mně do Ježíška hodil covid vidle 😂. Takže dcera 5 už ví, že dárky kupují rodiče, ale beztak se moc těší. Hodně dárky vyrábím a dcera byla teď hodně nemocná a ored Vánoci jsem jí nechtěla dávat do školky, abychom nějaký měli
a neřešili nemoce. Už jsem unavená a nemám kapacitu darky vyrábět po nocích
Že moje děti ví pravdu jsem zjistila úplně náhodou. Když začala být potřeba šuškandy u obchodu, že musí něco mamce a taťkovi koupit, ale nesmíme u toho být. Tak jsem na to vlastně přišla.
@Anonymní píše:
Tohle téma raději anonymně. Asi budu v menšině, ale přeci jen. Mam malého syna (2 roky), ještě to nechápe, ale až bude chápat, nechci mu říkat, že dárečky nosí Ježíšek. Já jsem hodně věřící, tak chci s ním chodit do kostela, podívat se na jesličky, zpívat koledy, bavit se s ním o narození Ježíška, ale nemluvit, že dárky dává Ježíšek. Chci mít s ním naprosto upřímný vztah. Mne rodiče říkali, že nosí Ježíšek, já věřila i ne. Nešlo mi do hlavy, jak může Ježíšek stihnout za jeden den objet celý svět, jak si může pamatovat kdo jak zlobil nebo byl hodný, nešlo mi to do hlavy, měla jsem v hlavě poradny zmatek, takže když mi spolužačka řekla, že dárky kupuji rodiče, tak to překvapení vlastně ani nebylo, rezerva na Ježíška tam byla vždycky. Já to chci pojat jinak. Moje máma se zděsila, hned jsem byla zlynčována, že synovi chci ukrást podstatu Vánoc, to snad ne, bude to chudák. Já to mám ale takhle. A nemyslím, že si ty Vánoce neužije. Budu ho učit, že pro nás křesťany je Ježíšek tím největším nejcennějším dárkem. Je tu jeste podobný exot jako já?
Ja hovorim, ze sa HRAME, ze darceky nosi Jezisko. Caro vianoc ostava, ale decku neklamem
@andelka83 Neverim, ze desetilety kluk veri na Jeziska
A dobre si pamatuju ty blby pocity, kdy jsme se segrou hraly, ze na Jeziska verime, abysme nezklamaly rodice
Pro ty to bylo z nejakyho duvodu dulezity ![]()
Pro me je kouzlo Vanoc v necem uplne jinym - spolecnym straveni hezkyho casu, tradicich, slavnostni nalade, lasce.
A teda videt ctyrletyho, jak s laskou vymysli darecky pro rodice a segru, to je pro me osobne to nej ![]()
@Anonymní píše:
Tohle téma raději anonymně. Asi budu v menšině, ale přeci jen. Mam malého syna (2 roky), ještě to nechápe, ale až bude chápat, nechci mu říkat, že dárečky nosí Ježíšek. Já jsem hodně věřící, tak chci s ním chodit do kostela, podívat se na jesličky, zpívat koledy, bavit se s ním o narození Ježíška, ale nemluvit, že dárky dává Ježíšek. Chci mít s ním naprosto upřímný vztah. Mne rodiče říkali, že nosí Ježíšek, já věřila i ne. Nešlo mi do hlavy, jak může Ježíšek stihnout za jeden den objet celý svět, jak si může pamatovat kdo jak zlobil nebo byl hodný, nešlo mi to do hlavy, měla jsem v hlavě poradny zmatek, takže když mi spolužačka řekla, že dárky kupuji rodiče, tak to překvapení vlastně ani nebylo, rezerva na Ježíška tam byla vždycky. Já to chci pojat jinak. Moje máma se zděsila, hned jsem byla zlynčována, že synovi chci ukrást podstatu Vánoc, to snad ne, bude to chudák. Já to mám ale takhle. A nemyslím, že si ty Vánoce neužije. Budu ho učit, že pro nás křesťany je Ježíšek tím největším nejcennějším dárkem. Je tu jeste podobný exot jako já?
Jestli mu to chceš říct, tak mu to řekni. Ale nerozumím tomu, proč stále hledáš někoho, kdo by ti to schválil, proč hledáš u ostatních ujištění - u matky, na internetových diskusích. Když teda tvrdíš, že jsi hodně věřící, tak se zeptej Boha, ale jinak teda vyspělý člověk jedná samostatně po vlastní zralé úvaze a nepotřebuje k podepření svého rozhodnutí diskuze typu „máte to taky tak nebo jsem jediná“. Kdybys byla, tak co?
Tohle není lež, ta hra na Ježíška, musím konstatovat, že takové matky nechápu a jsou v mých očích fakt pošahaný a dokonce až zlý. Sebrat dítěti Ježíška a to kouzlo pohádkové bytosti, co nosí dárky, to je prostě mimo. Je to jen ze sobeckých pošahaných důvodů matky. Noc jiného v tom není. To dítě věří na Ježíška pár let, ty Vánoce mají s Ježíškem pro dítě úplně jiný rozměr. Pochybuju, že kdokoliv normální si pak v pubertě nebo v dospělosti myslí, že mu rodiče lhali, když mu dárky nosil Ježíšek. Ach jo, chudáci děti. Všechny ty tebou popsané věci v rámci adventu se nevylučují s tím, že přiletí Ježíšek. Prý chci mít upřímný vztah, tak mu seberu ti podstatnou část kouzla Vánoc.
Mám pocit, že děti zvládnout zároveň na ježíška veřit i nevěřit
Třeba my se doma otevřeně bavíme o tom, komu jaký dáreček na vánoce koupíme, vybereme společně balící papír a některé i společně zabalíme. Později slyšel od prarodičů o ježíškovi, takže klidně napíšeme dopis ježíškovi a řekneme, že třeba ty dárečky ježíšek přinese. Každopádně vždycky, když o tom syn začne mluvit, jak to ten ježíšek stihne a jak se k těm stromečkům dostane atd., tak mu řeknu, že si myslím, že žádný ježíšek není, ani strašidla a jiné takové postavy. Myslím, že ví, jak to je, ale zároveň se mu ta představa ježíška líbí a chce o něm přemýšlet a představovat si, že třeba je.
Tohle bych dětem nevzala, výňatek z Babičky. 😇
„Přinese nám Jezulátko něco?” ptaly se děti babičky potajmo, když se začalo uklízet ze stolu.- „To já nemohu vědět, uslyšíte, jestli zazvoní,” řekla babička. Děti menší postavily se k oknu míníce, že Jezulátko musí jít okolo oken a že je uslyší. - „Což nevíte, že není Jezulátko vidět ani slyšet?” pravila babička. „Jezulátko sedí v nebi na světlém trůnu a posílá dárky hodným dětem po andělích, kteří je přinášejí na zlatých oblacích. Neslyšíte nic než zvonků hraní.” Děti se dívaly do oken, nábožně babičku poslouchajíce. Vtom kmitla okolo oken světlá zář a zvenku zazněl hlas zvonku. Děti sepjaly ruce, Adélka pak šeptala tiše: „Babičko, to světlo bylo Jezulátko, viďte?” Babička přisvědčila, vtom také matka do dveří vcházela, oznamujíc dětem, že v babiččině světnici Jezulátko jim nadělilo. To byl shon, to bylo radosti, když viděly osvětlený, okrášlený strom a pod ním krásných darů.
Upřímný vztah ale podle mě není o tom, říkat za každou cenu pravdu, o kterou nikdo nestojí. To je jako když mi máma na potkání bude říkat, že jsem tlustá, aby ke mě byla jako upřímná.
@Anonymní píše:
Tohle téma raději anonymně. Asi budu v menšině, ale přeci jen. Mam malého syna (2 roky), ještě to nechápe, ale až bude chápat, nechci mu říkat, že dárečky nosí Ježíšek. Já jsem hodně věřící, tak chci s ním chodit do kostela, podívat se na jesličky, zpívat koledy, bavit se s ním o narození Ježíška, ale nemluvit, že dárky dává Ježíšek. Chci mít s ním naprosto upřímný vztah. Mne rodiče říkali, že nosí Ježíšek, já věřila i ne. Nešlo mi do hlavy, jak může Ježíšek stihnout za jeden den objet celý svět, jak si může pamatovat kdo jak zlobil nebo byl hodný, nešlo mi to do hlavy, měla jsem v hlavě poradny zmatek, takže když mi spolužačka řekla, že dárky kupuji rodiče, tak to překvapení vlastně ani nebylo, rezerva na Ježíška tam byla vždycky. Já to chci pojat jinak. Moje máma se zděsila, hned jsem byla zlynčována, že synovi chci ukrást podstatu Vánoc, to snad ne, bude to chudák. Já to mám ale takhle. A nemyslím, že si ty Vánoce neužije. Budu ho učit, že pro nás křesťany je Ježíšek tím největším nejcennějším dárkem. Je tu jeste podobný exot jako já?
Vůbec to nechápu a nerozumím tomu. ![]()
Ty to vnímáš jako lhaní, já jako pohádku a pohádky jsou pro děti. Nemyslím si, že to narušuje vzájemnou důvěru mezi dětmi a rodiči. Máš jinou zkušenost, možná z toho plyne ta tvoje touha po pravdě v neomezeném množství a za každou cenu.
Zrovna tohle řadíme do kategorie „zbytečná pravda“.
Nedaří se mi pochopit o co ti jde.
Pro mě jako dítě měly vánoce největší kouzlo, když jsem věřila na Ježíška. Nebylo to bohužel dlouho, že Ježíšek neexistuje nám řekla komunistická kráva učitelka ve školce. Máma se to snažila nějak okecat, ale prostě ta kouzelná atmosféra byla pryč. Pro své děti ji chci zachovat co nejdyl.
@Arboretka Pošahaný? Z tvého názoru zrovna moc respektu a pochopení k druhým nesálá. Víš, ono to není tak jednoznačné a názory na to zkrátka může mít každý jiné a obojí je v pořádku. Můžeš si počíst třeba tady https://www.nevychova.cz/…o-jeziskovi/