Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chci říct dítěti pravdu o Ježíškovi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.12.21 10:43
@JanaDaR píše:
@hospodki sorry, cizí děti nejsou moje starost. Nebudu přizpůsobovat přístup k vlastnímu dítěti tomu, aby to vyhovovalo cizím.
Jo, jajismus dnešní doby, už jsem si všimla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 10:46
Tuhle rádoby stoprocentní uřímnost nechápu. To snad abys dětem ani nečetla pohádky, protože to v podstatě taky není pravda. Moje dcera na Ježíška věřila dlouho, protože chtěla věřit, bylo to krásné, kouzelné, tajemné, pohádkové. Nijak jsme jí to nevnucovali násilím, chtěla věřit, i když už některé děti věděly, jak to je doopravdy. Pak jsme si o tom promluvily a byla úplně v pohodě, rozhodně neměla žádný pocit klamání, naopak řekla, že se jí to líbilo a je za to ráda. Ježíšek je přece stejná pohádka jako ty, co čteme, na co koukají v TV. Sama to jednou bude dodržovat u svých dětí stejně. Dárky od rodičů dostává často, ale od Ježíška, jen když byla malá. Osobně si myslím, že je od rodičů sobectví, když musí dávat dítěti najevo, že dárek pod stromečkem je od nich, aby si snad náhodou nemyslely, že je to od někoho jiného. Zásluha, vděk a obdiv přece musí patřit rodičům, že?:-) Důvěra v rodiče se rozhodně nevytváří tím, jestli dítě věří na Ježíška nebo ne, ale že se děti můžou svěřit a rodiče je nezklamou a nezneužijí informace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 10:48
@jita22 píše:
On je to i takový trénink pro rodiče ke skromnosti, když jsou na sebe pyšní, že vybrali třeba nějakej dáreček, kterej se fakt líbí, ale chválu slízne Ježíšek
Přesně!! Ale přece nejde o tu chválu, ale o to, aby dítě mělo radost a bylo šťastné, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 10:48
@Dobrej_tym píše:
Ano, ale treba syn z toho do tri let nemel rozum a ve trech letech se zajimal, kdo je Jezis a jestli existuje. A teda na primou otazku prima odpoved. Ne, nesedly sme si a nerekli mu do oci „ted ti teda povime, jak to je“. Proste prirozene. Doted si pamatuju kolegu, jak naschval delal do snehu stopy, jakoze od andela, co donesl vanocni strom. To mi prislo proste uz moc divadylko.Taky si hrajeme pohadku, bavi to vsechno zucastnene. Letos ma Jezisek pro syna ruzne ukoly. Ale uplne bylo videt ten rozdil, kdyz prijeli moji rodice a zacali tahat ze syna rozumy a jakoby z nej delali trochu blbce. Typu: „Tak to sou ukoly od Jeziska? A on vidi, jak sis hezky uklidil pokoj? A kam on da vsechny ty darky? bla bla bla.“ Bylo videt, jak maji ten ton „hihi my moudrejsi vime a pobavime se.“ A syn je hned odpalkoval, ze Jezisek prece uz nezije.
Takze jako deti nemusi verit na Jeziska, racionalne, a presto si uzivat tu pohadku
A bohuzel je pravda, ze s odchodem Jeziska ve spouste rodin jakekoliv kouzlo a duchovnost Vanoc zmizi…zbyde jen kapr a TV.
Mě je celkem jedno, jak si to kdo udělá. Jen mi přijde, že jsme občas zblblí tím, jak dnes je ta výchova jiná, že se to občas žene do opačného extrému. Moje děti už taky občas pochybujou, tak jim odpovím tak, aby zase pochybovaly opačně… Taky se mi příčí z nich dělat úplné blbce, ale pravdu jim říkat nebudu. A je hezké občas poslouchat, jak nad vším mudrují, jak to asi je…
A když se mi jednou zeptají, proč jsem jim neřekla, že Ježíšek není, ráda jim vysvětlím, že se mi jako malé líbilo to těšení a záhada, a že mi přišlo, že jim se to líbí taky, tak mi přišlo škoda to kazit.
Na druhou stranu, loni jsme babičce vyrobili dárek a zabalili ho „jako od Ježíška“ a bylo to taky fajn, že babička „si myslela“, že ho přinesl Ježíšek. Takže ono jim to dojde, asi už dochází, ale určitě pod tlakem nehrajou, že na Ježíška věří, prostě je to zatím fajn pro všechny, myslím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 10:52
@jita22 Ale jo, ja chapu rozhodnuti, ze to tak nekdo ma. Jen mi prijde, ze nekdy neni pochopeni, ze to mame jinak. Nebo hruza, ze si o tom deti pak budou povidat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 10:52
Nám teď začala čtyřletá chodit a ptát se.. „a existuje vůbec ten Ježíšek?“ 
náročná otázka… Přemýšlím, že jí to možná řekl někdo starší ve školce… Nebo jí to taky prostě jen neštymuje. Ale ze zmizelého dopisů měla radost. Tak za mě, každého věc, jestli (ne)chce tu… Tradici pěstovat, ale zkusit mu i vysvětlit, ať to nikomu nevymlouvá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 10:55
@ZuzaM píše:
Tuhle rádoby stoprocentní uřímnost nechápu. To snad abys dětem ani nečetla pohádky, protože to v podstatě taky není pravda. Moje dcera na Ježíška věřila dlouho, protože chtěla věřit, bylo to krásné, kouzelné, tajemné, pohádkové. Nijak jsme jí to nevnucovali násilím, chtěla věřit, i když už některé děti věděly, jak to je doopravdy. Pak jsme si o tom promluvily a byla úplně v pohodě, rozhodně neměla žádný pocit klamání, naopak řekla, že se jí to líbilo a je za to ráda. Ježíšek je přece stejná pohádka jako ty, co čteme, na co koukají v TV. Sama to jednou bude dodržovat u svých dětí stejně. Dárky od rodičů dostává často, ale od Ježíška, jen když byla malá. Osobně si myslím, že je od rodičů sobectví, když musí dávat dítěti najevo, že dárek pod stromečkem je od nich, aby si snad náhodou nemyslely, že je to od někoho jiného. Zásluha, vděk a obdiv přece musí patřit rodičům, že?:-) Důvěra v rodiče se rozhodně nevytváří tím, jestli dítě věří na Ježíška nebo ne, ale že se děti můžou svěřit a rodiče je nezklamou a nezneužijí informace.
Souhlasím s vámi. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 11:17
@Anonymní píše:
Tohle téma raději anonymně. Asi budu v menšině, ale přeci jen. Mam malého syna (2 roky), ještě to nechápe, ale až bude chápat, nechci mu říkat, že dárečky nosí Ježíšek. Já jsem hodně věřící, tak chci s ním chodit do kostela, podívat se na jesličky, zpívat koledy, bavit se s ním o narození Ježíška, ale nemluvit, že dárky dává Ježíšek. Chci mít s ním naprosto upřímný vztah. Mne rodiče říkali, že nosí Ježíšek, já věřila i ne. Nešlo mi do hlavy, jak může Ježíšek stihnout za jeden den objet celý svět, jak si může pamatovat kdo jak zlobil nebo byl hodný, nešlo mi to do hlavy, měla jsem v hlavě poradny zmatek, takže když mi spolužačka řekla, že dárky kupuji rodiče, tak to překvapení vlastně ani nebylo, rezerva na Ježíška tam byla vždycky. Já to chci pojat jinak. Moje máma se zděsila, hned jsem byla zlynčována, že synovi chci ukrást podstatu Vánoc, to snad ne, bude to chudák. Já to mám ale takhle. A nemyslím, že si ty Vánoce neužije. Budu ho učit, že pro nás křesťany je Ježíšek tím největším nejcennějším dárkem. Je tu jeste podobný exot jako já?
absolutně nechápu, co řešíš. 
Ty si taky představuješ Boha jako vousatého pána na obláčku? Asi ne, co. Až později se prostě z vousatého pána na obláčku stane duchovní podstata.
Proč by teda dárky nemohl „nosit Ježíšek“ - později můžeš jako křesťanka dětem vysvětlit, že Ježíši Kristovi vděčíme za mnohé dary a proto se to takto říká. Žádný klam tam nevidím.
Jsi papežštější než papež
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 11:20
Syn na Ježíška v 7 věří. Ale už má taky šťouravé otázky. Až prostě přijde na to, že nikdo takový není, popovídáme si o tom a myslím, že nebude mít pocit, že jsme ho obelhávali. Děti rády na takové věci věří. Na kouzla a čáry.
Nejsme věřící, přesto zpíváme koledy a máme betlém. Je to pro nás dávný příběh, který si dodnes připomínáme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 11:24
Nikomu bych násilně nebrala to kouzlo Ježíška. Kdo chce, ať v jeho věří a jak dlouho chce. Já na něj věřila a dodnes si pamatuji to opravdové kouzlo, úžas, vděk. Bohužel jsem chodila do školky v minulém režimu a tam paní učitelky prý dostaly „seshora“ pokyn, aby nám dětem řekly, že žádný Ježíšek dárky nenosí. Bylo to v tu chvíli takové násilné, zlé. Velice jsem to tehdy obrečela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 11:25
@hospodki píše:
Jo, jajismus dnešní doby, už jsem si všimla
To si nevyberes, moje dcera zase pred kamoskou proflakla, jak vznikaji deti . Dostala jsem za to „vynadano“ od jeji maminky 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vesmírná drůbež
18.12.21 11:29
@hospodki nesmysl, nikdo není povinen vychovávat svoje dítě tak, aby to vyhovovalo cizím lidem. Nikdo nikoho litovat nemusí. Je to podobná kravina, jako když se někde snaží matce vnutit, že nesmí se svým Pepíčkem zůstat v nemocnici, protože támhle Anička je tu sama a bylo by jí to líto.
- Citovat
- Upravit
18.12.21 11:31
Určitě je to každého volba, a chápu, že někdo chce s dětmi jet od mala takhle narovinu. Ale upřímně si nejsem úplně jistá, jestli je to spíš o něco neochudí 
já si do teď pamatuji, jak kouzelné a tajuplně krásné pro mě jako dítě byli Vánoce, když jsem na Ježíška věřila. Když jsem později věděla, že dárky kupují rodiče, to kouzlo už prostě nikdy nebylo takové . V životě si těch pravd a racionálna užijí až až. Já osobně bych jim tuhle hezkou lež nebrala, ale rozumím, že to tak nevnímá každý. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.21 11:37
Ještě by mě zajímalo, jak by to tedy bylo reálně pojato? Samozřejmě žádný dopis Ježíškovi, žádné otázky, co si přeješ od Ježíška. Ale takže : co ti máme koupit k Vánocům? Nebo půjdete dárky koupit společně, dítě si ukáže, co chce k Vánocům? A vlastně proč to dostává? Že bylo hodné? V té křesťanské rodině si to takto neumím představit o to víc. A nebo prostě přání nebudou, maminka vybere co ví, že by dítě mohlo chtít a pak to najde pod stromečkem nebo klidně tedy dřív, protože ví, že to je od rodičů? A nebo se to divadýlko udělá tak jak tak, dopis, schované dárky, objevené pod stromečkem, ale dodá se, že Ježíšek není a kupujete to vy? Fakt mě to zajímá, díky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
