City k manželovi jsou asi pryč

Anonymní
16.7.21 12:46

City k manželovi jsou asi pryč

Ahoj lidi, jdu si zde pro radu protože v mém okolí to nemůžu vůbec vyslovit nahlas. S manželem jsme spolu celkem 6 let a z toho 3 roky manželé. Z počátku to bylo všechno samozřejmě krásné. Po pár měsících jsme se sestěhovali, potom svatba, pak jsme koupili byt, mezitím x dovolených. No jenže teď už chybí nějaký ten další logický krok a to mít dítě. Celé ty tři roky manželství docházíme na ivf kliniku (já nemám vejcovody) takže přirozeně to nejde. No a už máme vyčerpány všechny pokusy na pojišťovnu, vyhozených peněz a dítě nikde. No a teď jde o ten problém a to že mi přijde že se nikam nějak nevyvíjíme.. prostě stagnace. Mě to celé snažení už vyčerpává a už bych se na to nejraději vykašlala. Celkem u nás vládne velký stereotyp. Manžel po dítěti hodně touží a tvrdí že raději bude se mnou bez dítěte než s dítětem bezeme. Na mě to je šílený tlak a připadám si zahnána do kouta, kdy mu prostě vždycky budu něco dlužit a to že se kvůli mě vzdal svého životního snu - mít dítě. Vím že by byl úžasný táta… No a nějak asi poslední půl rok už cítím že to není to co bývalo. Prostě už necítím tu lásku co předtím. Samozřejmě pořád ho mám ráda a záleží mi na něm, ale i k tomu sexu se musím strašně přemáhat. Na druhou stranu, když si představím že bych mu tohle měla říct, tak je mi do reku protože je to strašně hodný člověk a nechci mu ublížit. Na druhou stranu si říkám že by měl dostat šanci a možnost potkat někoho kdo mu dá vše co si přeje. Mě srdce táhne jinam (za prací, úplně mimo o čemž manžel nechce ani slyšet). O adopci mi prosím nepište, to říkám předem. Jinak manžel pořád říká ať to zkoušíme do 30, ale já už mám v době prostě blok a nechci už nic zkoušet. Chci už to celé snažení hodit za hlavu a smířit se s tím, že prostě budu bezdětná. Co si o té situaci myslíte? Pro mě je nejhorší asi to, že byl na mě vždy moc hodný a nic špatného ani neudělal a já ho i přesto chci opustit…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
109
16.7.21 12:51

No neměl by na tebe tlačit, protože máš kvůli němu stres a to se pak podepíše na tom, že se snažíte a ono nic :nevim: To bych se mu snažila nějak vysvětlit

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3112
16.7.21 12:52

To IVF jste zkouseli z vlastnich vajicek a spermii? Jako ze zkusenosti známé, co se o to taky pokoušeli, si v tomhle biologicky nejak nesedli. Pak zkusili jine vajicko (nebo spermii, ted nevim) a šlo to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7334
16.7.21 13:09

Děti nechceš protože je mít nemůžeš, nebo protože je opravdu nechceš, a chceš kariéru? Existuje více způsobů jak mít dítě. Ale jestli nechceš zkoušet nic dalšího, manžela pust k vodě a žij prací. Najdi si někoho kdo děti už má, nebo kdo je nechce / nemůže mít. Za každou cenu bych nedržela u sebe člověka co touží mít děti, a já mu je nemůžu dat. Aby ti za pár let nepřivedl domu potomka upichnutyho vedle u sousedky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
579
16.7.21 13:13

Psychika dělá také hodne. Možná by nebylo na škodu, se na honbu za dítětem vykašlat, žít a prožívat život a co vy víte třeba se nakonec podaří…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
354
16.7.21 13:13

Co vím, pro ženu je každý pokus ivf docela vyčerpávající a ty už jich máš za sebou dost. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že ty už jsi pro splnění snu o dítěti udělala hodně a teď by možná byla chvíle zastavit se a pro manžela pochopit tvou situaci. A pokud už nechceš pokračovat, jít jinou životní cestou. Je teď řada na něm, aby svou pozici přehodnotil. Pokud by toho byl schopen, váš vztah by se třeba ještě vyčistil.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
194
16.7.21 13:37

Opravdu dobře přemýšlej nad tím, jestli si z toho všeho prostě už strašně unavená (ale ještě bys potenciálně chtěla bojovat - za dítě, ale i za váš vztah), nebo už opravdu vůbec nechceš. V tom druhém případě bys asi měla nechat manžela jít, i přestože je hodný a všechno okolo. Dějí se takové bolestivé rozchody poměrně často.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6702
16.7.21 19:28

Myslím, že už ses rozhodla

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
384
17.7.21 09:53

Tvé situaci rozumím, taky to u nás už vypadlo, že budeme bezdětní, čekali jsme 15 let.
Dobře bych si své kroky rozmyslela, a rozhodně se nerozhodovala v situaci, kdy jsi vyčerpaná, frustrovaná.. Ještě Vám není 30. Opravdu jsi si jistá, že se snahou o vlastní dítě končíš? Přijde mi to strašně předčasné, ale rozumím, že teď ležíš na dně a nechceš do ještě větší hloubky. Chceš opustit manžela kvůli tomu, že už ho nemiluješ, nebo mu chceš dát šanci mít vlastní dítě? Představ si, že opustíš životního partnera, vrhneš se do práce, ale za pár let pocítíš prázdnotu, a nebude ani milujíc partner ani dítě. Opravdu má být kariéra naplněním Tvého života? Bude Ti to stačit? Nebo je to náhražka rodiny?
Nerozhodovala bych se teď, našla vhodného terapeuta. Ony v podstatě všechny bezdětné dvojice dojdou tam, kde jste teď vy. Držím palce :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
254
17.7.21 13:06

Je toho na Tebe opravdu hodně, proto chápu, že jako jediné řešení vidíš útěk od toho všeho. Být Tebou, nedělala bych ukvapené rozhodnutí. Najdi si psychologa/psychoterapeuta a s ním zkus zjistit, co od života opravdu chceš. Pokud je to opravdu kariéra a nejedná se jen o momentální vysvobození z neutěšené situace, hurá do toho. Ale opravdu bych si udělala nejprve jasno sama v sobě.
Držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat