Co dělat, když se ten druhý nehodlá změnit?

6195
3.7.15 13:35

Co už, když se ten druhý nehodlá změnit

Chci se vás zeptat.. Co dělat, když se druhý nehodlá chovat hezky, je agresivní, vyvolává hádky (i když já se nehádám, odpovídám klidně), vybíjí si všechno na nás.

Nikdy za to nemůže on, důvod je vždycky v těch ostatních - nemá sex, je unavený z práce, někdo ho naštval atd.
Podle mě je to hloupost. Chování druhých neovlivníme, naopak to naše ukazuje, jací jsme my. Pokud na nás třeba někdo začne řvát, buď reaujeme tak, že s úsměvem mlčíme, mírumilovně odejdeme, začneme na něj hned vztekle řvát taky.. Když paní před námi ztratí peněženku, můžeme na ni zavolat, strčit si ji do kabele nebo donést na policii.
Prostě pokud je někdo slušný, jedná tak v podstatě ve všech situacích. Pokud je hysterik, hádá se a uráží druhé, pak se tak většinou taky projevuje. Snad mi rozumíte.

Co tedy s takovým člověkem? Máme dítě, utéct nechci, k němu se zatím chová vcelku slušně. Jde vysvětlit, že tatínek se chová ošklivě a odvést ji pryč, držet ji od toho co nejdál. Zatím to zvládám, kdyby ne, asi by nebylo co řešit. Člověk doufá, že se to zlepší, časy byly horší, nervů dost, umí se chovat i mile.

Takže, prosím, kdo má tu zkušenost, klidně i anonymně. Jak reagujete?
Mlčet a nechat ho vymluvit nejde, bude na mě řvát, dokud nevyvolá hádku (ač řve jen on, já pouze oponoju, vysvětluju, snažím se mluvit klidně, apelovat na jeho zdravý rozum). Prostě jeho uklidní pouze řev z mé strany, nechce smír, chce si zchladit žáhu.

Jak reagovat, co dělat?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

3.7.15 13:42

Ty jo, nikdy bych nedopustila, aby moje dítě mělo takový vzor=v tomto případě mužský vzor.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
564
3.7.15 13:45

Ahoj, nemáš to jednoduchý. Já řešila něco trošičku jinýho, i když vlastně podobnýho. Nebyla jsem spokojená s chováním mýho chlapa, taky malý dítě, taky jsem odejít nechtěla. On nebyl agresivní, nebo sprostný, on byl líný.. a pořád teda je. S malou nepomohl, nepohlídal, doma nic nedělal a ještě měl kecy když jsem chtěla aby vynesl odpadky že on celej den maká a já jsem doma. Zkoušela jsem se s ním domluvit, pohádat, vynutit si něco, vybrečet… nic nepomohlo. Tak jsem s ním přestala mluvit, přestala jsem mu vařit, prát, žehlit, starat se o něj a po asi dvou týdnech mu napsala mail v bodech co po něm chci. Že chci 2× týdne volný odpoledne bez malý, že chci aby sekal pravidelně trávník (žijem s rodiči v domě a vše dělá můj táta), že chci aby si po sobě uklízel atd. Na oplátku že bude mít doma zase milou ženu, navařeno, vypráno, vyžehleno a pohodu. A světe div se, ono to funguje. Neříkám, že by to fungovalo všude, ale z mojí hlavy to nebylo, viděla jsem to u známých a tam to taky zázračně chlapa vyléčilo :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26499
3.7.15 13:46
@statecna.oslice píše:
Ty jo, nikdy bych nedopustila, aby moje dítě mělo takový vzor=v tomto případě mužský vzor.

Souhlasím. Odešla bych. DObrým otcem může být i když nebudete spolu. Tohle dítě poznamená. Chodí mi klienti, co vzpomínají na řvoucí matky, řvoucí otce. CO mají traumata z takového dětství.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
210
3.7.15 13:46

Dobry to neni, mam neco podobneho nebo i horsiho. Pohrozit odchodem, manzelska poradna a pokud nic nezabere, tak rozchod, samozrejme, pokud ho chces.Asi jsem Ti moc neporadila, ale takhle to ted resim ja. Jsem momentalne u manzelske poradny, pokud se to vse nezmeni, tak mi zbyva uz jen to posledni reseni.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6195
3.7.15 13:47

@statecna.oslice Ono se to lehce řekne, nezlob se. Taky bych nedopustila, taky to beru tak, že jakmile pro malou začnou převažovat negativa nad pozitivy, nebudeme spolu. Jenže tím se až tak moc neřeší, obávám se.

Před dítětem byl fajn, nebylo proč být ve stresu, to přišlo až potom.
Chci tím říct - nevěděla jsem, jaký je, tato stránka povahy vyplynula až jak byla malá na světě. A další věci.

Jenže co teď. Nevím, jak reagovat, zkoušela jsem to po dobrém, mluvit s ním o tom, vysvětlovat, nereagovat, rozumně zdůvodňovat.. Nepomáhá nic, prostě má takovou povahu (myslím si) a s tím nehnu.

Kdo má zkušenost, určitě chápe a snad dokáže poradit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8959
3.7.15 13:48

Nesnesla bych, aby syn tohle denně sledoval..
Nemá nějaké problémy, o kterých nevíš?
Těžko radit… Máš kam jít?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
210
3.7.15 13:48
@Pifinka píše:
Ahoj, nemáš to jednoduchý. Já řešila něco trošičku jinýho, i když vlastně podobnýho. Nebyla jsem spokojená s chováním mýho chlapa, taky malý dítě, taky jsem odejít nechtěla. On nebyl agresivní, nebo sprostný, on byl líný.. a pořád teda je. S malou nepomohl, nepohlídal, doma nic nedělal a ještě měl kecy když jsem chtěla aby vynesl odpadky že on celej den maká a já jsem doma. Zkoušela jsem se s ním domluvit, pohádat, vynutit si něco, vybrečet… nic nepomohlo. Tak jsem s ním přestala mluvit, přestala jsem mu vařit, prát, žehlit, starat se o něj a po asi dvou týdnech mu napsala mail v bodech co po něm chci. Že chci 2× týdne volný odpoledne bez malý, že chci aby sekal pravidelně trávník (žijem s rodiči v domě a vše dělá můj táta), že chci aby si po sobě uklízel atd. Na oplátku že bude mít doma zase milou ženu, navařeno, vypráno, vyžehleno a pohodu. A světe div se, ono to funguje. Neříkám, že by to fungovalo všude, ale z mojí hlavy to nebylo, viděla jsem to u známých a tam to taky zázračně chlapa vyléčilo :mavam:

Hezke a hlavne, ze to zabralo, super

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
210
3.7.15 13:52
@rejžička píše:
@statecna.oslice Ono se to lehce řekne, nezlob se. Taky bych nedopustila, taky to beru tak, že jakmile pro malou začnou převažovat negativa nad pozitivy, nebudeme spolu. Jenže tím se až tak moc neřeší, obávám se.

Před dítětem byl fajn, nebylo proč být ve stresu, to přišlo až potom.
Chci tím říct - nevěděla jsem, jaký je, tato stránka povahy vyplynula až jak byla malá na světě. A další věci.

Jenže co teď. Nevím, jak reagovat, zkoušela jsem to po dobrém, mluvit s ním o tom, vysvětlovat, nereagovat, rozumně zdůvodňovat.. Nepomáhá nic, prostě má takovou povahu (myslím si) a s tím nehnu.

Kdo má zkušenost, určitě chápe a snad dokáže poradit.

Tak pokud ty pozitiva prevazuji, tak bych zustala a naucila se ho brat takovy jaky je. Vsude je neco. Ale myslim, ze ty pozitiva asi nic moc, jinak by jsi to asi neresila, nebo? Jsou to moje dohady, muzu se taky mylit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26499
3.7.15 13:52

@rejžička Zkus se poradit s psychologem. A na chlapa tlačit, at se takhle nechová před dítětem.

Pokud potřebuje, abys na něj řvala, tak bych to udělala-ne před dítětem. A schladila si žáhu taky. Pokud nechceš odejít…
NEmyslím, že člověk dokáže posoudit, co je v tomhle směru pro dítě už moc a co ne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6195
3.7.15 14:03

@Lejaa Má problémy, o kterých vím, abych to tak řekla, jenže příčinu já vyřešit nedovedu. Já se spíš snažím najít nějaký návod, jak s ním jednat. Jak mu vysvětlit, že tímhle ničí rodinu a nikam to nevede. Nemám kam jít a možná bych se i při jeho momentální psychice bála odejít, aby měl čas na rozmyšlenou, tím by to dost možná skončilo. A hádat se potom o malou, to bych opravdu nechtěla, udělal by z toho válku a odskákala by to nejvíc malá.

Klasická situace, uvědomuju si to. :?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3.7.15 14:04

@rejžička Myslíš, že si toho dcera nikdy nevšimne? Děti jsou hodně vnímavé, i když to třeba není vidět. Až bude starší, tím spíše bude chápat, že vše není ok. Zkus to poradnu, psychologa, nebo pohrozit odchodem, či na nějakou dobu odejít, pokud máš kam… A co ty, jsi i přes tohle chování s ním šťastná? Miluješ ho?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6195
3.7.15 14:06
@manoli píše:
Tak pokud ty pozitiva prevazuji, tak bych zustala a naucila se ho brat takovy jaky je. Vsude je neco. Ale myslim, ze ty pozitiva asi nic moc, jinak by jsi to asi neresila, nebo? Jsou to moje dohady, muzu se taky mylit.

Nic moc a už asi dva roky, ano. Jsem s ním, protože zatím je to pro malou dobré, umí k ní být supr, když není, klidím ji pryč a prostě pro ni pozitiva zatím převažují.
A hlavně vím, jaký byl, umí být. Tak tak nějak čekám, jestli se zvládne vrátit zpátky a doufám, že jo.
Ale děkuju za (ne)radu, ono taky moc nejde poradit, já vím. Proto doufám, že je tady někdo, kdo žije v něčem podobném, že jde nějak v tom žít vcelku v klidu, že mi jen chybí ten potřebný grif. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6195
3.7.15 14:07

@jenny.fields A ty jsi psycholožka, jestli se můžu zeptat, :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26499
3.7.15 14:17
@rejžička píše:
@jenny.fields A ty jsi psycholožka, jestli se můžu zeptat, :-)

NEstraš, nejsem. :mrgreen:
Jestli tě to napadlo u těch klientů, tak to jsou klienti toho, co mám v podpisu. Časté klientky jsou také nervozní a křičící matky, ale ty na sobě chtějí pracovat. Což tvůj muž očividně nechce :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama