Chybí mi moje máma - tou kterou jednou byla..

Anonymní
7.7.20 23:00

Chybí mi moje máma - tou kterou jednou byla..

Jdu se vypovídat, možná se najde někdo kdo prožívá to samé.. Je mi 24 let, máma mě měla v 39 letech, mám dvě o 20 let starší sestry, vyrůstala jsem v podstatě jako jedináček.. Ale k věci. Ona byla úžasná máma, starala se, byla jsem na prvním místě a pak až ona, měly jsme úžasný vztah, svěřovala jsem se jí úplně se vším, vždycky tu pro mě byla, až do dne, kdy zjistila že ji otec podvádí.. Doma začaly hádky, já nerada chodila domů, ona začala popíjet, radši jsem zůstávala u sestry, a to jsem nikdy nespala jinde než doma.. Později se rozvedli a mě se moc ulevilo, odstěhovali jsme se do útulného bytu v pěkné části města kde je samá příroda, ale daleko od mých kamarádů.. Bylo to na mě moc, tolik změn. Změny doteď nesu dost zle. Musela jsem dojíždět busem, začala puberta, šikana ve škole, nedocházela jsem tam a měla hodně zameškaných hodin, přibrala jsem, uzavřela jsem se do sebe. Moje máma tu ale pořád byla. Někdy večer pila víno, každý den pak pivo. Začala se ztrácet, chtěla otce zpátky, ten si ale jeho milenku vzal. Mamka to nezvládla, začala pít více a více.. Bylo mi 12 let kdy se o mě přestala starat, kdy chodila po nocích po hospodách, já se moc trápila. Řekla mi že už jsem dost velká na to abych se dokázala sama o sebe postarat.. Jednu dobu se o mě staral její bratr, pak má sestra.. přišla o dva byty, našla si přítele alkoholika se kterým je dodnes a můj otec v mých 15 letech spáchal sebevraždu, kvůli dluhům do kterých ho dostala milenka. Takže jsem musela být u matky a jejího alkáče. Začaly mi deprese, začala jsem si ubližovat. Hodně… ona mi řekla že nepotřebuju psychologa že si vymýšlím protože se nudím.. V 17ti jsem nechala školy a začala pracovat. V 19ti jsem se odstěhovala. Teď mám 2 letého syna, bydlím s přítelem se kterým jsem celých 8 let. S mou matkou nejsem vůbec v kontaktu, její číslo jsem zablokovala protože mě využívala na peníze, jako celou rodinu. Často vzpomínám na to jaká byla.. Teď bydlí v špinavém bytě, propije celý důchod a pak žebrá a využívá sestru. Jak tak mohla dopadnout? Jak může takhle dopadnout člověk který byl úplně úžasný.. Jak mi tohle mohla udělat? Když mám teď syna, chápu některé věci.. ale to co ona provedla mě, to já nedovolim.. Kvůli ní nesnáším alkohol, před 2 lety jsem teprv přestala se sebepoškozováním, kvůli synovi, protože ten mi dal důvod žít… Tolik věcí co mi provedla.. Chybí mi mít mámu, která tady pro mě je. Ona vždy říkala, když ztratíš rodiče, stane se z tebe sirotek, a už nemáš domov, už se nemáš kam vrátit. A přesně tak se já cítím

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1587
7.7.20 23:09

Buď bych se sebrala, promluvila s ní, přemluvila ji na léčebnu (co zaplatit nějaký prodloužený víkend, holčičí, wellness atd.) nebo bych za tím vším udělala tlustou čáru a vyhledala asi odbornou pomoc, psychologa, který mi pomůže to zvládnout, zapomenout, odpustit.
Ne každý prostě tohle ustojí, mamka to celé nezvládla, je to smutné a je mi to líto :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14386
7.7.20 23:13

Je to hrozný. Mě tu holky taky podržely…Moc se nedá, držet si odstup, nenechat se psychicky vydírat a žít hlavně svoji „novou“ rodinou :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.7.20 23:16

@Netopýr1 Ona nechce, nechce si přiznat že je alkoholik.. moc se změnila, až mi je jako cizí.. Vyhrožuje, vydírá, dělá rozbroje, pomlouvá.. Když jsem se jí s něčím svěřila tak to akorát použila proti mě. Mrzí mě to že je na tom tak jak je… Za to s tím jejím bratrem jsem v kontaktu každý den, dlouho se o mě staral a nahrazoval rodiče.. Ten s ní taky není v kontaktu i když bydlí pár baráku od ní. Vytahala od něj 14000kč, když na tom nebyk zdravotně nejlíp, jen aby mohla pít a hrát automaty

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
7.7.20 23:42

Ahoj, je mi líto, co prožíváš a co vše se ti stalo a chápu tě.
Já mám taky na tomto světě matku, ale vlastně žádnou mámu nemám. Máma nás v dětství týrala, mě a mé 2 sourozence a dodnes vede podivný život (několikrát ve vězení za krádeže atd.).
Minimálně 8 let jsem ji neviděla a popravdě mi ani nechybí.
Chybí mi normální máma, se kterou bych měla pěkný vztah, mohly bychom si o všem povídat, navštěvovaly se, kupovaly si třeba k narozeninám a k Vánocům dárky, měla ráda svá vnoučata..Takovou mámu bych chtěla :,(
Dnes je mi 34 a popravdě ještě teď mám tyhle pocity a trochu závidím i svým kamarádkám, které mají s mámou dobrý vztah a pěkně o ní mluví.
Já to nikdy nepoznala.
Co bych poradila tobě. Utni úplně kontakt nebo tě tvoje máma psychicky zničí. Zaměř se na svého syna a manžela :srdce: Máma ti určitě chybět bude i dál, ale postupně ten pocit bude slábnout. Člověk se s tím musí smířit, že nemůže mít všechno :think: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
23829
7.7.20 23:53
@Anonymní píše:
@Netopýr1 Ona nechce, nechce si přiznat že je alkoholik.. moc se změnila, až mi je jako cizí.. Vyhrožuje, vydírá, dělá rozbroje, pomlouvá.. Když jsem se jí s něčím svěřila tak to akorát použila proti mě. Mrzí mě to že je na tom tak jak je… Za to s tím jejím bratrem jsem v kontaktu každý den, dlouho se o mě staral a nahrazoval rodiče.. Ten s ní taky není v kontaktu i když bydlí pár baráku od ní. Vytahala od něj 14000kč, když na tom nebyk zdravotně nejlíp, jen aby mohla pít a hrát automaty

doporučuji ti psychoterapie, aby ses dokázala smířit se situací a odpoutat se citově od mámy. V takovém stavu, v jakém je, by tě akorát ničila a stahovala na dno. Bohužel ztratila motivaci k životu a pokud ji sama nenajde, není jí pomoci.
Hezké vztahy s mámou jsou důležité, ale věř, že nejsi jediná, komu se jich nedostalo…Stále si připomínej, kolik lidí tě má rádo, ty se na ně můžeš spolehnout a oni na tebe taky. Tyto vztahy udržuj a hýčkej.
Měj se krásně, nic si nevyčítej a nenech si od mámy ubližovat :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3129
8.7.20 00:36

Bože dítě :hug: :hug:
Možná že už jsi sirotek a bude lepší, když to tak budeš brát. Obreč to jednou pro vždy a už se k tomu nevracej.
Ale není to tak, že jsi sama, že nemáš rodinu, že nemáš domov!!! Máš!!! Máš to přece úplně všechno!! Neplakej nad tím, co ona provedla sobě a co provedla tobě, ona si to neuvědomuje. Pracuj na přítomnosti, ať je tvoje rodina a ty v ní šťastná. To je tvoje budoucnost. A neubližuj si - fyzicky ani těmito myšlenkami. Máš partnera, máš syna, kdykoli ti bude úzko, obrať se k nim. Oni jsou teď tvoje rodina, tvůj domov :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
41696
8.7.20 00:53

Čeho se na nás dopustili druzí s tím už se nějak vyrovnáme, horší je to s tím čeho jsme se na sobě dopustili sami.
Jdu dál, oplač to, najdi kdyžtak lékařskou pomoc. Máma už je bohužel někde jinde a zpět se jí nechce. Má svůj sobecký svět.
Je mi to líto…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22135
8.7.20 01:22

Holky, je mi to tak lito :hug: :hug: :hug: utnula bych kontakt, aby se neprekryly ty krasne vzpominky :( na jeji obranu snad jen, ze byla citliva, nejdriv se rozdala sve rodine - asi vis, proc pises, ze mela na prvim miste tebe a potom az sebe a pak podlehla alkoholu, kdyz se ji ten sen, kteremu dala vse, bez zadnich vratek, rozplynul. Je slvele, ze mas svou rodinu, muze a dítě :srdce: drz se,,je to tezke :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.20 02:26
@Anonymní píše:
Jdu se vypovídat, možná se najde někdo kdo prožívá to samé.. Je mi 24 let, máma mě měla v 39 letech, mám dvě o 20 let starší sestry, vyrůstala jsem v podstatě jako jedináček.. Ale k věci. Ona byla úžasná máma, starala se, byla jsem na prvním místě a pak až ona, měly jsme úžasný vztah, svěřovala jsem se jí úplně se vším, vždycky tu pro mě byla, až do dne, kdy zjistila že ji otec podvádí.. Doma začaly hádky, já nerada chodila domů, ona začala popíjet, radši jsem zůstávala u sestry, a to jsem nikdy nespala jinde než doma.. Později se rozvedli a mě se moc ulevilo, odstěhovali jsme se do útulného bytu v pěkné části města kde je samá příroda, ale daleko od mých kamarádů.. Bylo to na mě moc, tolik změn. Změny doteď nesu dost zle. Musela jsem dojíždět busem, začala puberta, šikana ve škole, nedocházela jsem tam a měla hodně zameškaných hodin, přibrala jsem, uzavřela jsem se do sebe. Moje máma tu ale pořád byla. Někdy večer pila víno, každý den pak pivo. Začala se ztrácet, chtěla otce zpátky, ten si ale jeho milenku vzal. Mamka to nezvládla, začala pít více a více.. Bylo mi 12 let kdy se o mě přestala starat, kdy chodila po nocích po hospodách, já se moc trápila. Řekla mi že už jsem dost velká na to abych se dokázala sama o sebe postarat.. Jednu dobu se o mě staral její bratr, pak má sestra.. přišla o dva byty, našla si přítele alkoholika se kterým je dodnes a můj otec v mých 15 letech spáchal sebevraždu, kvůli dluhům do kterých ho dostala milenka. Takže jsem musela být u matky a jejího alkáče. Začaly mi deprese, začala jsem si ubližovat. Hodně… ona mi řekla že nepotřebuju psychologa že si vymýšlím protože se nudím.. V 17ti jsem nechala školy a začala pracovat. V 19ti jsem se odstěhovala. Teď mám 2 letého syna, bydlím s přítelem se kterým jsem celých 8 let. S mou matkou nejsem vůbec v kontaktu, její číslo jsem zablokovala protože mě využívala na peníze, jako celou rodinu. Často vzpomínám na to jaká byla.. Teď bydlí v špinavém bytě, propije celý důchod a pak žebrá a využívá sestru. Jak tak mohla dopadnout? Jak může takhle dopadnout člověk který byl úplně úžasný.. Jak mi tohle mohla udělat? Když mám teď syna, chápu některé věci.. ale to co ona provedla mě, to já nedovolim.. Kvůli ní nesnáším alkohol, před 2 lety jsem teprv přestala se sebepoškozováním, kvůli synovi, protože ten mi dal důvod žít… Tolik věcí co mi provedla.. Chybí mi mít mámu, která tady pro mě je. Ona vždy říkala, když ztratíš rodiče, stane se z tebe sirotek, a už nemáš domov, už se nemáš kam vrátit. A přesně tak se já cítím

Zapomeň. Zapomeň na ní s žij svůj život. Zažila jsem něco podobného. Ne s alkoholem, ale zase jiné věci. V 11 mě máti nechala u své mámy s už jsem ji nikdy neviděla. Bude to dvacet let. Dnes žije normálně, v cizině. Já jí ale neodpustila a asi neodpustim nikdy. Ona ani nemá zájem. Žiju bez ní. Chybí mi máma, ale ne ona. :(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
8.7.20 06:49

Bohužel to tak prostě kolikrát je.. Naše zase měla vždy na prvním místě chlapa a my šli stranou. Samé dluhy celý život, exekutoři, každou chvilku chodili lidi z providentu, elektriky… že jim máma dluží peníze a my jsme museli otevírat a lhát, že máma není doma. Kdybysme neměli babičky, nevím, jak bysme dopadli. Co se týče hlídání a financí. Navíc se s ní vidím jednou za rok na rodinné oslavě. Já už se jí nevtírám. Už je to dva roky, co přestala otravovat i s penězma na půjčení. Ale nedělám si iluze, že zase začne. Ne každý máme ideální matky

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama