Dovolit synovi přestup na jinou školu a stěhování?

Anonymní
12.6.21 14:21

Dovolit synovi přestup na jinou školu a stěhování?

Ahoj holky a kluci, potřebovala bych znát nestranný názor na naši situaci. Jsem máma čtyř dětí. Tři děti jsou už dospělé a mají svoje rodiny. Nejmladší benjamínek bude mít o prázdniny 16 let a momentálně končí prvák. Byla jsme s nima sama od dvou let nejmladšího syna, manžel a otec všech dětí se zbláznil a odešel od té doby se o děti nijak nezajímá. Starší děti byly v té době v pubertě. Dnes mají 30,28 a 26 let. Od jakživa jsem jezdila i s dětmi na rodinnou chalupu na Moravu. Moc se nám tady vždycky líbilo a máme zde příbuzenstvo. Děti zde trávili podstatnou část prázdni a zejména nejmladší se sem vždy těšil. Před dvěma lety se nám naskytla možnost se sem odstěhovat natrvalo. Společně s mým bratrem, jeho rodinou a naší maminkou. Všichni jsme prodali byty a koupili zde barák, žijeme zde všichni dohromady. Se synem jsem to samozřejmě řešila, souhlasil a těšil se sem, měl tu přes ty prázdniny vždycky dost kamarádů a nemohl se dočkat. Minulé prázdniny jsme se přestěhovali a v září sem syn nastoupil na střední školu. Maminka s bratrem tu byla o něco dříve, my jsme přišli kvůli synovo škole a mé práci až na prázdniny. Měla jsem dvouměsíčku a syn končil devátou třídu, to jsem chtěla, aby dochodil v bývalém bydlišti. Od té doby co jsme se přestěhovali, začaly problémy. Syn je tu zkrátka něšťastný a nezvykl si tady, je drzý, vzteklý, otrávený a nejšťastnější je v bývalém bydlišti u sourozenců. Ze začátku jsem to neřešila, dávala jsem tomu čas a brala jsem jako plus, to, že kvůli covidu byla velká část roku distanční výuka a tedy mohl být dost u sourozenců, převážně u syna a stýkat se s kamarády a navštěvovat své sestry a synovce. Brala jsem to jako postupné zvykání. Jenže, nelepší se to, naopak horší. Teď je zde, je normálně škola a on chce stůj co stůj zpět do Prahy. Chce od příštího roku nastoupit na školu v Praze, kde dokonce tajně udělal příjmačky a potřebné dokumenty si sám podepsal, namísto mě. Starší syn se nabízí, že si ho nechá u sebe, je učitel a přemlouvá mě, ať mu to dovolím, že to bude nejlepší pro všechny, dcery se taky přimlouvají, ale já opravdu nevím. Ze všech stran slyším, že by to další matky nedovolili a i mě je to proti srsti, připadám si jak krkavčí matka, co svou zodpovědnost hodí na své starší děti, co mají své životy. Zas ale nechci, aby se syn trápil a z trucu začal dělat hlouposti, přece jen je to ještě telecí věk. Co by jste na mém místě dělali vy?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
5198
12.6.21 14:24
@Anonymní píše:
Ahoj holky a kluci, potřebovala bych znát nestranný názor na naši situaci. Jsem máma čtyř dětí. Tři děti jsou už dospělé a mají svoje rodiny. Nejmladší benjamínek bude mít o prázdniny 16 let a momentálně končí prvák. Byla jsme s nima sama od dvou let nejmladšího syna, manžel a otec všech dětí se zbláznil a odešel od té doby se o děti nijak nezajímá. Starší děti byly v té době v pubertě. Dnes mají 30,28 a 26 let. Od jakživa jsem jezdila i s dětmi na rodinnou chalupu na Moravu. Moc se nám tady vždycky líbilo a máme zde příbuzenstvo. Děti zde trávili podstatnou část prázdni a zejména nejmladší se sem vždy těšil. Před dvěma lety se nám naskytla možnost se sem odstěhovat natrvalo. Společně s mým bratrem, jeho rodinou a naší maminkou. Všichni jsme prodali byty a koupili zde barák, žijeme zde všichni dohromady. Se synem jsem to samozřejmě řešila, souhlasil a těšil se sem, měl tu přes ty prázdniny vždycky dost kamarádů a nemohl se dočkat. Minulé prázdniny jsme se přestěhovali a v září sem syn nastoupil na střední školu. Maminka s bratrem tu byla o něco dříve, my jsme přišli kvůli synovo škole a mé práci až na prázdniny. Měla jsem dvouměsíčku a syn končil devátou třídu, to jsem chtěla, aby dochodil v bývalém bydlišti. Od té doby co jsme se přestěhovali, začaly problémy. Syn je tu zkrátka něšťastný a nezvykl si tady, je drzý, vzteklý, otrávený a nejšťastnější je v bývalém bydlišti u sourozenců. Ze začátku jsem to neřešila, dávala jsem tomu čas a brala jsem jako plus, to, že kvůli covidu byla velká část roku distanční výuka a tedy mohl být dost u sourozenců, převážně u syna a stýkat se s kamarády a navštěvovat své sestry a synovce. Brala jsem to jako postupné zvykání. Jenže, nelepší se to, naopak horší. Teď je zde, je normálně škola a on chce stůj co stůj zpět do Prahy. Chce od příštího roku nastoupit na školu v Praze, kde dokonce tajně udělal příjmačky a potřebné dokumenty si sám podepsal, namísto mě. Starší syn se nabízí, že si ho nechá u sebe, je učitel a přemlouvá mě, ať mu to dovolím, že to bude nejlepší pro všechny, dcery se taky přimlouvají, ale já opravdu nevím. Ze všech stran slyším, že by to další matky nedovolili a i mě je to proti srsti, připadám si jak krkavčí matka, co svou zodpovědnost hodí na své starší děti, co mají své životy. Zas ale nechci, aby se syn trápil a z trucu začal dělat hlouposti, přece jen je to ještě telecí věk. Co by jste na mém místě dělali vy?

Nechala ho, a ta skola nema internat, tam by to bylo mozna lepsi nez u brachy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4807
12.6.21 14:24

V šestnácti jsem sama jezdila na intr do jiného města. Nevidím problém, jen bych si jasně vydiskutovala podmínky bydlení u bráchy (víkendy, kapesné, příspěvky na provoz domácnosti atd.).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2569
12.6.21 14:29

Taky bych mu ve štěstí nebránila, jen bych dopředu Dohodla nějaké podmínky, které bude muset splnit..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1306
12.6.21 14:29

Ty na ně přece zodpovědnost neházíš. Oni sami se nabídli. Jako krkavčí matka mi bys mi spíš přišla, kdybys mu to nedovolila. Prokázal, že o tu změnu stojí, sám si tu školu našel, na zkoušky se připravil. Trvej na svém a riskuješ, že Tě za to bude dlouhé roky nenávidět. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
32739
12.6.21 14:31

Dovolila bych mu to, kdyby se syn za něj zaručil. Ale řekla bych mu, že tato změna školy je poslední a že nesnáším, když mi dělá něco za zády a falšuje mé podpisy na úřední listiny. Že jsem si nemyslela, kam až dokáže zajít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
945
12.6.21 14:53

Já Tě chápu, máš to těžký. Dětem je 13 a doufám, že ještě minimálně šest let budou doma, teda alespoň se přijdou najíst a vyspat :lol:. Neumím si představit, že za tři roky je uvidíme už jen sporadicky. A to ne proto, že by to nezvládli, ale prostě kvůli sobě, budu ještě rád, když budou doma, alespoň někdy. Ty to máš horší o to, že je to poslední dítě a celý život si se starala o děti, chápu tě, že je těžké ho pustit. Ale asi je na čase začít žít svůj život, najít si jinou náplň a syna nechat jít. Věř mi, že pro váš vztah to bude to nejlepší. Držet ho na sílu, z pozice toho, že musí, je blbost. Taky by se ti mohlo stát, že tě začne nenávidět a v 18 ti zdrhne, například s nedodělanou školou. Zase se musí ocenit, že proto sám, něco udělal, byť by mi vadilo, že za zády, to by dostal přednášku, že takto ne, ale zas je vidět, že to myslí vážně a opravdu to chce a nepředstavuje si to jako Hurvínek válku. To nejdůležitější-školu, si zařídil, tak asi to už nebude malé dítě a to je zas na druhou stranu dobře. Takže sice s těžkým srdcem, ale nebránil bych mu. Myslím, že v opačném případě by jsi jednou hořce litovala. A rozhodně mi nepřijdeš jako krkavčí matka, ale právě naopak. I když s tím nesouhlasíš a v tvém zájmu je, aby byl ještě nějakou dobu s tebou, to, že dokážeš koukat na jeho přání a také ho respektovat, z tebe právě dělá mámu s velkým M a myslím, že se ti to v životě vrátí. Už jen třeba tím, že se syn bude za Tebou rád vracet, což by třeba být tak nemuselo, kdyby jsi ho držela na sílu :kytka:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12687
12.6.21 15:03

Nejvíce by mě na tom vadilo to falšování podpisu. To, že v tebe nemá důvěru a nemůžete se dohodnout na nějakém kompromisu. Můžeš se s ním třeba domluvit, že v týdnu bude bydlet u bratra a na víkendy jezdit domů jakoby byl na intru. Když bude bydlet u bratra, tak budeš mít větší jistotu, že na něj trochu dohlédne. Já bydlela na internátě od 14 a domů jezdila jen na víkendy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
54119
12.6.21 15:11

Mi by taky vadilo falšování podpisu. To by byla první a poslední podobná situace. Jinak bych mu nebránila.
Ať bydlí u bratra. Hlavní je, aby dokončil školu. Když bude spokojený jinde, nevidím důvod, aby se mu bránilo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17401
12.6.21 15:49

Hele spousta děcek na střední je na intru. V tomhle případě bude s rodinou.

A rozhodně nejsi krkavčí matka, když přiznáš že se stěhování hodilo do tvých potřeba, ale nesešlo se se synovými potřebami. To jste nemohli vědět a tvůj syn prokázal poměrně dost jasně, co chce a že si za tím stojí a že to není jen nějaký rozmar.

Ano, domluvila bych podmínky za jakých bude studovat na té škole, kam se dostal - tedy jak bude jezdit domů, jaká pravidla budou platit u koho bude bydlet a jak se budou hradit náklady na byt a stravu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4288
12.6.21 15:52

Především bych se snažila napravit váš vztah. Spíš by ti mělo vadit že si ztratila synovu důvěru. :think: myslím že ničeho zákazy nedosáhneš. ocenila bych ho jak zvládl vše sám zařídit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19388
12.6.21 16:04

Tak nebránila bych mu v tom, aby chodil na školu, na kterou chce…a buď intr nebo bydlení u bratra…to už by bylo na vaší dohodě…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1392
12.6.21 16:13

Tak jestli chceš aby nedodělal současnou školu protože bude trucovat, začne ti kouřit a pít z nudy, tak mu to zakaž,… hodně dětí je na střední škole na intru a domů jezdí jen na víkendy, ty máš výhodu, že bude „pod dozorem“ dospělých sourozenců. Nevidim jediný důvod proč mu to zakazovat, naopak buď ráda, že se chce osamostatnit a nebudeš ho mít na krku do 30 ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
12.6.21 16:14

Když mi bylo 14, přestěhovali jsme se z Prahy do menšího města. Nesnášela jsem to tam, trápila jsem se (i když objektivně to tam bylo pěkné a celkem nic mi nechybělo). Když jsem se pak na střední přestěhovala zpátky do Prahy k příbuzným, byla jsem nejšťastnější na světě. Kdyby mě rodiče nepustili, odešla bych hned po osmnáctinách - a to jsme jinak nijak špatné vztahy neměli. Takže já tvého syna chápu a dokonce chápu i to falšování podpisů (ostatně mi přijde špatně, že šestnáctiletý si nemůže sám vybrat školu). I když by mě mrzelo, že to se mnou neřešil a obcházel mě, a falšování podpisu by mi samozřejmě taky vadilo. Nicméně vidíš, jak moc chce zpět do Prahy.

  • Citovat
  • Nahlásit
6007
12.6.21 16:31

A on už odevzdal zápisový lístek. Na to je 10 dnů od zveřejnění výsledků a když jej neodevzdal, tak přijat není.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat