Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Barbucha3 píše:
A nebo se to divadýlko udělá tak jak tak, dopis, schované dárky, objevené pod stromečkem, ale dodá se, že Ježíšek není a kupujete to vy? Fakt mě to zajímá, díky.
Podle mne se dá radost, pohoda i kouzlo Vánoc udělat, i když vím, že dárky nedává Ježíšek, ale obdarováváme se navzájem. Já za jednu z nejlepších českých divadelních her považuji Jiráskovu Lucernu, při shlédnutí cítím radost pohodu, nechám se vtáhnout do děje, přestože (možná právě proto) tam vystupují vodníci, víly, hejkal a o těch vím samozřejmě, že nejsou.
Chtěla jsem napsat, že jsem chtěla tajit pravdu ale nakonec jsem jí řekla ale stejně mi to zní vážně špatně. Řekla jsem synovi hned pravdu a to takovou kdo byl Ježíš a proč se slaví jeho narození a proč si hrajeme na to že Ježíšek nosí dárky. Totiž že jsme mu nosili dobří lidé dary do chléva a byl dobrý a teď si dáváme dárky jeho Jménem a hrajeme si na Ježíška. Že někdo věří že je Ježíš v nebi s Bohem a přichází k nám jako Ježíšek. Až bude větší řeknu mu že nosí duch Vánoc. Řekla jsem mu to jednou, a dál hrajeme na Ježíška. Pokud se bude ptát řeknu mu to znovu. Ale nikdy bych nepoužila že Ježíšek neexistuje, protože to nikdo neví.
Je to tu fakt smutné. Nakonec zastánkyně Ježíška tu šíří nejvíce nenávisti a jedu. A o tom to je. ![]()
Příspěvek upraven 18.12.21 v 12:27
Já svým dětem nikdy nelhala. Vždycky věděly, že Ježíšek neexistuje. Že to pochází z křesťanství a každé náboženství je jen kupa různých nesmyslů, které nikdo nikdy vědecky nedokázal a ani nedokáže. Za mě jen berlička, ohlupování a ovládání lidí hromadou nepodložených hovadin.
Máti mi celé dětství vnucovala různé nesmysly a lži. Nebyl tro jen Ježíšek, ale třeba i o menstruaci mi řekla, že si sedla na hřebík a jiný blbosti. Tak od deseti let, jsem se jí radši už na nic ani neptala, protože jsem jí nevěřila ani slovo. Stejně by mi nic neřekla tak, jak to je.
@Kelsey píše:
Pak nemá ta naše společnost vypadat, jak vypadá, když se množí bezohlední sobci. To je tvá volba, že proflákneš svým pravdu. Proč je takový problém teda svému dítěti vysvětlit, že má držet pak pusu. Že existují děti, které věřit chtějí? A třeba zrovna tvé dítě jim to pokazí třeba.
To, že dětem vysvětlíš, že mají držet pusu a ostatním to nekazit, vůbec neznamená, že to stejně nakonec neprofláknou. Děti jsou děti a ne malí dospělí.
To musis ty vedet, jak to chces. pojmout. mne Jezisek nevadi, prijde mi to v pohode. Jen me mrzelo, ze unkamaradky ve skolce jedno takovy uvedomely dite zkazilo vanoce cele tride a ve 4 proflaklo, ze rodice davaji darky, jenze 4 letemu tezko vysvetlit, ze ostatni veri at to nerika, problem byl, ze s maminkou nebyla rec. Holcicka tto omilala denne, jakoze ona ma pravdu a kdyz ji ucitelka (mamince) naznacila, ze by mohla dceri domluvit, tak na cele patro spustila, ze je to jeji vychova a ze neni jeji problem, ze ostatni rodice detem lzou a ze jeji dcera odmala vi, ze jezisek neni, bohuzel to slysely i jine deti, to je fakt bezohledne, si pamatuji jak k nam pak prisli a jeji syn se rozplakal, ze Jezisek neni. Bylo mi ho lito.
@Barbucha3 píše:
Ještě by mě zajímalo, jak by to tedy bylo reálně pojato? Samozřejmě žádný dopis Ježíškovi, žádné otázky, co si přeješ od Ježíška. Ale takže : co ti máme koupit k Vánocům? Nebo půjdete dárky koupit společně, dítě si ukáže, co chce k Vánocům? A vlastně proč to dostává? Že bylo hodné? V té křesťanské rodině si to takto neumím představit o to víc. A nebo prostě přání nebudou, maminka vybere co ví, že by dítě mohlo chtít a pak to najde pod stromečkem nebo klidně tedy dřív, protože ví, že to je od rodičů? A nebo se to divadýlko udělá tak jak tak, dopis, schované dárky, objevené pod stromečkem, ale dodá se, že Ježíšek není a kupujete to vy? Fakt mě to zajímá, díky.
My teda nejsme věřící. A máme ještě malé děti, které to nějak neřeší. Staršího jsem se na dárky ptala stylem, jaký dárek by se mu líbil, co by mu udělalo radost. Co by přál k Vánocům. Co by si přál najít pod stromečkem. Většinu dárků objednávám, takže vybírám dárky na notebooku. Starší někdy přijde a chce vidět, na co se koukám, tak si spolu prohlížíme a on mi říká, co by se mu líbilo a taky, co by se líbilo naší mladší. Někdy sám přijde s tím, že by chtěl dárek a co v něm. Někdy zase, že chce dárek pro babičku, dědu, kamaráda. O tom, od koho ty dárky jsou, se nějak nebavíme. Ale vyrábíme s dětmi dárky pro ostatní, takže minimálně to starší to asi bere tak, že si lidé dávají dárky navzájem. Dárky pod stromečkem mají nejen od nás ale i od babiček, tetiček, strýčků. Nečekám ani vděk, ani děkování, ani nehodlám předhazovat, že nějaký konkrétní dárek je zrovna ode mne. Kupuju dárky pro radost a vybírám je ráda. Dárky dostávají, protože jsou Vánoce. Za to, že jsou hodné dárky nedostávají. Takovouhle výchovu (odměna, trest) doma téměř nevedeme, to už jen v nouzi nejvyšší. Jinak co se teda dárků týče, tak starší si říká, co by chtěl, ale ne vše dostane, ale něco z toho ano. A dostane dost věcí, o které si neřekl. Je ještě malý a ani nemá tušení, co všechno existuje. Dárky máme zrovna teď schované ve velké krabici. Děti ji objevily, vědí, že tam jsou dárky a že se teď rozdělávat nebudou, že jsou pod stromeček. Od jiných lidí občas slyší o Ježíškovi, ale nikdy se na něj neptaly. Máme doma knížku o narození Ježíška, to úměrně věku znají. Taky jsme doma postavili společně Betlém. Myslím, že Ježíška vnímají jako miminko, z jehož narození má radost spousta lidí.
@Hlaholice píše:
My teda nejsme věřící. A máme ještě malé děti, které to nějak neřeší. Staršího jsem se na dárky ptala stylem, jaký dárek by se mu líbil, co by mu udělalo radost. Co by přál k Vánocům. Co by si přál najít pod stromečkem. Většinu dárků objednávám, takže vybírám dárky na notebooku. Starší někdy přijde a chce vidět, na co se koukám, tak si spolu prohlížíme a on mi říká, co by se mu líbilo a taky, co by se líbilo naší mladší. Někdy sám přijde s tím, že by chtěl dárek a co v něm. Někdy zase, že chce dárek pro babičku, dědu, kamaráda. O tom, od koho ty dárky jsou, se nějak nebavíme. Ale vyrábíme s dětmi dárky pro ostatní, takže minimálně to starší to asi bere tak, že si lidé dávají dárky navzájem. Dárky pod stromečkem mají nejen od nás ale i od babiček, tetiček, strýčků. Nečekám ani vděk, ani děkování, ani nehodlám předhazovat, že nějaký konkrétní dárek je zrovna ode mne. Kupuju dárky pro radost a vybírám je ráda. Dárky dostávají, protože jsou Vánoce. Za to, že jsou hodné dárky nedostávají. Takovouhle výchovu (odměna, trest) doma téměř nevedeme, to už jen v nouzi nejvyšší. Jinak co se teda dárků týče, tak starší si říká, co by chtěl, ale ne vše dostane, ale něco z toho ano. A dostane dost věcí, o které si neřekl. Je ještě malý a ani nemá tušení, co všechno existuje. Dárky máme zrovna teď schované ve velké krabici. Děti ji objevily, vědí, že tam jsou dárky a že se teď rozdělávat nebudou, že jsou pod stromeček. Od jiných lidí občas slyší o Ježíškovi, ale nikdy se na něj neptaly. Máme doma knížku o narození Ježíška, to úměrně věku znají. Taky jsme doma postavili společně Betlém. Myslím, že Ježíška vnímají jako miminko, z jehož narození má radost spousta lidí.
Diky za obsáhlou odpověď. ![]()
@pet p píše:
To, že dětem vysvětlíš, že mají držet pusu a ostatním to nekazit, vůbec neznamená, že to stejně nakonec neprofláknou. Děti jsou děti a ne malí dospělí.
Některé děti jsou asi velice taktní (nevím, jaký jiný výraz teď použít), přestože jsou to stále děti a nejspíš jim to doma rodiče hezky vysvětlují. Mám ve skupině několik dětí, které nevěří na Mikuláše. Kdo věří, tak to bylo poznat. A bylo mi šeptáno do ucha od pár dětí, že ví, že jsou to převlečení lidé. Takový ten pocit, že znají tajemství. My si k různým dnům čteme tématicky a tvoříme. Nestalo se mi, že by někdo na celou místnost řekl, že Mikuláš není. Takže tam mám dva tábory, přesto není problém.
Reagovala jsem tady pouze na vyjádření, že někoho nezajímají cizí děti. Taky bych mohla říct, že za rok nebo dva nebude ani moje poslední dítě doma věřit. Už mi to může být jedno vůči jiným dětem. Ale proč bych to dělala? Dcery jsem o to ani žádat nemusela. Mají mladšího bratra, bratrance a taktně mlčí.
By mě zajímalo, jestli všechny ty spravedlivé bojovnice za pravdu, takhle plameně bojují za každou pravdu
.
@hospodki píše:
Tak tady mi prijde pravda potrebnejsi než Ježíšek. Taky v tohle říkáme pravdu, ale postupně davkujeme a prizpusobujeme věku, rozhodne věta nezačíná ‘tatka se do mamky udelal’ a nekončí ‘ silena bolest a jatka, krve všude na rybník…’ osobně bych to s rodiči neresila a u dítěte vyzvedela co vlastně ví a případně obrousila ostré hrany
Slo o kamaradku, bylo to v pohode, proto ty uvozovky a smajlik.
Chtela jsem tim rict, ze deti jsou ovlivnovany cizimi detmi porad a nejde to zmenit.
To by pak bylo treba: „nejez pred Anickou rohlik, nesmi lepek“ nebo „colu si vypij na zachode, at te ostatni nevidi, mama jim to nekoupi“.
@pet p píše:
To, že dětem vysvětlíš, že mají držet pusu a ostatním to nekazit, vůbec neznamená, že to stejně nakonec neprofláknou. Děti jsou děti a ne malí dospělí.
Jojo.
„Jezisek neexistuje, ale nesmim ti to rict.“
![]()
@Kelsey tak jsi pěkně vyčetla z kávové sedliny nebo odkud, jak asi přistupují ke svým dětem ženy z této diskuse. Sama sebe jsi uklidnila, že narozdíl od takových nejsi sobec, ačkoli víš vlastně pendrek. A dál?
@Lucie_Sx píše:
Jojo.
„Jezisek neexistuje, ale nesmim ti to rict.“![]()
Tohle je dobrý. ![]()
@JanaDaR píše:
@hospodki sorry, cizí děti nejsou moje starost. Nebudu přizpůsobovat přístup k vlastnímu dítěti tomu, aby to vyhovovalo cizím.
@JanaDaR pro upřesnění, reagovala jsem pouze na tohle. Hezký zbytek roku
.
A teď mi řekni, autorko dotazu, pomohla ti tato diskuse k uklidnění, navození pohody? Asi ne, co?