Depersonalizace nebo jen vsugerování?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ziju s tim uz dvacet let. Udelala jsem s tim vs, ridicak a vychovavam tri deti. Da se s tim zit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Tarjei píše:
Ziju s tim uz dvacet let. Udelala jsem s tim vs, ridicak a vychovavam tri deti. Da se s tim zit.
A bereš nějaké prášky? Nebo jak si to řešila?
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
A bereš nějaké prášky? Nebo jak si to řešila?
Neberu nic. Akceptuju to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
JE tou běžný mechanismus, kterým se mozek snaží zvládat příliš mnoho stresu/úzkostí.
Jak se to řeší? Tím že se naučíš zvládat svou úzkost/stres. Tím že se budeš věnovat tomu co je tady a teď, soustředit se na realitu a ne na katastrofické scénáře co ti maluje úzkost ve tvé hlavě.
Nejspolehlivjěší cestou k tomu je psychoterapie, v případně že ti nevzvládnutá úzkost/Stres zasaahuje víc do běžného života, tak to chce zvážit i případné psychiatrické vyšetření, jestli chornické obtíže už nerozjebbali neurochemii - to pak těžko zvládat bez medikace.
Jako podůrná metoda je pravidelné cvičení mindfullnes/všímavost, ale primráně potřebuejš porozumět tomu jak funguje úzskot/stres a naučit se to zvládat.
a hlavně nehledej interntovou diagnozu - jedinné co zjistíš je že určitě umíráš na rakovinu a jen se víc a víc vypsychuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Nevím jestli jsem těhotná a nebo je to vsugerované
- Depersonalizace a Prace
- Úzkostná porucha a stavy depersonalizace
- Depersonalizace Derealizace, kdo zažil?
- Depersonalizace a derealizace?
- Mohu být těhotna nebo to mam vsugerované?
- Vsugerování nemoci, bolesti.
Ahoj holky,
Během života se mi parkrát stalo, že mi přišel svět jako ve filmu, měla jsem rozmazané vidění - ale proto, že moc nenosím brýle, ikdyž bych měla, většinou to ale během pár minut odeznělo.
Mám nyní celkem stres, ale nic extrémního, každopádně před asi pěti dny sem začala mít pocit, že vše okolo je jako ve zpomaleném filmu a nic není skutečné. Co říkám, že nad tím vůbec nepřemýšlím. Nebo třeba, že co se stalo ten den, se stalo strašně dávno. Ten pocit, je hlavně, když na něj myslím a jsem ve stresu. Skoro jsem se rozbrečela v nákupáku, protože sem si četla diskuze na internetu a hnedka si diagnostikovala, že tento syndrom mám a nedokážu žít s pocitem, že jsem,,mimo", především protože, jsem ještě studentka a chci si užívat života.
Myslíte si, že to může být ono? Dá se toho nějak zbavit. Strašně se bojím. Děkuji