Deprese a partnerský život

Anonymní
7.3.20 09:11

deprese a partnerský život

Zdravím..
Zajímá mě, jak dobře a jak dlouho zvládáte vztah s nemocným člověkem… :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

5237
7.3.20 09:15

Tak je deprese a deprese. Někdo s léky může naprosto standardně a stabilizovaně fungovat a někdo má chuť jednou týdně páchat sebevraždu a léky třeba moc nezabírají. V druhém případě se s člověkem žije dost těžko. Pak jsou třeba epizody chodící ve vlnách a tam už je to o nějakém sehrání, stejně, jako když někdo marodí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7.3.20 09:18

Neptej se a odejdi hned - jinak se tvůj partner nikdy z deprese nedostane… :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
13029
7.3.20 09:22

No je to těžký, jako kterákoliv závažná, život ohrožující nemoc.

Je potřeba nedělat ze sebe záchranáře a terapeuta a naopak motivovat partnera/ku, aby se léčil -tj, vhodná medikace a dlouhdoobá psychoterapie.

Zároveň je potřeba dostatečně pečovat o sebe sama, aby člověk měl zásoby sil a vzdát se fantazií o vlastním záchranářství a následných vlastních depek z tho, že ty fantazie samozřejmě nefungují v realitě.

Pokud je toho na tebe moc, tak může dost pomoci, když i ty občas budeš chodt k nějakému jinému psychterapuetovi či terapeutce aby sis ulevil/a

DOcela užitečné tipy má ve své knize „Jak zvládat depresi“ Jaro Křivohlavý. Doporučuju.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.3.20 09:58

Tak je mám taky psychické potíže a už jsme spolu 12 let :lol: můj muž je úžasný vždy mě podpoří, obejme, utěší, pomůže, odveze kam potřebuji… To nejhorší většinou trvá maximálně tři měsíce. Nemá to člověk nafurt pokud se lecit. Měla jsem to dvakrát plus po porodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
7.3.20 10:41

Mám deprese už 7 let a 2,5 roku jsem s přítelem a je naprosto úžasnej. Já teda sebevražedný myšlenky už pár let nemám, ale mám dny, kdy nejím, špatně spím, jsem hodně vyčerpaná a nešťastná. V takové dny vaří večeře, povídá si se mnou a pořád mi připomíná že mě má rád. Řekla jsem mu to hned na začátku jak to se mnou je, ale často jsem se bála, že až to zažije v praxi tak mě opustí. Ale on mi naopak tak rozumí a podporuje mě, dost se mi zlepšil stav, opadly migrény a deprese chodí ve vlnách tak 1× za 3 měsíce. Mám ještě OCD a to mám teď taky lepší než dřív. Samozřejmé je to ruku v ruce s terapií, ale přístup partnera je hrozně důležitá věc.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
11.3.20 09:48

Ahoj, je to stesti potkat takoveho muze.Jsem zoufala a smutna. Prizel me nedokaze brat i s depresi.Nas intimni zivot je na nule. Pritel by chtel, ale az budu v pohode.Asi ho v depresi nepritahuji.Boli me to. a trapi.Uz to trva nekolik mesicu a nevim, jak dal.Mam ho rada, ale bez milovani vztah neni uplny. Nezijeme spolu a ja navic mam doma matku 86 ket a demenci. Vidime se malo, protoze dela na smeny a ma 2 prace. Nemam uz silu ho premlouvat a vysvetlovat, ze mi chybi objimani a neznosti.Ale kdyz ho opustim, sesypu se uplne.Leky AD beru, ale lip mi neni.

  • Nahlásit
  • Citovat
K K
637
11.3.20 10:16
@Anonymní píše:
Zdravím..
Zajímá mě, jak dobře a jak dlouho zvládáte vztah s nemocným člověkem… :think:

Tak pokud to mam rict uplne otevrene - po nekolikalety zkosenosti s psychickou nemoci si dovolim tvrdit, ze je sice hnusny, ale pro zdravyho partnera nejlepsi moznost vztah s psychicky nemocnym co nejdriv utnout. Pokud se tedy bavime o vztahu „po druhym rande“.

Pokud se bavime o tom, ze manzel/manzelka behem manzelstvi onemocni, pak nezbyva nez vydrzet. Jiste, zalezi na typu nemoci a empatii partnera - obecne lze ale rict, ze obrovskej problem je v tom, ze zdravej clovek toho nemocnyho nemuze pochopit - proste nemocnej mozek funguje jinak nez zdravej (u fyzickyho postizeni je to lehky - nema nohy, nemuze chodit… Ale pochopte, ze nekdo se v super den najednou citi spatne a breci…).

K tomu je nutne pripocist to, ze s postupem let ona nemoc partnera zacne i zdraveho vic a vic psychicky vycerpavat, nezridka i partner nakonec potrebuje pomoc psychologa (to se ostatne stava i u jinych druhu postizeni, ze pecujici osoba dostane burn out).

Takze peci o psychicky ci jinak nemocneho lze zvladat leta - ale ta obet je nemala.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.3.20 10:17
@Anonymní píše:
Ahoj, je to stesti potkat takoveho muze.Jsem zoufala a smutna. Prizel me nedokaze brat i s depresi.Nas intimni zivot je na nule. Pritel by chtel, ale az budu v pohode.Asi ho v depresi nepritahuji.Boli me to. a trapi.Uz to trva nekolik mesicu a nevim, jak dal.Mam ho rada, ale bez milovani vztah neni uplny. Nezijeme spolu a ja navic mam doma matku 86 ket a demenci. Vidime se malo, protoze dela na smeny a ma 2 prace. Nemam uz silu ho premlouvat a vysvetlovat, ze mi chybi objimani a neznosti.Ale kdyz ho opustim, sesypu se uplne.Leky AD beru, ale lip mi neni.

A jak dlouho je bereš? Ono to trvá pár týdnů než začnou fungovat. Taky ti mohli dát léky, které ti nesednou, ale to už je na konzultaci s lékařem. Některé léky totiž naopak mohou i stav zhoršit. Každopádně to ale není asi to pravý, když tě nepodporuje. Deprese je zlá nemoc, hodně ovlivňuje život. Pokud jsi na tom zle, vyhledej krizové centrum. Já byla v nejhorším v RIAPSu a hodně mi to pomohla narozdíl od psychiatrické léčebny (byla jsem ve dvou), takže můžu srovnat. Tam je pobyt krátký, ale hodně intenzivní a v mém případě i účinný.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
11.3.20 10:31

Leky beru asi od rijna..Tritico 75 vecer.Ted mi doktorka pridala Velaxin 50 rano.Ze vsech leku drive mi bylo zle.Az Tritico snasim dobre. Velaxin mam poprve a mam strach to zacit brat.Rada bych byla bez leku uplne..to bude ale tezke…jednou jsem nahle vysadila tritico a bylo to peklo.
Je mi 48 a deti uz mam dospele, bydli jinde.Je to vse ted smutne. Nektery den ani s nikym nepromuvim. Matka skoro nemluvi, jen kouka na telku. :(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
11.3.20 10:38
@Anonymní píše:
Ahoj, je to stesti potkat takoveho muze.Jsem zoufala a smutna. Prizel me nedokaze brat i s depresi.Nas intimni zivot je na nule. Pritel by chtel, ale az budu v pohode.Asi ho v depresi nepritahuji.Boli me to. a trapi.Uz to trva nekolik mesicu a nevim, jak dal.Mam ho rada, ale bez milovani vztah neni uplny. Nezijeme spolu a ja navic mam doma matku 86 ket a demenci. Vidime se malo, protoze dela na smeny a ma 2 prace. Nemam uz silu ho premlouvat a vysvetlovat, ze mi chybi objimani a neznosti.Ale kdyz ho opustim, sesypu se uplne.Leky AD beru, ale lip mi neni.

Jsou dvě oddělené věci - tvoje léčba, vhodnost léků a jednotlivé fáze - s tím souvisí i tvoje chuť či nechuť k sexu. Nemyslím, že by jsi ho nepřitahovala, ale pokud na tobě vidí, že nejsi v pohodě tak se o nic nepokouší.

Druhá věc je jak to zvládá on, kdy celkem logicky neví jak se k tobě chovat a třeba v dobré vůli něco dělá špatně. Některé neziskovky dělají něco jako kurzy pro partnery a vůbec není od věci, aby přítel byl v kontaktu s tvým ošetřujícím lékařem.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
11.3.20 11:10

Asi nevi, jak se ke me chovat…to mas pravdu. Jestli by sel se mnou k doktorce..nevim.
O lecebne neuvazuji…bojim se toho a taky nemuzu nikam kvuli matce. Citim se tak sama na vsechno.

  • Nahlásit
  • Citovat
22
5.4.20 07:41

deprese a karantena

Jak zvladate depresi a karantenu a celou tuto silenou situaci? Jsem sama/bydlim s matkou, ale ma demenci/pritel bydli jinde. Silim z te samoty, deti bydli uz sami. Nemuzem se vidat pravidelne.Tak bych chtela byt bez leku, zda se to nemozne, nebavi me zivot. Nedokazu bez leku fungovat.Jak zvladnout tyto dny s depresi? Byvalo mi kdysi dobre bez leku.Jak z toho ven a nezabit se? Myslim, ze prave ty leky zpusobuji myslenky na sebevrazdu.Jak je vysadim, je to peklo., jsem agresivni a nechci zit.Jsem na vse ale sama. Nikdy nebudu mit podminky na bezpecne vysazeni leku..tj. pritele u sebe.. podporu..obejmuti..dostatek pochopeni.Mam jen starosti a samotu. Zacit je znovu brat..je to reseni?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24834
5.4.20 08:00
@lena24 píše:
Jak zvladate depresi a karantenu a celou tuto silenou situaci? Jsem sama/bydlim s matkou, ale ma demenci/pritel bydli jinde. Silim z te samoty, deti bydli uz sami. Nemuzem se vidat pravidelne.Tak bych chtela byt bez leku, zda se to nemozne, nebavi me zivot. Nedokazu bez leku fungovat.Jak zvladnout tyto dny s depresi? Byvalo mi kdysi dobre bez leku.Jak z toho ven a nezabit se? Myslim, ze prave ty leky zpusobuji myslenky na sebevrazdu.Jak je vysadim, je to peklo., jsem agresivni a nechci zit.Jsem na vse ale sama. Nikdy nebudu mit podminky na bezpecne vysazeni leku..tj. pritele u sebe.. podporu..obejmuti..dostatek pochopeni.Mam jen starosti a samotu. Zacit je znovu brat..je to reseni?

Léky na depresy se nevysazují jak lentilky. Musíš se domluvit s psychiatrem. Řekla bych, že správná AD spíš kvalitu života zlepší.

Přítel u vás být kvůli matce nemůže? Třeba ve větším domě by ji zdravotně neohrozil a ty bys měla rozptýlení.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5237
5.4.20 08:47

@lena24 Je spousta teď on line psychologických poraden, co nabízejí zadarmo své služby nebo i telefonicky. Pokud se ti nepodaří vyhledat, napíšu ti nějaké kontakty, nemám je teď u sebe. Drž se. Věřím, že to máš náročnou situaci, kterou by těžce snášel i člověk bez deprese, natož s. Léky rozhodně sama nevysazuj.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama