Dá se dlouhodobě zvládnout partnerství z rozumu?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.08.18 14:03
Dá se dlouhodobě zvládnout partnerství z rozumu?

Ahoj,
předpokládám, že se zde najde někdo, kdo má s podobnou situací zkušenosti. Dá se dlouhodobě zvládnout být ve vztahu čistě z rozumových důvodů? Myslím tím situace, kdy máte společné děti, bydlení, ale ať už z jakýkoliv důvodů láska zmizela a zůstali jste jen třeba přátele/spolu­bydlící, ale jako partneři jste si lhostejní…
Nemělo to nějaký negativní vliv na výchovu, nepoznali děti časem, že rodiče spolu žijí vlastně jen na oko, nebo kvůli nim? Nesemlelo vás to nějak po psychické stránce (třeba po pár letech), nebo si naopak člověk vybuduje nějakou imunitu a už mu třeba ani nechybí láska (případně se „realizuje“ nějak mimo manželství) atd.?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Venetia
Hvězda diskuse 37587 příspěvků 18.08.18 14:07
@Anonymní píše:
Ahoj,
předpokládám, že se zde najde někdo, kdo má s podobnou situací zkušenosti. Dá se dlouhodobě zvládnout být ve vztahu čistě z rozumových důvodů? Myslím tím situace, kdy máte společné děti, bydlení, ale ať už z jakýkoliv důvodů láska zmizela a zůstali jste jen třeba přátele/spolu­bydlící, ale jako partneři jste si lhostejní…
Nemělo to nějaký negativní vliv na výchovu, nepoznali děti časem, že rodiče spolu žijí vlastně jen na oko, nebo kvůli nim? Nesemlelo vás to nějak po psychické stránce (třeba po pár letech), nebo si naopak člověk vybuduje nějakou imunitu a už mu třeba ani nechybí láska (případně se „realizuje“ nějak mimo manželství) atd.?

Tak dá ,pokud to tak mají oba ,což se stava málokdy a jsi v období ,kdy ti emoce a fyzicno nějak moc nechybí anebo si to obstaras bokem

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.08.18 15:02

Dá se tak žít, s patentem tak žijeme několik let, není to optimální, ale jsme za, že pro dceru je lepší být v kompletní rodině, vlastně jsme spolu jen kvůli ní. Samozřejmě, že byla doba, kdy jsme to chtěli rozpustit, ale partner do toho vážně onemocněl, tak jsem a ním zůstala… A nemám ani nikoho bokem, nějak to prostě odešlo, takže žít se dá všelijak, záleží s čím se kdo spokojí a jakou přinese oběť…

Maiandra
Kecalka 402 příspěvků 18.08.18 17:30

A k čemu to bude? Máš jeden jediný život a obětuješ ho, protože…?
Co vím od kamarádky, její rodiče to tak roky měli taky (po X nevěrách táty), úplně v dětství jí to nedocházelo, ale taky moc dobře viděla, že se k sobě rodiče její nejlepší kamarádky chovají prostě jinak - a vůbec nešlo o hádky, ale už jen o to, že se vzájemně rozesmívali, objímali, prostě to bylo jiný než to, co bylo doma. A to se vážně nehádali před ní, jezdili spolu na dovolené atd. No a v pubertě už měla jasnější představu, jak to je. Neříkám, že to nutně souvisí, ale co ona sama teda říká - dlouho si vůbec hledala cestu k chlapům, první vztah měla celkem pozdě, a říkala, že měla prostě problém s důvěrou, trochu i fyzickým kontaktem (rodiče si třeba nikdy nedali pusu a jí to přišlo divný) atd.
Ono totiž „kvůli dítěti“ je strašně komplikovaný zdůvodnění. Je dost možné, že zejména v prvních letech to dítě nechápe, tudíž převažuje to, že je rádo, že je s rodiči. Ale jakmile začne dospívat, nějak mu to dojde…tak vděčný asi moc nebude. Však si to představte sami, kdyby vám došlo/bylo řečeno, že máma s tátou byli spolu hrozně nešťastní, ale bylo spolu JEN KVŮLI VÁM. Nemůžu si pomoct, podle mě to u většiny normálních průměrných a emocionálně funkčních (ve smyslu ne úplně nezralých) lidí vyvolá spíš smutek, bolest, úlek, i pocit viny (což je úplný průšvih), ale ne zrovna vděk. Už proto si fakt myslím, že když už někdo jde do vztahu z rozumu, rozhodně to chce kromě jasně stanovených pravidel (o případných milencích atp.) hodně důkladně zvážení a nejlépe mít i jiný důvod než „jen kvůli dětem“. Ono totiž u toho zdůvodnění je pak krátká cesta k „vždyť já ti tolik obětovala“ a z toho plynoucímu pocitu, že je potomek tímto nějak zavázán, až v nejhorším případě i k negativním emocím.

teerax
Ukecaná baba ;) 1022 příspěvků 18.08.18 17:59
@Maiandra píše:
A k čemu to bude? Máš jeden jediný život a obětuješ ho, protože…?
Co vím od kamarádky, její rodiče to tak roky měli taky (po X nevěrách táty), úplně v dětství jí to nedocházelo, ale taky moc dobře viděla, že se k sobě rodiče její nejlepší kamarádky chovají prostě jinak - a vůbec nešlo o hádky, ale už jen o to, že se vzájemně rozesmívali, objímali, prostě to bylo jiný než to, co bylo doma. A to se vážně nehádali před ní, jezdili spolu na dovolené atd. No a v pubertě už měla jasnější představu, jak to je. Neříkám, že to nutně souvisí, ale co ona sama teda říká - dlouho si vůbec hledala cestu k chlapům, první vztah měla celkem pozdě, a říkala, že měla prostě problém s důvěrou, trochu i fyzickým kontaktem (rodiče si třeba nikdy nedali pusu a jí to přišlo divný) atd.
Ono totiž „kvůli dítěti“ je strašně komplikovaný zdůvodnění. Je dost možné, že zejména v prvních letech to dítě nechápe, tudíž převažuje to, že je rádo, že je s rodiči. Ale jakmile začne dospívat, nějak mu to dojde…tak vděčný asi moc nebude. Však si to představte sami, kdyby vám došlo/bylo řečeno, že máma s tátou byli spolu hrozně nešťastní, ale bylo spolu JEN KVŮLI VÁM. Nemůžu si pomoct, podle mě to u většiny normálních průměrných a emocionálně funkčních (ve smyslu ne úplně nezralých) lidí vyvolá spíš smutek, bolest, úlek, i pocit viny (což je úplný průšvih), ale ne zrovna vděk. Už proto si fakt myslím, že když už někdo jde do vztahu z rozumu, rozhodně to chce kromě jasně stanovených pravidel (o případných milencích atp.) hodně důkladně zvážení a nejlépe mít i jiný důvod než „jen kvůli dětem“. Ono totiž u toho zdůvodnění je pak krátká cesta k „vždyť já ti tolik obětovala“ a z toho plynoucímu pocitu, že je potomek tímto nějak zavázán, až v nejhorším případě i k negativním emocím.

přesně tak..myslim si taky, že do určitýho věku asi děti chtějí mámu a tátu za každou cenu u sebe, protože mají takovéto sobecké, černobílé vidění a prostě ještě nedokáží pochopit, že mamka s taťkou spolu fakt nejsou šťastný a byli by třeba šťastnější každý jinde.

Ale časem je pak málokdo rád s vědomím, že se pro něj někdo obětoval. Je to opravdu zavazující a vyvolává to pocity viny a pokud mají děti rodiče rády, tak si asi taky přejí jejich štěstí, aspoň od určitého věku.

Já si stejně myslím, že u hodně lidí je to spíš strach udělat krok jinam, přeci jen zvyk je železná košile a hodně lidí raději vydrží a budou se rochnit ve své nespokojenosti, případně podvádět partnera jen proto, aby nemuseli něco řešit, nějak se snažit, nebo něco změnit. Je hrozně lehké si vše pak ospravedlnit tím, že jsem vlastně ctnostný a vše je kvůli dětem.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.08.18 18:03

Moje rodiče se x krát chtěli rozvést. Hodně se, když jsem byla malá, hádali. Ale na rozvod nikdy nedošlo. Teď už je i mladší sestra pár let dospělá a naši jsou pořád spolu. Ikdyž se už dávno nemají rádi. Jsou od sebe o hodně let a jde vidět, že jsou každý úplně jinde. Jako malou mě ty jejich hádky trápili, ale nic víc. Žádné trauma z toho nemám. Mám je oba pořád moc ráda a jsem ráda, že spolu zůstali. Měli jsme hezké dětství a měli vše, co jsme chtěli. Kdyby se teď rozvedli, pochopila bych to.

kelynka77
Kecalka 151 příspěvků 18.08.18 18:34
@teerax píše:
přesně tak..myslim si taky, že do určitýho věku asi děti chtějí mámu a tátu za každou cenu u sebe, protože mají takovéto sobecké, černobílé vidění a prostě ještě nedokáží pochopit, že mamka s taťkou spolu fakt nejsou šťastný a byli by třeba šťastnější každý jinde.

Ale časem je pak málokdo rád s vědomím, že se pro něj někdo obětoval. Je to opravdu zavazující a vyvolává to pocity viny a pokud mají děti rodiče rády, tak si asi taky přejí jejich štěstí, aspoň od určitého věku.

Já si stejně myslím, že u hodně lidí je to spíš strach udělat krok jinam, přeci jen zvyk je železná košile a hodně lidí raději vydrží a budou se rochnit ve své nespokojenosti, případně podvádět partnera jen proto, aby nemuseli něco řešit, nějak se snažit, nebo něco změnit. Je hrozně lehké si vše pak ospravedlnit tím, že jsem vlastně ctnostný a vše je kvůli dětem.

A do jakého věku dítěte to podle tebe je :think:

Ou
Kelišová 5420 příspěvků 18.08.18 18:41

To že jste v háji už vaše děti cítí. Od začátku, kdy se to začalo kazit.

To co je klíčové je jakým způsobem krizí projdete - nejde ani tak o to, jestli budete spolu a nebo ne, ale jak budete spolu fungovat, jakými způsobu budete komunikovat, jak budete řešit problémy, jak se shodnete na výchově a podobně jak o sobě budete smýšlet, jestli si z dětí začnete děla porostředníky svých sporů, náhradní partnery a nebo je jinak poškozovat.

To jestli spolu spíte a nebo vůči sobě máte či nemáte romantické city není pro výchovu dětí podstatné.

teerax
Ukecaná baba ;) 1022 příspěvků 18.08.18 18:57
@kelynka77 píše:
A do jakého věku dítěte to podle tebe je :think:

nevím, to je asi individuální..ale rozhodně myslím, že zásadní pro to, jak se s tím děti vyrovnají je to, jakou formou ten rozvod proběhne, zda klidně a přátelsky, nebo v hádkách a nenávisti, a jak o tom rodiče s dětmi komunikují, nezávisle na věku. :think:

Kristynka22
Kecalka 209 příspěvků 18.08.18 19:33

Podle mě záleží na povaze, známá se s přítelem často rozcházela, pak si řekli že si udělají dítě a že to je spojí a kvůli němu se nikdy nerozejdou ( :D ). No rozešli se už když byla v 6. měsíci těhotenství, po narození syna se dali zase dohromady, že spolu teda budou i přes to, že se neustále hádají. No klukovi je kolem roku a půl, za ten rok a půl se už asi 2× rozešli a pak dali dohromady ale když jsou spolu, klid jim vydrží jen chvíli a pak zase každodenní hádky. Já vím že bych to měla stejně, proto bych s nikým nevydržela jen kvůli dítěti. Záleží jestli budete v klidném vztahu a akorát se nebudete pusinkovat atd. nebo jestli se fakt už nemáte rádi a hádáte se. Pokud se lidi hádají tak stopro radši od sebe.

D. C.
Zasloužilá kecalka 928 příspěvků 18.08.18 21:06

Pokud jde o to zůstat spolu kvůli dítěti, já si myslím, že to hlavní, co by měla matka dítěti poskytnout, jsou spokojení rodiče. Nebo obecně lidi, co budou dítě vychovávat, nevlastní otec, případně matka. Takže raděj jít od sebe a najít si někoho, s kým se dá to hezké rodinné zázemí vytvořit. Dítě si na změnu zvykne, rozhodně lépe než my dospělí :-). A pokud má s otcem hezký vztah, přece ho bude vídat pravidelně, i když ne každý den.

@Maiandra , tys to napsala úplně perfektně! :palec:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.08.18 21:22

Díky za názory. Vypadá to, že většina se přiklání k tomu, že není rozumné zůstávat v manželství čistě kvůli dětem a zázemí.

teerax
Ukecaná baba ;) 1022 příspěvků 18.08.18 21:28
@Ou píše:
To že jste v háji už vaše děti cítí. Od začátku, kdy se to začalo kazit.

To co je klíčové je jakým způsobem krizí projdete - nejde ani tak o to, jestli budete spolu a nebo ne, ale jak budete spolu fungovat, jakými způsobu budete komunikovat, jak budete řešit problémy, jak se shodnete na výchově a podobně jak o sobě budete smýšlet, jestli si z dětí začnete děla porostředníky svých sporů, náhradní partnery a nebo je jinak poškozovat.

To jestli spolu spíte a nebo vůči sobě máte či nemáte romantické city není pro výchovu dětí podstatné.

no..ano, děti nemusejí ve vztahu, kde se rodiče zrovna nemilují, ale není tam nějaká nepřátelská atmosféra, trpět, oni to většinou berou jak to je a myslí si, že je to normální, protože nic jinýho neznají..ale pak často opakují a přejímají určité vzorce a myslím si, že pokud u rodičů nevidí lásku, ale spíš chlad, tak to dobře není a můžou s tím mít pak problémy ve svých vztazích…

malytlustyhroch
Zasloužilá kecalka 510 příspěvků 18.08.18 22:46
@Anonymní píše:
Díky za názory. Vypadá to, že většina se přiklání k tomu, že není rozumné zůstávat v manželství čistě kvůli dětem a zázemí.

Ja jsem na zkusenosti tohodle typu mlada, ale co pozoruju pary kolem sebe, co jsou spolu dlouho, tak mi prijde, ze krize a chvile, kdy clovek uvazuje o rozvodu prichazej v kazdym vztahu, nekdy to trva tyden, nekdy rok, nekdy ctyri roky… A pak se zas vsechno otoci, nebo se posunou do nejaky jiny roviny, a jsou radi ze se navzajem maj a je jim zas spolu dobre… A popravde, ty co sli od sebe a maji jine partnery, tak co vidim, tak tyhle faze lasek a nelasek dostihuji v novych vztazich taky. Tak mi prijde, ze pokud si clovek rozumem mysli, ze je lepsi zustat, neni od veci tomu dat trochu casu a pockat, kam se to vyvine, nebo se pokusit vztah s partnerem posunout, tak aby ti v nem zas bylo dobre. To, ze prijde krize, nebo pomine prvni faze zamilovanosti a vasne, nebo clovek po letech je zhrzen necim co drive nevidel… tomu se nakonec nejspis nevyhnes ani s novym partnerem - aspon ja teda neznam nikoho, kdo by se tomu vyhnul…Zustala bych aspon rok dva, ne kvuli detem, ale kvuli sobe, kvuli minulosti, kvuli nadeji.

Karlaska
Zasloužilá kecalka 760 příspěvků 18.08.18 22:52

chces li být zaladatelko stastná, tak nedá, dá se přežít, ale stastná nebudeš…

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Vánoční úklid: Hlavně zůstat v klidu

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Články z Expres.cz

Zapomeňte na Evropu, doma buďte, vzkázal muslimům egyptský prezident

Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (64) zaskočil všechny muslimy, kteří... číst dále >

Tři hollywoodská zmrtvýchvstání: Ben Affleck, Demi Lovato a Tori Spelling

Ještě nedávno to s nimi vůbec nevypadalo dobře, někteří byli rádi, že z toho... číst dále >

Články z Ona Dnes

O 10 let mladší: Život se s nimi nemazlil, teď jsou z nich nové ženy

Magda a Hanka jsou kamarádky a spolubydlící, které se poznaly na ubytovně.... číst dále >

Žena se po porodu dva týdny mazlila s předčasně narozenou mrtvou dcerou

Emma Woodhouseová musela podstoupit akutní císařský řez kvůli poškozené... číst dále >