Dokáže mi pomoci psycholog?
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Je dobře, že ses objednal. Psycholog ti nepomůže. Pomůžeš si ty sám, on tě jen provede tím procesem! U tebe bych to videla i na antidepresiva, ale nejsem lékař. Pokid se bojíš, že na neco zapomenes, napiš tl všechno na papír a nech psycholožku přečíst. Treba ti to usnadní ten první kontakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@sediza píše:
Je dobře, že ses objednal. Psycholog ti nepomůže. Pomůžeš si ty sám, on tě jen provede tím procesem! U tebe bych to videla i na antidepresiva, ale nejsem lékař. Pokid se bojíš, že na neco zapomenes, napiš tl všechno na papír a nech psycholožku přečíst. Treba ti to usnadní ten první kontakt.
Děkuji za velmi rychlou odpověď. Chápu, že psycholog pomáhá v tomto směru. Jen nevím jestli s tím vším co tam na něj vybalím postupně. Obávám se z toho prvního kontaktu taky a co mi na to všechno řekne. V životě jsem si myslel, že nebudu potřebovat psychologa, ale jak uvádim, je toho už tak hodně, že to nedávám a asi to nebude ani na jedno sezení…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Děkuji za velmi rychlou odpověď. Chápu, že psycholog pomáhá v tomto směru. Jen nevím jestli s tím vším co tam na něj vybalím postupně. Obávám se z toho prvního kontaktu taky a co mi na to všechno řekne. V životě jsem si myslel, že nebudu potřebovat psychologa, ale jak uvádim, je toho už tak hodně, že to nedávám a asi to nebude ani na jedno sezení…
Treba to zvladneš za pul roku, treba za 10 let, nez budes naprosto v pohode. Presto to za to stojí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@sediza píše:
Treba to zvladneš za pul roku, treba za 10 let, nez budes naprosto v pohode. Presto to za to stojí!
Myslíte, že takových lidi s podobným „mixem“ psychických problémů řeší psycholog více? Že tam třeba chodí jen lidi, příklad s jedním, dvouma problémama a ty vyřeší za nedlouho. Strach mě z toho setkání děsí, zároveň ale na druhou stranu cítím potřebu to řešit.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Myslíte, že takových lidi s podobným „mixem“ psychických problémů řeší psycholog více? Že tam třeba chodí jen lidi, příklad s jedním, dvouma problémama a ty vyřeší za nedlouho. Strach mě z toho setkání děsí, zároveň ale na druhou stranu cítím potřebu to řešit.
Tak psycholog se te predevsim zepta, co je tva zakazka, co vlastne ty chces pomoci jeho řešit. Nechci ale predvidat, uvidis sam, jestli ti pani doktorka bude sedět a jak se domluvite. Jinak teda po dlouhem predlouhem uvodu jsi se dostal k par heslum, co ti je, ale nevyplyva z toho, co bys chtel. Jsi tim jakoby zavaleny, urcite v tom udelate poradek. Sama bych si to zkusila treba priradit do chlivku, aby ti bylo roztridene: minulost- co s ni?, pritomnost- chci vic zivotni energie? Dostudovat? Najit si pratele?, emoce a city, sebevedomi?- to netusim a nerada bych ti do toho ryla. Drzim palce, urcite ti to pomuze!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Myslíte, že takových lidi s podobným „mixem“ psychických problémů řeší psycholog více? Že tam třeba chodí jen lidi, příklad s jedním, dvouma problémama a ty vyřeší za nedlouho. Strach mě z toho setkání děsí, zároveň ale na druhou stranu cítím potřebu to řešit.
Já chodila k psychoterapeutce 2 roky. A taky toho bylo víc s čím. Po
2 letech jsem se všeho zbavila. Moc mi to pomohlo. Neboj, bude to dobré.
Udělal jsi správný krok 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@PaníKadrnožková píše:
Tak psycholog se te predevsim zepta, co je tva zakazka, co vlastne ty chces pomoci jeho řešit. Nechci ale predvidat, uvidis sam, jestli ti pani doktorka bude sedět a jak se domluvite. Jinak teda po dlouhem predlouhem uvodu jsi se dostal k par heslum, co ti je, ale nevyplyva z toho, co bys chtel. Jsi tim jakoby zavaleny, urcite v tom udelate poradek. Sama bych si to zkusila treba priradit do chlivku, aby ti bylo roztridene: minulost- co s ni?, pritomnost- chci vic zivotni energie? Dostudovat? Najit si pratele?, emoce a city, sebevedomi?- to netusim a nerada bych ti do toho ryla. Drzim palce, urcite ti to pomuze!
Tím zavalením, jste to trefila velmi přesně… Minulost je to co mě dohání a sráží víc a víc. Dostudovat a najít si přátelé je nadlidský úkol. Jedno s druhým souvisí a nedokážu se pohnout dále. Mám jediný štěstí, že nemusím vyloženě řešit finance a to je asi jediná výhoda v mém celém psychickém kotrmelci a shluku problémů. Jde o to, že nejsem na nikom závislý s penězi (vím, že to nepatří k tématu, jen bych to rád uvedl na pravou míru) a živím se jako hudební skladatel a vydělávám zajímavé peníze ale o tom to není. To mi psychickou pohodu nedá. Proto taky píšu i jako anonym. Nechci tady uvádět kdo jsem přesně.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Psycholog ti se vším postupně pomůže. Vydal jsi se správným směrem.
Nemusí ti třeba hned první psycholog sednout a tak budeš muset udělat
změnu. To sám poznáš jak ti vyhovuje. Držím palce a věřím ve tvé
uzdravení. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ja myslim ze hlavni Tvuj problem je, ze v sobe neumis prestat zbytecne zivit krivdy.. psycholog Te s tim nauci pracovat. Niceho se neboj, jsou zvykly na ledascos.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Člověče ty jsi velmi podobný případ co já a můžu ti docela
zkráceně říci, jak jsem se s toho dostal.
Asi ve 30ti jsem to začal obracet, začal jsem tím, říkat všem bez rozdílu
postavení a věku, co si o nich myslím, otevřeně mluvil, jak se cítím, co
mi na lidech a mě samotnému vadí, co bych chtěl v životě změnit a jak se
mi to nedaří, začal na tom pracovat a i přes neúspěchy v tom pomalu
pokračoval, s toho, co mě vždy uráželo si začal dělat legraci a
naschvál to před ostatními vytahoval, když mě někdo upozornil, že se
smějí mě, já jen řekl.
Ale mě to nevadí, hlavně at se smějí, protože smích pro každého zdravý
a klidně se smějte ještě víc a ono se to v tu chvíli obrátilo na mou
stranu, všichni zmrzli a já přestal být k smíchu. Od té doby si na
takových věcech stavím život, který je víc dobrý, než bych si kdy
přál.
Klidně se ptej, moc rád o tom budu s Tebou veřejně diskutovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Dalibor7 píše: Člověče ty jsi velmi podobný případ co já a můžu ti docela zkráceně říci, jak jsem se s toho dostal.
Asi ve 30ti jsem to začal obracet, začal jsem tím, říkat všem bez rozdílu postavení a věku, co si o nich myslím, otevřeně mluvil, jak se cítím, co mi na lidech a mě samotnému vadí, co bych chtěl v životě změnit a jak se mi to nedaří, začal na tom pracovat a i přes neúspěchy v tom pomalu pokračoval, s toho, co mě vždy uráželo si začal dělat legraci a naschvál to před ostatními vytahoval, když mě někdo upozornil, že se smějí mě, já jen řekl.
Ale mě to nevadí, hlavně at se smějí, protože smích pro každého zdravý a klidně se smějte ještě víc a ono se to v tu chvíli obrátilo na mou stranu, všichni zmrzli a já přestal být k smíchu. Od té doby si na takových věcech stavím život, který je víc dobrý, než bych si kdy přál.
Klidně se ptej, moc rád o tom budu s Tebou veřejně diskutovat.
Tak tento přístup se mi líbí Děláš to dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já si myslím, že psycholog určitě pomůže 
Časem, nečekej asi zázrak hned ikdyž si
myslím, že po prvním sezení na sebe budeš hrdej, že jsi to dal Pomůže ti ten chaos rozmotat a vyznat se
v tom. Taky teď začínám s terapii, je to má 3. psycholožka a jako
oproti 2 předešlý šílenej rozdíl. Chce se zabývat moji minulostí, budem
dělat rodinný mapy a po druhým sezení mám báječnej pocit, že to jde
správným směrem a začínám tomu všemu rozumět proč jsem taková.
Držím pěsti a nevzdávej to! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jo a šla bych i k psychiatrovi, jestli to nechce léky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Psycholog je od toho, aby te vyslechl, pomohl se ti zorientovat ve vlastnich myslenkach a podporil te v hledani reseni. Neboj, normalne za nimi chodi lide s gulasem v hlave, to je presne v jejich popisu prace.
Osobni zkusenost mam 2×, poprve psycholozka vyhodnotila, ze to potrebuje vic, poslala me za psychiatrem a ten nasadil AD. Nejlepsi reseni v ten moment, brala jsem cca rok a pul a byla v pohode temer dalsich 10 let. Podruhe jsem u pocitu totalnich sra*ek vylezla po 4 sezench s psycholozkou, sama jsem koukala, jak rychle to slo. Zalezi, musite si sednou, ale.me prislo, ze uz ten pocit vyhledani pomoci misto nekonecneho motani se v tom samem negativnim kolecku byl lecivy sam o sobe, pak ze me nekdo vyslechl bez „posuzovani“ a ze jsem si trochu utridila, co je dulezity a co ne. Drzim palce!
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Nevyzrálý kamarád, co si musí něco dokazovat?
- Jak pomoci k otěhotnění?
- Určí ti psycholog diagnostiku?
- Hypnóza - může pomoci?
- Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovská 2021 - poradíte?
- Klinický psycholog Vysočina
- Online kurz první pomoci pro děti
Ahoj. Jsem tady nově na webu a už nevím kde bych se mohl zeptat, snad některý mi z Vás odpoví. Píšu anonymně. (jsem chlap rozmezí 25 - 30 let). Nechci být specifický. Nechci zásadně opravdu dlouze psát, ale mám několik psychických problémů a komplexně mě už doháněji do stavů deprese, letargie, chodím jak tělo bez duše a do málo věcí se mi chce. Ono je toho strašně hodně, jsem objednaný k psycholožce, ale nevím jestli mi dokáže se vším tím psychickým „Bordelem“ co mám pomoci
. Dlouho mi trvalo (několik let) než jsem se
dokopal k tomu objednání. Vždy jsem myslel, že to dokážu zvládnout sám,
ale už ne. Jinak se obávám taky, že jsem ztracený případ. Navíc mám
termín k sezení až ke konci ledna kvůli vytíženosti psycholožky tam kde
jdu. Můžu defakto vyjmenovat v bodech, to co mě tíží, ale nevím jestli
na mě nebude koukat jako na s prominutím vola, který je jen neschopný a
nedokáže vůbec nic. Taky se bojím, že né všechno stihnu říct při
prvním sezení co mě trápí a že na něco zapomenu. Nevím jak s emocema,
ty mám taky na hraně…Ve výsledku ale je toho hodně : nedůvěřivost
v lidech, rodiče nedůvěřovali nikdy mě, šikana skoro po celou dobu
školy, ani kvůli SŠ jsem nevystudoval kvůli tomu, podceňování ze strany
rodičů a z toho způsobené nízké sebevědomí, choleričnost, deprese,
žádné sociální cítění ani vazby, vztahy, minimum přátel, smysl
života, nulová empatie skoro z mé strany, vztahovačnost, výbuchy zlosti..
Tohle všechno mě tak nějak tíží. To s tou školou a šikanou se na mě
podepsalo dost, absence lásky ze strany rodičů taky, nevím.. Jsem tak
ztracený a těžko říćt, jestli tohle psycholog pochopí nebo jestli mi
dokáže pomoct. Co si o tom myslíte? Mám občas i temnější myšlenky
než jen deprese už z toho všeho. Předpokládám, že pokud mi nepomůže
ani psycholog tak tím mě to dorazí na maximum. Zajímala by mě zkušenosti
lidí co mají psychology zkušenosti a případně jestli řešili více
věcí, jak na to reagovali nebo jak to řešili psychologové u vás. Vaše
názory mě taky zajímají. děkuju za odpověď.