Dopad našeho rozchodu na dceru v dospělosti

Anonymní
22.10.20 07:46

Dopad našeho rozchodu na dceru v dospělosti

Nebýt dcery, partnera bych už opustila. Neklape nám to po žádné stránce, často mě ponižuje, nepamatuju si den, kdy mi neřekl sprostě. Bohužel jsem na rodičáku, není úniku tak 2 roky. Jenže já řeším, zda mám za ty 2 roky utíkat. Mám hrozné dilema. K naší dceři se totiž chová perfektně, miluje jí a snese ji modré z nebe. Navíc bude v budoucnu dobře zaopatřený, měly bychom tedy obě vše. A teď k tomu dilema. Bude mít na dceřu horší dopad žít s otcem, který bude tvrdý na mámu? Nebo otce vidět jen sem tam (i když tuším, že on si vyžádá střídavku) a nemít tak úplnou rodinu? Neexistuje na to nějaká kniha nebo kdo by mi uměl říct, co na ní bude mít horší dopad. Já třeba mám milujícího tátu, ale celý život s námi nežil. Viděla jsem ho často, ale uměl na mě být hodně tvrdý a jeho chování bylo nepředvídatelné. Jednou mi za čtyřku vynadal, jindy řekl, že to nevadí, je to jen známka atd atd. Hned můj první partner byl magor, třetí taky a i mé další vztahy jsou jak přes kopírák. Komplikovaný kluky jsem si pouštěla do života hned, hodný vyhodila po 2 měsících. Nechci, aby takhle dopadla moje dcera. A chci se podle toho zařídit. Buď to s partnerem vydržet než ona odroste a nebo naopak odejít, ale s tím, že ji ještě ke všemu málo uvidím (kvůli té střídavce). Jak zjistit, co je tedy pro dítě lepší? Říká se, že spokojená máma je lepší a to ta moje byla. A stejně jsem dopadla tak, že jdu od hrozného vztahu k horšímu…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
22.10.20 08:03

Děvče nevím, ráda bych taky věděla.
Měla jsem v dětství skvělého tátu, zodpovědného, dodnes mi je příkladem chlapa, jak má být.
Nikdy rodinu nenechal ve štychu, čím jsem starší, tím víc vidím, kolik toho dělal nejen v mém dětství, ale i nyní.

Rozvedla jsem se, chlast a násilí.
Mezitím jsem padla do léčky muži podobném mému tátovi, ale ženáč se nerozvedl.

Dodnes mám problém vyrovnat se s tím, že jsem si do života natahala nezodpovědný hovada, přitom jsem vyrostla vedle chlapa zodpovědného a pevného.
Nevím proč. Že přijde ON do třetice už moc nevěřím. I když otlučená jsem už tolik, že sraby bych vykopla hned. S dětmi jsem už roky sama a řekla bych, že tvrdnu.

Taky se bojím, jak to bude na dceru působit, je v pubertě. Svého tátu má ráda, od našich problémů jsem děti chránila, ale bojím se, že má jemnou povahu a bude příliš ochotna omlouvat podobné typy, jak je její táta, protože je má ráda.

  • Citovat
  • Nahlásit
22849
22.10.20 08:14

Jasně, nauč dítě, že je naprosto normální někomu sprostě nadávat a nechat si nadávat, někoho ponižovat a nechat se ponižovatchovat, nechovat se k sobě s láskou a respektem.
Hlavně, že budete materiálně zabezpečené.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22849
22.10.20 08:14

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4478
22.10.20 08:26

Tak jaký bude mít vzor tak to bude brát že je to v pohodě…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.10.20 08:27

@Svistice Tak tohle jste si z toho vyzobala, čekala jsem, že to někdo udělá :palec: Zároveň mi stálo za to tuto informaci uvést, protože to má na mé rozhodování vliv. Děláte jako by mi šlo o prachy, ale já volím mezi tím, jestli bude mít dcera úplnou rodinu nebo ne. A každý ví, že ta neúplná pro matku znamená ve většině případů málo peněz pro ní i pro dítě a to podle mě není zanedbatelný.

  • Citovat
  • Nahlásit
28254
22.10.20 08:42

Právě kvůli dceři bych ho opustila, pokud by se nehodlal slušně chovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1498
22.10.20 08:42

...

Ideálně bys neměla tolik řešit dopady na dceru, jako sebe a tvůj vztah k manželovi. Řekla jsi mu, že tě štve? Pokud ano a chová se jak blb, tak co zkusit udělat pořádný kravál a nějak zkusit vymezit hranice? Jestli je aspoň trochu normální, tak snad přibrzdí, ne? Jde o to, abys v té rodině také mohla normálně dýchat. Utéct můžeš vždycky, s tím nespěchej.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28254
22.10.20 08:44
@Anonymní píše:
@Svistice Tak tohle jste si z toho vyzobala, čekala jsem, že to někdo udělá :palec: Zároveň mi stálo za to tuto informaci uvést, protože to má na mé rozhodování vliv. Děláte jako by mi šlo o prachy, ale já volím mezi tím, jestli bude mít dcera úplnou rodinu nebo ne. A každý ví, že ta neúplná pro matku znamená ve většině případů málo peněz pro ní i pro dítě a to podle mě není zanedbatelný.

Vy ale rodina nejste. Jste dva lidi, co bydlí spolu „kvůli dceři“. Nesnáší tě, jinak by tě neponižoval před dítětem. Nevidí, že ničí život i dceři. Je to odpad.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1639
22.10.20 08:51

Vezmi to tak, že to bude pro dceru rodinný vzor, takže pokud chceš, aby se k ní její partner choval tak jako tvůj k tobě tak s ním zůstaň.

A teď vlastní zkušenost. Táta odešel, když mi byl rok. Moc jsme se nevídali. Nijak mě to nepoznamenalo. Teď bydlí daleko, ale stejně tak 3× za rok se sejdeme a je to fajn. Mamka si vzala otčíma, chlastal, hrál automaty, mámu ponižoval. To mi bylo asi 12 let. A to mi sakra dalo lekci do života, zpsobilo psychické problémy a svýmu partnerovi jsem byla schopná udělat scénu za 1 pivo. Ale zase vím, že nikdy nedopustim, aby moje děti žily v takovém prostředí. Mamka je s otčímem stále, bydlí kousek od nás. Skoro tam nejezdim, a náš vztah je tím hodně poznamenaný.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18271
22.10.20 08:55

A kvůli čemu s ním zůstáváš, když ne kvůli penězům? To by mě fakt zajímalo. Žít s hovadem, které mi denně nadává a ponižuje před dítětem totiž zvládne málokdo. A dcerou se neoháněj. Když s ním zůstaneš, bude mít vadný vzor chování do života a najde si stejného chlapa jako je její otec. Protože roste v tom, že nadávat ženě je normální.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9593
22.10.20 08:58

Stoprocentně pro ní bude lepší, když od něj odejdete a bude žít v klidu s tebou (nebo ve střídavce) než v rodině, kde táta sprostě nadává mámě. O tom není vůbec žádných pochyb. Dítě do sebe to prostředí nasává jako houba, vycítí i přetvařování a všechno se to učí. Učí se, že je normální, když muž ženě nadává a bude to pro ní normální. A bude si pak vybírat stejné muže, bude poškozená psychicky, bude mít problémy na celý život.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.10.20 09:00

@Tecumseh Prý si to zasloužím, chyba je jen na mé straně. Pokusy o nápravu jsem vzdala už v létě. Do té doby jsem se hodně snažila. Ale láska už vyprchala, necítím k němu nic a tak je to pro me aspoň v určitém ohledu jednodušší. On má navíc diagnostikovanou psychickou poruchu ale nechodí k doktorovi. Snahu měl, ale na jaře byl naposled a od té doby se zhoršil. Když mu to řeknu, smete to že stolu s tím, že jen to beztak kvůli mě. Když udělám "kravál, jsem jen svině. Když mu řeknu, že když se tak bude chovat dál, ukončím to, jsem hovado, co ho chce obrat o dceru a vyhodit na ulici. Přitom ani jedno z toho neni pravda a pořád mi říkám, že by ji mohl vidět kdykoliv a počkala bych klidně čtvrt roku než by si našel jine bydlení.

  • Citovat
  • Nahlásit
7030
22.10.20 09:09

Ahoj zakladatelko,
chápu, je to velmi citlivé téma a je moc hezké, že při hledání řešení nemyslíš sobecky jen na sebe, ale hlavně na dítě. To o tobě hodně hezkého vypovídá.
Pominu to, že si hledáš hajzlíky, já si zas vždy vybíral katastrofy, až sestra usoudila, že to dál nejde a seznámila mě se svou kolegyní, se kterou spokojeně pluju životem 12 let. To je asi na tobě, abys případně jinak nastavila u sebe.
Ale k vlivu na dítě - jsem si jistý, že pro dítě je lepší vyrůstat třeba ve skromnějších podmínkách v klidné domácnosti s jedním rodičem, než být svědkem urážení své matky. Ono to dítě sice v rámci obranného reflexu před tím jakoby zavře oči, ale samozřejmě to na jeho nitro vliv má a velmi citlivý je věk kolem osmi, deseti let, kdy se formuje budoucí vnitřní hlas člověka… a vem si, že pak už by s tím žila napořád…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28254
22.10.20 09:16
@Anonymní píše:
@Tecumseh Prý si to zasloužím, chyba je jen na mé straně. Pokusy o nápravu jsem vzdala už v létě. Do té doby jsem se hodně snažila. Ale láska už vyprchala, necítím k němu nic a tak je to pro me aspoň v určitém ohledu jednodušší. On má navíc diagnostikovanou psychickou poruchu ale nechodí k doktorovi. Snahu měl, ale na jaře byl naposled a od té doby se zhoršil. Když mu to řeknu, smete to že stolu s tím, že jen to beztak kvůli mě. Když udělám "kravál, jsem jen svině. Když mu řeknu, že když se tak bude chovat dál, ukončím to, jsem hovado, co ho chce obrat o dceru a vyhodit na ulici. Přitom ani jedno z toho neni pravda a pořád mi říkám, že by ji mohl vidět kdykoliv a počkala bych klidně čtvrt roku než by si našel jine bydlení.

Mohl by ji vidět kdykoliv? Ty si bereš právo na rozhodování, jak to bude? Dítě je vás obou. Otázka je, jak na tom bude s neléčenou psychickou nemocí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama