Co dále se životem?

Anonymní
26.4.21 09:57

Co dále se životem?

Zdravím všechny, ráda bych sepsala svůj příběh a moc by mi pomohlo kdyby mi tu někdo napsal svůj názor na věc. Omlouvám se za anonym, ale nechci aby mě tu někdo poznal.

Když jsem byla malá, měla jsem starší sestřenici, která byla zdravotní sestra a hned po škole žila v různých zemích, kde pracovala právě jako sestra a vydělávala neskutečné peníze, měla spousty krásných zážitků (samozřejmě ne jen krásných). Strašně se mi to líbilo a chtěla jsem být prostě jako ona. Což se mi z části povedlo, až na to cestování..

Druhá věc je ta, že jsem vždy říkala, že děti budu chtít až po 30tce, možná později. V 18letech mi rupnul slepák a já na akutní operaci přišla o většinu svých ženských orgánů - nemůžu otěhotnět přirozeně. Tak jsem si říkala, no co nadělám, když už se to mělo někomu stát tak asi mě, když děti pro mě nebyly tak prvořadé v životě.

No pak byl předemnou posledni ročník VŠ a já se seznámila s mým teď už manželem. Z počátku jsem mu ani nechtěla dát telefonní číslo, protože jsem měla svůj plán, že se teď prostě budu soustředit na tu školu a nic jiného mě nezajímá a potom tedy odjedu žít a pracovat do zahraničí. No jenže samozřejmě jsme se do sebe šíleně zamilovali a najednou už jsem na školu nemyslela - prodlužovala jsem o půl roku a prostě najednou byl ten život úplně jinde než jsem plánovala. Najednou jsme spolu začali žít, vzali se a rozhodli se že zkusíme první ivf (to mi bylo 23 a po dítěti jsem začala velmi toužit).

Dopadlo to tak, že je mi dnes 28, vyčerpané všechny pokusy na pojišťovnu (ještě máme 3mrazacky), a dítě žádné. Jsem z toho ivf zcela vyčerpaná, zoufalá a nešťastná osoba, která do toho samozřejmě vrazila plno peněz. A najednou pomýšlím co dál se svým životem.

Najednou jsem zde, stále ve městě ve kterém jsem se narodila, pracuji v domově důchodců a říkám si jen kam jsem se to dostala? Tohle jsem přece vůbec nechtěla. Tak říkám manželovi, pojeďme někam, ale on pořád věří že ivf musí vyjít. Já už tomu nevěřím a popravdě už na to ani sílu nemám. Chci žít v teple u moře, i když vím že to nebude jednoduché - cítím že tuhle zkušenost prostě potřebuju. A o manžela samozřejmě přijít nechci, ale co s tím? Cítíš se jako bych byla v šachu mezi tím že se rozhodnu pro manžela a tím pádem další ivf nebo si zkusím splnit svůj sen, ale pravděpodobně již bez manžela… Je to sakra těžké.. já vůbec nevím co dál, ale cítím, že se tu dusím, všechno mi tu začíná vadit - hlavně ta práce, kde si připadám jako bych se tam až do smrti zahrabala…

Díky za přečtení. Snad někdo pochopí…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
16734
26.4.21 10:02
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, ráda bych sepsala svůj příběh a moc by mi pomohlo kdyby mi tu někdo napsal svůj názor na věc. Omlouvám se za anonym, ale nechci aby mě tu někdo poznal.

Když jsem byla malá, měla jsem starší sestřenici, která byla zdravotní sestra a hned po škole žila v různých zemích, kde pracovala právě jako sestra a vydělávala neskutečné peníze, měla spousty krásných zážitků (samozřejmě ne jen krásných). Strašně se mi to líbilo a chtěla jsem být prostě jako ona. Což se mi z části povedlo, až na to cestování..

Druhá věc je ta, že jsem vždy říkala, že děti budu chtít až po 30tce, možná později. V 18letech mi rupnul slepák a já na akutní operaci přišla o většinu svých ženských orgánů - nemůžu otěhotnět přirozeně. Tak jsem si říkala, no co nadělám, když už se to mělo někomu stát tak asi mě, když děti pro mě nebyly tak prvořadé v životě.

No pak byl předemnou posledni ročník VŠ a já se seznámila s mým teď už manželem. Z počátku jsem mu ani nechtěla dát telefonní číslo, protože jsem měla svůj plán, že se teď prostě budu soustředit na tu školu a nic jiného mě nezajímá a potom tedy odjedu žít a pracovat do zahraničí. No jenže samozřejmě jsme se do sebe šíleně zamilovali a najednou už jsem na školu nemyslela - prodlužovala jsem o půl roku a prostě najednou byl ten život úplně jinde než jsem plánovala. Najednou jsme spolu začali žít, vzali se a rozhodli se že zkusíme první ivf (to mi bylo 23 a po dítěti jsem začala velmi toužit).

Dopadlo to tak, že je mi dnes 28, vyčerpané všechny pokusy na pojišťovnu (ještě máme 3mrazacky), a dítě žádné. Jsem z toho ivf zcela vyčerpaná, zoufalá a nešťastná osoba, která do toho samozřejmě vrazila plno peněz. A najednou pomýšlím co dál se svým životem.

Najednou jsem zde, stále ve městě ve kterém jsem se narodila, pracuji v domově důchodců a říkám si jen kam jsem se to dostala? Tohle jsem přece vůbec nechtěla. Tak říkám manželovi, pojeďme někam, ale on pořád věří že ivf musí vyjít. Já už tomu nevěřím a popravdě už na to ani sílu nemám. Chci žít v teple u moře, i když vím že to nebude jednoduché - cítím že tuhle zkušenost prostě potřebuju. A o manžela samozřejmě přijít nechci, ale co s tím? Cítíš se jako bych byla v šachu mezi tím že se rozhodnu pro manžela a tím pádem další ivf nebo si zkusím splnit svůj sen, ale pravděpodobně již bez manžela… Je to sakra těžké.. já vůbec nevím co dál, ale cítím, že se tu dusím, všechno mi tu začíná vadit - hlavně ta práce, kde si připadám jako bych se tam až do smrti zahrabala…

Díky za přečtení. Snad někdo pochopí…
Šla bych za svým snem a pokud možno s manželem. Třeba na rok. Odpočiňte si, načerpejte síly, zregeneruj tělo i mysl. Dost možná pak bude úspěšné i to IVF. Jsi mladá, rok, dva v zahraničí tě o šanci na miminko nijak nepřipraví.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16439
26.4.21 10:03

Hele pokud ho drží jen to ivf, tak teda pokud na rok někam vypaddnete, budete řešit cokoliv jiného a budete v klidu, tak je o fous vyšší šance, že to další ifv možná vyjde.

Jste teď v hodně hnusném kruhu marné snahy, zklamání a do toho ještě pandeie, která náladě nepřidá.

Dejte si rok kdy někam vypadnete a nebudete řešit ani dítě, ani ČR. Pak se vraťte, zkuste poslední IVF a pokud ani to nevyjde, tak zajděte do nějaké organizace řešíší pěstnounskou péči a pobavte se s nimi o možnostech a rizicích.

Příspěvek upraven 26.04.21 v 10:15

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
722
26.4.21 10:10

Souhlasím s tím, že na rok někam vyjedete. Jen se může stát, že se vám tam zalíbí a ten jeden rok se protáhne.

Já bych šla do posledního pokusu IVF ještě tady v ČR, abych věděla, že jsem pro to udělala maximum a manžel neměl pocit, že jsem se nesnažila nebo tu možnost nějak zavrhla. Pokud by se nepovedlo, tak bych vyjela.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
352
26.4.21 10:12

No me zarazila ta sestrenice s neskutecne mnoha zazitky a penezma jako zdravotni sestra. 8o Hele jako kdovi co tam delala, plno Cesek kuka za penize, nase zeny jsou tim zname po celem svete. Mozna proste cely ten motiv a vzor je odzacatku lez. :think: A sestrenice dela matraci bohatym chlapkum. To ti zadna ta borkyne se super fotkama z peknych mist a luxusnim zivotem neprizna, never vsemu. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
432
26.4.21 10:14

Jestli má manžel dobrou práci, o kterou nebude chtít přijít, tak ho asi na rok z republiky nedostaneš.
Přijít za mnou chlap, že se na rok stěhujeme k moři, tak si zaťukám na čelo a nikam nejedu. Na dva týdny můžná, na rok určitě ne.
Nicméně si myslím, že dovolená u moře by vám mohla dost pomoci. Znám rodinu, kde po dlouhých letech bez dětí se po pobytu u moře zadařilo. Dnes mají dospělého syna.
Takže k moři na několik týdnů ideálně.

Jinak Tě chápu, když se nedaří otěhotnět, je to hrozný a navíc i dost bezvýchodný. Člověk dělá psí kusy, aby se to konečně povedlo, ale příroda si stejně dělá po svém.
Předpokládám, že už jste vymetli všechny možné poradny a v zásadě není důvod, aby se nezadařilo. Přesto se nedaří :(.
Zkusili jste i nějakou alternativu? Jako třeba to cvičení Mojžíšové, nic moc o tom nevím, ale vím, že to ženy podstupovaly právě kvůli otěhotnění.

Jinak bych asi doporučila stanovit si momentálně jiný cíl, abys měla zahlcenou mysl jinými záležitostmi a neměla moc čas myslet na miminko. Pak by to třeba mohlo povolit a zadařit se :kytka:,

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
717
26.4.21 10:15

Taky bych se přikláněla k tomu aby jste to IVF na nějakou dobu posunuli. Obzvlášť, když už tomu nevěříš.
Nepřemýšlela jsi změnit práci, když tě tak deptá?
K tomu vycestování záleží jakou má manžel práci. Ale zkusila bych mu vysvětlit, že jsi prostě vyčerpaná a potřebuješ restart, a bylo by super někam vycestovat. Ideálně oba, aby jste přišli na jiné myšlenky. Věřím, že by vám to prospělo. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
717
26.4.21 10:19
@Sandokanouc píše:
No me zarazila ta sestrenice s neskutecne mnoha zazitky a penezma jako zdravotni sestra. 8o Hele jako kdovi co tam delala, plno Cesek kuka za penize, nase zeny jsou tim zname po celem svete. Mozna proste cely ten motiv a vzor je odzacatku lez. :think: A sestrenice dela matraci bohatym chlapkum. To ti zadna ta borkyne se super fotkama z peknych mist a luxusnim zivotem neprizna, never vsemu. :nevim:

Jde vidět, že víš pěkný prd. :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16734
26.4.21 10:20

@K2 8611 Vždyť psala, že nemůže otěhotnět přirozeně kvůli prodělané operaci prasklého slepého střeva a odebrání části ženských orgánů. Takže rady „odpočiň si u moře, ono to třeba klapne“ jsou v tomhle případě dost mimo mísu :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
352
26.4.21 10:21
@Angry_birds píše:
Jde vidět, že víš pěkný prd. :D

Samozrejme, ze nevim co jeji sestrenice dela. jen ukazuju jednu z moznosti a ze ona se zbytecne citi spatne a maluje si nerealny zivot na zaklade jejiho vzoru. :think: Znam dost holek, ktery pry delaly sestru, opatrovatelku apod. v zahranici a pritom tam prave kukaly za penize. :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21979
26.4.21 10:23

Hm, tak když vyjedeš k moři bez manžela, tak si splníš jeden sen, ale ten druhý o miminku už asi tím pádem nevyjde nikdy - tak si trochu rozmysli, co vlastně chceš

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
53281
26.4.21 10:25

Já si mezi třetím a čtvrtým IVF dala rok a půl pauzu. Bylo mi podobně jako tobě a prostě jsem cítila, jak se to na mě všecko hroutí. Jela jsem do lázní, s mužem na elkou parádní dovolenou, změnila jsem práci. Nakoplo mě to zas se cítit fajn. V omhle věku ti vlak ještě rozhodně neujíždí, promluv s mužem, že někam vypadnete, nabereš síly a vrhnte se do toho znovu :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
432
26.4.21 10:48
@unuděná píše:
@K2 8611 Vždyť psala, že nemůže otěhotnět přirozeně kvůli prodělané operaci prasklého slepého střeva a odebrání části ženských orgánů. Takže rady „odpočiň si u moře, ono to třeba klapne“ jsou v tomhle případě dost mimo mísu :mrgreen:

Já si hlavně myslím, že by měla dát odpočinout své hlavě. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.4.21 11:51

Holky moc děkuji všem za odpovědi. Ono je problém v tom, že tu máme hypotéku na byt a kdyby nebyla úplná jistota příjmu (třeba kdybychom někam vyrazili a nevyšlo by nám to) tak by to byl problém. Prodávat byt nepřipadá v úvahu, zejména ze strany manžela. Právě my se asi před dvěmi týdny vrátili z dovolené a pocítila jsem že to pro mě bylo málo těch 12 dnů. Že bych potřebovala víc a v letadle jsem pak dokonce brečela že už odjíždíme. Od té doby hledám nabídky práce v zahraničí. Jenže manžel furt říká, že mě to za chvíli přejde zase a že až vyčerpáme všechny možnosti ivf tak teprve potom budeme řešit nějaké stěhování atd. Navíc on ani neumí anglicky tak asi ani proto se mu moc nechce.
Druhý problém je že jsem si přes práci zařídila postgraduální vzdělání a tím pádem jsem se tam na další dva roky „upsala“.

Jinak to je myslím všeobecně znám, o že sestry v ČR jsou brány úplně jinak (podřadně) než v zahraničí, kde si jich naopak váží. Jestli dělala nějakou slapotu to teda nevím, ale vím že se vždy na fb gotiky s kolegyněmi na oddělení tak jedině že by měla i přivýdělek :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
352
26.4.21 11:58
@Anonymní píše:
Holky moc děkuji všem za odpovědi. Ono je problém v tom, že tu máme hypotéku na byt a kdyby nebyla úplná jistota příjmu (třeba kdybychom někam vyrazili a nevyšlo by nám to) tak by to byl problém. Prodávat byt nepřipadá v úvahu, zejména ze strany manžela. Právě my se asi před dvěmi týdny vrátili z dovolené a pocítila jsem že to pro mě bylo málo těch 12 dnů. Že bych potřebovala víc a v letadle jsem pak dokonce brečela že už odjíždíme. Od té doby hledám nabídky práce v zahraničí. Jenže manžel furt říká, že mě to za chvíli přejde zase a že až vyčerpáme všechny možnosti ivf tak teprve potom budeme řešit nějaké stěhování atd. Navíc on ani neumí anglicky tak asi ani proto se mu moc nechce.
Druhý problém je že jsem si přes práci zařídila postgraduální vzdělání a tím pádem jsem se tam na další dva roky „upsala“.Jinak to je myslím všeobecně znám, o že sestry v ČR jsou brány úplně jinak (podřadně) než v zahraničí, kde si jich naopak váží. Jestli dělala nějakou slapotu to teda nevím, ale vím že se vždy na fb gotiky s kolegyněmi na oddělení tak jedině že by měla i přivýdělek :lol:

Nemyslim si, ze zdravotni sestra je kdekoliv nejaky super povolani, mozna krome USA, kde se ve zdravotnictvi toci neskutecny penize. :nevim: Ale zase to neni tak samozrejme-jazyk, nejaky uredni prekazky atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat