Cítím se nemožně a k ničemu jako máma

U prvního máš tu výhodu, že můžeš zůstat celý den v posteli s ním lež, koj na požádání, na úklid apod se vykašli popřípadě manžel. Ono si to sedne neboj 

Neboj se, všechno bude fajn! Pro miminko je to taky velká změna. Jak radí holky, zalezte spolu do postele a nechte se pár dnů obsakovat. Návštěvy, úklid a další „nezbytné povinnosti“ počkají. Klidně i pár týdnů. Jsi skvělá máma, nakonec to, že chce být syn pořád s Tebou, je důkaz, no ne? 

@Anonymní píše:
Ahoj holky, 20.11. půl hodiny po půlnoci se mi/nám narodil syn císařským řezem pro nepostupující porod. Dítě jsme chtěli, těšili se..teď tu je…první 3 dny jsem ho dostávala na kojení které nešlo, nechytil, když už tak jen s kojícím kloboučkem. Když už to šlo normálně nalila se mi prsa mlíkem a zas to nešlo bez kloboučku. První noc co jsem.mela.syna na pokoji byla katastrofa. Furt plakal, asi měl zaražené prdy. Když mu sestra pomohla se toho trochu zbavit tak spal asi 2 hodiny, další hodinu pak ještě po půlnoci a to bylo vše. Zkusili jsme dudlík, chovat, nic nezabíralo. Včera nás pustili domů, byla jsem strašně šťastná, že přibírá a dokonce i mě pustili po sekci o den dřív. Doma ale nastal horor, vše na mě padlo, mám strach co se bude dít..dnešní noc byla. o malinko lepší, zato dopoledne nářez. Od 3 malý nespal, furt plakal. Připadám si neschopně, že nejsem schopná mu pomoc od trápení a nějak ho utišit. Mám strach z dalšího. dne i noci. Na prsu chce být co hodinu a to mléko mám, takže hlady by trpět neměl. Je toho nějak moc..do toho ani nemám pocit okamžiteho náplněni láskou, Samozřejmě že ho mám ráda, moc jsme ho chtěli. Ale teď to nějak neumím dát najevo. Neumím na něj žbleptat jako ostatní, připadám si fakt nemožně…

Neboj, to bude dobrý. City přijdou a potíže se budou zmírňovat. Jsi dobrá máma.

Si úplně normální máma s novorozencem. Na všechno se vykašli a věnuj se miminku. Časem si najdete režim a bude vše OK.

Podle mě úplně normální stav - takhle jsem to měla i já, par měsíců to trvalo no… Kdybych býka s prvním rozumnější - trvalo by to kratší dobu. Zkus najít něco, co malyho uklidní - určitě to není jenom prso. Někoho uklidňuje hladit mezi oči, jemně a usne u toho, někoho ponosit vertikálně a jemně poplacavat po zadečku, obzvlášť, když jsou to prdiky. Mladší teď prdiky trápí hodně a provozujeme vykakavani nad umyvadlem po každém kojení a hodně ji to pomáhá - pak spinka o hodně klidneji. Matka jsi dobra a rozhodne nejsi jediná, kdo to takhle prožívá. Proste porodem to nekončí - tím všechno jen začíná, ale lepší to určitě bude