Deprese, nemůžu pořádně fungovat

Anonymní
10.1.21 13:41

Deprese, nemůžu pořádně fungovat

Ahoj, potřebovala bych poradit..
Už delší dobu mám deprese, ráno vstanu a nic se mi nechce.. nemůžu se někdy ani donutit. Potom často brečím, kvůli tomu, že bych toho za den chtěla dost udělat (jsou to primitivní věci jako uvařit, dát prát, uklidit, jít se synem ven), a prostě nemůžu. Chci ale nemůžu. Mám 2,5 letého syna, péče o něj je dost náročná, jelikož má autistické příznaky. Neumí spoustu věcí.. vše mu jde pomalu, dělá malé krůčky. Nemluví, neumí moc komunikovat. Je vybíravý v jídle, prostě není jako ostatní děti. Někdy si říkám, že je lepší když mu dávám prostor a nechám tomu čas. Jenže teď si zase říkám, neměla jsem se mu věnovat o něco víc aby se to naučil rychleji? On se nechce nic nového naučit… Neumí ještě ani na nočník, protože nechápe k čemu je a neumí si ani říct kdy se mu chce nebo ne. Takže je to dost složité. Samozřejmě přítel pomáhá jak může, bez něj bych nevím co dělala. Ale co mě fakt trápí jsou ty deprese, kvůli nim nedělám to co mám ráda, co mě naplňuje, nezbývá mi energie pro syna. :,( a já už nevím jak dál, už mi tohle přijde i normální.. Jenže není? Chtěla bych to nějak vyřešit i bez prášků, ale nevím jak začít… Mám říct své obvodní lékařce, jestli by mi doporučila někoho nebo mám kontaktovat přímo nějakého psychologa? Mám z toho i strach.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1442
10.1.21 13:49

Nemej strach a je to jak pises, muzes se obratit na obvodaka, nebo si hledat primo, rekla bych spis psychiatra…nebran se lekum, treba to bude nejlepsi cesta, ale to ti nusi rict prave lekar. Stavy asi souvisi se starosti o syna. A co na nej rika pediatr? Kamaradka ma dceru, ktera ve 2 a pul letech neumela na nocnik, nemluvila, jen skreky..zviratka, barvy, nic, jen litala a delala hluk..ted jsou ji 3 a pul a uz se srovnava s vrstevniky

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
10.1.21 13:56

Měla jsem to podobné. Narocne těhotenství, během těhotenství moje operace kvůli podezření na rakovinu. Náročné dítě, problémy s manželem a do toho stavba. Dlouho jsem s tím bojovala, navíc jsem neměla podporu okoli, manžel na mě pořád ve stylu všechny ženské to zvládají, jen ty ne (dnes již exmanzel) nakonec jsem sama šla k psycholozce a ta mě chtěla nechat hospitalizovat s těžkou depresi…, nakonec jen psychiatr nasadil antidepresiva. Dostala jsem se z toho. Chtěla bych Ti říci, neodkladej to a nestyd se, nepojimej to jako tvoje selhání. Nejrychlejší cesta je přes obvodního lékaře, který může nasadit antidepresiva, než se objednas k psychologovi/psychiatriovi - ty cekacky jsou dlouhé, dobrých odborníků málo. Nebran se antidepresivum, jsou berlickou na ceste k znovunalezení rovnováhy. Taky jsem je nechtěla, ale zpětně vidím, byly nutné.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
10.1.21 14:02

@Melodie91 Myslíš, že by prášky mohly pomoct? Má sestra začala brát nějaké antidepresiva a je z toho jako tělo bez duše :? spíš je taková omámená aby se tolik netrápila..
A syn je přesně jako popisuješ dceru kamarádky. Úplně to samé :( naše dětská doktorka to odmítla řešit, že prý až ve 3 letech.. neurolog nám řekl, že to může být autismus ale taky nemusí. Těžko říct.. syn dělá malé pokroky, teď třeba od rána do večera povídá svou řečí, kouká mi přímo do očí, když na něj mluvím. Když ho zavolám, tak taky reaguje. Ale začalo to opravdu pozdě. :think: Jiné děti se třeba už samy nají, obléknou, řeknou co chtějí apod… U nás je o těžké poznat co ho bolí když pláče. Do 2 let nebyl absolutně kontaktní, nechtěl ani aby ho hladila, jen když byl nemocný. Teď je hrozný mazel a je jen pořád u mě. Možná to chce ještě nějaký čas, já doufám, že se to srovná, protože mám z toho dost velký stres.. hlavně to s tím nočníkem. Chtěla bych ho dát k nám do školky jen ba pár hodin týdně, aby byl mezi ostatními dětmi a více se naučil. Jenže nevím, jestli by vzali 2,5 leté dítě s plenkama

  • Citovat
  • Nahlásit
3427
10.1.21 14:03
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych poradit..
Už delší dobu mám deprese, ráno vstanu a nic se mi nechce.. nemůžu se někdy ani donutit. Potom často brečím, kvůli tomu, že bych toho za den chtěla dost udělat (jsou to primitivní věci jako uvařit, dát prát, uklidit, jít se synem ven), a prostě nemůžu. Chci ale nemůžu. Mám 2,5 letého syna, péče o něj je dost náročná, jelikož má autistické příznaky. Neumí spoustu věcí.. vše mu jde pomalu, dělá malé krůčky. Nemluví, neumí moc komunikovat. Je vybíravý v jídle, prostě není jako ostatní děti. Někdy si říkám, že je lepší když mu dávám prostor a nechám tomu čas. Jenže teď si zase říkám, neměla jsem se mu věnovat o něco víc aby se to naučil rychleji? On se nechce nic nového naučit… Neumí ještě ani na nočník, protože nechápe k čemu je a neumí si ani říct kdy se mu chce nebo ne. Takže je to dost složité. Samozřejmě přítel pomáhá jak může, bez něj bych nevím co dělala. Ale co mě fakt trápí jsou ty deprese, kvůli nim nedělám to co mám ráda, co mě naplňuje, nezbývá mi energie pro syna. :,( a já už nevím jak dál, už mi tohle přijde i normální.. Jenže není? Chtěla bych to nějak vyřešit i bez prášků, ale nevím jak začít… Mám říct své obvodní lékařce, jestli by mi doporučila někoho nebo mám kontaktovat přímo nějakého psychologa? Mám z toho i strach.

Ahoj, taky mám mimo jiné deprese, určitě se AD nebraň, můžou ti dobře ulevit a určitě je fajn přidat psychoterapeuta, ať k tomu máš i nějakou podporu zvenku. Psychiatři mívají dlouhé čekací lhůty, nevím, odkud jsi, ale řešením je buďto praktik, nebo krizová centra (v Praze CKI Bohnice a Riaps, v Brně je to myslím v Bohunicích a pak někde v Ostravě). Držím palce. Jinak psychoterapeuti jsou buďto na pojišťovnu (jejich seznam ti může dát tvá pojišťovna), nebo placení v hotovosti, ti se dají vygooglit většinou, ale ta cena je tak kolem 600-700 Kč minimálně, alespoň v Praze. Já chodila i na pojišťovnu, i za přímou platbu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
10.1.21 14:04
@Anonymní píše:
Měla jsem to podobné. Narocne těhotenství, během těhotenství moje operace kvůli podezření na rakovinu. Náročné dítě, problémy s manželem a do toho stavba. Dlouho jsem s tím bojovala, navíc jsem neměla podporu okoli, manžel na mě pořád ve stylu všechny ženské to zvládají, jen ty ne (dnes již exmanzel) nakonec jsem sama šla k psycholozce a ta mě chtěla nechat hospitalizovat s těžkou depresi…, nakonec jen psychiatr nasadil antidepresiva. Dostala jsem se z toho. Chtěla bych Ti říci, neodkladej to a nestyd se, nepojimej to jako tvoje selhání. Nejrychlejší cesta je přes obvodního lékaře, který může nasadit antidepresiva, než se objednas k psychologovi/psychiatriovi - ty cekacky jsou dlouhé, dobrých odborníků málo. Nebran se antidepresivum, jsou berlickou na ceste k znovunalezení rovnováhy. Taky jsem je nechtěla, ale zpětně vidím, byly nutné.

Děkuji moc, zítra se hned zkusím poptat

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
10.1.21 14:04

Dej se dohromady co nejdrive at muzes se synem zahajit nejake terapie a pracovat s nim. ja se synem v tomto veku uz chodila na logopedii. jsem zvykla jelikoz od malicka byl pozadu, takze jsme cvicili Vojtovu metodu a jezdili na hiporehabilitace. jestli ma syn naznak PAS, tak kontaktuj ranou peci. pomuzou jemu i tobe. zacnete komunikovat pomoci obrazku. syn muze zacit delat velke pokroky, ale neni na co cekat. taky mam takove stavy, ale nasla jsem super skolku a muzu na castecny uvazek do prace coz je pro mou psychiku super.

  • Citovat
  • Nahlásit
1442
10.1.21 14:10
@Anonymní píše:
@Melodie91 Myslíš, že by prášky mohly pomoct? Má sestra začala brát nějaké antidepresiva a je z toho jako tělo bez duše :? spíš je taková omámená aby se tolik netrápila..
A syn je přesně jako popisuješ dceru kamarádky. Úplně to samé :( naše dětská doktorka to odmítla řešit, že prý až ve 3 letech.. neurolog nám řekl, že to může být autismus ale taky nemusí. Těžko říct.. syn dělá malé pokroky, teď třeba od rána do večera povídá svou řečí, kouká mi přímo do očí, když na něj mluvím. Když ho zavolám, tak taky reaguje. Ale začalo to opravdu pozdě. :think: Jiné děti se třeba už samy nají, obléknou, řeknou co chtějí apod… U nás je o těžké poznat co ho bolí když pláče. Do 2 let nebyl absolutně kontaktní, nechtěl ani aby ho hladila, jen když byl nemocný. Teď je hrozný mazel a je jen pořád u mě. Možná to chce ještě nějaký čas, já doufám, že se to srovná, protože mám z toho dost velký stres.. hlavně to s tím nočníkem. Chtěla bych ho dát k nám do školky jen ba pár hodin týdně, aby byl mezi ostatními dětmi a více se naučil. Jenže nevím, jestli by vzali 2,5 leté dítě s plenkama

Urcite pomuzou, nemusis brat hned obri davku, nebo nejake utlumovaky, take je mozne, ze ti hned prvni leky nesednou, ale zkusit se to musi. Urcite se to muze v klidu srovnat, proto i ti doktori cekaji na tu triletou prohlidku..u ty kamosky se taky cekalo do 3 let, pak ji merili sluch a nakonec chodi k logopedovi, ale spis nechodi ted s covidem a srovnava se to samo, hlavne v te skolce teda, ale na nocnik se naucila snad az ve 3 a na noc plinky ma..kdyby neco, muzete zkusit soukromou skolku, tam se na nejake plenky nehledi. Hlavu vzhuru, je treba pomalejsi, ale to neznamena, ze ve 4 letech nebude uplne stejnej, jako ostatni deti

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
97
10.1.21 14:12

Mam vlastni zkusenost, soucitim. Cloveku byva v tomto stavu presvedcen, ze vidi svet „realne“, „na rozdil od ostatnich lidi“. Mysli si, ze se s tim musi poprat sam. Nuze ubezpecuji Te, ze se jedna o onemocneni vyznacujici se casto i myslenkovymi bludy a pokrivenym pohledem na realitu.

Psycholog je fajn napad, doporucuji ho hledat na internetu, zavolat mu, v kostce sdelit sve potize a zeptat se ho, jakym zpusobem by s Tebou pracoval. Pak si vybrat. Par jich pracuje na pojistovnu, je treba zadanka od obvodaka nebo psychiatra. U zbytku se cena pohybuje cca 600 - 2000 za hodinu, frekvence sezeni se doporucuje min. jednou tydne.

Odmitani farmakoterapie a priori je chybny postoj, nevyplaci se. Doporucuji vysetreni psychiatrem a dbat jeho doporuceni, zda fatmakoterapie ano, nebo ne. Zacina se obvykle preparaty s nizkou pravdepodobnosti nezadoucich ucinku, na zadnych antidepresivech ani antipsychotikach nevznika zavislost a nemohou poskodit tve zdravi, lekat Te bedlive sleduje a pokud se objevi nezadozci ucinek, dochazi ke konzultaci a pripadne uprave medikace.

Moje zkusenost - uzivam hrst leku, vysoke davky, ruzne lekove skupiny s odlisnym mechanismem ucinku. Trvalo 2 roky nalezt ucinnou kombinaci, predchozi byly neucinne nebo vyskyt NU. Nyni se citim snad nejlepe v zivote, zadne NU, v psychoterapii poznavam sama sebe, smeruji svuj zivot k trvalejsi udrzitelnosti a spokojenosti. Mam v zadech skveleho partnera, ktery je mou pevnou pudou pod nohama, ja se naucila znovu chodit a zacinam i behat (obrazne).

Preji mnoho sil a stesti, at je Ti brzo lepe. Budes-li potrebovat, jsem jedno velke ucho a prorizla pusa, tudiz se neostychej napsat klidne SZ a muzeme leccos v soukromi probrat. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14921
10.1.21 14:37

Zapomeń na to, že to musíš vyřešit bez prášků jinak jsi selhala.

Deprese se ti rozjela fakt hodně, bez léků to nepůjde. Takže si zajdi pro léky, počkej až zaberou a pak vstup do psychoterapie.

Když to nechceš udělat pro sebe, udělej to pro syna- je to fakt nejpolehlivější cesta k návratu k sobě samotné.

Jako základn info k tomu si pořiď tuhle knížku

https://www.kosmas.cz/…dat-depresi/

Ale to že to „musí jít bez prášků“ je lež, kterou se deprese drží u moci. čím déle tomu budeš věřit, tím víc tvého života a života tvé rodiny ta mrcha deprese sežere.

Antidepresiva nejsou návyková, nejsou jedovatá, nekradou duši. Když zabírají tak nejsi instatně šťastná - ale dokážeš se vrátit zpět do neutrálu a převzít zpátky kontrolu, kterou teď má deprese a biochemický bordel v nervovém systému. Bordel který produkuje deprese.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14921
10.1.21 14:41
@Anonymní píše:
@Melodie91 Myslíš, že by prášky mohly pomoct? Má sestra začala brát nějaké antidepresiva a je z toho jako tělo bez duše :? spíš je taková omámená aby se tolik netrápila..

to co užívá tvoje sestra jsou antidepresiva od psychoatra a nebo léky jako je neurol či lexaurin od praktika? Benzodiazepiny nejsou antidepresiva, ale sedativa - bohužel je prakticky až moc často píšou tam, kde mají dotyčného posalt pro antidepresiva a do psychoterapie. SEdativa nesrovnávají rozházenou neurochemii jako antidepresiva, ale tlumí úzkosti či jiné nežádoucí emoce.

občas se hodí, ale ne nastálé užívání a pokud je sestra jako omámená, tak jich evidetněn bere moc - což nemusí být její vina, ale vina toho lékaře co jí je předepisuje, namísto toho aby to řešil tak, aby pomáhal.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
10.1.21 15:01

Děkuji moc za zkušenosti. Hlavně kvůli synovi to chci řešit, protože mi přijde, že si ho ani nestíhám užívat a čas a dny tak nějak plynou.. Dříve jsem byla plná energie, teď se přiznám, že nejsem ani schopna zajít do obchodu. Posílám tam radši přítele a já udělám jen to, co musím… Po porodu jsem to taky neměla lehké, syn je nespavé dítě a já energii a své emoce zajídala. Hodně jsem přibrala a o kvůli tomu se trápím, moje sebevědomí je na dně. Každý den bych chtěla se sebou něco dělat a nakonec neudělám nic a je mi ještě hůř. Vůbec nechápu, jak některé maminky vše zvládají a stíhají… já si to neumím představit. Mám i dny, kdy udělám všechno, starám se i o sebe ja mi fajn.. Ale těch dnů je opravdu málo :( Zítra se poradím s obvodní a budu to řešit. I kdybych tedy měla brát léky.

  • Citovat
  • Nahlásit
45
10.1.21 15:09

Bez leku?
Zavolej si k obvodakovi a vse mu řekni..

Upřímně, proc bez leku?
Příčiny deprese jsou fyziologické, třeba se nedotvari serotonin..bez leku to jde těžko
Hlavní zasady:
Rezim.- dodržování
Cerstvy vzduch+procházka aspoň 20min, nejlépe na slunci
Co nejlepsi strava

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1618
10.1.21 15:35

Ahoj, já jsem tě jen chtěla podpořit v tom, že hodně dětí ve 2,5 letech ještě neumí na nočník a ani si neřeknou. Hlavně kluci, ti jsou celkově línější. Mě obě děti začaly mluvit až kolem třetího roku, jsou naprosto v pořádku. Baví syna knížky? Zalezte si do postele a můžeš mu číst, nebude to pro tebe tak náročné a zároveň se synovi pověnuješ ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45
10.1.21 15:59

Počkej, ty už tedy léky napsané mas??

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat