Chování manžela při odloučení

Anonymní
13.4.20 19:53

chování manžela při odloučení

Ahoj, jdu si k vám pro radu. Již rok žijeme s manželem odděleně. Vycházíme spolu báječně, trávíme společně volné chvilky i péči o děti si střídáme. Zrovna dneska ode mne odjel a byl tady od pátku, kdy děti jely k babičce. jsme každý jiný, oba dva máme odlišné nároky na život a ve spoustě věcí se neshodneme. stále ho miluji, on mne také. Já ani on nikoho jiného nemáme. Když potřebuji s něčím pomoci, nasedne do auta během pul hodiny je u mě. Moc ráda ho obejmu a řeknu, že ho mam stále ráda- on mi řekne, že mě také má rád. Ale nechytí mne ani za ruku, když se ho dotknu, ucukne, nepolíbí mne, ani o sex se nesnaží.. Nijak se mu nenabízím, dříve ano, ale řekl, že nemůže, že už v něm nezbyly žádné city. Jediný koho dokáže obejmout jsou naše děti.
Dost často dokáže být hodně zlý, a neustále kritizuje vše, co udělám, on to udělá tak samo, ale to je v pořádku. I když tvrdí, jak mě má rád, nedokážu se ubránit pocitu, že to od něj je jen jakási prázdná fráze. člověk který má rád, nekritizuje druhého za hlouposti a neodvrácí se od něj… I když už spolu nebydlíme, těším se až přijde a uvidíme se. Ale také mám pocit, jako kdybych byla jen jakási náplast na jeho samotu, když nemá zrovna co dělat. Bojím se, že když mu už občas nezavolám, jak se má nebo aby přijel pokecat, odcizíme se ještě víc, ale zaroven nechci být jen ta, která ho vytáhne z nudy. Má cenu dále se snažit, když za celý rok to k ničemu nevedlo? Nebo je na čase jít dál,,, sama,

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

15724
13.4.20 19:59

Ne, nemá cenu se snažit. Nech si ho jako fungujícího otce a výpomoc v domácnosti, ale nic jiného od toho nečekej. Našla bych si jiného chlapa. To je poslední věc, která by ho mohla vyburcovat k nějaké akci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
949
13.4.20 20:00

Nejste už partneři, on to ví, ty ještě ne. Jste rodiče a on je jeden z těch slušných, co se chová hezky i k tobě. Přestaň se mu vnucovat, ať se mu nezprotivíš ještě víc. Meli byste se rozvést a jít každý dál. Takhle si jen ubližujete, pro mě by tohle teda nebylo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.4.20 20:01

Ahoj, můžu se zeptat, co vás k odluce vedlo? Já jsem teda v trochu jiné situaci - mám přítele, ne manžela, jsme spolu skoro 5 let a děti zatím nemáme. Jsme mladí. No a také se vídáme jen občas, cca 2× týdně na noc, dvě… A vyhovuje nám to, jsme oba ten typ, co potřebuje klid a čas o samotě, takže forma návstěv je nejlepší a avíc udržuje ten punc „randění“ i po takové době. A ozve se ti manžel někdy sám od sebe, nebo to táhneš ty? Říká ti někdy, že tě miluje, nebo jen „má rád“? To může dost pravděpodobně znamenat, že tě má jako lepší kamarádku…a rodičku svých dětí. Možná je to jeho prskání jen projev jeho vlastn nejistoty a hlavně nespokojenosti se sebou samým. Třeba i to, že nezvládá to manželství, ho žere, a pak se takhle chová. Pokud jsi si jistá, že nikoho jiného nemá, může pomoct jen upřímný rozhovor. dát si skleničku vína (víc ne :D ) a upřímně mu vše povědět, nic mu nevyčítat, jen konstatovat, jak to vidíš a cítíš, co bys chtěla zlepšit a co ti ubližuje. V klidu, nechat ho mluvit, dát mu čas se vyjádřit. Ale udělat to. Hodně sil.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:11

Ano, je to prázdná fráze (slova, za kterými nenásledují činy) a funguješ jako náplast - to vnímáš správně. Ale co jsi čekala od odloučení. Život v odloučení není lék na to, že se neshodnete ve spoustě věcí, to je řešení situace, kdy už spolu nechcete být. Lidé si volí odloučení, aby mohli jít každý dál svou vlastní cestou, když už nemůžou pokračovat spolu. Odloučení to, co zbylo mezi vámi, postupně sežere jako rez. Vážně sis myslela. že budete jen bydlet každý jinde, ale všechno bude jako dřív?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:20
@Anonymní píše:
Ahoj, můžu se zeptat, co vás k odluce vedlo? Já jsem teda v trochu jiné situaci - mám přítele, ne manžela, jsme spolu skoro 5 let a děti zatím nemáme. Jsme mladí. No a také se vídáme jen občas, cca 2× týdně na noc, dvě… A vyhovuje nám to, jsme oba ten typ, co potřebuje klid a čas o samotě, takže forma návstěv je nejlepší a avíc udržuje ten punc „randění“ i po takové době. A ozve se ti manžel někdy sám od sebe, nebo to táhneš ty? Říká ti někdy, že tě miluje, nebo jen „má rád“? To může dost pravděpodobně znamenat, že tě má jako lepší kamarádku…a rodičku svých dětí. Možná je to jeho prskání jen projev jeho vlastn nejistoty a hlavně nespokojenosti se sebou samým. Třeba i to, že nezvládá to manželství, ho žere, a pak se takhle chová. Pokud jsi si jistá, že nikoho jiného nemá, může pomoct jen upřímný rozhovor. dát si skleničku vína (víc ne :D ) a upřímně mu vše povědět, nic mu nevyčítat, jen konstatovat, jak to vidíš a cítíš, co bys chtěla zlepšit a co ti ubližuje. V klidu, nechat ho mluvit, dát mu čas se vyjádřit. Ale udělat to. Hodně sil.

Jak to uděláte, až budete chtít spolu dítě? Budete rodina taky jen občas, cca 2× týdně? Ten rozhovor, který radíš, bude chtít rozhodně více než jednu skleničku…

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:25

My jsme byli ve stejné situaci pár let zpátky. Ale asi Tě nepotěším, my jsme se ani jeden z nás od sebe úplně neodstřihli. Přesně jak píšeš, nedokážeme žít spolu, jsme úplně jiní, jsou v tom však city a potomstvo. Mně přijde, že díky dětem, jak jsme i spolu dokázali vycházet (a že vždy nebylo jednoduché), že skrze ně i tak nějak k těm citům vidíme toho druhého v lepším světle, že se snažíme. Plus tedy u nás je i nadále přitažlivost celkem velká a klape to v sexu. Ale s tím sexem to jeden čas odloučení u mě bylo, že jsem se snažila rozumem a tak nějak jsem odmítala, připadne mi jako Tvůj manžel. A přiznávám, nikdy bych nevěřila, že tak dlouho půjde s námi tento.. stav :lol: Nechávám plynout.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:26
@Anonymní píše:
Ahoj, můžu se zeptat, co vás k odluce vedlo? Já jsem teda v trochu jiné situaci - mám přítele, ne manžela, jsme spolu skoro 5 let a děti zatím nemáme. Jsme mladí. No a také se vídáme jen občas, cca 2× týdně na noc, dvě… A vyhovuje nám to, jsme oba ten typ, co potřebuje klid a čas o samotě, takže forma návstěv je nejlepší a avíc udržuje ten punc „randění“ i po takové době. A ozve se ti manžel někdy sám od sebe, nebo to táhneš ty? Říká ti někdy, že tě miluje, nebo jen „má rád“? To může dost pravděpodobně znamenat, že tě má jako lepší kamarádku…a rodičku svých dětí. Možná je to jeho prskání jen projev jeho vlastn nejistoty a hlavně nespokojenosti se sebou samým. Třeba i to, že nezvládá to manželství, ho žere, a pak se takhle chová. Pokud jsi si jistá, že nikoho jiného nemá, může pomoct jen upřímný rozhovor. dát si skleničku vína (víc ne :D ) a upřímně mu vše povědět, nic mu nevyčítat, jen konstatovat, jak to vidíš a cítíš, co bys chtěla zlepšit a co ti ubližuje. V klidu, nechat ho mluvit, dát mu čas se vyjádřit. Ale udělat to. Hodně sil.

Hodně jsme se hádali a už jsme nebyli schopní se ani normálně bavit, aniž by neměl chut někdo nekomu něco hodit na hlavu. neříká mi, že mě miluje, nikdy to moc neříkál, protože slovo Milovat ani láska on moc neuznává. dle něj to je jen jakýsi lidský pud. On vždy dokazoval, že má rád tím co dělal- nákup po práci, masáz bolavých zad, vyvenčení psa. prostě věcmi, které by jiný chlap po práci něudělal, alespoň z těch které z nám. Při nákupu mne držel za ruku, v noci vstával k detem, když byly malé, na co jsem si ukázala to jsem dostala. Teď se také někdy sám od sebe ozve, zeptá se, jak se mám a co jsem dělala. dokázeme spolu po telefonu brebentit dlouhé minuty… To je to, co mne mate. kdyby se zajímal jen sám o sebe, mam jasno. ale pokaždé když se ho zeptám, jak se má, je smutny, a říká, že jen přežíva. nic ho nebaví a z ničeho nedokáze mít radoct..

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:28

To je těžké, lidé jsou různí. My třeba v tom odloučení už roky fungujeme a je to lepší a lepší. Žít spolu asi nebudeme, ale oddělené bydlení nám vztahově hodně pomohlo. Ano, já vím, že je divný. Ale je nám takto fajn.

@Anonymní píše:
Ano, je to prázdná fráze (slova, za kterými nenásledují činy) a funguješ jako náplast - to vnímáš správně. Ale co jsi čekala od odloučení. Život v odloučení není lék na to, že se neshodnete ve spoustě věcí, to je řešení situace, kdy už spolu nechcete být. Lidé si volí odloučení, aby mohli jít každý dál svou vlastní cestou, když už nemůžou pokračovat spolu. Odloučení to, co zbylo mezi vámi, postupně sežere jako rez. Vážně sis myslela. že budete jen bydlet každý jinde, ale všechno bude jako dřív?
  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:30
@Anonymní píše:
Ano, je to prázdná fráze (slova, za kterými nenásledují činy) a funguješ jako náplast - to vnímáš správně. Ale co jsi čekala od odloučení. Život v odloučení není lék na to, že se neshodnete ve spoustě věcí, to je řešení situace, kdy už spolu nechcete být. Lidé si volí odloučení, aby mohli jít každý dál svou vlastní cestou, když už nemůžou pokračovat spolu. Odloučení to, co zbylo mezi vámi, postupně sežere jako rez. Vážně sis myslela. že budete jen bydlet každý jinde, ale všechno bude jako dřív?

To jsem si nemyslela. Doufala jsem někde v hloubi duše, že se to časem nějak srovná, že si oba dva uvědomíme, co mezi námi bylo a je to tu pořád. No, možná, že ne. Asi je jen slušny a zajíma se, i když by už vlastně nemusel…

  • Nahlásit
  • Citovat
5804
13.4.20 20:36

Nevěřím tomu, že by se takto choval člověk, který tě opravdu miluje. Takový bude chtít být s tebou.

Můj ex si taky po rozchodu myslel, že spolu tak nějak budeme dál, i když budeme bydlet jinde. Jenže on si od toho sliboval vlastní pohodlí, klid od dětí, dostupný sex a aby mu nikdo do ničeho nemluvil a nechtěl po něm něco. Tak to ani náhodou.
Došla jsem k tomu, že už nechci být s někým, kdo mě nemiluje a s kým to není to ono. To radši být sama.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.4.20 20:37

A rozebírali jste to spolu, myslím teď po tom čase?
My třeba ne, ale rozebírali jsme to dříve a nikam to nevedlo. Tak jsem se poučila a snažím se nic s ním vztahového nerozebírat, neřešit, nic tedy ne, ale nejde to otevřeně. Přesně jak píšeš, ten můj dokazuje tak nějak činy :lol:, on je v tomto jako slov v porcelánu. Ale co pomohlo mně, přijmout ho takového, jaký je.

@Anonymní píše:
To jsem si nemyslela. Doufala jsem někde v hloubi duše, že se to časem nějak srovná, že si oba dva uvědomíme, co mezi námi bylo a je to tu pořád. No, možná, že ne. Asi je jen slušny a zajíma se, i když by už vlastně nemusel…
  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:45

@Lucie_Sx tak u něj ten dostupný sex nehrozí :-D nemá o něj zájem už rok a pul, ale taky mi to přijde jako by chtěl od toho všeho uniknout. mít svuj klid, i když tvrdí, jak je neštastný. Každopádně děti máme až do pátku u babičky a doma jsem jen já. tak uvidím, zda se ozve, či nikoliv. Normálně volá denodenně, kvuli děti a tak, ale když tu nejsou, kdo vi, zda zavola nebo se zastaví. Mám i pocit, jako by mu stačilo třeba dvakrát týdne se tady zastavit, a to je vše. ted nechci aby to vyznělo nějak hloupě nebo blně, ale aby si dopřál pár chvílek se mnou, alespoň, že jsme vedle sebe a pak zase pár dní nemá potřebu… třeba mě je někdy po něm hrozně smutno, a když přijede je mi lépe a na pár dní jsem v pohodě. Takže pokud to má také tak, zřejme se během týdne ozve. byli jsme spolu 10 let, za tu dobu si musel vypěstovat nějaký návyk,

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:48
@Anonymní píše:
To jsem si nemyslela. Doufala jsem někde v hloubi duše, že se to časem nějak srovná, že si oba dva uvědomíme, co mezi námi bylo a je to tu pořád. No, možná, že ne. Asi je jen slušny a zajíma se, i když by už vlastně nemusel…

Vztah ale nemůže žít ze vzpomínek, to co mezi vámi bylo se musí potvrzovat a obnovovat každý den, znovu a znovu… vzpomínky (to, co mezi vámi bylo) jsou opravdu jen vzpomínky, i když pro vás mají citovou hodnotu. To, co jste udělali, bylo velmi riskantní, a vypadá to, že to nevyšlo. Pokud mu vydrží zájem a slušnost, stále je to lepší než nic. Ale lásku si hledej už jinde.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.4.20 20:53
@Anonymní píše:
Vztah ale nemůže žít ze vzpomínek, to co mezi vámi bylo se musí potvrzovat a obnovovat každý den, znovu a znovu… vzpomínky (to, co mezi vámi bylo) jsou opravdu jen vzpomínky, i když pro vás mají citovou hodnotu. To, co jste udělali, bylo velmi riskantní, a vypadá to, že to nevyšlo. Pokud mu vydrží zájem a slušnost, stále je to lepší než nic. Ale lásku si hledej už jinde.

popravdě na novou lásku nemám ani pomyšlení. Do dneška si s manželem dávamé dárky na naše dvě výročí - kdy jsme spolu začali chodit a datum svatby. Raději teď nějaký čas strávím sama a budu si lízat rány prací a dětmi. Chlapi mi ted nic neříkaaji

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama