Co vám pomohlo překonat bolest ze smrti nejbližších?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Pettcherry
Kecalka 254 příspěvků 27.04.18 09:03
co vám pomohlo překonat bolest ze smrti nejbližších?

Zdravím všechny,

asi neexistuje univerzální recept, ale snad… pár rad, zkušeností může pomoci. Před dvěma měsíci náhle umřel můj dědeček a momentálně umírá i babička, je to strašně těžké, měla jsem s nimi dost blízké a krásné vztahy. Vytvořili mi oba dokonalé dětství, za což jsem opravdu moc vděčná. Momentálně si připadám jako paralyzovaná tou bolestí. Nespím, nejím a jít mezi lidi byť na nákup je pro mě uplný boj. Všechny myšlenky se stáčí jen ke vzpomínkám a chvílema mi nejde ani dost dobře fungovat. Manžel mě vídá denně v slzavém údolí a už vnímám, jak je zmatený, že neví jak mi pomoci. Jak jste se dokázali vyrovnat s odchodem svých milovaných?

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
 
Sany80s
Kelišová 6536 příspěvků 27.04.18 09:07

Zaměstnat a unavit se nějakou činností, která je fyzická, ale musíš se na ni soustředit, a pak pomůže čas.
Taky se mi osvědčilo chodit spát až ve chvíli, kdy mi během vteřiny vypne mozek.
Ale hlavně ten čas.

 
Doe_Jane 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.04.18 09:08

U babičky a dědy docela v pohodě, prostě to je život, byli staří a prožili krásný život… a nikdo z nás tu není věčně.
horší když ti odejde někdo mladý zcela nečekaně…
musíš myslet na to že oni by určitě nechtěli aby sis své zdraví zničila nějakým truchlením

 
Daenerys91
Kecalka 357 příspěvků 27.04.18 09:14

Tímhle „slzavým údolím“ si prostě projít musíš, pokud se chceš pohnout vpřed. Nebraň se tomu. Taky jsem si tím prošla… hlavně to nepotlačovat v sobě, to je to nejhorší. Mě pomohlo, když jsem si uvědomila, že je tu dědeček stále se mnou - ve snech, na fotkách a ve vzpomínkách. Když připustíš, že tu tví blízcí stále jsou s tebou, bude ti líp. Moje zkušenost :) Ono se to časem zlomí a už na ně pak budeš vzpomínat bez toho, aniž by se ti oči nalejvaly slzami. Chce to čas

 
martina.se
Hvězda diskuse 56919 příspěvků 27.04.18 09:15

@Pettcherry pomůže jen čas.. my teď trpíme s babi, o to víc, že se drží při životě víc jak 2 roky, ale defakto to není život.. a děsim se chvíle, kdy odejde, protože to vždy byla zlatá žena.. ale pomůže fakt jen čas.. když odešel děda, srovnávala jsem se s tím cca rok..

 
Nina Filipi
Kelišová 7327 příspěvků 27.04.18 09:17

Doporučuji pro lepší zvládání esence RESCUE, pomohou to lépe zvládat a zkrátka takový ten pocit zbláznit se, zmírní…
Je mi to moc líto, zrovna dnes by můj brácha měl 27 let, už tu 10 let s námi není

 
Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 33318 příspěvků 10 inzerátů 27.04.18 09:20

:hug: :hug: Drž se… pomůže jen čas a hlavně čas strávený s těmi blízkými, kteří jsou tu stále s tebou.

 
Emimin7
Echt Kelišová 9219 příspěvků 27.04.18 09:36

Kdybys to fakt nezvládala, možná by sis mohla nechat napsat Neurol pro ty nejhorší chvíle.

 
heevi
Ukecaná baba ;) 1564 příspěvků 27.04.18 09:45

Čas a sdílení s někým, kdo to prožívá taky a ví, jak se cítím. Drž se, slzy k tomu patří, nic se nedá přeskočit… :hug:

 
Petra Z
Hvězda diskuse 52030 příspěvků 27.04.18 09:59

Během 2 měsíců jsem přišla o tátu, tam to bylo nečekaně a pak babičku. do toho ještě jedna šílená událost doma a prostě pomůže jen čas. ten to otupí
Drž se :hug:
Sdílená bolest je poloviční bolest, tak si najdi někoho, pokud chceš kdo s tebou bude mluvit, komu se vybrečíš na rameno.

 
sticky
Ukecaná baba ;) 1116 příspěvků 27.04.18 10:00

Před dvěma roky mi takhle tragicky odešla maminka, pomůže asi jen čas a vyrovnání se s tím, kdo ti odešel, vnitřní odpuštění a smíření se s tou osobou. Potom se mi líbí myšlenka, že vlastně o nikoho nikdy nepříjdeš, protože jeden druhému nepatříme. Ale v prvních měsících, nebo až rokách, by mě tohle taky neuklidnilo. Sdílení s někým, kdo prožívá to samé, tak to v tom nejhorším období taky nepomáhá, spíš to člověka ještě víc utápí. Je dobré se jít někam vykřičet, vybušit vztek a smutek do polštáře, dovolit si být smutný a prožít si to tak dlouho, jak to člověk potřebuje. Potom říci danému člověku ahoj (ve chvíli, kdy to dokážeš) a myslet na to dobré, co se s ním zažilo.

 
BloomingGorgeous
Závislačka 2806 příspěvků 27.04.18 10:05

Dvakrat jsem si tim prosla a pomohl mi jen cas a vedomi, ze je to “normalni” a patri to k zivotu. Je to klise, ale je to bohuzel tak. Pripustit si, ze v lidskem zivote jsou chvile, kdy je utrpeni nevyhnutelne a nema smysl na to hledat “lek”, clovek tim musi projit. A pak bude zase lip.

 
vjerunqa
Závislačka 3134 příspěvků 27.04.18 10:18

@Pettcherry Ahoj, zkus si uvědomit, že oni by jistě nechtěli / nechtějí, abys byla smutná a trápila se, ale přejí si opak, abys byla šťastná a veselá :kytka:

 
astoret
Ukecaná baba ;) 1028 příspěvků 27.04.18 11:48

Čas..bolet to nepřestane, ale časem se to otupí a vím, že je to klišé, naučíš se s tím žít, že je po někom prázdné místo..

já ztratila maminku, umírala dlouho a bolestivě a hodně mě bolelo, že jsme si dlouho nemohla vybavit jiné vzpomínky, než tyhle ošklivé, po čase se mi narodila dcera, myslela jsme, že to „spraví“ ale opak byl pravdou, najednou mi ta máma chyběla uplně nejvíc..

ted je to 4 roky a vím, že jsme se s tim naplno nesrovnala, že sjem to odsunula do podvědomí, málo na ni myslim, bráním se tomu, ale včera jsme třídila fotky a už jsme na ty fotky dokázala koukat bez nějakého náhrno všech možných emocí, cítila sjme větší klid a jasně, že se mi postesklo, ale je to těžké..to její místo nikdo nenahradí, já se ted snažím na ni vzpomínat a vybavovat si to hezké, dělat s malou, co dělala mamka se mnou, mám pár jejich receptů a peču co mi pekla ona a mám pocit, že je mi zas trochu blíž, byt s jejím koláčem se to srovnat nedá, od mamky byl nejlepší :srdce:

držím palce, ono to bude časem lepší

 
Lalelale
Ukecaná baba ;) 2390 příspěvků 27.04.18 11:53

@Pettcherry Vlastně nedokázala, ale hodně mi pomohlo o tom neustále mluvit s ostatními příbuznými, společně si poplakat. Strašně mě zasáhla smrt dědy, který odešel hrozně nečekaně a na dnešní poměry v docela nízkém věku. A já se díky tomu vlastně nestihla rozloučit, protože z plného zdraví odešel během pouhých 14 dnů, což na tom asi bylo to nejtěžší. Radím ti, řekni babičce všechno, co říct potřebuješ, protože já to nestihla a myslím, že to se mnou bude do konce života. Už jen to, že se ještě máš čas rozloučit, ti může ten odchod ulehčit.

Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Restaurace bez dětí: Diskriminace, nebo dobrý nápad?

Rozhodnutí Davida Salomona, že děti v jeho restauraci nejsou vítány, se sešlo... číst dále >

Aby dětem nepopraskaly rty: Vyberte správný balzám

Každého z nás někdy před odchodem na hřiště odchytla máma, aby nám namazala... číst dále >

Články z Expres.cz

Dojemný a záhadný vzkaz Plekance: Česko slíbil synům, vrací se i Vondráčková?

Tomáš Plekanec definitivně končí v zámořské NHL a v současné chvíli je na... číst dále >

Takhle ne, šéfová! Nástupci Pohlreicha jsou spíše bezradní profesionální požitkáři

Televize Prima v pondělí odstartovala kuchařskou show Ano, šéfová!, která... číst dále >

Články z Ona Dnes

Mýty o alkoholismu: závislý patří do léčebny a poznáte ho na první pohled

Češi patří mezi největší pijáky alkoholu nejen v Evropě, ale i ve světě.... číst dále >

O holky se postarám, slíbil Mirek snoubence, která zemřela v den svatby

Simona zemřela pár hodin před vlastní svatbou a zoufalému snoubenci zůstaly... číst dále >