Chlap je pořád v tahu

201
25.7.13 21:06

Chlap je furt v tahu

Chci si trochu postěžovat. S partnerem jsme měli před a po narození syna krizi, kdy s námi nežil, ale postupně jsme si k sobě našli cestu zpátky. Za synem chodil, postarat se uměl vždycky o všechno, v tomhle ohledu nemám výtky. Problém je v tom, že spolu znovu žijeme asi půl roku, synovi budou 3 roky, celkem jsme spolu léta. No a chlap je sportovec, takže jeho běžný den vypadá tak, že buď je v práci do 8, nebo odejde v 6 a jde cvičit. Přes sezónu nehrozí společná dovolená, ale na soustředění si čas vždycky udělá. Prostě si zvykl, že domácnost a syna obstarám já - tím, že od narození chodil hlavně jen na návštěvy. Takže na syna má opravdu čas tak 1 - 2× týdně, jinak chodí těsně před spánkem, uloží ho, okoupe.. A mně to vlastně ani nevadí, nepotřebuju ho mít doma pořád, jen si poslední dobou říkám, jestli to je fér, že on si může cvičit, kdy ho napadne a já nemám většinou čas si jít ani zaběhat, protože nemám hlídání. Takže cvičím doma. Po pravdě, jsem docela spokojená, jsem ráda, že jsme rodina, když je doma, tak je všechno v pohodě, když není, tak taky. Prostě jsme si oba nějak zvykly mít život hodně oddělený. Mluvíme o svatbě, asi ještě letos, tak mě to nutí se zamýšlet, jestli spolu nejsme jen z pohodlnosti, zvyku… Co si o tom myslíte? Nalomila mě trochu kamarádka, pro kterou je absolutní samozřejmost, že si veškerou péči o domácnost s chlapem dělí na půl, že každý týden má minimálně jeden večer úplně pro sebe a další tráví společně s manželem, a to ona nepracuje, je na mateřské (já do práce chodím na plný úvazek). Jinak bych o tom asi ani nepřemýšlela, nějak poslední dobou nemám čas na pitvání svého osobního života:). Takhle teď uvažuju, jestli třeba nedělám životní chybu a díky tomu si častěji připomínám momenty, kdy jsme měli krizi, nebyl se mnou například v porodnici, ani těsně po porodu, když mi lhal atd… Díky za názory

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

7995
25.7.13 21:13

Já to tušila, že to nebude úplně z tvé hlavy, když píšeš, že jsi spokojená :-) Tak kamarádka :-) Hele, každej to má doma jinak. Některý chlap uklízí za zadkem, jinýmu by upadla ruka pomoct ženský při stěhování lednice do patra. Někdo má chlapa, co by nejraději vypakoval ženskou do práce a sám se ujal role „ženy“ v domácnosti, jiný zase mají chlapa, co si žije „svůj“ život a domů chodí jen jako k rodinnému krbu, kde na něj čeká to zázemí. Každej jsme nějakej, k něčemu jinému jsme vedený od rodičů, těžko se lusknutím prstů změníme tak, abychom vyhovovali tomu druhému. Jestli jsi spokojená, pak je to v pořádku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Crystalline
25.7.13 21:26

Jsem pro rovnou delbu ukolu v domacnosti a peci o dite. Chodis do prace, prispivas do rodinne kasy, proc bys tedy mela doma vse odedrit sama. Tvuj chlap ma doma evidentne veget, nic nemusi. Zavedla bych na tvem miste tvrdsi rezim. A pokud by s tim mel problem, muze platit profi uklid a hlidani pro dite na vecery, kdy chces mit oraz.

  • Nahlásit
  • Citovat
1259
25.7.13 21:28

Jestli jsi spokojená nech to být a kašli na kamarádku. Jestli nejsi tak to začni řešit ať dojde ke zlepšení. Pokud teda to bude chtít řešit také muž.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58808
25.7.13 21:29

@cipis pokud Ti to vyhovuje, hurá do toho. Já s tím svým taky nebydlím, každý máme svoje, práci si nedělíme, každý hrabe na svém písečku, každý trávíme dost času sám, ale zase jsme spolu rádi.. Pokud ti do toho někdo mluví, nedej se, každému to vyhovuje jinak. Já mít chlapa 24 h za zadkem, tak asi zešílím :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8400
25.7.13 21:38

Jedna strana mince je, jestli ti to vyhovuje. To musíš vědět sama, jestli jde o zvyk, že prostě jedeš dle zaběhnutého a moc nad tím nepřemýšlíš.
Druhá strana je složitější. Je také o společenské odpovědnosti. Chceš vychovat syna v tom, že systém, kdy muž pracuje a žena pracuje a je na ní větší nebo téměř 100% zodpovědnost za další chod rodiny, je v pořádku?
Další aspekt je ten, zda je v pořádku, že nemáš potřebu trávit s partnerem více času. Já vůbec nejsem ten typ, který by musel mít partnera stále za zadkem, klidně jedu dovolenou přáteli bez něj. Ale nedovedu si představit, že bych s ním trávila v podstatě téměř jen noci, jak je to v tvém popisu. S partnerem by snad člověk měl trávit trošku více času, ať už nějakou aktivní činností nebo povídáním.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
29386
25.7.13 21:38

Pokud ti to vadí, tak to řeš s partnerem, pokud ti to doteď vyhovovalo a nevadí ti to, tak neřeš kamarádku, každý to máme tak, jak to chceme my sami… ne jak to chtějí nebo mají kamarádi, sousedi atd…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
984
25.7.13 21:40

Komu by vyhovovalo omezování- myslím si, že máš nárok si jednou, dvakrát týdně zajít zaběhat a vypadnout z toho kolotoče…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
201
25.7.13 21:50

Holky, máte všechny pravdu :)
Sama bych to řešit nezačala, to je fakt. Ale jak nad tím přemýšlím…nedá mi to prostě. S partnerem si spolu času užijeme dost, po večerech si povídáme, v tom problém není. Stačí mi, že máme společný program jeden den z víkendu, protože ten druhý musí být v práci. Spíš mě mrzí to, že si tak nějak zvykl, že veškeré důležité věci leží na mě. Pravda je, že mám mnohem méně náročnou práci, než on, přestože vydělávám víc (tím se nechlubím, jen aby bylo jasno, že on není hlavní živitel rodiny).
Vím, že to zvládnu finančně i organizačně bez něho - ostatně měla jsem spoustu času si to vyzkoušet. Na druhou stranu ho mám ráda, je mi s ním fajn, bere mě takovou, jaká jsem. Neměl to se mnou moc jednoduché a jiní už by 100 x utíkali. Ale taky není svatý. Spíš se mi teď nechce zahodit ta kupa práce, co jsme na sobě udělali, že jsme překonali problémy, které se zdály nepřekonatelné a je nám spolu fajn. Na druhou stranu, když mu řeknu, že se mi nelíbí, že je s malým málo času a že všechno pořád leží na mě ohledně společné výchovy syna, tak řekne, že mám pravdu, že ho to mrzí a že by to chtěl změnit, ale že prostě je rád, že má nějakou práci a nemůže si moc vyskakovat. Je fakt, že v našem regionu práce moc není, ale on se v tomhle ohledu dost podceňuje, je hodně šikovný, myslím, že si práci najde vždy. Aby omezoval sport, to nechci, ale aby jel na týden na soustředění, když o měsíc předtím s námi nemohl na hory, to mě prostě mrzí a štve.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
201
25.7.13 21:59

Jinak to není tak, že by doma nic neudělal, když je doma, tak se podílí na všem. Není to tak, že by si sedl k televizi a nechal se obskakovat. Já ani nevařím, protože všichni máme teplé jídlo přes den, jen o víkendech, pokud někam nejedeme. Jenže prostě doma skoro není, no.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8400
25.7.13 22:00

Já jen k těm koníčkům. Hledat práci, která by člověka tak nevytěžovala, je samozřejmě řešením a může být i správným řešení-po zvážení různých okolností.
Ale zaujalo mě, že nechceš, aby omezil sport.
Já jsem hodně pro to, aby měl každý nějakého koníčka. Ale když má člověk děti, tak to není přece omezení jen proto, že je musím živit. Je třeba jim věnovat i čas, pořízení rodiny je přece omezení i v tom, že se člověk musí vzdát nějakého toho času jen pro sebe. A to platí pro obě strany.
Já vím, že někteří lidé se nechtějí kvůli rodině času pro sebe vzdát, ale tolerovat jim takové chování není správné.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2401
25.7.13 22:01

@cipis Mozna jsem prehlidla, jak mate stary decko, ale urcite casem, jak povyroste, tak ho tata zapoji do svyho sportovniho zivota vic a bude to fajn.
Na sablony ziti kamaradek bych se neohlizela.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
97
25.7.13 22:01

Z tveho popisu vasi situace bych rekla, ze neni rozumne se brat. Kdyz mas pochybnosti, tak je neco spatne. Resila bych s nim co ti vadi a az bych videla vysledky, tak bych chtela svatbu. U nas je pred porodem taky krize a svatbu bych rozhodne ted nechtela.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
822
25.7.13 22:08

Na kamarádku prď…řiď se srdíčkem :)) Mě třeba dneska mě nechal samotou s malým na baráku, který máme hlídat společně, měl se ozvat až dorazí domu a nic…loser :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
201
25.7.13 22:12

@Sepishka To si taky říkám, už to pomalu začíná teď, synovi budou 3 roky. Akorát bude dost boj o to, na jaký sport bude syn chodit :)
Já se bohužel obávám, že u partnera je to důsledek toho, že on svého otce nikdy nepoznal. Z toho tehdy vyplynul i náš rozchod, otěhotněla jsem neplánovaně a on to klasicky neunesl. Dítě nechtěl. Lekl se a vzal nohy na ramena. Teď už by syna nedal, když si myslí, že neposlouchám, tak je to samá pusa sem, pusa tam, když s námi nežil, než syn začal mluvit, tak mu pořád tajně připomínal, že je jeho táta - nebo spíš možná sám sobě :) Ale pořád má v hlavě zakódované, že pro dítě je důležitá hlavně matka, necítí se tak moc odpovědný, otec v jeho očích není tak důležitý, protože on ho v podstatě taky nepotřeboval. Svatba ještě určitě může počkat, poněvadž po těch všech peripetiích plánujeme jen oficiální a soukromý obřad bez hostů. Půlka rodiny je na něj pořád naštvaná, že nás opustil tehdy.

Příspěvek upraven 25.07.13 v 22:13

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama