Dlouhodobá práce z domu - jsem už asociál

Anonymní
12.3.21 10:43

Dlouhodobá práce z domu - jsem už asociál

Vždy jsem byla introvert, nejlépe se cítím doma s rodinou anebo přáteli. Několik let jsem pracovala s velkým množstvím lidí (zdravotnictví a školství), domů jsem chodila totálně vyčerpaná a možná i vyhořelá..kdo ví. Naskytla se mi možnost pracovat z domova, což jsem ze začátku uvítala s obrovskou radostí, byla jsem svým pánem, hezky doma v klidu a tichu. Asi rok jsem si to dokázala užít, bavilo mně to. Ovšem nedávno jsem si uvědomila, že jsou to už 3 roky, práce je méně, reálně pracuji tak 3h denně. Kontakt s přáteli jsem i díky covidu ztratila a prakticky ven chodím jen na nákup nebo v létě na dovolenou. Začínám šílet i tím, jak nemám kontakt s lidmi, který jsem tak nesnášela. Prakticky neustále jsem jen doma, nemám důvod chodit ven. Říkám si, že si zase najdu práci s lidmi, ať jsem užitečná (z toho mám taky výčitky, že jsem nikomu neužitečná a doma…), ale bojím se, že zase přijde pocit vyhoření a zase se zavřu doma… Nejsem kariéristka, rodina je na 1. místě, ale tahle situace už přerůstá přes hlavu. Jsem z toho už zoufalá. Jsem schopna mít panické stavy už jen z toho, že na chodbě potkám sousedy a bojím se vyjít ven, mám záchvaty…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
10465
12.3.21 10:51

Tak jedna vec je resit panicke stavy (psychiatr) a druha vec nechozeni ven, na to dobre zabira treba pes nebo nejaky venkovni konicek (turistika, kesky, beh, kolo, inliny atd.).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15996
12.3.21 10:57

Nehledej si práci s lidmi, ale začni se ozývat těm přátelům, kteří ti chybí. Normálně napiš přes nějaké sociální sítě, kde jste v teoretickém kontakt, jak se mají a že ti hrabe z HO a že ti je líto, že jste ztratili kontakt. No a když se konverzace rozjede, tak si třeba zavolejte a nebo si domluvte virutální víno, případně klidně v menší skupince známých.

Plus je docela dost věc co se dá dělat on-line - třeba šifrovačky, nebo sledovat společně film a mít puštěný chat kam píšete dojmy atp.

No a pokud se tahle chytí alespoň jeden, dva lidi - tak hned jak to bude možné, tak si můžete vyjít třeba na výlet. (podniky zůstanou zavředné dýl)

Určitě jsou mezi tvými známými lidi, kterým taky chybí společnost, ale jsou ještě plašší než ty a netroufnou si začít kontakt kvůli odmtnutí.

Když tu obavu překonáš, tak někoho najdeš. A z odmíntutí jsou jen blbé pocity, kterých si člověk nemusí všímat - neumírá se na to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15996
12.3.21 10:58

A teda panické stavy sociální fobie fakt chce řešit s lékařem no.

A ona ta pravidelná psychoterapie bude ten meziidský kontakt, na kterém si natrénješ že můžeš oslovovat i další lidi a vztahy aktivně udržovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15196
12.3.21 12:24
@Anonymní píše:
Vždy jsem byla introvert, nejlépe se cítím doma s rodinou anebo přáteli. Několik let jsem pracovala s velkým množstvím lidí (zdravotnictví a školství), domů jsem chodila totálně vyčerpaná a možná i vyhořelá..kdo ví. Naskytla se mi možnost pracovat z domova, což jsem ze začátku uvítala s obrovskou radostí, byla jsem svým pánem, hezky doma v klidu a tichu. Asi rok jsem si to dokázala užít, bavilo mně to. Ovšem nedávno jsem si uvědomila, že jsou to už 3 roky, práce je méně, reálně pracuji tak 3h denně. Kontakt s přáteli jsem i díky covidu ztratila a prakticky ven chodím jen na nákup nebo v létě na dovolenou. Začínám šílet i tím, jak nemám kontakt s lidmi, který jsem tak nesnášela. Prakticky neustále jsem jen doma, nemám důvod chodit ven. Říkám si, že si zase najdu práci s lidmi, ať jsem užitečná (z toho mám taky výčitky, že jsem nikomu neužitečná a doma…), ale bojím se, že zase přijde pocit vyhoření a zase se zavřu doma… Nejsem kariéristka, rodina je na 1. místě, ale tahle situace už přerůstá přes hlavu. Jsem z toho už zoufalá. Jsem schopna mít panické stavy už jen z toho, že na chodbě potkám sousedy a bojím se vyjít ven, mám záchvaty…

Já z domu pracuju od roku 1998 ( s přestávkou půl roku na ÚP) a jsem regulerní cvok. :,(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
206
12.3.21 23:01
@Anonymní píše:
Vždy jsem byla introvert, nejlépe se cítím doma s rodinou anebo přáteli. Několik let jsem pracovala s velkým množstvím lidí (zdravotnictví a školství), domů jsem chodila totálně vyčerpaná a možná i vyhořelá..kdo ví. Naskytla se mi možnost pracovat z domova, což jsem ze začátku uvítala s obrovskou radostí, byla jsem svým pánem, hezky doma v klidu a tichu. Asi rok jsem si to dokázala užít, bavilo mně to. Ovšem nedávno jsem si uvědomila, že jsou to už 3 roky, práce je méně, reálně pracuji tak 3h denně. Kontakt s přáteli jsem i díky covidu ztratila a prakticky ven chodím jen na nákup nebo v létě na dovolenou. Začínám šílet i tím, jak nemám kontakt s lidmi, který jsem tak nesnášela. Prakticky neustále jsem jen doma, nemám důvod chodit ven. Říkám si, že si zase najdu práci s lidmi, ať jsem užitečná (z toho mám taky výčitky, že jsem nikomu neužitečná a doma…), ale bojím se, že zase přijde pocit vyhoření a zase se zavřu doma… Nejsem kariéristka, rodina je na 1. místě, ale tahle situace už přerůstá přes hlavu. Jsem z toho už zoufalá. Jsem schopna mít panické stavy už jen z toho, že na chodbě potkám sousedy a bojím se vyjít ven, mám záchvaty…

Sousedi jsou fajn, hlavně ty sousedky o ulici výš, (teda netusim kde bydlíš) ale u me ve městě jedna je, ktera se taky nudí třeba a chtěla by jít ven. Na procházku do přírody, vzala by s sebou ven pivo, vino, nebo placatici. Ona je dost extrovertni, navzájem byste se doplňovaly. Jednu znám, Ti ji dohodím. Je sice mlada neco kolem 30ti, ale to by Ti nemuselo vadit. Hlavně je tak pozitivní, pořád se směje, říká se o ní, že má krásný úsměv, oči plné odhodlání, ta by Ti mohla pomoci. S ní by jsi tutově asociál nebyla. Popřemýšlej o tom. Jo a je chytrá, bystrá, hodně houževnatá, ale milá a na nic si nehraje. Byla by to dobrá partie. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat