Chování partnera po příchodu druhého potomka
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Nesetkala, manžel se choval normálně a náš starší nikdy mladšímu
neublížil ani malinko a to mu byl rok a 10 měsíců, když se mladší
narodil. Vysvětlila jsem mu, že na miminko musí opatrně a ukázala mu jak a
mohla jsem ho nechat bez obav společně s miminkem, i když jsem šla třeba
do sprchy.
Manžel by se měl hodit do klidu, protože to, jak se chová, akorát vzbudí
ve starším nelibé pocity vůči miminku a mohl by mu opravdu začít
ubližovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A starší dite žárlí a zlobi?? Nebo proč ho chce manžel pobít?? Pro starší dítě je to velká změna a stres, dej manželovi přečíst nějaký článek, ať si nezavarite se starším ještě víc. Chápu tu situaci, u nás nastalo hrozné zarleni, syn se právě upnul na tatínka namísto mne. Spíš jsem měla já méně trpělivosti než manžel. Naštěstí 😁 snad se to u vás brzo. uklidni!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
U nás bylo často dusno po druhém porodu velmi dlouho. Prakticky až do
doby, kdy dítě začalo jistě samo chodit. Ale to jsem dělala asi hlavně
já, starší dítě bylo strašné. Pomáhalo tomu asi jen dát mladší
z dosahu a smířit se s tím, že není z porcelánu, nějaké
otlapkávání staršího musí přežít. Ale bohužel, u nás se ten starší
začal opravdu chovat jak urvaný z řetězu a bylo potřeba hodně zasahovat,
jinak by mladší byl věčně potlučený, klidně na něho přišel hodit
auto, trhat mu ručičkama, přes milionté vysvětlování už to plácnutí
přijít muselo. 
Myslím, že tomu úplně slovy
neporučíš, že je to instinkt, chránit to slabší, spíš prostě zamezit
té situaci, ať starší manžela nerozčiluje a nemá ani šanci něco udělat
mladšímu. Je taky možné, že manžel se
s tím taky ještě pořádně nevyrovnal a nesrovnal si emoce, přece jen je
to obrovská změna, nevyspání, stres, aby bylo všechno v pořádku…proto
se tolik neovládá. Tak ať je brzo líp. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, nikdy jsem se s něčím podobným nesetkala, ale při čtení Tvého příspěvku mě jen tak něco napadlo, co by možná situaci mohlo vysvětlit. Píšeš, aby starší mladší neublížil. Z použitých rodů je tedy starší kluk a teď se narodila holčička, je to tak? Nemá náhodou manžel mladší sestru? Možná ji v dětství trošku trápil, třeba ze sourozenecké žárlivosti a teď se mu to spojilo a myslí si, že tento vzorec chování použije i syn. Nebo měl nějaký takový případ v okolí. A starší reaguje na mladší jak? Chová se nějak nestandardně, myslíš, že žárlí nebo kvůli čemu na něj manžel tak vystartoval?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Právě vůbec! Starší je milionový a je s ním velice kvalitní domluva.
Miminku by mohl ublížit jedině ve chvíli, kdy je v zápalu hry a přestane
vnímat. Je to velice chytré dítě a 95 % všech situací s ním dokáži
řešit trpělivostí a obyčejnou domluvou. Manžel ho ale miluje a doteď
nebyl problém! Obecně nemíváme vůbec problémy, až na drobné běžné
neshody. Proto jsem tolik v šoku. Problém vzniká spíše mezi námi dvěma
než mezi dětma. Já chci dělat maximum pro staršího, aby se s novou
situací dobře vypořádal a manžel od něj čeká, že se bude chovat pomalu
jak dospělý a poslechne na slovo. Krom toho teď tedy už před porodem
přišlo mamánkovské období a jejich obvyklé rituály vzaly za své
(koupání, ukládaní, atd. vše dělali často spolu a teď je u všeho
vyžadována maminka)..takže možná má muž i dojem, že mě starší
příliš zatěžuje, když by to mohl dělat s ním..u porodu jsem „málem
vykrvácela“ (prostě tam byl trochu problém a trošku mě to na chvíli
sejmulo..ale už se cítím fajn), takže to možná taky hraje roli
v manželově emocích..ale je to těžké se koukat, jak si to ventiluje na
starším, přitom tak malém dítěti 
..jinak je to fakt slušnej chlap..ale teď je
v nějaké krizi asi 
zrovna blbé načasování!
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Já bych řekla, že je problém na obou stranách. A manžel reaguje méně
adekvátně než ty.
To, že dítě u všeho vyžaduje tebe, přece neznamená, že mu máš
vyhovět. Pravidla určuje rodič a ne ty. Ano, všeho s mírou, kterou tvůj
manžel nemá.
Ale když se rozhodně, že bude koupat tatínek, tak neexistuje, že si vyřve
maminku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Sany80s Ano to je
pravda..tam je problém u mě..protože máme opravdu hodné dítě, se kterým
nemáme moc starostí, tak mám tendenci mu vyhovět..tak aby nespadl do
plačtivého záchvatu..takže to sice není tak, že bych udělala přesně co
chce..ale většinou jdu do kompromisu..že koupe tatínek a maminka kouká
třeba..jsem v tomhle měkká..a začalo mi to až v těhotenství
s nástupem hormonů 
za to se možná muž zlobí trochu a asi
právem .
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
A promluvili jste si v klidu o tom? To je myslím základ, vysvětlit muži, že má přehnané požadavky a že pro dítě je to taky těžké no a dát mu prostor taky vysvětlit, jak to vidí on. Hlavně v klidu to řešit, ne v afektu v hádce, to se nevyřeší nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Liška32 Je to pravda!
Teď jsme se pokusili..i když byla jen chvilička času „bez dětí“..tak
snad to přinese ovoce. Ono nebylo zatím až tolik prostoru, protože jsem
druhý den s miminkem doma a teprve začínám trochu spát..takže doteď jsem
většinou odpadla dřív, než byla možnost mluvit a to taky (i moje únava,
i nedostatek prostoru pro rodiče) přispělo k tomu vygradování. Jako my to
nějak vyřešíme..potřebovala jsem si jen ulevit a zajímalo mě, jestli se
něco podobného dělo i jinde 
. Paradoxně jsem podobnou zkušenost našla
u kamarádky, tak jsme to probraly .
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Lil Kitkatt píše:
Nesetkala, manžel se choval normálně a náš starší nikdy mladšímu neublížil ani malinko a to mu byl rok a 10 měsíců, když se mladší narodil. Vysvětlila jsem mu, že na miminko musí opatrně a ukázala mu jak a mohla jsem ho nechat bez obav společně s miminkem, i když jsem šla třeba do sprchy.
Manžel by se měl hodit do klidu, protože to, jak se chová, akorát vzbudí ve starším nelibé pocity vůči miminku a mohl by mu opravdu začít ubližovat.
Presne. Doted se k nemu tatinek choval hezky a jinak a po narozeni miminka
na neho rve a mlati ho. Takze z toho vznikne logicka nenavist vuci miminku a
pocit, ze ho uz nema rad, ze ho odstrkuje. A to vsechno jen kvuli miminu. Takze
mu pak zacne cilene ublizovat, bude ho vnimat jako vetrelce. To je super
vyhlidka pro toho kluka a miminko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Heleď, jestli jsi na sále málem umřela (nebo to tak v tu chvíli děsivě vypadalo)… Tvůj muž z toho všeho musí být na prášky. Chlap je taky jen člověk… A když je člověk vycukaný, snadno reaguje neadekvátně…
Přeříkejte si spolu porod, poslechni si to z jeho strany, trochu si dejte čas události posledních dní vydýchat. Dejte si volné odpoledne, starší vyšlete na procházku s babičkou. V klidu mu vysvětli, co vidíš, že dělá - má dítě rád, on si toho asi úplně nebude vědom…
To bude dobrý. Musel o vás dva mít hrozný strach 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Názor na chování muže ve vztahu
- Co vám vzal příchod potomka
- Beznaděj - chci další dítě, partner nechce
- Jak a kde v téhle době najít partnera?
- Divné chování při sexu
- Ideální věk kastrace psa + změna chování
- Jaký koníček/zálibu u partnera oceňujete nejvíce?
- Partner mě nikam nechce brát
Ženy, potřebuji se někde anonymně vyzpovídat
. Před pěti dny jsem porodila druhého potomka.
S manželem máme dlouholetý, poměrně harmonický vztah, doma pomáhá až
extrémně, ke mě je laskavý a o děti pečuje s láskou (doteď hlavně
o starší, ale i k mladšímu má hned vztah a pomáhá s oběma).
Zmítáme se však v neočekávaném stresu a bloku kvůli tomu, že manžel
má strašný strach, aby starší (dva roky) mladší neublížil. Má najednou
na starší dítě strašně vysoké nároky a v nervozitě až tendenci
k facce. Podotýkám, že mi nevadí klidné a řízené plácnutí přes ruku
nebo zadek, ale rozhodně neakceptuji facku ve vzteku ani nic takového. Teď
jsme na sebe kvůli tomu dokonce křičeli, protože mi už ruply nervy a pak
jsem brečela tak dlouho, až mě rozbolelo celé břicho a je mi celkově zle.
Vím, že u mě hrají roli hormony a jsem přesvědčená, že muž asi taky
jedná pod tlakem, který na něj nová situace vytváří..ale jsem z toho
fakt hotová a nevím, jak dlouho takové dusno vydržím. Setkala jste se
někdy některá s nečím takovým?