Deprese z porodu
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Bohuzel uz to nejde vzit zpatky, takze ja bych sla rovnou za psychiatrem/psychologem…verim, ze po dobre terapii jeste budes moct znovu rodit a priste si vyberes lepsi porodnici, to co popisujes je des. Preju hodne stesti a nepodcenuj to, trauma je trauma, treba to dokaze clovek casem vyresit sam, ale s odbornikem to bude snazsi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No, v první řadě. Vůbec nejsi špatná a vadná ty. To jen ta nemocnice
a přístup. 
. Doporučuji podat
stížnost..
A vůbec se nedivím, že prozivas to, co prožíváš. 
Doporučuji mrknout na stránky porodní trauma
a taky podpoř mě v osvětě. A buď se obrátit na psychologa a nebo třeba
dulu, která s tímhle pracuje. A postupně to v sobě zpracovat a
uzavřít.
Hlavně si nenech namluvit, že máš zdravé dítě a na všem ostatním
nezáleží. Nejsi jediná, která tímhle musí procházet. A určitě najdeš
spoustu žen, které to tak mají. Jen to společnost neřeší, protože je to
přece normální. Ne, není. Držím palce. A opravdu nejsi vadná a ani to
není šestinedělím. Je to reakce na stres a to, co ti provedli. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj,
já po prvním šílenem vyvolavanem porodu, ukončené kleštěmi vyhledala
psychologa. Pomohla mi, nemohla jsem se smířit, že syn dostal steptokoka,
když já byla negativní.
Teď bych ráda druhé, doufám, že tzv. přirozeně rodit nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Škoda že jsi to neřešila před porodem. Výběr správné porodnice, připrava na porod jako takový třeba s PA /dulou.. Ne hned chtít volit císaře za každou cenu. Díky svým myšlenkám by ten porod stal za prd i bez zbytečných zásahů personálu, protože stres dělá fakt hodně. Taky nejsem pro císaře jen tak, když člověk proto nezkusí aspoň něco udělat. Nicméně teď už bys to stím odborníkem fakt řešit měla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@mackA159 píše: Škoda že jsi to neřešila před porodem. Výběr správné porodnice, připrava na porod jako takový třeba s PA /dulou.. Ne hned chtít volit císaře za každou cenu. Díky svým myšlenkám by ten porod stal za prd i bez zbytečných zásahů personálu, protože stres dělá fakt hodně. Taky nejsem pro císaře jen tak, když člověk proto nezkusí aspoň něco udělat. Nicméně teď už bys to stím odborníkem fakt řešit měla.
Tak, pokud nerespektují porodní přání, pak je to těžké. Navíc si teď dulu k porodu ani nevezmeš. A málokterý chlap to dokáže uhájit. Jediné řešení je pa z nemocnice a individuální péče. Ale pořád je to jejich zaměstnanec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Vyhledej odborníka, pomůže ti to porod lépe zpracovat. najit cestu k miminku chvíli trvá, ta láska
roste časem, ale i s tím ti pomůže. Dole se to chce taky čas. Cvič na
pánevní dno, zkus se tam o to fakt starat. Já musela pro změnu na
císařský řez už podruhé a ona ta jizva je taky nic moc. Poprvé mi to dost
trvalo než jsem k ní našla cestu a aby byla hezká tak jsem jí musela
věnovat péči. Teď podruhé taky musím. Mám od porodu tři týdny, břicho
vypadá ještě děsně. Jizva je velká, ale oproti té první hezčí. No co
už zase se s ní naučím žít. I mě ta jizva na břiše omezuje v tom
sexuálním životě, popravdě se za ní svým způsobem stydím. Takže zase
nějaký čas holt budu schovávat košilkou 
manželovi je to fuk, je to v mé hlavě.
Uvidíš, že tvůj partner to bude mít stejně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A mela si k císaři indikaci od psychologa? Protože je jasné že jestli ne tak jen tak na žádost ti ho v porodnici neudělají. To že máš vaginu vytahanou a obří je přece po porodu normální. Časem se to stáhne ale nepočítej že ji budeš mít takovou jako bys nikdy nerodila. Na nemocnici můžeš podat stížnost, když máš pocit, že špatně vedli tvůj porod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@mackA159 by me
zajimalo proc by tebe melo zajimat jak rodi jina zena? Chapu je to tvuj osobni
nazor, ale proc? Vsak ty bys rodila prirozene pokud bys chtela.. proc si teb
zpusob nezvolit? Muze ti byt fuk jestli jina zvolila cisare 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj, hledám nějaké uklidnění a snad by mi i pomohlo vědět, že neprozivam tyhle pocity jediná. Jsem měsíc od porodu. Navzdory tomu že jsem porod přirozeně opravdu nechtěla a měla jsem z něj panickou hrůzu mi v nemocnici odmítli udělat císaře a donutili mě porodit s tím, ze přirozenou cestou je to prostě lepší. Kdyz jsem opacila ze fobie z porodu je uznanou indikaci pro cisarsky rez se mi prakticky vysmáli s tím, že u nich se na tohle nevěří. Přirozený porod v jejich podání znamenalo to, že mi udelali 2× dost brutálně hamiltona a pak mi dali prášky na vyvolání. Při kontrakcich mi pichli vodu a podali umělý oxitocin. Slíbený epidural jsem nedostala protože se anesteziolog někam ztratil. Celou dobu porodu jsem byla v prisernych bolestech donucena zůstat v leze na porodnim luzku (vše výše uvedené jsem ve svém porodnim plánu vypsala s tím, ze si nepřejí provést, ale asi to nikoho nezajímalo a při samotném porodu jsem nemohla mluvit a ani se branit) a ve finále ze mě vytáhli malou zamotanou v pupecniku která nedychala a museli ji resuscitovat, načež mi ji na noc odnesli na pozorování a ani jsem si ji nemohla pochovat. Od doby co jsem doma jsem velice plactiva, pořád myslím na porod a co se mi to vůbec stalo. Připadám si zneuctena doktory co do mě strkali ruce jako do nějaký krávy a tam dole si přijdu totálně znetvorena (koukala jsem se jak to tam vypada). Vaginu mám s prominutím vytahanou a obří a myšlenka na budoucí sexuální život mi přijde absolutně nereálná. Děsím se kontroly po šestinedeli, protože mi tam bude zase sahat další doktor, je mi z toho špatně. Brecim minimálně 2× denně. Navíc mám pocit že si s malou vůbec nerozumim a že se tak nějak nedostavila ta bezpodmínečná mateřská láska o které všichni mluví. Všichni mi říkají že na porod brzy zapomenu, ale přijde mi to jako blbost. Kdyby mi někdo řekl že mám jít rodit znovu tak jdu určitě na potrat. Vždy jsem chtěla mít více dětí, o to více je mi líto nastalé situace a o to víc se prohlubuje moje depka. Jsem šíleně nasrana na personal porodnice že mě k tomu donutil. Přijde mi amorální v dnešní době nenechat ženskou zvolit si způsob jakým dítě přivede na svět. Jsou tyhle stavy v šestinedeli normální, nebo bych měla jít rovnou k psychiatrovi? Přejde to ještě někdy? Spraví se to samo tam dole, nebo už zůstanu navždy tahle roztazena? Má pro mě někdo radu jak překonat tyhle příšerné stavy?
to bude všechno dobrý. Proč SIS to tam dole
okukovala simte 
já teda vůbec nevím a asi je to zas
normální, i tampon to udrží
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Naprosto to chapu, nekde se chovaji hrozne. Bylo krasne pozorovat jak se
chovaji v pritomnosti manzela a jak se chovali, kdyz se odesel najist. Jiste se
tak nechovaji vsude, ale… taky na to nerada vzpominam. Jinak ja tez chtela
v duchu sekci, nemela jsem indikaci a tedy jsem o tom nerozhodovala. Nicmene
moje telo odmitlo porodit takze na ni stejne doslo - diky bohu. To co tomu
predchazelo mi bohate stacilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@karkarka neměla,
psychiatr u kterého jsem před porodem byla vše prodiskutovat mi řekl ze
pokud vyloženě nechci tak ať se domluvím přímo v porodnici. Naivně jsem
si myslela ze se tam se mnou někdo bude bavit jako s člověkem. Každopádně
dekuju všem za reakce, pomohlo už jen to že jsem se z toho trochu
vypsala 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Tvuj zážitek mě mrzí… takhle, jsi ještě v sestinedeli a zřejmě je to tvé první dítě, takže změna o 1000% a navíc hormony udělají svoje… Můžeš počkat jestli si to časem srovnáš sama v sobě, můžeš se vypovídat mamince, kamarádkám, nebo vyhledat odbornou pomoc. Když budeš mít nějaký pochybnosti co se týče zdravotního stavu, řeš to hned se svým gyn ale věř mi ze měsíc po porodu je to všechno ještě hodně,,rozházený” a ze bude lip. Kde jsi rodila? Zase jestli jsi na doktory nastoupila s tím ze požaduješ císaře a musí ti ho udělat… kdybys měla v ruce papír od dr, zřejmě by to bylo jinak. Nejsem nejaka zastankyne bio / eko a všechno prirozene ale přece jen naše tělo je nastaveny na to aby porod zvládlo. A ty jsi to zvládla, mas zdravý dítě a to je nejdůležitější!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pipina se spraví co nevidět, měsíc od porodu je to opravdu nic moc 
dej tomu ještě čas, po dvou měsících už
je ok
Jinak pokud nechces aby jim jejich jednání jen tak prošlo, můžeš podat stížnost (kontaktuj skupinu Podporite mne v osvete? - Facebook)
Dobre by bylo zajit za psychologem, případně kontaktovat někoho, kdo pracuje s jizvami a s tělem, jsou i holky, co se zaměřují také přímo na ženy po porodu.
Příště by bylo lepší mit zprávu o tvé fobii od psychologa, a
domluvit si CS předem (nevim, jak jsi to měla teď, nepises to 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Poporodní deprese, nespavost
- Po porodu mám větší chuť na sex
- Látkové vložky po porodu
- Čerstvé těhotenství - termín porodu říjen 2021
- Dnešní termín porodu a mám disco v břichu
- Deprese ve složité situaci
- Porod. asistentka u milosrdných bratří
Ahoj, hledám nějaké uklidnění a snad by mi i pomohlo vědět, že neprozivam tyhle pocity jediná. Jsem měsíc od porodu. Navzdory tomu že jsem porod přirozeně opravdu nechtěla a měla jsem z něj panickou hrůzu mi v nemocnici odmítli udělat císaře a donutili mě porodit s tím, ze přirozenou cestou je to prostě lepší. Kdyz jsem opacila ze fobie z porodu je uznanou indikaci pro cisarsky rez se mi prakticky vysmáli s tím, že u nich se na tohle nevěří. Přirozený porod v jejich podání znamenalo to, že mi udelali 2× dost brutálně hamiltona a pak mi dali prášky na vyvolání. Při kontrakcich mi pichli vodu a podali umělý oxitocin. Slíbený epidural jsem nedostala protože se anesteziolog někam ztratil. Celou dobu porodu jsem byla v prisernych bolestech donucena zůstat v leze na porodnim luzku (vše výše uvedené jsem ve svém porodnim plánu vypsala s tím, ze si nepřejí provést, ale asi to nikoho nezajímalo a při samotném porodu jsem nemohla mluvit a ani se branit) a ve finále ze mě vytáhli malou zamotanou v pupecniku která nedychala a museli ji resuscitovat, načež mi ji na noc odnesli na pozorování a ani jsem si ji nemohla pochovat. Od doby co jsem doma jsem velice plactiva, pořád myslím na porod a co se mi to vůbec stalo. Připadám si zneuctena doktory co do mě strkali ruce jako do nějaký krávy a tam dole si přijdu totálně znetvorena (koukala jsem se jak to tam vypada). Vaginu mám s prominutím vytahanou a obří a myšlenka na budoucí sexuální život mi přijde absolutně nereálná. Děsím se kontroly po šestinedeli, protože mi tam bude zase sahat další doktor, je mi z toho špatně. Brecim minimálně 2× denně. Navíc mám pocit že si s malou vůbec nerozumim a že se tak nějak nedostavila ta bezpodmínečná mateřská láska o které všichni mluví. Všichni mi říkají že na porod brzy zapomenu, ale přijde mi to jako blbost. Kdyby mi někdo řekl že mám jít rodit znovu tak jdu určitě na potrat. Vždy jsem chtěla mít více dětí, o to více je mi líto nastalé situace a o to víc se prohlubuje moje depka. Jsem šíleně nasrana na personal porodnice že mě k tomu donutil. Přijde mi amorální v dnešní době nenechat ženskou zvolit si způsob jakým dítě přivede na svět. Jsou tyhle stavy v šestinedeli normální, nebo bych měla jít rovnou k psychiatrovi? Přejde to ještě někdy? Spraví se to samo tam dole, nebo už zůstanu navždy tahle roztazena? Má pro mě někdo radu jak překonat tyhle příšerné stavy?