Co byste dělali, kdyby vám někdo nadával?

Anonymní
24.4.21 07:34

Co byste dělali, kdyby vám někdo nadával?

Ahoj, potřebuju poradit. Je mi 17, žiju s mámou, sestrou 15 a bratrem 11. Táta od nás už před lety odešel, platí alimenty, ale nic dál. Mám přítele (17) u kterého jsem začala občas přespávat a od té doby se táhne můj problém. Vždy, když přijdu od přítele, bratr mi nadává ( asi nejhorší je, že říká abych chcipla), nechce abych tu byla, škodí mi( např má domácí povinnost poskládat ponožky, tak ty mé schválně poskládá poruby, jinak..) a snaží se mě vyštvat. Mamka mi většinou nevěří ( bracha je její miláček) a když uvěří, tak její odpověď je, že se mám chovat jako dospělá a brácha je malý a ještě nemá rouzum. Táta mi dovolil k němu jít, ale až od 18, aby se nemusel měnit rozsudek. :?
Poraďte jak se bránit a psychicky vydržet 9 měsíců.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1112
24.4.21 07:56

Tohle si necháš líbit od 11ti letýho bratra, jako vážně? Pokud s ním není rozumná domluva, tak bych mu dala pořádných pár facek pokaždé, když by mi škodil, já myslím, že by ho to brzo přešlo. Nebo je nějak obrovský, že na něj nemáš fyzicky???

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
36
24.4.21 07:56

Na tvym miste bych bratra zacala uplne ignorovat. Nejspis ho tesi, ze ti skodi, bavi se tim, takze kdyz na nej nebudes reagovat, vezmes mu tu radost a prestane ho to bavit. Pokud se bude jeho agrese stupnovat, muzes si ho nahrat na telefon a ukazat to matce, co jeji nevinny chlapecek dokaze, ale obavam se, ze ani tak to mama nebude chtit resit. Preju kazdopadne hodne sil.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2463
24.4.21 08:00
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuju poradit. Je mi 17, žiju s mámou, sestrou 15 a bratrem 11. Táta od nás už před lety odešel, platí alimenty, ale nic dál. Mám přítele (17) u kterého jsem začala občas přespávat a od té doby se táhne můj problém. Vždy, když přijdu od přítele, bratr mi nadává ( asi nejhorší je, že říká abych chcipla), nechce abych tu byla, škodí mi( např má domácí povinnost poskládat ponožky, tak ty mé schválně poskládá poruby, jinak..) a snaží se mě vyštvat. Mamka mi většinou nevěří ( bracha je její miláček) a když uvěří, tak její odpověď je, že se mám chovat jako dospělá a brácha je malý a ještě nemá rouzum. Táta mi dovolil k němu jít, ale až od 18, aby se nemusel měnit rozsudek. :?
Poraďte jak se bránit a psychicky vydržet 9 měsíců.

Když bráchu pořádně propleskneš, tak Tě pošle máma k tátovi hned. :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4462
24.4.21 08:00
@LennyL1 píše:
Tohle si necháš líbit od 11ti letýho bratra, jako vážně? Pokud s ním není rozumná domluva, tak bych mu dala pořádných pár facek pokaždé, když by mi škodil, já myslím, že by ho to brzo přešlo. Nebo je nějak obrovský, že na něj nemáš fyzicky???

Což je přesně voda na bratrův mlejn a (podle mě oprávněný) důvod k naštvání jejich mámy. Mlátit se vzájemně fakt není řešení. Řeči je nejlepší ignorovat a myslet si něco o p.deli (a tetelit se, že plody špatné výchovy odnese máma, která mu to dovoluje, ne já) a nějaké rubem složené ponožky vůbec neřešit, protože proč.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8280
24.4.21 08:03

Ignorace, smát se mu do xychtu, oplácet mu jeho mincí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1153
24.4.21 08:04

Záleží, jak to máte doma nastavené. Já říct některému sourozenci, ať chcípne, tak mě naši seřežou jak hada a všichni na mě budou hledět s pohrdáním, jak hluboce jsem klesla. To s těmi ponožkami by taky neprošlo. Pokud je u vás takové chování nastaveno jako norma, nenaděláš nic. Můžeš víc přespávat u přítele, najít si brigádu, abys byla více pryč a měla vlastní, a v 18 hurá za tátou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
399
24.4.21 08:08
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuju poradit. Je mi 17, žiju s mámou, sestrou 15 a bratrem 11. Táta od nás už před lety odešel, platí alimenty, ale nic dál. Mám přítele (17) u kterého jsem začala občas přespávat a od té doby se táhne můj problém. Vždy, když přijdu od přítele, bratr mi nadává ( asi nejhorší je, že říká abych chcipla), nechce abych tu byla, škodí mi( např má domácí povinnost poskládat ponožky, tak ty mé schválně poskládá poruby, jinak..) a snaží se mě vyštvat. Mamka mi většinou nevěří ( bracha je její miláček) a když uvěří, tak její odpověď je, že se mám chovat jako dospělá a brácha je malý a ještě nemá rouzum. Táta mi dovolil k němu jít, ale až od 18, aby se nemusel měnit rozsudek. :?
Poraďte jak se bránit a psychicky vydržet 9 měsíců.

máma asi matka roku nebude :think:
Jedině ignorace, nahrát ho a kdyby to a mamkou nehlo, dát mu facku. Tátovi když řekneš co se ti děje, tak ten je k celé věci taky laxní?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1391
24.4.21 08:08

Nahod na něj totální ignor. On te prudi, protože ho baví tvoje reakce. Když reeakce nebudou, dřív nebo později ho to bavit přestane. Nemate třeba společný pokoj? Ja jsem mela se dvěma bratry, a když jsem začala přestávat u přítele, vždy po návratu na mě byli protivní. Proste se jim libil ten prostor beze mě a takto to dávali najevo. No a nebo mu můžeš začít dělat to stejne, co on tobě. To na některé lidi taky pomáhá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
931
24.4.21 08:08

Prostě ho ignoruj..bych si z 11 letýho smrada nic nedělala.

Příspěvek upraven 24.04.21 v 08:09

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
825
24.4.21 08:08

Tvoji pozici si tvůj brácha uvědomuje. Že jsi chudinka a stěžuješ si a žaluješ. Ví, že si to k tobě může dovolit, protože mu to dovolíš. Resp. na to reaguješ způsobem, který chování tvého bráchy jenom podpoří. Tvůj bratr prochází obdobím „nesnesitelného spra tka“. Tobě je 17 a tvoje reakce mě celkem udivuje. Přestaň ho hlavně poučovat a donášet na něj. Pořiď si vlastní koš na prádlo a začni si prát, žehlit a skládat svoje prádlo sama. V tolika letech je to snad už samozřejmost. Nadávky ignoruj nebo ho můžeš popíchnout a opravdu s klidem můžeš sdělit, že tě mrzí, že je tak zatrpklý, ale respektujes, že je ještě malý a že z toho vyroste. Když uvidí, že tě nadávky přestanou štvát, přestane ho to bavit (nebo to začne přehánět, těžko říct). Je to jeho život a tvůj život je tvůj. Začni se hlavně starat sama o sebe a co se týče služby, svoje věci si obstarávej sama. To co popisuješ je dočasný problém spoustu dětí. Ano, dětí.

Příspěvek upraven 24.04.21 v 08:14

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5778
24.4.21 08:11

V 18 letech ještě nebudeš připravená se sama živit a proto se tvým přechodem k otci bude muset leccos měnit. A to je to samé jako když k němu půjdeš už teď. Připrav se spíše na možnost, že otec jen odkládá tu dobu, kdy budeš moci bydlet s ním. Tipuju, že k tomu nikdy nedojde. Slibem nezarmoutiš. Tvůj bratr má stejného otce jako ty?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
990
24.4.21 08:13

Jsi nejstarsi, z pohledu sourozenecke „hierarchie“ nejvys, tak toho vyuzij.
Nemate nahodou 2 pokojicky a ve chvili, kdy odejdes, on dostane ten tvuj?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
63659
24.4.21 08:16

Myslím, že je ti dost na to, aby sis nenechala nic líbit od 11 leteho smradete

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
990
24.4.21 08:18

Jeste poznamka. Pokud si neumus srovnat maleho vysiraciho brachu, dej si pozor na partnery. Je mozne, ze budes ten pokorny typ a nechas si pak i od chlapa kalet na hlavu. Vyuzij prilezitosti a na brachovi si natrenuj asertivitu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat