Děti a biologický otec po rozchodu

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.09.14 15:58
Děti a biologický otec po rozchodu

Zdravím…

Tohle není zrovna příjemné téma a dlouho jsem odolávala vůbec to někde s někým řešit, ale momentálně jsem už ve stavu, kdy si neumím poradit dost dobře sama. Ačkoli doufám, že sen ikdo z vás nedostal do podobné situace, přesto bych ráda slyšela někoho, pokud by měl podobné zkušenosti nebo něco věděl, jež by mi mohlo být ku prospěchu.
Už pár měsíců nežiji se svým ex partnerem, který se po několikáté se mnou rozešel a odstěhoval se. Sice jsme to ještě nějakou chvilku tak nějak plácali, i když bydlel jinde, ale nakonec jsem si řekla, že už toho mám prostě po těch čtyřech letech hádek a bojů dost a už to znovu lepit dohromady nechci, když si usmyslel, že on chce. Tím jsem ho samozřejmě hrozně vytočila, takže rozchod byl ošklivý. A od té doby se jen dohadujeme. Kvůli penězům, kvůlu dětem, kvůli jeho a mému chování… Je to dost stresující.
Nicméně momentálně mám problém s tím, že po delší době, co se odmlčel a nestaral se, si najednou zase rozvzpomněl, že má přeci děti a že je tedy bude vídat. Máme dceru 2 roky a syna 7 měsíců. Dcera je hodně citlivá, bojí se cizích lidí a stydí se. Samozřejmě proto, že se s otcem od jeho odstěhování se téměř nevídá, je pro ni už také cizí a stydí se před ním, nechce k němu. Snažila jsem se mu vysvětlit, že pokud se s nimi chce stýkat, musí na to jít pomalu a především pravidelně, aby si postupně zvykla, jenomže to se mu nelíbí. On si to chce dělat po svém, což znamená odvézt si děti, když si zrovna usmyslí, že se mu chce s nimi vidět a třeba rovnou na celý víkend bez ohledu na to, že dcera beze mě momentálně nechce být déle než pár hodin. Dalším problémem je jeho současná partnerka. Je to jeho bývalá milenka, se kterou mě podváděl. To mě ovšem nijak už neštve, dávno to přebolelo a je mi to úplně jedno. Jenomže v době, kdy s ní ěl poměr, jsem s ní měla spoustu problémů, dokonce mi vyhrožovala, tudíž mám docela strach z toho, aby se jí pod ruku dostaly mé děti… Nejsem hysterka, ani nejsem pomstychtivá, jak mě rád obviňuje. Jak říkám, nějaké jeho podvádění a podobné věci mě dávno neštvou a vztah jsem ukončila já s tím, že už toho mám dost a jsem ted opravdu spokojená a šťastná. Naipak jsem se chtěla na všem v klidu domluvit, na penězích i styku s dětmi, ale s ním to nejde. Když se doluvíe, že si děti vezme, nakonec to zruší nebo se neozve jakou dobu. Nehledě na to, že se kvůli tou vždy dostaneme do hádky, protože mi jeho nezdopovědnost a nezájem vadí, načež začne vůči mě být vulgární a velmi hrubý, nadává mi, říká hnusné věci. Ještě v partnerství mi také párkrát vyhrožoval a třikrát došlo i k fyzické potyčce. Naposledy právě před dcerou, která z toho byla dost špatná. Měla jsem s ní pak velké problémy, dostávala neskutečné záchvaty vzteku, špatně spala, odmítala chodit na nočník, přestala mluvit a beze mě nedala ani ránu. Dokonce ani ke své babičce nechtěla, což předtím nebyl nejmenší problém. Držela se jen mě. Nyní se to pomalu srovnává, dcera začíná být v klidu, najely jsme si zpátky režim a pomalu se vracíme k nočníku a začínáme se zase trochu rozmlouvat. Není tak úzkostlivá, už zase jde ven i s babičkou nebo se s ní jde pomazlit. Syn to naštěstí nijak nevnímá, je to smíšek a nevadí mu v přítomnosti nikdo.
Nu, prostě jsme se teď ale dostali do situace, kdy se znovu ozval, že tedy jako se chce s dětmi stýkat a já mu řekla, že dobře, ale postupně a především bez jeho partnerky. Minimálně prozatí, protože pro dceru je i jeden cizí člověk zátěž a dva a více už je moc. Jenomže se začal opět vztekat a snaží si vynutit styk i s jeho partnerkou, což vím, že dělá jen naschvál, aby mi vrátil ten rozchod… Hrozně mě to od něj mrzí, ale především mě strašně štve, že je takhle sobecký a hledí jen na sebe a svojí potřebu se pomstít než na to, co je dobré pro děti. Tak jsem mu řekla, že pokud to chce dělat takhle, nebudu mu je půjčovat bez své přítomnosti nebo vůbec. Začal se ohánět soudem, na což jsem reagovala, že klidně. Ale trochu se toho bojím, protože mám vážně strach, co by se dělo, kdyby mu soud děti na nějaké větší vídání přiřkl. Když přehlédnu, že je nespolehlivý a násilnický, měl v dospívání rovněž diagnostikovanou schizofrenii a jednoduše neví, co od něj a té jeho ohu očekávat. Bojím se o děti z více důvodů… :(

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
jijajija
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.09.14 16:17

No co na to říct, bát se budeš už pokaždé když k němu pojedou. Jestli to dá k soudu tak mu je budeš muset dávat ať se ti to líbí nebo ne. Počítej, že tě jeho zájem/nezájem bude štvát pořád. Počítej s tím, že tě bude pořád prudit a i tak, že když si vezme děti tak ti neřekne kde s nima bude. A má na to právo. Zjišťovala jsi si jaké práva má otec? Hodně bude záležet jak moc toho budeš schopná překousnout a pokusíš se s ním komunikovat relativně v klidu a v pohodě. Oba dva jste rodiče a on jestli nemáte svěření dětí do péče si pro ně může přijet a může ti je klidně sebrat. A je jedno, že třeba kojíš. Odveze si je k sobě a může je mít u sebe tak dlouho jak bude chtít. :think:

elen-ka
Extra třída :D 13127 příspěvků 16 inzerátů 23.09.14 16:18

Zkušenosti nemám, ale z příspěvku jsem nepochopila, zda máš či nemáš soudem dané dny, kdy si je má vyzvedávat, nebo to máte „jen“ na ústní dohodu či nějak jinak ošetřené. Pokud by to tak bylo, tak bych si asi zašla za právníkem a poradila a případně soudem ošetřila vídání dětí.

xFelli
Závislačka 2735 příspěvků 23.09.14 16:29

Soud bude jedině pro dobro tvoje i dětí, neboj se, ze v tomhle věku by měl nějak extra dlouhý styk s nimi. Hlavně ti budou svěřeny do péče, to je důležitý!
Drzim palce, at se tatínek umoudri…

věrasek80
Extra třída :D 11125 příspěvků 23.09.14 16:32

Zajdi hned na OSPOD a zažádej o svěření dětí do své výhradní péče, a pokud mu kdysi byla diagnistikovaná schizofreniie tak máš velkou šanci na úspěch aby je nevídal nebo aby je vídal jen v tvojí přítomnosti. držím tě palce

AnastazieB
Echt Kelišová 8545 příspěvků 23.09.14 16:41

Přesně tak, jako první si určitě zajdi zažádat o svěření dětí do své péče.

Jinak promiň, ale píšeš, že už to jsou čtyři roky bojů, dceři jsou necelé tři a synovi sedm měsíců… Je potřeba si promyslet, s kým si děti pořizuješ, potom to takhle dopadá… :?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.09.14 16:48

OSPOD, tím je myšleno na sociální péči, jestli se nepletu?
Ne, soudně nic neproběhlo, jelikož o děti neměl zájem. Původně bylo jeho stanovisko po rozchodu, že ho ti parchanti nezajímají, ať si s nimi dělám, co chci… Jeho postoj se mění každou chvilku podle toho, jak zkouší, čím mě dostane na kolena, aby mi oplatil to, že jsem si dovolila zkončit tenhle vztah…
Co se týče těch bojů - z počátku to samozřejmě bylo mezi námi dobré, potom jsem zjistila, že mě podvádí, ale utnul to a nakonec jsme to překonali. Potom přišla dcera a po jejím narození to začalo být jako na houpačce. Po narození syna, který byl neplánovaný, už to začalo být jen zlé… ANo, uznávám, že mít s ním děti nebylo mé nejmoudřejší rozhodnutí. Ale nečekala jsem, co se z něj vyklube za člověka a jsem schopná si přiznat svou chybu v tom, že jsem se dala trochu více zaslepit touhou po dítěti než nad chladným rozumem, abych s tím ještě počkala.

pelikan21
Generální žvanilka 20386 příspěvků 23.09.14 16:54
@Anonymní píše:
OSPOD, tím je myšleno na sociální péči, jestli se nepletu?
Ne, soudně nic neproběhlo, jelikož o děti neměl zájem. Původně bylo jeho stanovisko po rozchodu, že ho ti parchanti nezajímají, ať si s nimi dělám, co chci… Jeho postoj se mění každou chvilku podle toho, jak zkouší, čím mě dostane na kolena, aby mi oplatil to, že jsem si dovolila zkončit tenhle vztah…
Co se týče těch bojů - z počátku to samozřejmě bylo mezi námi dobré, potom jsem zjistila, že mě podvádí, ale utnul to a nakonec jsme to překonali. Potom přišla dcera a po jejím narození to začalo být jako na houpačce. Po narození syna, který byl neplánovaný, už to začalo být jen zlé… ANo, uznávám, že mít s ním děti nebylo mé nejmoudřejší rozhodnutí. Ale nečekala jsem, co se z něj vyklube za člověka a jsem schopná si přiznat svou chybu v tom, že jsem se dala trochu více zaslepit touhou po dítěti než nad chladným rozumem, abych s tím ještě počkala.

nikdo z nas netusi, jak ten druhy zareaguje na narozeni ditete/deti, takze nemuze pocitat s tim, ze se z jeho partnera stane nezrizene hovado. To znam.

Nejdriv bych zasla na OSPOD poradit se ohledne svereni deti do pece. Jestlize je jejich otec, tak predpokladam, ze je v rodnem liste, takze ma na ne stejne pravo jako Ty. Takze je muze kdykoliv kamkoliv odvezt a nemusi Ti je vratit.

A to prave osetri svereni deti do Tvoji pece.

Nasledne bych se zajimala o alimenty (tedy soucasne se sverenim do pece). To se resi na stejnem soudu. Urcite vis, kolik bere a na OSPODu Ti pomohou sepsat zadost.

Pak bych si rozmyslela, jestli chci podstoupit martyrium s tim, ze se budes stresovat kdy si je vezme a kdy ne, ale budete to mit dohodou (v podstate pro Tebe vyhodnou, nebudes muset deti dat, kdyz se to nebude hodit, ale bude dobre vychazet vstric, kdyz nemas jine - zavazne - plany) nebo jestli nechat urcit styk soudne, ale tam neni zarucene, ze si je v stanovene dny bude brat, ale zase v ostatni cas deti dat nemusis vubec… :nevim:

Tohle je slozita situace, me s mym ex vyhovuje system dohody, mozna i proto, ze jsme lide, kteri si vikendy planuji dost dopredu, takze se dokazeme dohodnout a v posledni dobe si i vyjit vstric ;)

Ale zacala bych tim sverenim do pece a alimenty ;)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.09.14 17:05

Alimenty tedy nejsou něco, co zrovna potřebuji řešit nebo chci. O peníze mi nejde. Dohodnout jsem se pokoušela, on víceméně taky, jenomže u něj to byla dohoda stylem „buď to bude po mém nebo uvidíš/ si nas…“ Takže to moc nefunguje, protože já chci, aby bral na děti ohled a on nechce.
Pokud to proběhne soudně, je jasné, že bude mít nařízeno, kdy se s nimi může vídat nebo když se nějak dohodneme nakonec, ale jde mi o to, žem ám prostě strach, co se s dětmi bude dít, když s nimi bude sám a popřípadě ještě jeho přítelkyní… což si myslím, že je oprávněný strach potom, co mi oba dost drsným způsobem v minulosti vyhrožovali… Nevím, co můžu od nich čekat.

Riky69
Závislačka 4973 příspěvků 23.09.14 17:38

Dobře máš strach a o co ti jinak teda jde? Nějak tomu nerozumím, pokud nefunguje dohoda dala bych to k soudu už kvůli těm dětem. Nebo chceš opravdu riskovat, že se nedohodnete a on ti děti nevrátí třeba po procházce?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.09.14 17:43

Nejsem proti soudu, to vůbec ne. Poze říkám, že se prostě obávám toho, co se může stát a zjišťuji, zda někdo zažil něco podobného nebo co si s tím mám počít…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.09.14 17:48
@Anonymní píše:
Nejsem proti soudu, to vůbec ne. Poze říkám, že se prostě obávám toho, co se může stát a zjišťuji, zda někdo zažil něco podobného nebo co si s tím mám počít…

tak jednoznačně soudní svěření do péče a neodkládej to. Mě takhle otec dítě nevrátil po víkendu a soudní rozhodnutí nebylo. V takovém případě ti nikdo nepomůže. V klidu mě tím vydíral, abych přistoupila na jeho podmínky.

Trnout budeš asi vždycky, ale na zákaz styku to nebude a na asistovaný styk pokud je zdravotně stabilizován taky ne. Takže nějaká pevná dohoda by se hodila.

little-foxi
Kecalka 398 příspěvků 23.09.14 18:04

Teda já usím jen říct, že podle toho, co tu čtu, mě zaráží, že u takjhle malých dětí nikoho netankuje, jestli je jeden z těšch rodičů třeba i násilník :think: prostě nárok mají oba rodiče, ok, ale že jeden je agresivní nebo psychicky narušený, to není překážka. Kdyby ty děti byly starší, tak neřeknu, ale takhle… Jsou to prťata a nemůžou se nijak bránit, nic dělat, nic říct… To je trochu divně zařízeno :think:

Riky69
Závislačka 4973 příspěvků 23.09.14 18:08

@little-foxi Víš těžko můžeš vědět jaký kdo doopravdy je, proto ty soudy. Myslím, že když se dva rozejdou je jen pár vzácných případů, kdy si nejdou po krku…

little-foxi
Kecalka 398 příspěvků 23.09.14 20:16

@Riky69 To nepopírám, ale pokud to není jen „naschvál“ nebo divadlo a skutečně jeden rodič takový je, docela mě udivuje, že to obvykle se soudy rovněž moc nehne :nevim: takový ten přístup: „dokud se nic nestane, není důvod s tím něco dělat“.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Make-up pro děti: Legrace, nebo nebezpečí?

Těžko obhájíte, že se make-up hodí jen pro dospělé, když v hračkářstvích... číst dále >

Každá ponožka jiná na podporu lidí s Downovým syndromem

21. března je Světový den Downova syndromu, který bývá označován také jako... číst dále >

Články z Expres.cz

Dana Morávková: Kdyby manžel věděl, kolik mám kabelek, byl by rozvod!

I hvězda seriálu Ordinace v růžové zahradě Dana Morávková (47) má neřesti,... číst dále >

Tomáš Plekanec okomentoval výsledek soudu: Hra na kanadskou rodinu skončila!

Nejcennější vítězství. Přesně tak označil hokejista Tomáš Plekanec rozhodnutí... číst dále >