Dcera 3 roky absolutně neposlouchá - už nevím, co s tím

13496
8.9.11 21:55

Dcera 3 roky absolutně neposlouchá - už nevím co s tím

ahoj holky
potrebovala bych poradit jak na dcerku.
Mela tri roky, celkem poslouchala, i kdyz obcas proste byla v tom svem svete a absolutne me nevnimala. Obcas ji trvalo, nez neco udelala, nektere veci jsem ji musela rikat i 10× a stejne je neudelala atd..
Ted zacala chodit do skolky a v utery jsem pro ni sla a ucitelka mi rikala, ze dcerka zacala s tim, ze ona veci delat nebude, ze zpivat nechci a poslouchat nebude, jist nechce atd.
Dnes byla u babicky, sla tam dopoledne a uz odpoledne mi matka volala, at pro ni dojedeme, ze je zla, ze na ni krici, rve a ze ona na to nema nervy, ze uz v tramvaji na ni jecela, ze ji nema rada. :-(
Je pravda, ze kdyz je doma nejaky problem, tak vzdy jednomu z nas rekne, ze nas nema rada a ze ma rads jen toho druheho..Pritom mi tohle vubec nerikame, dcerka ma spoustu lasky.
V poslednich par tydnech mi prijde, jakoby zila v jinem svete, je hodna, ale neposloucha, furt jenom slibuje, ze uz to nikdy neudela a za chvili je to zase. :nevim:
Jsme z ni nestastni, kdyz ji reknu, ze mam neco udelat a ona to udelat nechce, tak se nafoukne jako balon, otoci se a rekne, ze me poslouchat nebude a at na ni nemluvim..
Poradite?
Pozadam nektere chytracky, aby si urcite „chytre“ rypani odpustily, diky. :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

16291
8.9.11 22:11

Tohle dělal náš starší taky, a stále občas dělá. Je s tím na psychologii vedený, jako lehčí forma hyperaktivity, původně podezření i na jistou formu autismu (to jsem nepochopila proč a jaká) a pár dalších bonusů, naštěstí se paní doktorka rozhodla odvolat těžké formy, a že je to vše jen lehká záležitost…

U nás „pomáhá“ důslednost, „žádná“ možnost volby, prostě to a to se udělá, pokud budeš dělat to, tak následuje trest (bez vyjímek, ač se to člověku občas příčí). A ono to funguje… Alespoň u toho našeho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8651
8.9.11 22:12

Mě to přijde normální, prostě vzdor a odboj. Moc dobře ví, co po ní chcete a co je dobré chování, takže dělá pravý opak. Klárka se někdy chová velmi podobně, kolikrát má půl dne jeden velký záchvat, všechno neguje, nic nechce… Teď je to cca měsíc zas lepší, prostě se to tak střídá. Ve školce teda zatím dobré, ale každý den tam má aspoň jednu scénu tohoto typu. 2× týdně mi chodí na odpoledne babička, na ni je kolikrát neskutečně protivná, vyloženě zkouší, co může říct, aby to bylo hnusné.

Řešení – není, pouze trpělivost, komunikace, důslednost. Do zblbnutí prostě opakuju, že babičku to mrzí, že jí něco takového řekla, že se věci dají řešit v klidu a že nemusí tak zuřit, že si o tom popovídáme, až se uklidní (a pak to opravdu uděláme) atd. Ona je pak jak vyměněná, když se zklidní, sama řekne, co bylo špatně a je jí to líto. Fyzicky netrestám s výjimkou situací, kdy chce ublížit bratrovi (jednu dobu ho kousala atd.). Taky jsem si všimla, že je víc protivná, když má hlad nebo je unavená. Takže se vždycky preventivně ptám, jestli náhodou nemá hlad, často se ukáže, že ano a je vyřešeno.

Ono je to přejde :wink:

Příspěvek upraven 08.09.11 v 22:13

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5528
8.9.11 22:12

Ahoj Tami :mavam:
Tak to je mi vás upřímně líto. Nemá v tom prsty ta školka? Mně když malá řekne, že „já tě nechci“ nebo něco v tom smyslu (mmch. tohle taky NIKDY ode mne neslyšela), tak jí s klidným hlasem řeknu: „To je škoda. Ale já tebe chci“… Nebo když ve vzteku ječí, že mám jít pryč 8-o , tak řeknu, že teda jdu, načež ona začne ječet ještě víc, že néééééééé, a´t nikam nejdu…tak jí řeknu, že bych ji nikdy přece neopustila a neodešla bych, ani kdyby mi to 100× opakovala.. Ona jako by se potřebovala ujistit, že ji mám ráda i přesto, že zlobí nebo vzdoruje :nevim: A když něco sabotuje a řekne, že to dělat nebude, tak v klidu řeknu, že si to třeba za chvilku rozmyslí… Mně připadá, že zkouší, co vydržíme. Hlavně se nenechat vytočit a nezačít ječet (jako před pár hodinami naše sousedka :cert: ).
U nás proběhlo před pár měsíci domácí násilí, stěhování, rozvod,krize jak sviňa :zed: , do toho malé mimino, takže jsem si to kolem jejího třetího roku taky pěkně užila, ale ustála jsem to. Teď už je dobře. Viděla bych to u vás taky na změnu chování v souvislosti s jinou změnou v životě - ve vašem případě školkou. :nevim: ale třeba by to přišlo i bez toho. Prostě „první puberta“ (nebo kolikátá už? ;) )
Asi ti tady nikdo nic moc neporadí. Prostě vzdoruje. Ale bude líp! Určitě! Přeju pevné nervy :kytka: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12131
8.9.11 22:13

Trochu mi to připadá, že by ráda našla hranici, za kterou ji prostě nepustíte. Je to celkem složitý problém. Zkusila bych na ni metodu pevného objetí, aby ona pocítila zároveň vaši lásku, ale i sílu neboli bezpečí.
Dítě potřebuje hranice a jistotu, potřebuje pocit, že s rodiči nemůže manipulovat, jakmile k tomu dojde, děcko ztrácí půdu pod nohama.
Např. když ti řekne nemám tě ráda, tak ji zkus chytit, přivinout ji pevně k sobě a říct ji, že ty ji ráda máš a drž ji i když se bude třeba chvíli vzpouzet.
Jako spíš bych ti asi poradila nějakou literaturu, kde bys to měla líp vysvětlené.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4120
8.9.11 22:13

Nebudu ti tvrdit, že náš Maty poslouchá jak hodinky, to ani omylem :zed: Takže asi moc neporadím.
Já jsem se smířila s tím, že Maty málokdy poslechne „teď hned“. Snažím se nekřičet, upozornit dopředu, prosit. Sama taky často řeknu: „jo, už jdu.“ a skutek utek :oops:
Ale napadlo mě, nemůže být chování dcerky reakcí na školku?
U nás je to totiž hodně podobné :nevim: Přijde mi, že náš Maty je ve školce hodnej a pak si to vybírá doma. Možná nějaká žárlivost nebo co. Doufám, že to přejde.
Jinak na hysterický řev „nemám tě rád, jdi pryč“ odpovídám „já tě mám ráda moc“ a sedám si na zem, během chvilky ho mám vzlykajícího se na klíně. Sice ještě protestuje, že ho nemám dlachnit, ale to on je jak klíště. - Z tohohle vlastně usuzuju, že jeho chování je reakcí na školku :nevim: O prázdninách jsem tohle řešit nemusela :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8651
8.9.11 22:15
eva valoi píše:
Trochu mi to připadá, že by ráda našla hranici, za kterou ji prostě nepustíte. Je to celkem složitý problém. Zkusila bych na ni metodu pevného objetí, aby ona pocítila zároveň vaši lásku, ale i sílu neboli bezpečí.
Dítě potřebuje hranice a jistotu, potřebuje pocit, že s rodiči nemůže manipulovat, jakmile k tomu dojde, děcko ztrácí půdu pod nohama.
Např. když ti řekne nemám tě ráda, tak ji zkus chytit, přivinout ji pevně k sobě a říct ji, že ty ji ráda máš a drž ji i když se bude třeba chvíli vzpouzet.
Jako spíš bych ti asi poradila nějakou literaturu, kde bys to měla líp vysvětlené.

No já kupříkladu už Klárku neudržím, navíc teď s břichem už to prostě nejde. Dřív jsem TPO celkem používala, ale už je to prostě mimo moje fyzické možnosti. Takže jen nabízím, jestli nechce pochovat nebo si jít lehnout.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13496
8.9.11 22:16

No prave, ze ja to na ni vidim, ze ona presne vi co se po ni chce a dela to naschval.
Ucitelka mi rekla, ze to je typicky projev egoismu, ze se v tomhle veku velmi projevuje.
Ja ji taky na vyber nedavam, proste se to udela TED a ne az si dohraje, jenze babicka a tatinek ji proste nechaji.
Ted je problem, ze babicku nazlobila a ta ted nechce hlidat a ja musim pracovne kazdy tyden na dva dny pryc. :-(
Jinak mala si uvedomuje, ze udelala neco spatne a ze jsou lide kolem ni smutni, ale ja ji treba neco vysvetluji, ona rekne, ze chapu a pak se zacne smat a delat saskoviny.
Ale teda zachvaty ma obcas priserne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5528
8.9.11 22:16

Jo - jak píší holky - DŮSLEDNOST a nedat možnost volby. Prostě ze základních poždavků neustoupit. To se nám taky vyplatilo. A fungovalo to i v mém zaměstnání (když jsem učila puboše :lol: ). Hlavně po dobrém a nevytáčet se. To nepomůže nikomu z vás. Držím palce! :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8651
8.9.11 22:19
Taminka píše:Ted je problem, ze babicku nazlobila a ta ted nechce hlidat

Tohle osobně vidím jako hodně velký průšvih. Babička jí ukázala, že její láska je podmínečná, že pokud nebude podle jejích představ, nemá o ni zájem. To je přesně to, co dítě v tomto věku testuje – jestli ho máme rádi takové, jaké je a myslím si, že se to s ním pak táhne celý život. Buď to bezpodmínečné přijetí nebo naopak pocit, že se lidem musí zavděčit a že nikdy nebude dost dobré ani pro ty nejbližší. S babičkou bych si opravdu vážně promluvila, jestli si vůbec uvědomuje, co vlastně malé signalizuje.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13496
8.9.11 22:21

Lulje ahoj :mavam:
No u nas prave taky probehla celkem krize a ona to vnimala. Tenkrat jsem na partnera hodne zvysovala hlas a kdyz me ted mala neposlechne a ja ji neco rikam treba uz po pate tak na ni hlas taky zvysim a prijde mi jakoby si myslela, ze je to normalni a proto to taky dela.
V te skolce byla pouze trikrat, takze nevim jestli to prisuzovat tomuhle.

Ivusko no prave babicka uz to parkrat udelala a navic si na malou VZDY stezuje prave pred ni coz si nemyslim, ze je dobre.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
712
8.9.11 22:27

dcera taky miva nevysvetlitelne zachvaty zurivosti,napr.kdyz ji neco nejde.. haze vecma atd..necham ji vyrvat a prijdu za chvili a vezmu ji do naruce.. jinak by neprestala.. samozrejme,ze si to pak uvedomi a omluvi se.. nejhorsi je,kdyz to udela nekde venku :-( kazdy hledi,jakoby nikdy jejich deti nebrecely a nezurily.. taky obcas neposloucha,20× se ji musim prosit a rekne mi,ze to udela zachvili a stejne neudela..zavru dvere,reknu ze za chvili prijdu,at je to udelane..nekdy to udela,nekdy ne.. kdyz ne,tak ji zakazu napr.pohadky.. vypnu je a nepustim do te doby nez to udela.. a vetsinou to pak pomuze..
neboj,to obdobi prejde.. vim,ze je to nekdy na vyskok z okna :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
712
8.9.11 22:30

taky nekdy zvysim hlas na pritele a mozna je to tim,ze po mne taky viki kolikrat pyskuje.. rekne mi to jednou normalne a pak zarve !! staci ji,kdyz se na ni jen skarede podivam a omluvi se..
do skolky taky chodi,ale tam je jako vymenena :think: kazdy ji chvali,jak je hodna,uklizi,pujcuje hracky a posloucha :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12131
8.9.11 22:39
ivuska.h píše:
eva valoi píše:
Trochu mi to připadá, že by ráda našla hranici, za kterou ji prostě nepustíte. Je to celkem složitý problém. Zkusila bych na ni metodu pevného objetí, aby ona pocítila zároveň vaši lásku, ale i sílu neboli bezpečí.
Dítě potřebuje hranice a jistotu, potřebuje pocit, že s rodiči nemůže manipulovat, jakmile k tomu dojde, děcko ztrácí půdu pod nohama.
Např. když ti řekne nemám tě ráda, tak ji zkus chytit, přivinout ji pevně k sobě a říct ji, že ty ji ráda máš a drž ji i když se bude třeba chvíli vzpouzet.
Jako spíš bych ti asi poradila nějakou literaturu, kde bys to měla líp vysvětlené.
No já kupříkladu už Klárku neudržím, navíc teď s břichem už to prostě nejde. Dřív jsem TPO celkem používala, ale už je to prostě mimo moje fyzické možnosti. Takže jen nabízím, jestli nechce pochovat nebo si jít lehnout.

Tak samozřejmě. Ono se to lépe uplatňuje na malých dětech.
Ve výchově dětí je podstatné, aby ony si byly jisté bezpodmínečnou láskou svých rodičů, aby s rodiči nemohly mávat, protože pak ztrácí půdu pod nohama-těžko můžu cítit jistotu a oporu v někom, kdo tančí, jak já pískám.Důslednost pak taky není vůbec na škodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12131
8.9.11 22:41

Jinak zkus si sehnat knihu od Karpa: Nejštástnější batole (i když jestli už je tříletá, tak je to asi pasé),lepší možná Malý tyran od Prekopové.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama