Doma skvělý chlap - přesto nespokojená?

202
14.10.19 19:09

doma skvělý chlap - přesto nespokojená?

Ahoj,
potřebuju poradit, protože jinak zešílím.
Je mi 27 let, příteli 34 let. Jsme spolu dva roky, z toho je on 1 rok v zahraničí-Finsku.
Vidíme se jen velmi málo, většinou jeden víkend v měsíci. Komunikujeme spolu každý den. Po novém roce už mu práce v zahraničí končí a bude pracovat v ČR.

Už ze začátku nebyl náš vztah úplně v rovnováze. On se do mě okamžitě zamiloval, ale já si k němu cestu musela najít a zamilovala jsem se do něj až po nějaké době - a byla to láska spíš z „rozumu“ (nebyla tam prostě ta pověstná jiskra)-ač přítel není fyzicky můj typ, vzhled nedávám na první místo a zamilovala jsem se do něj kvůli jeho povaze a celkovému chování ke mě. Řekněme, že se s ním mám opravdu jako „princezna“ a za takového chlapa by mi ženské utrhaly ruce.

A ted k mému problému. Tím, jak jsem pořád sama mi připadá, že nejsem ve vztahu- prostě mi chybí ten každodenní kontakt s přítelem. To že si zavoláme na půl hodiny denně mi to nenahradí a navíc si nemáme ani co říct, když jen chodíme do práce a pak jsme doma a nic neděláme spolu :roll:.

A ted ten průser - v práci se mi začal dvořit jeden kolega- pravý opak mého přítele. Vysoký, svalnatý chlap, ze kterého se mi podlamují kolena. Navíc inteligentní a vtipný - no přesně můj typ.
A mě přijde, že jsem se do něj prostě zakoukala a mám z toho v hlavě pěkný guláš.

Najednou srovnávám přítele s tím kolegou a přítel se mi až zprotivil, protože jak jsem řekla, není úplně můj typ, ale celou dobu mi to vůbec nevadilo! Jsem na něj protivná, nedávno jsme se viděli a bylo mi nepříjemné, když mi chtěl dát jen pusu, nebo měl být sex- ten jsem si ani neužila, přitom měsíc zpět bylo vše v pořádku.

Ano, vím, že to je jako problém od pubertačky, ale co s tím mám dělat?? Chtěla jsem s přítelem založit rodinu, vdát se. Vážně jsem celou dobu byla naprosto štastná, zamilovaná a najednou tohle!??
Strašně mě to trápí, protože nevím, jestli to je odloučením, že se prostě odcizujeme a tohle je dočasné a až tady bude, tak vše najede do starých kolejí, nebo jsem se prostě zamilovala jinde?

Jinak příteli jsem to řekla, že mám pocit, že se začínám odmilovávat a že mě to hrozně trápí. To o kolegovi jsem samozřejmě vynechala, na příteli mi záleží a nechci mu ublížit.

Jinak tenhle stav trvá tak měsíc (po zakoukání se do „pana dokonalého“). Mám to „vydržet“ a počkat co bude po novém roce? Až budeme zase spolu?? Nebo to ukončit hned, protože mě to vnitřně naprosto užírá a bojím se, že mě chce přítel v lednu požádat o ruku - v tomto případě nevím, jak mu odpovědět.

Děkuji všem za rady a přečtení… :srdce:

  • Nahlásit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Reakce:

14.10.19 19:17

@1.gabii
Když si necháš naštěkat do boudy od svalovce teď, předejdeš v budoucnosti od toho eepána žádost o ruku. Dilema se samo vyřeší. ;)

  • Nahlásit
304
14.10.19 19:20

Tohle za tebe nikdo nerozhodne, ale velmi doporučuji nejednat impulzivně.

Myslím že tvůj přítel se tu často vyskytuje v ženské formě jako zakladatelka jedné z mnoha „najednou se zbláznil“ diskuzí.

  • Nahlásit
Ou
10267
14.10.19 19:25

ANo - zamilovala ses, nikam to nevedlo, navíc jste k tomu dali vztah na dálku a hormony zamilovanosti ti prostě došly.

A láska se nevynořila. Láska je to co zbude (a nebo co prostě není), když skončí biochemický stav pobláznění - tedy zamilovanost.

To se ti teď navíc spustilo na kolegu z práce.

Co s tím uděláš je na tobě.

Jako férové je to příteli přiznat, protože jinak ho do zimy ještě podvedeš s kolegou a o to složitější to pak ještě bude řešit.

  • Nahlásit
624
14.10.19 19:28

Ono je tohle hrozně těžké, nikdy z nás do budoucnosti nevidí, bohužel. Mám přítele taky jsme spolu skoro 2 roky, taky není můj typ, a taky se zamiloval dřív než já. Když ho srovnám s bývalým tak mi v tom vztahů pár věcí chybí, nynější přítelem není tak zábavný jako ten předtím, není to úplně typ do společnosti, zkrátka nejsme úplně stejní, ale na druhou stranu mám v něm neskutečnou oporu a vím že na něj můžu vždycky spolehnout což se o tom předtím říct nedalo. Párkrát jsem nad tím vším přemýšlela a uvědomila jsem si že DOKONALÍ chlap prostě neexistuje, nemůžeš mít všechno. A pro mě je důležitější že mám doma chlapa na kterého se můžu spolehnout a věřím mu tak jako ještě nikomu, čekáme spolu dceru a já už teď vím že to bude ten nejlepší táta na světě. Nenech se oblbnout krásou protože to není všechno. A chápu že se ti kolega asi hodně líbí ale dokážeš jen ze vzhledů a nějaké velké přitažlivosti k němu říct jaký doopravdy je? Jak říkám nikdo z nás do budoucnosti nevidí ale já být tebou tak nynější vztah nezahazuju obzvlášť když píšeš že příští rok už budete jen spolu. Až pak bych dělala nějaké závěry ale ne jen kvůli tomu že je někdo jiný hezčí.

  • Nahlásit
13769
14.10.19 19:51

Upřímně ti řeknu, že takový vztah na dálku si neumím vůbec představit. A už vůbec ne takhle v začátku, to bych byla radši sama. Přišlo, co přijít muselo a teď co s tím :think: před 15 lety bych ti řekla rozejdi se a pak si něco začni, teď ti radím vyjdi si s tím druhým (však s ním nemusíš hned skákat do postele), zkus ho trochu poznat a uvidíš. Buď zjistíš, že je to ko.kot a budeš ráda za přítele nebo se rozejdete a ty budeš vědět, že to prostě dál nešlo.

  • Nahlásit
2293
14.10.19 19:56

Být hodnej chlap a bláznivě se zamilovat do ženský je spolehlivá cesta k nešťastnému životu…to většina ženských v žádném případe neocení a začnou s takovým pohrdat…ženské se podlamují kolena a lechtají jí motýlci v břiše z rošťáka se zlým kukučem, který se s ní nepárá…

  • Nahlásit
2293
14.10.19 20:04
@terien píše:
Upřímně ti řeknu, že takový vztah na dálku si neumím vůbec představit. A už vůbec ne takhle v začátku, to bych byla radši sama. Přišlo, co přijít muselo a teď co s tím :think: před 15 lety bych ti řekla rozejdi se a pak si něco začni, teď ti radím vyjdi si s tím druhým (však s ním nemusíš hned skákat do postele), zkus ho trochu poznat a uvidíš. Buď zjistíš, že je to ko.kot a budeš ráda za přítele nebo se rozejdete a ty budeš vědět, že to prostě dál nešlo.

Tak to je dobrá rada…také si myslím, že je dobré najít si nějakou hodnou, pracovitou, tichou ženskou a při tom se rozhlížet, jestli se najde nějaká hezčí a atraktívnější…a pokud se nic lepšího nenajde, tak aspoň může být člověk rád za tu slípku, co má doma…pochopil jsem tvojí radu doufám správně?

  • Nahlásit
14.10.19 20:06
@ontar píše:
Být hodnej chlap a bláznivě se zamilovat do ženský je spolehlivá cesta k nešťastnému životu…to většina ženských v žádném případe neocenía začnou s takovým pohrdat…ženské se podlamují kolena a lechtají jí motýlci v břiše z rošťáka se zlým kukučem, který se s ní nepárá…

Spousta ženských to ocení

  • Nahlásit
14.10.19 20:07

@1.gabii Musíš se rozhodnout, jestli chceš dát svému vztahu šanci. Pokud ano, odpálkuj pana dokonalého, pokud ne, netahej za nos přítele.

  • Nahlásit
14.10.19 20:08
@ontar píše:
Tak to je dobrá rada…také si myslím, že je dobré najít si nějakou hodnou, pracovitou, tichou ženskou a při tom se rozhlížet, jestli se najde nějaká hezčí a atraktívnější…a pokud se nic lepšího nenajde, tak aspoň může být člověk rád za tu slípku, co má doma…pochopil jsem tvojí radu doufám správně?

Dnes s tebou musím kupodivu souhlasit. Ano pochopil jsi to správně.

  • Nahlásit
Anonymní
14.10.19 20:18

Ja jsem byla s chlapem 7 let a byl fyzicky muj typ, resp. já nejsem nějak vyhrazená na svalovce apod. Rozuměli jsme si, byl hodný…ale když vždycky v druhé fázi vztahu, začal mluvit o budoucnosti, o baráčku, jak bude sekat trávu a já budu s ním…vždycky jsem mela ouzko u srdce. Nesnila jsem o svatbe, ani o dětech. Chtěla jsem kariéru. Pak se objevil svalovec, co se prý chce kamarádit. Párkát jsme kamaradsky někam zašli a byla tam chemie, že by se dala krájet. Musela jsem se rozejit, protože jsem nechtěla podvádět. A byl to nejlepší krok v životě. Budeme spolu 9 let. Máme syna, chemie tam pořád je. Milujeme se a dokonce sekam tu trávu já :lol: být na tvém místě, oťukám si toho svalovce, nech ho, ať je iniciativní, někam zajděte bez toho, abys svého přítele podváděla. Třeba zjistíš, že to není ten pravý. Ja se třeba „chemicky zamilovala“ jeste jednou, ale to jsem neodešla, protože bych si v uvozovkách moc nepomohla. Protože to, co mi vadilo na příteli, měl podobně i ten objev a jeste dalsi veci, co by mi v budoucnu asi vadily. Nevybírej jen srdcem, ale i hlavou a kdyz s nekym nekam jako svobodná zajdeš, není to podvod. Já to příteli tenkrat hlásila, s kym jdu a kam. Nevadilo mu to. V manželství už to mame nastavené jinak. Nikam s nikým nechodím, prorože už nehledám. Kamarády chlapy zvu k nám domů pouze v přítomnosti manžela a kamaradíme se tím pádem všichni společně.

  • Nahlásit
Anonymní
14.10.19 20:25

A jeste dosatek, jestli nekomu neprijde fér, ze jsem ex opustila pro svalovce, on mel své chyby, co mi vadily. Jak to říct kulantně…v sexu to bylo dost krátký, navíc jsem mela pocit, že mě po tech sesti letech nejak nevnímal. A taky byl skrblík. Vydělával, já studovala VŠ a nebylo mu blbý ode mě ve zkouškovym chtít místo poloviny za nákup dve třetiny, protože jsem víc doma než on a tím padem víc projím. Zakladatelka má zase chlapa, co na rok odjede…a ja osobne si myslím, že to není ten pravý, když furt jakoby hledáš.. ale třeba se mýlím.

  • Nahlásit
13769
14.10.19 20:29
@ontar píše:
Tak to je dobrá rada…také si myslím, že je dobré najít si nějakou hodnou, pracovitou, tichou ženskou a při tom se rozhlížet, jestli se najde nějaká hezčí a atraktívnější…a pokud se nic lepšího nenajde, tak aspoň může být člověk rád za tu slípku, co má doma…pochopil jsem tvojí radu doufám správně?

Jo pochopil. Chlapi to tak dělají naprosto běžně, tak proč ne ženská :nevim: když zjistí, že na nic víc, než na slipku nemá, tak sklapne paty a je po problému.

  • Nahlásit
14.10.19 20:30
@1.gabii píše:
Ahoj,
potřebuju poradit, protože jinak zešílím.
Je mi 27 let, příteli 34 let. Jsme spolu dva roky, z toho je on 1 rok v zahraničí-Finsku.
Vidíme se jen velmi málo, většinou jeden víkend v měsíci. Komunikujeme spolu každý den. Po novém roce už mu práce v zahraničí končí a bude pracovat v ČR.

Už ze začátku nebyl náš vztah úplně v rovnováze. On se do mě okamžitě zamiloval, ale já si k němu cestu musela najít a zamilovala jsem se do něj až po nějaké době - a byla to láska spíš z „rozumu“ (nebyla tam prostě ta pověstná jiskra)-ač přítel není fyzicky můj typ, vzhled nedávám na první místo a zamilovala jsem se do něj kvůli jeho povaze a celkovému chování ke mě. Řekněme, že se s ním mám opravdu jako „princezna“ a za takového chlapa by mi ženské utrhaly ruce.

A ted k mému problému. Tím, jak jsem pořád sama mi připadá, že nejsem ve vztahu- prostě mi chybí ten každodenní kontakt s přítelem. To že si zavoláme na půl hodiny denně mi to nenahradí a navíc si nemáme ani co říct, když jen chodíme do práce a pak jsme doma a nic neděláme spolu :roll:.

A ted ten průser - v práci se mi začal dvořit jeden kolega- pravý opak mého přítele. Vysoký, svalnatý chlap, ze kterého se mi podlamují kolena. Navíc inteligentní a vtipný - no přesně můj typ.
A mě přijde, že jsem se do něj prostě zakoukala a mám z toho v hlavě pěkný guláš.

Najednou srovnávám přítele s tím kolegou a přítel se mi až zprotivil, protože jak jsem řekla, není úplně můj typ, ale celou dobu mi to vůbec nevadilo! Jsem na něj protivná, nedávno jsme se viděli a bylo mi nepříjemné, když mi chtěl dát jen pusu, nebo měl být sex- ten jsem si ani neužila, přitom měsíc zpět bylo vše v pořádku.

Ano, vím, že to je jako problém od pubertačky, ale co s tím mám dělat?? Chtěla jsem s přítelem založit rodinu, vdát se. Vážně jsem celou dobu byla naprosto štastná, zamilovaná a najednou tohle!??
Strašně mě to trápí, protože nevím, jestli to je odloučením, že se prostě odcizujeme a tohle je dočasné a až tady bude, tak vše najede do starých kolejí, nebo jsem se prostě zamilovala jinde?

Jinak příteli jsem to řekla, že mám pocit, že se začínám odmilovávat a že mě to hrozně trápí. To o kolegovi jsem samozřejmě vynechala, na příteli mi záleží a nechci mu ublížit.

Jinak tenhle stav trvá tak měsíc (po zakoukání se do „pana dokonalého“). Mám to „vydržet“ a počkat co bude po novém roce? Až budeme zase spolu?? Nebo to ukončit hned, protože mě to vnitřně naprosto užírá a bojím se, že mě chce přítel v lednu požádat o ruku - v tomto případě nevím, jak mu odpovědět.

Děkuji všem za rady a přečtení… :srdce:

Já bych fešáka z práce nechala nám, co by se nějakej takovej hodil :lol: Nebo přítele.. Ať je někdo kloudnej zas v oběhu.

  • Nahlásit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama