Dítě tvrdí, že je hloupé a k ničemu

Anonymní
29.5.20 12:01

Dítě tvrdí, že je hloupé a k ničemu

Setkala jste se některá s tím, že by vám dítě opakovaně tvrdilo, že je k ničemu?
Syn s tím začal někdy během karantény. Nejdřiv to řekl občas. Teď to jede celý den. Něco se mu nepovede a začne, že je stejně k ničemu, nic neumí, nic se nenaučí. Často chválíme, opakujeme, jak mu to všechno jde. Už jsme i piktogramy naznačovali, co vše umí - lepili jsme na čtvrtku, aby viděl, jak je šikovný. Což on je - umí kompletně všechna písmena (velká i malá tiskací, občas přečte krátké slovo), sčítá a odčítá do 10. Třeba malování mu nejde, ale umí namalovat auto, tak jsme mu řekli, že maluje hezky auta…
Trochu se bojím, že za to může, že má odklad. S tím se zatím nesrovnal.
A taky nevím, jestli si tím „nevynucuje“ lásku a pozornost.
Přitom to je mazlík. Spí u mě v posteli, jak jsme doma, tak si ráno hodinu povídáme a mazlíme se. Sám říká, že ví, že ho máme rádi, i když zlobí.
Na začátku každého školkového roku si vždy přinese ze školky, že je hloupý, ale ve školce už dlouho nebyl.
Máte nápad, jak mu pomoct?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

309
29.5.20 12:03

Neděje se mu něco? Není odstrceny třeba někým z rodiny? Nebo zjistěte opatrně, jestli mu to neřekl někdo z dětí, mohl to vidět i v televizi, kdo ví. Každopádně takhle malé dítě to ze své hlavy nemá.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14179
29.5.20 12:05

Vypadá to, že mu někdo řekl něco ve školce, nebo neslyšel vás se s někým bavit, že má odklad a jeho důvody? Třeba tak získal dojem, že je k ničemu. Vypadá to, že je šikovný, z jakého důvodu ten odklad má? Bude to i určitý rys povahy, můj syn to také má, jak se mu něco nepovede, hned jede to svoje, že je „blbej“, přitom to mu nikdy neříkáme. Pomůže uklidnit, utěšit, že příště to půjde líp.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
837
29.5.20 12:06

Kolik je klucikovi? To spis vypada, ze mu to nekdo rekl a ma to ted v hlave a ma mensi sebevedomi nebo muze byt odstrceny. Jen tak toto dite nerekne. Nebylo by na skodu zajit k psychologovi a tam spolupracovat

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3026
29.5.20 12:10

Zapatrala bych od kud to ma. Nekdo mu mesel rict nebo rika ze je k nicemu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
193
29.5.20 12:29

Ahoj, syn to má také tak. Ale má PAS. U něj se to je jeden z příznaků uzkostne poruchy. Ale taky už toho začal využívat a říká to, pokud má pocit, že se mu nikdo nevěnuje. Podle mě to mohl někde slyšet, ale také to může být reakce na odklad, ale i na sociální izolaci a dává tímto způsobem najevo určitý diskomfort, který ještě nezažil.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27577
29.5.20 12:33
@Anonymní píše:
Setkala jste se některá s tím, že by vám dítě opakovaně tvrdilo, že je k ničemu?
Syn s tím začal někdy během karantény. Nejdřiv to řekl občas. Teď to jede celý den. Něco se mu nepovede a začne, že je stejně k ničemu, nic neumí, nic se nenaučí. Často chválíme, opakujeme, jak mu to všechno jde. Už jsme i piktogramy naznačovali, co vše umí - lepili jsme na čtvrtku, aby viděl, jak je šikovný. Což on je - umí kompletně všechna písmena (velká i malá tiskací, občas přečte krátké slovo), sčítá a odčítá do 10. Třeba malování mu nejde, ale umí namalovat auto, tak jsme mu řekli, že maluje hezky auta…
Trochu se bojím, že za to může, že má odklad. S tím se zatím nesrovnal.
A taky nevím, jestli si tím „nevynucuje“ lásku a pozornost.
Přitom to je mazlík. Spí u mě v posteli, jak jsme doma, tak si ráno hodinu povídáme a mazlíme se. Sám říká, že ví, že ho máme rádi, i když zlobí.
Na začátku každého školkového roku si vždy přinese ze školky, že je hloupý, ale ve školce už dlouho nebyl.
Máte nápad, jak mu pomoct?

Podle mě byl ve stresu z té situace a prostě mu to dělalo dobře.
Musíš mu říct. že už jste si vysvětlili, že nyní pravda, že by nebyl k ničemu. Takže by to neměl opakovat. Ale pokud si chce povídat o tom, co mu jde, jsi připravená a ráda to uděláš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1442
29.5.20 12:34

Ahoj, dceři bude v létě 6 a přesně tohle začala říkat někdy před karenténou. Že je úplně k ničemu, že je hloupá. Začalo to zhruba když ve školce řešili, kdo půjde do školy a kdo ne. Jedna učitelka nás tam celkem dost tlačila do odkladu. Kde na to přišla jsem z ní nedostala, ale pořád jsem jí opakovala, že není hloupá a upozorňovala na to co už všechno umí, co se naučila jak se zlepšila. Pak to nějak přešlo samo a už to neříká.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15468
29.5.20 12:36
@Safrik píše:
Nekdo mu musel rict nebo rika ze je k nicemu.

Tak takhle jednoduché to opravdu být nemusí.

Zakladatelko:

Často se tohle děje dětem, které samy na sebe mají vysoké nároky - jsou perfekcionistické, chtějí být ve všem nejlepší… a vědí, že nejsou (protože to pochopitelně není možné)… a to vědomí je strašně štve a stresuje.

Takže třeba na příkladu toho malování - takto založenému dítěti nepomůže, když mu říkáte, že „hezky maluje auta“, protože on nechce hezky malovat auta, chce hezky malovat všechno (a ví, že neumí - objektivně ví, jak ten předmět vypadá, chce ho tak nakreslit, ale nedovede to). Někdy to přesvědčování a poukazování na jednotlivosti může být i kontraproduktivní - ve smyslu „auta, auta… jenomže kočku nesvedu, takže malovat prostě neumím, ať si říkáš, co chceš“.

Může to být povahou - někdo je prostě od přírody hodně soutěživý (zvlášť kluci) a tím „soutěžením“ nemyslím jen s ostatními, ale i sám se sebou. A když ví, že mu něco nejde, radši se do toho třeba ani nepustí, protože když se to nepodaří, bere to jako své selhání, zlobí se sám na sebe.
Nebo to může být vypěstované, třeba nevědomky - třeba má rodina vysoké nároky … ať už na něj nebo na ostatní členy… může v sobě řešit třeba i srovnávání s jinými členy rodiny (např. se sourozencem, který je na nějakém poli hodně úspěšný)… může ho trápit ten odklad, bere to jako své selhání, protože vidí, že jiné děti už půjdou do školy… může to mít spoustu různých příčin a chce to zapátrat hlouběji. Určitě to ale nemusí být tak jednoduché, že „před měsícem mu Pepík něco řekl, tak on teď ztratil sebevědomí“.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
13330
29.5.20 12:52

Hele vydržte, to je boj na dlouhou trať.

Spíš než abys mu ty vysvětlovala co sám umí, tak když přijde s tím, že je k ničemu, tak řekni že ti je líto, že se takhle cítí, že ty to vidíš jinak, poptej se jak na to přišel a zkus po něm aby zkoušel sám vymyslet co umí - aby to případně nemohl zpochybńvat…

Děláte to správně, ještě by šlo přidat trošku mírného psychického otužování - budováná psychické odolnosti. ale nejde to řešit v řádu týdnů, prostě potřebuje zrát, přitom se učit překonávat překážky a zvládat neúspěchy.

hele vlastně je super, že se to řeší teď a že má odklad, protože máte rok a půl na to, aby se přes tu nedostatečnou sebedůvěru dostal a snáze pak zvládal nešťastné školní prostředí, kde se chyba trestá a sebevědomí povětšinou dost sráží a ještě se spojuje se známkami.

Mrkni sem

https://www.grada.cz/…ditete-4835/

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.5.20 13:00

@Fany97 ptala jsem se ho. Zkoušela jsem i ve hře a nepovedlo.
Jen mi na to řekl, že nic neumí. Proto jsme lepili obrázky, co všechno umí.
@BohunkaP on byl od 2 let takové vysmate sluníčko a najednou změna.

@Bábrdl něco podobného jsem zkoušela. Nepomohlo. On se k tomu úplně upnul. Často i říká, že je jediný z rodiny k ničemu. Přitom je hodně velký pomocník. Jeho brácha odmlouvá, nechce. On udělá vše.

  • Nahlásit
  • Citovat
2534
29.5.20 13:07

Podle popisu mi přijde, že se to v něm „zlomilo“ tím školním odkladem..
některé děti to mohou opravdu vnímat velmi citlivě..
určitě by mne to velmi trápilo, myslím, že děláte vše dobře, chválíte ho, formou hry poukazujete na to, co dokáže :potlesk:

spolužák ve třídě to říká o sobě také, ale do něj to hustí jeho matka, tak tam je to jasný..

u vás asi nezbývá než doufat, že je to jen takové období a přejde to.. chválit, odměňovat.. chce to holt trpělivost, no :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27577
29.5.20 13:08
@Anonymní píše:
@Fany97 ptala jsem se ho. Zkoušela jsem i ve hře a nepovedlo.
Jen mi na to řekl, že nic neumí. Proto jsme lepili obrázky, co všechno umí.
@BohunkaP on byl od 2 let takové vysmate sluníčko a najednou změna.@Bábrdl něco podobného jsem zkoušela. Nepomohlo. On se k tomu úplně upnul. Často i říká, že je jediný z rodiny k ničemu. Přitom je hodně velký pomocník. Jeho brácha odmlouvá, nechce. On udělá vše.

Tak to nezkoušej, ale prostě to udělej :nevim:
Jednou si vysvětlíte, že to neplatí, on to uzná. A pokaždé, když s tím začne, mu to můžeš připomenout.

A řekneš, aha, ty si chceš povídat o tom, co ti jde, viď. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.5.20 13:25

@Bábrdl to je slovickareni.
Něco podobného jsem udělala. Říkala jsem mu, že ho mám ráda, že nebude ošklivě mluvit o lidech, které mam rada. On taky nemá rád, když o mě někdo mluví ošklivě (byl svědkem, když o mně hnusně mluvila tchýně).
Akorat se mi ještě nepovedlo, aby uznal, že není k ničemu.
Když mu řeknu, že si můžeme povídat o tom, co mu jde. Tak mi odpoví, že jemu nejde nic. Praskl dveřmi a ječel ve svém pokoji.

  • Nahlásit
  • Citovat
20890
29.5.20 13:29

Muj 8lety synek ti vzkazuje, at na nej nevyjedes a v klidu mu reknes, ze na svet patri, ze se to nauci, ze to chce trpelivost :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama