Chci se vrátit do rodného města. Je to sobecké?

Anonymní
13.6.20 06:14

Chci se vrátit do rodného města. Je to sobecké?

Ahoj všem, bydlíme s partnerem oba ve městě, kde jsme studovali VŠ. Je nám oběma 28 a ve městě pracujeme. Já pocházím z menšího města 80km daleko, muž to má do své domoviny 25km. Mě to ale čím dál víc táhne „domů“… město, kde teď máme práci bylo pro studium ideální, ale už 3 roky pracujeme, město je to na mě velké, představa, že tu zakladame rodinu se mi nelíbí. Taky se mi stýská po častějším kontaktu s rodinou (rodiče mám mladé a soběstačná, ale i tak se máme prostě rádi a chceme spolu trávit nějaký čas, mám ještě obě babičky, které by rády budoucí vnouče vídaly) Jenže muž má celkem dobrou práci, včera podepsal smlouvu na dobu neurčitou a práce mu vyhovuje. Chce, abychom si tu vzali hypotéku, ale já si nemůžu pomoct a chci „domů“. Muž má moje rodné město rád, ale takovou práci, co má teď tam nesežene (teď dělá práci přímo šitou jemu na míru). Taky vím, že by s případným stěhováním nesouhlasili jeho rodiče (Já bych byla ještě víc ta potvora, co jim bere syna a „rozkazuje“ mu ať se odstehuje) Bojím se, že až budeme mít děti, nebudu mít tolik času jezdit domů, a člověku se ani nechce každý víkend někam jet, když má svou domacnost, práci… není nad to zajet k rodičům na kole nebo pěšky a pak se vrátit do svého. Kdybychom byli oba že stejného mesta nebo poblíž, není co řešit. Kladu si otázku, jak by bylo sobecké si najít novou práci a odstěhovat se do svého města? Nebo se prostě přizpůsobit muži, potlačit stesk a nějak se s tím smířit? jezdit občas „domů“ protože to bude pořád doma, prostě to tak mám nastavené a uz to vím.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

8674
13.6.20 06:29

Já si našla partnera, který chtěl bydlet ve městě, ve kterém jsem chtěla bydlet já. Máme tu rodiny oba.
Možná je to sobecké, ale mám tu kořeny a kmarády a rodinu(širokou) a mě jsou prostě lidé, které znám od malička, tak blízcí, že nejsem ochotna se jich vzdát.
Je to tedy velké město, já bych do malého nechtěla.
Bydleli jsme 3 roky v Praze, bylo to ekonomicky velmi výhodné, ceny bydlení reálně velmi nízké(vzhledem k příjmu). Po přestěhování zpět nájem zůstal za menší byt, plat poloviční.
Ale ta kvalita života je o 200% lepší s těmi blízkými lidmi.
Pro mě je to velmi důležité. Pokud pro tebe taky, je možné, že s partnerem prostě nejste kompatibilní.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
810
13.6.20 06:33

Ptak a ryba se muzou milovat, ale namaji kde spolu zit… asi stojis pred otazkou, zda pritele natolik milujes, ze se vzdas do konce zivota sve predstavy o zpusobu zivota…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
878
13.6.20 06:40
@Anonymní píše:
Ahoj všem, bydlíme s partnerem oba ve městě, kde jsme studovali VŠ. Je nám oběma 28 a ve městě pracujeme. Já pocházím z menšího města 80km daleko, muž to má do své domoviny 25km. Mě to ale čím dál víc táhne „domů“… město, kde teď máme práci bylo pro studium ideální, ale už 3 roky pracujeme, město je to na mě velké, představa, že tu zakladame rodinu se mi nelíbí. Taky se mi stýská po častějším kontaktu s rodinou (rodiče mám mladé a soběstačná, ale i tak se máme prostě rádi a chceme spolu trávit nějaký čas, mám ještě obě babičky, které by rády budoucí vnouče vídaly) Jenže muž má celkem dobrou práci, včera podepsal smlouvu na dobu neurčitou a práce mu vyhovuje. Chce, abychom si tu vzali hypotéku, ale já si nemůžu pomoct a chci „domů“. Muž má moje rodné město rád, ale takovou práci, co má teď tam nesežene (teď dělá práci přímo šitou jemu na míru). Taky vím, že by s případným stěhováním nesouhlasili jeho rodiče (Já bych byla ještě víc ta potvora, co jim bere syna a „rozkazuje“ mu ať se odstehuje) Bojím se, že až budeme mít děti, nebudu mít tolik času jezdit domů, a člověku se ani nechce každý víkend někam jet, když má svou domacnost, práci… není nad to zajet k rodičům na kole nebo pěšky a pak se vrátit do svého. Kdybychom byli oba že stejného mesta nebo poblíž, není co řešit. Kladu si otázku, jak by bylo sobecké si najít novou práci a odstěhovat se do svého města? Nebo se prostě přizpůsobit muži, potlačit stesk a nějak se s tím smířit? jezdit občas „domů“ protože to bude pořád doma, prostě to tak mám nastavené a uz to vím.

Promluv si s partnerem a rekni mu sve priority a uvidis jak se k tomu postavi. Je to tezke, chapu jak tebe tak i jeho. Pokud nenajdete kompromis, tak se budes muset rozhodnout, zda se vzdat bydleni v blizkosti sve rodiny nebo rozchod

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3478
13.6.20 06:41
@Anonymní píše:
Ahoj všem, bydlíme s partnerem oba ve městě, kde jsme studovali VŠ. Je nám oběma 28 a ve městě pracujeme. Já pocházím z menšího města 80km daleko, muž to má do své domoviny 25km. Mě to ale čím dál víc táhne „domů“… město, kde teď máme práci bylo pro studium ideální, ale už 3 roky pracujeme, město je to na mě velké, představa, že tu zakladame rodinu se mi nelíbí. Taky se mi stýská po častějším kontaktu s rodinou (rodiče mám mladé a soběstačná, ale i tak se máme prostě rádi a chceme spolu trávit nějaký čas, mám ještě obě babičky, které by rády budoucí vnouče vídaly) Jenže muž má celkem dobrou práci, včera podepsal smlouvu na dobu neurčitou a práce mu vyhovuje. Chce, abychom si tu vzali hypotéku, ale já si nemůžu pomoct a chci „domů“. Muž má moje rodné město rád, ale takovou práci, co má teď tam nesežene (teď dělá práci přímo šitou jemu na míru). Taky vím, že by s případným stěhováním nesouhlasili jeho rodiče (Já bych byla ještě víc ta potvora, co jim bere syna a „rozkazuje“ mu ať se odstehuje) Bojím se, že až budeme mít děti, nebudu mít tolik času jezdit domů, a člověku se ani nechce každý víkend někam jet, když má svou domacnost, práci… není nad to zajet k rodičům na kole nebo pěšky a pak se vrátit do svého. Kdybychom byli oba že stejného mesta nebo poblíž, není co řešit. Kladu si otázku, jak by bylo sobecké si najít novou práci a odstěhovat se do svého města? Nebo se prostě přizpůsobit muži, potlačit stesk a nějak se s tím smířit? jezdit občas „domů“ protože to bude pořád doma, prostě to tak mám nastavené a uz to vím.

Uprimne.pro me by byla dulezita rodina s partnerem, ja bych zustala s nim a k rodicum nekdy..mame porad volam tak v kontaktu jsme..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
104
13.6.20 06:50

Těžko se radí, když nevíme, odkud přesně jsi a kde bydlíte. Rodiče přítele bydlí na stejné straně, jako tvoji rodiče? Já bych zvolila kompromis bydlet stejně daleko od obou rodičů, přestěhovat se dejme tomu na kraj Prahy, abys to domů neměla hodinu a půl ale 45min. Ještě je otázka, jak dlouho ti to domu vlastně trvá.. Je rozdíl 80km po dálnici a 80km po silnicích druhé třídy přes střed města. Musíš si každopádně urovnat priority sama, nikdo ti neřekne, co máš dělat, každý to máme jinak. Já bych nemohla bydlet ve stejném městě jako moji rodiče. Ale doporučuji ti přistoupit jedině na takový kompromis, který ti bude vyhovovat, jinak to budeš partnerovi v budoucnu mít za zlé a minimálně vnitřně mu to vyčítat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.6.20 06:58

Ja jsem bydlela 60km daleko od rodicu. Manzel postavil dum hned vedle svych rodicu. Ta vzdalenost je znat, sice jsem si s mamkou casto volala ale blizky kontakt se neda srovnat. Manzelovi jsem zavidela, ze ma rodinu blizko a muze se s ni kdykoliv videt. Manzelstvi stejne prestalo fungovat a ja se vratila do svy domoviny, kde jsem stastna a nablizku svy rodine :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
7458
13.6.20 07:00

Asi se partner boji, že by měl věčně tchyni v baráku, když už teď plánuješ, že s nima budeš každý víkend.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
712
13.6.20 07:13

No tak můj názor nebude populární, ale přispěji. Já mám s oběma rodiči výborný vztah a oba bydlí mnohem dál. Na víkend není problém zajet a když jsem byla doma s dětmi, jezdili jsme klidně i na dýl. Užili jsme si všichni. Funguje to i opačně, rodiče jezdí na návštěvu, když se delší dobu nevidíme. S partnerem bych to probrala, pokud by to bylo opravdu nutné, zvolila bych půl cesty. Sama uznáš, že v tvé domovině by nenašel stejně kvalitní uplatnění a to je podle mě velice důležité. K čemu ti bude nespokojený chlap s tchýni za zadkem a litující, že se vzdal kariéry. A nemyslí si, i sebelepší vztah s rodiči nenahradí pohodu v partnerském vztahu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
49786
13.6.20 07:27

Obcas mam podobnou nostalgii. Mi se libi v kraji, kde zijeme. Mame tady krasny barak atd. Vse co si k zivotu prejeme a chceme, tak tady mame. Kdyz se vratim do rod. mesta a okoli, tak nasaju tu energii. Kdyz se mam vracet sem, tak si umim i fnuknout, ze se mi nechce a stale rikam, ze jsem doma tady v novem i tam jsem stale doma. Pravdepodobne tam posleme deti na SS, ze tady nic rozumneho neni. Nez je cpat na internat, tak pujdou do meho rod. kraje. A budou u nasich, at maji dostatek prostoru, svuj pokoj.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4286
13.6.20 07:29

Ty chceš domů a nedokážeš si představit, být od rodiny daleko. Svému partnerovi bys ale přesně tohle klidně udělala, a ještě ho postavila do situace, že na tom bude pracovně hůř.

Já bych muže nenutila měnit práci, dobře placenou a na neurčito, tím spíš dnes.

Buď si najděte své vlastní místo někde na půl cesty tak, abyste mohli pohodlně dojíždět oba, nebo nejspíš rozchod.

Tohle podle mě jiné řešení ani nemá. On by u vás spokojený nebyl (ten vytržený, bez kontaktů, přátel, své rodiny a dobré práce by byl zase on), ty se naopak vidíš hlavně doma a trápíš se jinde.

Dřív nebo později by vás to prostě dohnalo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
254
13.6.20 07:36

Zakladatelko, prvni, co me napadlo po precteni tveho prispevku bylo, ze bys mela asi prestrihnout pupecni snuru se svymi rodici. Nemyslim to zle, ale pises, jako by te partner tahl pres pulku zemekoule pryc od rodiny. Urcite bych ve vasem pripade naslouchala i jeho prani. Zvolte kompromis. Ale netahla bych chlapa nekam, kam z rozumnych duvodu nechce. Pokud planujete deti, rodinou budete uz vy. Tech tebou zminovanych 80 km za rodinou neni neco, co se neda jezdit autem. A treba ja bych nechtela mit mamku/tchyni pres plot a travit tam kazdou volnou chvilku. Treba i to je duvod, proc se partner nechce stehovat. A ja ho teda opravdu chapu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.6.20 08:00

Jenže muž má moje rodné město rád a sám tvrdí, že kdyby tam našel práci, že se přestěhuje. On je narozdíl ode mě v nějakých citech k místům poměrně mužský chladný… vidi to víc racionálně. Ke svým rodičům moc jezdit nechce, nepotřebuje to. Svou práci má rád, ale město kde je ani on ne. Možná se časem prestehujeme, možná si já zvyknu… Samozřejmě ho nenutim k ničemu, co nechce.

  • Nahlásit
  • Citovat
4962
13.6.20 08:01

To záleží na každém člověku, na co má jaké preference, to ti nemůže nikdo diktovat, co bys měla cítit. Já žiju ve městě, kde jsem se narodila a jinde bych nežila. Manželovi to je celkem jedno, nemá moc vazby. Žil tu taky jako dítě, ale hodně cestoval a na našem městě mu extra nesejde. Ale je tu rád. Ovšem práci má ještě dál než tvůj muž a dojíždí. Dojíždí 3 dny v týdnu a 2 pracuje z domova. Jako první mě napadlo, ať tvůj muž dojíždí z tvého vysněného města a je to :palec: Taky to tak máme. Přece nebudu žít někde, kde nechci, to je vězení. :nevim: Nespokojená ženská je problém, to nemůže ten vztah fungovat. :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.6.20 08:04

Zakladatelko, chápu tě. Svůj život si bez rodiny také nedokážu představit, mám ale naštěstí chlapa že stejného města.
V širší rodině ale máme hned dva případy podobné tomu vašemu. Jedni se nedokázali dohodnout a skončilo to rozchodem. Druzí žijí stále ve městě, kde studovali, každý z nich se chce vrátit na rodné místo a ve výsledku tak není spokojený ani jeden. Snad to s nimi dopadne dobře, ale blíží se jim 30, chtějí svatbu a děti, ale tenhle problém je brzdí natolik, že se už několik let neposunuli.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama