Dcera 4,5 na mě neustále vysí

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
23
10.1.22 09:12

Dcera 4,5 neustále na mě visí

Ahoj.
Moje dcerka (mulattka) je velmi akční a energická (asi ty geny)
Narozena ve znamení lvice já beran, žijeme spolu sami a bojujeme spolu téměř od narození. Těhotenství nebylo moc jednoduché, sama od 5 měsíce těhotenství, bez podpory no nic moc…
A teď k mé čertici.
Neustále na mě vysí, vyžaduje pusinky, mazlení, v noci se vzbudí a že chce pomazlit, podat peřinu, podat pití, již aspoň 3 roky. Když pominu když byla malinká v postýlce a budila se na jídlo tak už 3 roky jsem se nevyspala. Dokáže mě vzbudit i 6× za noc. Rodicak už skončil ale momentálně marodim. Neumím si představit že mě v noci 6× vzbudí a já musím brzy vstát a jít do práce. Tam usnu.. Ani na záchodě ani v koupelně nemám soukromí. Bohužel máme 1+1 a nemám se kam schovat (pardon).
Do školky, chodí, ale je často nemocná. Taky máte někdo dítko které po vas pořád leze?
Slíbí vše na světě ale nedodrží. Hodně mysli na sebe a ne na ostatní. Pořád já ja chci. Občas nás potká scéna v obchodě že něco chce a křičí, šílené. Ostuda jako blázen. Kdykoliv po ní něco chci neposlechne, až zařvu. Na zadek dostala několikrát ale bez úspěchu. Moc to nefunguje… Tak to už téměř nepraktikuji.. Neváží si hraček vše hned rozbije. Třeba na vánoce dostala farmu a do týdne rozslapla střechu. Farmu jsem ji odebrala když si neváží nové hračky. 5 min brečela a pak je jí to fuk. Někdy si říkám že za chvíli skončím v ústavu pro duševně chore… Velmi často bouchnu a křičím a jsem 7mi hlava san… Sousedi si musí myslet že jsem blázen… Už jsem vyzkoušela vše možné na nervy a nic moc nefunguje. Máte někdo též takové zkušenosti.? Umíte poradit co dělám špatně? Krásný den všem 🍀 🍀 🍀 🍀

Příspěvek upraven 10.01.22 v 14:31

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
945
10.1.22 09:17

Spíš to vypadá, že je prostě kontaktní dítě + má velmi povolené hranice. Asi na to mělo vliv to, že jsi na ni sama a nebyl nikdo další, kdo by jí je nastavil.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2017
10.1.22 09:23

Mně to přijde adekvátní věku, když se tak podívám na svého syna :D Teda, v obchodě mi neřve, ale to neřval nikdy. A na své věci je kupodivu opatrný, někdy až moc (je taková cíťa, takže naopak ořve, když se mu nedejbože něco oblíbeného rozbije). Zase má jiné věci, třeba se dokázal na hřišti servat o hračku, to se zlepšuje až teď (má 4 roky).

Ale poradím ti se spaním. Syn byl to samé, jenže se nám narodilo mimino a já už nedokázala vstávat 6× v noci k němu a ještě 6× v noci k miminu. Takže jsem měla docela drsná, ale prostě jsem vždy houkla, že v noci se spí. Mohla jsem tedy být laskavější. Ale taky mám jedny nervy. U postele připravená voda, nočník a hotovo. Peřinu si snad podá sama a pití taky. A fakt že to zabralo. Plus jsem v zahraničí koupila knihu pro děti o tom, jak se v noci spí a neruší se rodiče :D To asi taky pomohlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1435
10.1.22 09:29

Jedna věc je, že koho dítě nejvíc miluje, toho nejvíc zlobí, to je běžné. Má v tebe velkou důvěru a cítí se s tebou dobře, takže se dítě nekontroluje, uleví si od držení hranic. Druhá věc je, že jste spolu samy a může v tom hrát podvědomě roli velká úzkost z možné ztráty tebe jako jediné životní opory a tím víc je k tobě připoutaná a tím víc si tě hlídá. Čím víc se jí budeš snažit odpoutat, tím víc bude stoupat úzkost a tím víc se bude domáhat pozornosti, mazlení a podpory. Čím víc její potřebu nasytíš, tím větší šanci budeš mít, že se jednou dosytí natolik, že bude obrazně řečeno tím sycením přejedená a v klidu se odpoutá. Může to ale trvat poměrně dlouho, musí získat důvěru, že tě neztratí, že „neutečeš“, „nezkolabuješ“, „neumřeš“ a ona na světě nezůstane sama opuštěná. Viděla bych v tom tyto dva problémy. Snaž se neskončit v blázinci a dítěti věnuj pozornost a city v každém možném momentě, zároveň dávej láskyplně hranice a chval jí za jejich dodržování. Je to běh na dlouhou trať, ale výsledky mít budeš, když to vydržíš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
821
10.1.22 09:38

Ty to dítě ale nemáš činit šťastným, máš ho připravovat na život. Naučit samostatnosti. Dovedeš si představit, co bude dělat ve škole? A to nemyslím nijak zle. Co když jí nikdo nepodá penál nebo pití. Co když tam ráno usne, protože bude prostě hrozně nevyspalá. Nám na ponorku ( a takové to mocenské přetahování, po čím bude) pomáhá někam vypadnout, nebýt pořád doma. Což samozřejmě jde, když je dítě zdravé. A o Vánocích jsem si taky přišla jak prolézačka. Má dcera nějaké povinnosti?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1382
10.1.22 09:42

Já bych řekla, že brzo se to zlepší, po tom pátém roce už děti přece jen tolik na rodičích nevisí. Zapracujte na tom spaní, na tom, aby za tebou nechodila na záchod, v tomto věku se to už naučí. V noci bych už taky byla klidně zlá, že se maminka budit nesmí - to samé ráno. Ať si vstane a jde si hrát sama (připravit hračky na ráno nebo pohádku v TV). To ji musíš ale učit - trpělivě, naučí se postupně.
Jinak to spíš nebude tím, že je mulatka, i naše děti jsou každé jiné a s některými je to zkrátka náročnější.
No a nervy je nejlepší víš co - dobře se vyspat. Nemáte babičku nebo tetu, kam by mohla občas přes noc?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7966
10.1.22 10:32

@safina V noci bys byla zlá? A když dítě začne hystericky brečet, že chce maminku, v rozespalosti bys mu odepřela jeho jedinou jistotu, ať klidně řve celou noc?

@GapkaS Dcerka je asi víc kontaktní. Spíte spolu v posteli? Vím, že někteří to neschvalují, ale pro mě je to lepší, než být za noc mnohokrát vzhůru a jakože některé noci fakt přebíhám jen mezi dětmi. Potom ale stačí pár dní a zase oba hezky spí. Všimla jsem si, že okolo úplňku to bývá větší hrůza. Když chtějí maminku (ani tatínek neprojde), tak jim tu blízkost, pocit bezpečí dopřeju a klidně si je oba vezmu k sobě do postele, ať se taky vyspím. Taky mám pocit, že čím víc jsem na nervy, tím víc děti zlobí, asi na to mají radar. Nemyslím, že by chtěly zlobit, spíš si tak nevhodně říkají o pozornost. S rozbíjením hraček moc neporadím, mám pocit, že mému synkovi to taky do nedávna bylo jedno. Teď už si víc uvědomuje, že když si něco rozbije, novou věc nedostane, ale stejně ho to někdy netrápí, nebo spíš nedomýšlí následky nevhodného zacházení. Od toho jsem tady já, buď ho varuju a nechám, ať si to teda rozbije - nebude to pak mít (věci, u kterých mě to netrápí), nebo danou věc odeberu a dostane to pod naším dohledem. V obchodě je to blbé vůči okolí, ale když dcerka zjistí, že si věc opravdu nevyřve, tak to časem taky přestane dělat. Některé děti jsou náročnější a tím, že jsi na ni sama, to máš ještě horší. :hug: Doporučuji shlédnout na YouTube od Duška Pojednání o životě. Jak s jeho výchovným stylem úplně nesouhlasím, tak tohle představení mě přimělo zamyslet se a v něčem ty děti víc chápat. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4026
10.1.22 10:53

Starší sice neničí věci a scény dělá u doktorů, ne v obchodě, ale jinak je podobná. Ohledně nočního buzení máme dohodu, že když se vzbudí, tak se obslouží sama, pokud se bojí a chce být s námi, tak zaleze k nám do postele (má u nás druhou peřinu) a spí a neruší nás. Funguje to skvěle. Ví, že kdyby v noci budila, tak ji budu nekompromisně vracet do pokojíčku - mě nevadí, že spí u nás, vadí mi když mě budí aby mi řekla, co se jí zrovna zdálo, a podobně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8272
10.1.22 11:01

@Petule030 Taky jsem dětem netolerovala noční eskapády a také jsem striktně a nekompromisně trvala na tom, že v noci se spí. Ono to ani jinak dělat nejde, pokud jich máš víc a opravdu musíš další den fungovat (typicky v práci).

@GapkaS I když temperament asi do nějaké míry dědičný bude, tady bych spíš řekla, že má opravdu dcera hodně povolené hranice. Jak už tu padlo, neblaze k tomu přispívá i to, že jsi na ni sama. Myslím si, že by svoje chování taky musela přehodnotit, kdyby negativní reakce přicházely z více stran (otec, prarodiče, učitelky ve školce). To soudím podle svého syna, který byl v mezidobí od roku do dvou poměrně nesnesitelný. Ve dvou letech jsem šla do práce a musel do jeslí. I když se to nepotkávalo zrovna s pochopením, spousta příbuzných uznala, že ho v jeslích srovnali do přijatelných mezí. Kdyby se mnou zůstal doma, patrně by ten proces trval déle.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10.1.22 11:05

@GapkaS tak ale to popisuješ naši mladší dcerku :lol:
Akorát naše spí, až na výjimky, celou noc. V noci k ní chodí skoro vždy muž, s ním hned usne a dojít tam já, tak než mě umazlí k smrti, tak je ráno. Dál naše holka nejvíce visí na mně, ale když nejsem k dispozici, bere co je :mrgreen:
Mám mazílka, ale mně to nevadí vůbec, je to prostě ona.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1439
10.1.22 11:15

Co ti to dcerka dělá? Vysí…? Jako vysí… rá? :lol: 7mi hlava san mně dala na pět vteřin zabrat, ale pochopila jsem a upřímně se pobavila :lol:
Jsi její jediná společnost, navíc maminka. Je kontaktní, což je momentálně její přirozená povaha. Když ji budeš odstrkovat, bude muset potlačovat svou přirozenou povahu potlačovat, což se může odrazit v jejím vývoji osobnosti. Možná bych se zkusila pobavit s pediatrou, zda by malá mohla užívat nějakou formu vitamínů skupiny B. A ono ve finále - tobě to béčko taky jedině prospěje :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1435
10.1.22 11:31
@mokkk píše:
Ty to dítě ale nemáš činit šťastným, máš ho připravovat na život. Naučit samostatnosti. Dovedeš si představit, co bude dělat ve škole? A to nemyslím nijak zle. Co když jí nikdo nepodá penál nebo pití. Co když tam ráno usne, protože bude prostě hrozně nevyspalá. Nám na ponorku ( a takové to mocenské přetahování, po čím bude) pomáhá někam vypadnout, nebýt pořád doma. Což samozřejmě jde, když je dítě zdravé. A o Vánocích jsem si taky přišla jak prolézačka. Má dcera nějaké povinnosti?

Tak to je největší pitomost, co tu kdy kdo napsal. Už si někdy slyšela, jak dobře zvládá nešťastný člověk život? Jsou jich plné blázince a mají i tituly.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
821
10.1.22 12:01

@Kipa22 Myslela jsem to v tom smyslu, že podávat skoro pětiletému dítěti šestkrát za noc lahvičku, aby náhodou nepocítilo nějaký diskomfort a nezaplakalo, mi přijde poněkud přes čáru. Zakladatelka asi sama cítí, že jí to začíná přerůstat přes hlavu a proto sem píše.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1382
10.1.22 12:51

@Petule030 vždyť spolu nejspíš spí v jedné posteli v 1+1. Když se budí 6× za noc tak ano, i bych byla zlá - nic ti nedám, spi, v noci se spí. To není odepírání matky, naopak, ujistíš ji, že matka tu je a že není třeba ji budit, že spí stejně, jako má spát to dítě. Proč bych ji nechávala řvát celou noc? Není to mimino přece. Ale některé děti se to musí učit, aby spaly celou noc. A někdy je třeba i nebýt laskavá v každé situaci, jak jinak dítě pozná, že to mámě opravdu vadí?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2017
10.1.22 12:59

@Petule030 Sorry, ale ja spim se synem v posteli, piti mel vedle hlavy, a i tak byl schopny me vyslovene ze zvyku budit kvuli kazdemu prdu. Ve 4.5 letech dite pochopi a melo by pochopit, ze 6× v noci se mama nebudi. Nemusi hystericky brecet, ale pritululit se a spat dal.

Lidi kdekoliv jinde na svete by tohle netolerovali davno. Protoze vstavaj rano na pole a maji pet deti. I ta zvirata si nastavuji jasny hranice. Jako ta petileta se sama neumi napit? A ve skole bude delat co? Bude ji piti podavat ucitelka?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat