Ekozahradníci/ce a permakulturníci/ce sem

18316
30.10.19 11:08

Ekozahradníci/ce a permakulturníci/ce sem

Ahojky, zdravím fandy ekozahradničení a permakultury. Rad a typů není nikdy dost.
Já jsem eko-permakulturní začátečnice a i když pěstuju zeleninu a všechno ostatní bez chemie, tak postupy např. na zeleninové zahrádce pořád tak nějak uplatňuju ty konvenční - orba, hnůj, pletí, okopávání. Ani po přečtení knih od Jardy Svobody a dalších nejsem z některých věcí moc moudrá. Vrstvu slaměného mulče mi stále tvrdošíjně prorůstá svlačec, ten se nezalekne ničeho a černou textilii v rámci mé eko-povahy používat nechci :jazyk:.
Letos jsem např. mulč vzdala úplně a líp se mi to plelo ne ze slámy, ale prostě rovnou z hlíny, takže žádná permakulura se nekonala. No, zahradu mám na pozemku s dřívější hojnou navážkou hnoje, takže se tu daří zatím těm odolným typům plevelů, které rostou na dusíkaté půdě. Žížal mám ale dost na zahrádce :D.
No, zas mě teď na podzim ale popadl „permakulturní duch“ a rozhodla jsem se tomu dát zas šanci.
Mám pro začátek pár dotazů ohledně podzimního ošetření půdy:

  1. Zahrádku jsem letos poprvé uchránila před mým mužem a nájezdem jeho traktoru, aby mi to tam zoral a vzala do ruky poctivé rycí vidle a všechno po sklizni jenom „prokývala“ těmi vidlemi. Šlo to kupodivu docela dobře. Nějaká mrkev a pastiňák zůstane na zahrádce, taky zimní pórek, kadeřávek. A já teď nevím, jestli veškerou volnou půdu na zimu zakrýt mulčem (slámou např. - té máme dostatek) nebo jí nechat holou?
  2. Jestli mám teď před zimou mulčovat, mám nejdřív půdu provlhčit vodou, než tam dám tu slámu?
  3. Je nutné dávat pod tu slámu hnůj? Hnojeno bylo loni, v rámci klasické orby. Nemáme klasický kompost, máme prostě „hnůj“, prostor, kam jdou exkrementy ovcí, prasat, králíků a slepic společně se slámou + se tam přisypává organický materiál ze zahrady, bioodpad z domácnosti atd., takže je to „všehochuť“. No a jestli tedy ten hnůj jo, tak vpravit nějak do půdy - jak? Rycíma vidlema to moc nejde..Nebo nechat jen „volně válet“ po povrchu půdy a na to nasypat slaměný mulč?
  4. Na části zahrádky mám vzrostlou svazenku - tu mám normálně nechat jak je do jara - ona jak vím, tak dost slehne a rozloží se do jara..

Díky moc za každou radu.

Jinak tedy asi před 2 lety totálně selhal můj pokus s polykulturou - než to stačilo vzklíčit a vyrůst, plevel byl rychlejší, takovej svlačec to je vážně mazec. Když byly ty rostlinky ještě malinkatý, vůbec jsem nepoznala, co je z toho plevel a co zelenina, rozpoznávat to a vytrhávat jen plevel by byla práce hodná hodináře s lupou a pinzetou. Takže bylo pak pár zeleninek, ale mezitím šílené množství plevele, které jsem z té směsi prostě nemohla normálně vytrhat. Takže já polykulturu vzdávám (aspoň zatím) a budu udržovat normální řádky, akorát smíšené.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2889
30.10.19 11:21

Teda doted jsem si myslela jak ekologicky zahradnicim a jak je to mym velkym konickem, ale terminy polykultura a permakultura jsou mi teda uplne cizi :D asi jses podstatne vetsi nadsenec nez ja

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1085
30.10.19 11:37

Před tím, než začneš permakulturně hospodařit, musíš radikálně obdělat pozemek, nejlépe traktorem. A myslím, že konkrétně na ten svlačec budeš muset použít ten jedovatý, rakovinu způsobující, totální herbicid. Má totiž několik metrů dlouhé kořeny, ty nikdy nezničíš jenom vytrháváním.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1433
30.10.19 11:42

Tak ja nepouzivam zadnou chemii a traktor fakt nemame, takze asi tez biozahradniceni. Zahradku mam prvnim rokem. Mam sklenik a nekolik zahonku. Sazim, jak se me zachce, hnojim hnojem, obcas vysypu popel z dreva ( z kamen), mam same jednoletky krome levandule. Zahonky jsem zryla a prikryla posekanou travou a chvojim z tuje. Nekde mam teda vysazenou cibuli, ktera nevzrostla. Sklenik jsem zatim nechala. Ostruziny a maliny jsem taky ostrihala a taky prikryla. Me by spis zajimalo jak na plisne a rez ostruzinovou. Plisen jsem mela na listech dyne, ke konci uz jsem je strihala, ale myslim, ze to muselo nalezt do dyni. Mela jsem hokaido a giganty. A na ostruzinach byla rez ostruzinova - tu jsem teda nechala vubec a pak jsem to osekala a spalila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2889
30.10.19 12:03

Jinak ja taky nepouzivam zadnou chemii, hnojim hnojem, ryjeme rycem. Pred rokem jsem zalozila komposter, kam davam veskery bioodpad z domacnosti, zbytky rostlin a vetvi ze zahrady, listi, nadrcenou kuru a prosypavam to posekanou travou, tady si ale nejsem jista, kdy bude komposter hotovy, aby se dal kompost pouzit. Nekdo nejake rady? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16339
30.10.19 12:15

Hele vona permakultura má trošičku rezervy v praxi - jako experiment na městskou zahrádku super, jakmile se tím člověk chce třeba jako uživit, tak v našem podnebí to prostě nestačí.

Mrkni třeba na tenhle text Marka Kvapila :-D

http://www.potravinovezahrady.cz/…udrzbovosti/

Rozhodně je bohužel ne úplně platná ta teorie o zbytečnosti pletí a bezpracnosti k dosažení úrody. Což si právě letos zjistila na vlastní ruce a záda :-D

Rycí vidle jsou na obdělávání záhonu volovina, zejména pokud máš těžšší půdu.
Jestli to chceš dělat ručně, tak prostě vezmi normálně rýč,

Provzdušnění přerytím a zarytí nějaké organické hmoty (neplesnivé listí, podzimní rostliny a podobně) mikrobiomu půdy pomáhá. A mírné zrytí traktůrkem ti prostě strašně usnadní práci. I když chápu že ti případná ješitno zabrání muže poprosit aby nastartoval oře :-D

Problematická hluboká orba v rámci zemědělského průmyslu začíná nad čtvrt metrem hloubky orby. A to sice velmi údernický ryč může ručně prorýt, ale spíš ne, že…

Pokud jsi hnůj dávala loni, tak ještě není potřeba přidávat další, spíš ten kompost nech pořádně prozrát a na jaře to dej k náročnějším plodinám - jako jsou rajčata. Nebo teda pokud už víš, kde budeš mít příští rok rajčata a podobné plodiny náročné na živiny, tak to zaryj do půdy teď a klidně to zamulčuj. Nechat válet hnůj jen tak pod slámou je plejtvání hnojem, potřebuješ ho dostat (zejména pokud je letošní) k půdním mikroorganismům - tedy do hlíny. Když ho necháš jen na povrchu, tak se tam přes zimu sice prosákne, pokud bude pořádně pršet, ale zarýtho bude spolehlivější.

Zarytí znamená vezmeš hnůj, poházíš ho v rovnoměrné vrstvě na plochu záhonu, pak vezmeš rýč a zryješ to - tím hnůj dopravíš dovnitř.

Zrytý záhon můžeš a nemusíš zamulčovat slámou. Přidáš tam víc biologické hmoty, která se během zimy rozloží a půdu obohatí, lehounce omezíš vysychání půdy, ale ne v nějakém významném měřítku - na to je daleko důležitjěší stav spodní vody a úhrn srážek. Kropit půdu na podzim před mulčováním fakt nemusíš.

Velké plošné hnojení si nech na příští podzim.

Se svlačcem se buď musíš smířit a nebo opravdu zahájit nesmiřitelný boj - pokud by došlo na roundup, tak ho použij teď, ať se to do jara opravdu rozloží.

Se svazenkou nakládej podle toho co se ti chce. Není potřeba ji vytrhávat, hmota se rozloží a pokud nebude vyločeně mírná zima, tak je v našich podmínkách semena přemrznou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1085
31.10.19 10:07

Teď to asi vypadalo, že nejsem příznivcem eko zahradničení, ale jo, snažím se nepoužívat chemii, ale někdy není zbytí. V případě toho svlačce to vidím taky tak. Na jaře bych to vzala štětečkem lístek po lístku. Na mulčování bych pod u slámu dala kartony, dobrý jsou ze supermarketu krabice od masa, ty mají dobrou velikost a nejsou pomalovaný. Tím toho moc neproroste.
To permakulturní zahradničení není asi fakt pro každýho, tu knihu jsem nečetla, ale jinak jsem o tom přečetla spoustu. Myslím, že pro moje podmínky se nehodí, třeba to máš tak tak. Vyber z toho, co se ti hodí na tvou zahrádku.
Jestli máš dost slámy, tak klidně na zimu namulčuj, je to asi lepší.
Ten tvůj komposto hnůj, to je asi nejlepší co můžeš mít. :potlesk: :potlesk: :potlesk: pěkně smíchaný, Ale to mulčování, jak doporučuje (mysím) Svoboda - kartony, na to hnůj, na to sláma- to mě přišlo jako mrhání tím hnojem. To bych teda nikdy nedělala. Já dával jenom ty kartony. Ale když málo prší, tak je pod těma kartonama hrozný sucho, protože jim dlouho trvá, než se promočí. Na to pak budeš muset dát bacha.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18316
2.11.19 13:30

Díky moc za názory.
Udělala jsem to zatím tak, že jsem na jeden ze záhonů dala jahody (do kobercového mulče ze starých jutových pytlů, co jsem našla) a na to ještě slámu. Ostatní jsem nechala prokypřené těmi rycími vidlemi (když už jsem se s tím dělala, že ano) a přemulčovala slámou (máme jí dostatek). Nechala jsem ještě na záhonech část mrkve, špenát, mangold a zimní pórek a kolem pórku jsem taky přidala slámu. Příští rok chci určitě zkusit i kadeřávek a růž. kapustu, mimo jiné. Uvidíme příští rok, asi se nejvíc přikláním k tomu na hodně zasažená místa, kde budou větší zeleniny jako květák apod. dát ten kartonový mulč a kde bude hustá výsadba (mrkev např.), tam to nechám, co se týče mrkvového záhonu, tak ten si to letos i zreguloval sám, jen na počátku růstu mrkve jsem to musela 2× vyplýt, ale pak už jsem na to kašlala a dobrý. Však ono to nějak dopadne. Jak říká Jaro Slávik - „nezkusíš, nevíš“ :lol:

Mám ještě takový dotaz ohledně další části zahrady - u plotu, kde jsem plánovala nějaké divoké keře, tak jsem včera s velkou radostí objevila samovýsevy šípkové růže, takového toho keře s bílými bobulemi, co žerou ptáci (nevím, jak se to jmenuje) a 1 rostlinku bezu. Roste to v trávě společně s jitrocelem a dalšími „plevely“, např. kopřivami, ale rostlinky jsou vidět. Nejradši bych to nechala, jak to je, razí si to cestu samo. Ale přesto se zeptám, jestli by nebylo lepší tu trávu, kopřivy atd. kolem toho zkrátit a třeba zamulčovat slámou. Ale mám pocit, že bych to asi snad i měla nechat být, jak to je, příp. kopřivy a jitrocel posklízet do salátu a špenátu..

Dál by mě zajímalo, jaké společenstvo se hodí mezi (bohužel hustěji nasázené) ovocné stromy (jabloně + 1 slivoň). Něco stínomilného. Zatím se tam dobře daří kopřivám, žahavkám i hluchavkám a, chci je tam také, ale přeci jen v menším měřítku, ráda bych tam měla větší rozmanitost a ještě víc pomohla stromům zadržovat vláhu. Určitě asi i nějaké popínavky, že jo..ale uvítám další typy - na trvalky, keříky apod. do stínu.

Pak před barákem taky máme 2 malé předzahrádky - jednu polostín, druhou vyloženě stín celý den. Na té stinné jsou každoročně pěkné sněženky a bledulky, 2 růže, 1 keř jasmínu a 1 keř šeříku. Dala bych tam ráda další kytičky a rostlinky.
Mám ráda takové ty předzahrádky jako mívaly babičky u chaloupek - staré jednoduché české kytičky. Neznám je moc názvama, doteď jsem se zaměřovala výhradně na zeleninu, ne na kytky. Ale je pravděpodobné, že většině se daří spíš asi na sluníčku a budu je asi pak zařazovat na zadní zahradu na slunná místa. Do stínu a polostínu zatím nevím, co vše se hodí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1085
2.11.19 22:24

@Evulina Do stínu se hodí bohyšky ( neboli hosta, funkie) je jich asi 200 odrůd, mají krásné listy i kvetou. Pak módní dlužicha, ty mají listy zelené, červenohnědé i zlaté. Taky můžeš kapradiny. Asi to nejsou úplně kytky z babičiny zahrádky, ale není to žádná divočina a jsou nenáročný.
Já, když mám nějaký keřík ze samovýsevu, tak vždy okolo ten plevel trochu vytrhávám. Pak se ti nestane, že omylem vytrhneš i ten keřík, když tě popadne zápal, že ten plevel musí pryč. A taky ten plevel roste většinou rychleji, tak by ty keře mohl zadusit. Možná by bylo nejlepší tn plevel vytrhat a nechat ho na místě jako mulč.
Pod ty stromy ti nic neporadím, ono tam toho moc neporoste. Teda neporoste tam, co budeš chtít, ale vyroste tam něco nechtěnýho :lol:
Můžu se zeptat, jak máš velkou zahradu?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18316
6.11.19 18:18
@kačka39 píše:
@Evulina Do stínu se hodí bohyšky ( neboli hosta, funkie) je jich asi 200 odrůd, mají krásné listy i kvetou. Pak módní dlužicha, ty mají listy zelené, červenohnědé i zlaté. Taky můžeš kapradiny. Asi to nejsou úplně kytky z babičiny zahrádky, ale není to žádná divočina a jsou nenáročný.
Já, když mám nějaký keřík ze samovýsevu, tak vždy okolo ten plevel trochu vytrhávám. Pak se ti nestane, že omylem vytrhneš i ten keřík, když tě popadne zápal, že ten plevel musí pryč. A taky ten plevel roste většinou rychleji, tak by ty keře mohl zadusit. Možná by bylo nejlepší tn plevel vytrhat a nechat ho na místě jako mulč.
Pod ty stromy ti nic neporadím, ono tam toho moc neporoste. Teda neporoste tam, co budeš chtít, ale vyroste tam něco nechtěnýho :lol:
Můžu se zeptat, jak máš velkou zahradu?

Ahojky,
díky za typy. Předzahrádky jsou malé, vzadu za stodolou zahrada 650 m2 - s ovoc. stromy (3 staré dožívající jabloně, pak 6 nových stromků - jabloní, meruněk a 1 broskvoň - bohužel ne pravokořenné, zasadili jsme to tam před 3 roky a to ještě nebyly perma-plány), kterou bych ráda „předělala“ na trochu permakulturní aspoň pomocí těch keřů a trvalek. Součástí ní je i zeleninový záhon) a pak je vzadu pastvina cca 1 ha, ale tam už jsou docela pěkné remízky z různých křovin atd., to není tak špatné tam, i když něco by se určitě vylepšit dalo, ale není to zatím prioritou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat