Extrémní strach z létání

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
lovethelife
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 2 inzeráty 21.12.16 18:58
Extremni strach z letani

Dobry den,

rozepisu se ze siroka, aby jste mohli plne pochopit mou situaci ;)

Nikdy v zivote jsem neletalala az do mych 26 let a letani se vyhybala, protoze jsem citila, ze to neni nic pro me ( pro me nebezpecny zpusob prepravy). Pak jsem ale potkala pritele, ktery zil v zahranici a letal za mnou, ale pak uz byla rada na me. Rekla jsem si co, to dam, zas tak hrozny to nebude, I kdyz me desilo, ze poletim poprve uplne sama, ze na letisti se urcite ztratim a s letuskama se anglicky rozhodne nedomluvim. Vecer pred letem jsem byla u kadernice a ta byla nadsena a vypravela mi, jak je to super, ze take letela poprve teprve nedavno a ze je to super zazitek, hlavne vzlet, ta sila a buraceni mororu a tak… no hrozne me natesila! :) V den odletu me vezli na letiste kamaradka s pritelem a pritel mi rika, ty jsi blazen, ja se ti divim a tak… hrozne se boji letat. Ja se smala a rikam mu, ze je prehanka, ze uz se tesim :-) spis jsem se bala, abych to vse zvladla a abych se na Heathrow neztratila. Ohromena velikosti letiste Praha :mrgreen: jsem jiz za chvilku sedela na gatu a byla natesena a jukala na to svy letadlo, malinko zklamana, ze jem ho cekala vetsi (A320). Pri nastupu do letadla jsem si rikala tak, a je to tady :-D sedla jsem si pekne k okenku a byla jen lehce nervozni z maleho prostoru a maleho okenka. A take z vazne hudby (nevim, jestli to tak nema jenom British), ale vzdy me znervozuje. Jako by nam pousteli vaznou hudbu, aby nas uklidnili, ptz ted to bude masakr… :-D Pak jsme se rozjeli po runway a ja byla natesena, najednou to prislo, buraceni motoru, zatazeni do sedacek, adrenalin na plny pecky a ja si rikala, no tak tohle je super :-)najednou jsme byli ve vzduchu a mirili si to prudce vzhuru, zvlastni pocit, ale ok, tenkrat mi i usi zalehly. Jenze pak to prislo, turbulence jako kra… primo pri vzletu (prselo). Ale kdyby jenom klasicke klepani ze strany nahoru, ale docela silny propady (pri vzletu!!!). Vsechno drncelo, lide naprosto utichly a vsichni jsme se krecovite drzeli sedacek. Vedle me pouze cizinec a ja sama, nevedela jsem, zda padame a kazdou chvili se rozflakame (venku tma), nikdy jsem neletela. Byla jsem ticho, ale z oci mi stekaly slzy :-( Pak to preslo, promluvil na nas neco pilot a letusaci zacali konat svou praci. Nad Belgii uz bylo bezmracno a ja pod sebou videla svitit mesta a uplne me to uhranulo a uklidnilo, pristavani a krouzeni nad Londynem bylo naprosto hladke a ja obdivovala pamatky, mosty, vsecno krasne svitilo, vse bylo cim dal tim bliz a najednou jsme dosedli jemne na drahu. Byla jsem rada, ze to mam za sebou. Behem 4 dnu, jsem se uklidnila a na zpatecni let se tesila. Byla jsem nervozni, ale vzletli jsme naprosto hladce a rikala jsem si aha, tak takhle to vypada normalne, tak to je cajicek. Let v pohode, rikam si v duchu tak, ted uz se nenecham rozhodit a zacala jsem i poklinbavat (to uz se mi nikdy vic nestalo). Bohuzel, nad cechama zacalo peklo. Zase velike turbulence. Klepani do stran propady, vsechno rincelo, do toho prudke klesani, hodne neprijemne. Byla jsem opet vydesena. Pani, take ceska, ob sedadlo na me jen vytrestila vydesene oci s pohledem tak snad tohle prezijeme a me bylo zle… Ze jsme dosedli v poradku jsem nechapala. A tak jsem zacala vsem tvrdit, ze letani je neco strasnyho…

Po mesici jsem se ale stehovala a cekal me let dalsi a pak za rodinou kazdy mesic dalsi a dalsi a dalsi a vzdy sama. Kazdy z tech letu uz byl vice mene v pohode, ale strach se stupnoval… Panicka hruza nastala, i kdz jsem jen na flightradaru sledovala, jak za mnou leti mamka se segrou… 8o :roll: V lete jsem do cech poprve letela s pritelem. On vedel, ze to mam s letanim spatne, ale netusil jak moc. Nezapomenu jeho vydeseny vyraz, kdyz mi pri vzletu tekly szly, klepala se brada, ruku jsem mu rozdrtila a zacala se cela trast. :,( Pravda je, ze s nim se mi ale letelo mnohem lepe. Uz jen ta veta, neboj, tohle je v poradku. Kazdopadne si toho vsimla i pani vedle me a poradila mi metodu EFT s tim, ze je zbytecne se bat a ze to funguje. Jsem ji moc vdecna! Pred poslednim letem do cech jsem ji cvicila a opravdu se muj starch snizil. Poprve jsem dokazala prezit vzlet celkem v pohode (udrzela jsem otevrene oci, stale si opakovala, jak je to skvely zazitek, a nechava se prijemne ohromit tou silou, jen nahore jsem se lehce rozklepala, kdyz byl vzlet za nami. Uz jsem ale nebrecela. I pritel uznal, ze tohle bylo mnohem lepsi.

V patek letime domu… nemuzu se docket a zaroven bych nejradeji zustala zde a nemusela letet. Pokazde kdyz nad nami leti letadlo, predstavim si ty lidi uvnitr a je mi za ne uzko… Budu urcite cvicit EFT. Navic jsem si neco zjistila o tom, jak se s letadlem da pristat i kdyz se stane to a to a to… Pritel je uvolnovac a resi zavady letadel dnes a denne (ale to na muj prvni let nemelo vliv, v te dobe jsme se o jeho praci moc nebavili) a proto vim, ze tenhle system ma dalsi 3 zastupne systemy, ten ma zase tamty… a to mi take pomohlo. Tchyne je carodejka, dle ni silim zbytecne, v letadle neumru :) Zasadne uz nesedim u okynka a to mi pomaha… ale stejne, blizi se to a uz se ve me zase probouzi ten obrovsky strach… Nejhorsi je, ze kazdy let me neuveritelne vycerpa, dokaze me oddelat klidne na 3 dny… jsem totalne pak vycerpana psychicky i fyzicky… a ja mam na rodinu jen tyden :-(

Strasne moc by mi pomohla nejaka konstruktivni rada, co opravdu pomuze. Vety typu, neblbni, nemuze se nic stat, nebo letadlo je nejbezpecnejsi dopravni prostredek, statistiky, to nepomaha… :roll: Zajimalo by me, jak bojpvat proti strachu z letani ucinne a zda se to nekomu povedlo? Na jare me chce vzit pritel do karibiku a ja uz vim, ze si pro jistotu na tento dlouhy let vezmu s sebou z cech Lexaurin. Ac naprosty odpurce, nehodlam umrit strachy, hodina a pul letu je pro me maximum… :(

Dekuji za radu a umluvte diakrtiku, na pc ji nemam…

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
 
Šarlota4
Echt Kelišová 9888 příspěvků 21.12.16 19:23

Elaborat… tak neletej. Jezdi autem nebo vlakem. Nebo si nech predepsat leky na spani nebo se proste jen opij

 
lovethelife
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 2 inzeráty 21.12.16 19:35

Dekuji za radu, ale ja nehledam cestu jak to obejit, ale jak vyresit problem, ktery je v hlave ;) Rada bych letala jako ostatni normalni lidi v pohode. Vlak ani jiny pozemni prostredek bohuzel neprichazi v uvahu, pokud chci byt doma na vanoce vcas. Nicmene dekuji za radu :)

P. S. Rozepsanim problemu zesiroka jsem se snazila predejit pripadym dotazum, kde mohl strach vzniknout, a jak k dane situaci v tom danem momentu pristupuji ;)

 
viky23
Neúnavná pisatelka 16343 příspěvků 21.12.16 20:05

Letela jsem jen jednou, v tu dobu jsem brala AD skrz panicke ataky, no ted uz je dlouho neberu, tak bych to asi nedala. Kazdou chvili se nekde zriti letadlo nebo to nekdo sestreli. ja se hrozne bojim, ze bych byla zrovna v tom letadle co spadne. Do dnes nechapu, jak jsem mohla letet. Uplne te chapu a z toho popisu, sileny, nadelala bych si tam do kalhot. pokud letat musis tak to te lituju. Drz se a preju at ten strach prekonas ;)

 
Gina108
Generální žvanilka 23862 příspěvků 21.12.16 20:19

Hahaáá, tchyně má pravdu, umřeš až když se to letadlo rozfláká a ty z něj vypadneš ven, uvnitř faaakt né :mrgreen:
A řeknu ti, že já s lecčíms přistát taky umím a právě proto se bojím létat s kdejakejma pitomcema. Třebas poznám, kdy pilot k. rví zatáčku, že je na přistání moc dlouhej/krátkej a tím hůř pro mě :roll:.
Dlouhý lety jsou OK, nejvíc nehod se stává při vzletu a při přistávání a těch je stejně, ať už letíš hodinu nebo 7 hodin.
A co mi pomáhá? Nebrat se tak vážně a dělat si z toho srandu. Když se směješ, nezanechá ti nepříjemný zážitek hluboké otisky v mysli. ;)

 
lovethelife
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 2 inzeráty 21.12.16 20:58

@Gina108 No tak to Ti pekne diky teda :mrgreen: :mrgreen: Tak diky bohu, ze tohle nemuzu poznat, ale pritel pozna pri letu ledasco… ale uklidnuje me, ze to letadlo je jako ridit autobus, ze tyhle letadla si v podstate vse ridej sami… a to je to, ja neverim technice :-D

 
lovethelife
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 2 inzeráty 21.12.16 20:59

Trosku me uklidnuje, ze litam s Britishem, ze je to podle toho co vim snad trosku seriozni firma a o ta letadla se taky trosku stara… ale kdo vi…

 
Térouš
Echt Kelišová 8233 příspěvků 21.12.16 21:17

@lovethelife naprosto te chápu a radim Kinedryl nebo Lexaurin.

 
Imadu
Povídálka 32 příspěvků 21.12.16 21:56
@viky23 píše:
Letela jsem jen jednou, v tu dobu jsem brala AD skrz panicke ataky, no ted uz je dlouho neberu, tak bych to asi nedala. Kazdou chvili se nekde zriti letadlo nebo to nekdo sestreli. ja se hrozne bojim, ze bych byla zrovna v tom letadle co spadne. Do dnes nechapu, jak jsem mohla letet. Uplne te chapu a z toho popisu, sileny, nadelala bych si tam do kalhot. pokud letat musis tak to te lituju. Drz se a preju at ten strach prekonas ;)

Myslím že po tom, co by to letadlo spadlo, by ti to bylo už úplně jedno :D

 
JayLee 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.12.16 21:57
@Šarlota4 píše:
Elaborat… tak neletej. Jezdi autem nebo vlakem. Nebo si nech predepsat leky na spani nebo se proste jen opij
:lol: :palec:
 
Clementia
Kecalka 223 příspěvků 22.12.16 08:46

@lovethelife Ahoj:-)uplne Te chápu..Vždy jsem se dost bála létat letadelem.Po poslední zkušenosti do letadla nevím jestli vlezu! Strachem se me klepaly nohy a druhý den jsem mela takovej opar ze stresu!:-((Uplne vyřízená ale musím říct že jsem nebyla jediná!
Co mužu poradit? Jestli budeš takto cestovat celý život asi by to chtelo kurz na odbourání strachu. Ješte me na krizové situace pomáhá toto:http://www.bachovy-esence.com/…escue-remedy je to přírodní pomoc.Na alkohol a prášky bych se vyprdla:-) :mavam:

 
viky23
Neúnavná pisatelka 16343 příspěvků 22.12.16 09:16

@Imadu a proto radsi uz nejspis nepoletim :mrgreen: Ne fakt,,ten pocit, kdyz to letadlo pada a ja vim, ze za cjvili nebuduu. to musi byt neco silenyho :,(

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21498 příspěvků 21.01.17 22:10
@lovethelife píše:
Dobry den,

rozepisu se ze siroka, aby jste mohli plne pochopit mou situaci ;)

Nikdy v zivote jsem neletalala az do mych 26 let a letani se vyhybala, protoze jsem citila, ze to neni nic pro me ( pro me nebezpecny zpusob prepravy). Pak jsem ale potkala pritele, ktery zil v zahranici a letal za mnou, ale pak uz byla rada na me. Rekla jsem si co, to dam, zas tak hrozny to nebude, I kdyz me desilo, ze poletim poprve uplne sama, ze na letisti se urcite ztratim a s letuskama se anglicky rozhodne nedomluvim. Vecer pred letem jsem byla u kadernice a ta byla nadsena a vypravela mi, jak je to super, ze take letela poprve teprve nedavno a ze je to super zazitek, hlavne vzlet, ta sila a buraceni mororu a tak… no hrozne me natesila! :) V den odletu me vezli na letiste kamaradka s pritelem a pritel mi rika, ty jsi blazen, ja se ti divim a tak… hrozne se boji letat. Ja se smala a rikam mu, ze je prehanka, ze uz se tesim :-) spis jsem se bala, abych to vse zvladla a abych se na Heathrow neztratila. Ohromena velikosti letiste Praha :mrgreen: jsem jiz za chvilku sedela na gatu a byla natesena a jukala na to svy letadlo, malinko zklamana, ze jem ho cekala vetsi (A320). Pri nastupu do letadla jsem si rikala tak, a je to tady :-D sedla jsem si pekne k okenku a byla jen lehce nervozni z maleho prostoru a maleho okenka. A take z vazne hudby (nevim, jestli to tak nema jenom British), ale vzdy me znervozuje. Jako by nam pousteli vaznou hudbu, aby nas uklidnili, ptz ted to bude masakr… :-D Pak jsme se rozjeli po runway a ja byla natesena, najednou to prislo, buraceni motoru, zatazeni do sedacek, adrenalin na plny pecky a ja si rikala, no tak tohle je super :-)najednou jsme byli ve vzduchu a mirili si to prudce vzhuru, zvlastni pocit, ale ok, tenkrat mi i usi zalehly. Jenze pak to prislo, turbulence jako kra… primo pri vzletu (prselo). Ale kdyby jenom klasicke klepani ze strany nahoru, ale docela silny propady (pri vzletu!!!). Vsechno drncelo, lide naprosto utichly a vsichni jsme se krecovite drzeli sedacek. Vedle me pouze cizinec a ja sama, nevedela jsem, zda padame a kazdou chvili se rozflakame (venku tma), nikdy jsem neletela. Byla jsem ticho, ale z oci mi stekaly slzy :-( Pak to preslo, promluvil na nas neco pilot a letusaci zacali konat svou praci. Nad Belgii uz bylo bezmracno a ja pod sebou videla svitit mesta a uplne me to uhranulo a uklidnilo, pristavani a krouzeni nad Londynem bylo naprosto hladke a ja obdivovala pamatky, mosty, vsecno krasne svitilo, vse bylo cim dal tim bliz a najednou jsme dosedli jemne na drahu. Byla jsem rada, ze to mam za sebou. Behem 4 dnu, jsem se uklidnila a na zpatecni let se tesila. Byla jsem nervozni, ale vzletli jsme naprosto hladce a rikala jsem si aha, tak takhle to vypada normalne, tak to je cajicek. Let v pohode, rikam si v duchu tak, ted uz se nenecham rozhodit a zacala jsem i poklinbavat (to uz se mi nikdy vic nestalo). Bohuzel, nad cechama zacalo peklo. Zase velike turbulence. Klepani do stran propady, vsechno rincelo, do toho prudke klesani, hodne neprijemne. Byla jsem opet vydesena. Pani, take ceska, ob sedadlo na me jen vytrestila vydesene oci s pohledem tak snad tohle prezijeme a me bylo zle… Ze jsme dosedli v poradku jsem nechapala. A tak jsem zacala vsem tvrdit, ze letani je neco strasnyho…

Po mesici jsem se ale stehovala a cekal me let dalsi a pak za rodinou kazdy mesic dalsi a dalsi a dalsi a vzdy sama. Kazdy z tech letu uz byl vice mene v pohode, ale strach se stupnoval… Panicka hruza nastala, i kdz jsem jen na flightradaru sledovala, jak za mnou leti mamka se segrou… 8o :roll: V lete jsem do cech poprve letela s pritelem. On vedel, ze to mam s letanim spatne, ale netusil jak moc. Nezapomenu jeho vydeseny vyraz, kdyz mi pri vzletu tekly szly, klepala se brada, ruku jsem mu rozdrtila a zacala se cela trast. :,( Pravda je, ze s nim se mi ale letelo mnohem lepe. Uz jen ta veta, neboj, tohle je v poradku. Kazdopadne si toho vsimla i pani vedle me a poradila mi metodu EFT s tim, ze je zbytecne se bat a ze to funguje. Jsem ji moc vdecna! Pred poslednim letem do cech jsem ji cvicila a opravdu se muj starch snizil. Poprve jsem dokazala prezit vzlet celkem v pohode (udrzela jsem otevrene oci, stale si opakovala, jak je to skvely zazitek, a nechava se prijemne ohromit tou silou, jen nahore jsem se lehce rozklepala, kdyz byl vzlet za nami. Uz jsem ale nebrecela. I pritel uznal, ze tohle bylo mnohem lepsi.

V patek letime domu… nemuzu se docket a zaroven bych nejradeji zustala zde a nemusela letet. Pokazde kdyz nad nami leti letadlo, predstavim si ty lidi uvnitr a je mi za ne uzko… Budu urcite cvicit EFT. Navic jsem si neco zjistila o tom, jak se s letadlem da pristat i kdyz se stane to a to a to… Pritel je uvolnovac a resi zavady letadel dnes a denne (ale to na muj prvni let nemelo vliv, v te dobe jsme se o jeho praci moc nebavili) a proto vim, ze tenhle system ma dalsi 3 zastupne systemy, ten ma zase tamty… a to mi take pomohlo. Tchyne je carodejka, dle ni silim zbytecne, v letadle neumru :) Zasadne uz nesedim u okynka a to mi pomaha… ale stejne, blizi se to a uz se ve me zase probouzi ten obrovsky strach… Nejhorsi je, ze kazdy let me neuveritelne vycerpa, dokaze me oddelat klidne na 3 dny… jsem totalne pak vycerpana psychicky i fyzicky… a ja mam na rodinu jen tyden :-(

Strasne moc by mi pomohla nejaka konstruktivni rada, co opravdu pomuze. Vety typu, neblbni, nemuze se nic stat, nebo letadlo je nejbezpecnejsi dopravni prostredek, statistiky, to nepomaha… :roll: Zajimalo by me, jak bojpvat proti strachu z letani ucinne a zda se to nekomu povedlo? Na jare me chce vzit pritel do karibiku a ja uz vim, ze si pro jistotu na tento dlouhy let vezmu s sebou z cech Lexaurin. Ac naprosty odpurce, nehodlam umrit strachy, hodina a pul letu je pro me maximum… :(

Dekuji za radu a umluvte diakrtiku, na pc ji nemam…

Vím, že je to starý dotaz, ale napíšu ti, že nemáš „extrémní strach z létání“. :cert: Extrémní strach z létání mají lidé, kteří přijdou o práci snů, jen proto, že nedokážou letět, lidé, kteří nechají propadnout dovolenou za padesát tisíc, protože nedokážou nastoupit do letadla atd.

Ty máš normální strach z létání. A ten má spousta lidí. Zkus ty prášky, ale prý pro 1/3 všech cestujících nikdy nebude let nic příjemného. Ani se nedivím :mrgreen:

 
lovethelife
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 2 inzeráty 22.01.17 10:38

@Bábrdl Tak jsem asi nevědomě použila termín, který označuje něco trošku jiného… nicméně můj táta má normální strach z létání a co bych dala jen za ten jeho… já neříkám, že mám něco hrozného, co ostatní nemají, ale to co jsem si prožila zase před pár týdny, bych nepřála nikomu. Stav, kdy se „díváte smrti do očí“, řeknete tomu druhému, že ho milujete a máte pocit, že naposledy, jelikož teď už musí přijít jen náraz… to byl zase blbej let… to se nedá popsat… litry slz a klepot všech svalů, který nemůžete zastavit a ani letušky Vás neuklidní… týden po letu úplně v prdeli, totální vyčerpání. Minimálně 2× do týdne sny s haváriemi letadel… nesnáším to, ale zase uznávám, vybrala jsem si to. Ač mě „donutili“ okolnosti, stále jsem si to já svobodně vybrala být tam, odkud je nejrozumnější lé­tat…

Ano máš pravdu, na tohle už leda prášky. Za měsíc poletím „zfetlá“ práškama a nabízený nádherný Mauricius odmítnu, ač kdy jindy než teď, bez závazků… ale tak dlouhou cestu ani s prášky prostě nedám… takže poletíme někam hodně blízko a dost možná naposled na nějakou dobu, jelikož chceme miminko a shodli jsme se, že tohle podstupovat v těhotenství nebudu.

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21498 příspěvků 22.01.17 12:47
@lovethelife píše:
@Bábrdl Tak jsem asi nevědomě použila termín, který označuje něco trošku jiného… nicméně můj táta má normální strach z létání a co bych dala jen za ten jeho… já neříkám, že mám něco hrozného, co ostatní nemají, ale to co jsem si prožila zase před pár týdny, bych nepřála nikomu. Stav, kdy se „díváte smrti do očí“, řeknete tomu druhému, že ho milujete a máte pocit, že naposledy, jelikož teď už musí přijít jen náraz… to byl zase blbej let… to se nedá popsat… litry slz a klepot všech svalů, který nemůžete zastavit a ani letušky Vás neuklidní… týden po letu úplně v prdeli, totální vyčerpání. Minimálně 2× do týdne sny s haváriemi letadel… nesnáším to, ale zase uznávám, vybrala jsem si to. Ač mě „donutili“ okolnosti, stále jsem si to já svobodně vybrala být tam, odkud je nejrozumnější létat…Ano máš pravdu, na tohle už leda prášky. Za měsíc poletím „zfetlá“ práškama a nabízený nádherný Mauricius odmítnu, ač kdy jindy než teď, bez závazků… ale tak dlouhou cestu ani s prášky prostě nedám… takže poletíme někam hodně blízko a dost možná naposled na nějakou dobu, jelikož chceme miminko a shodli jsme se, že tohle podstupovat v těhotenství nebudu.

Naprosto to chápu, taky se bojím.

Jen jsem chtěla říct, že může být i hůř. Jsou lidé, kteří do letadla prostě nevlezou, takže třeba žijou v cizině a už třicet let neviděli rodnou zem. Že může být ještě hůř, že jsi statečná, že navzdory strachu létáš.

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?

Děti ve třetím roce života své okolí baví rozpustilostí. Rády tančí, zpívají... číst dále >

Video: Vlastnoručně vyrobeným adventním kalendářem zpříjemníte dětem čekání na Ježíška

Děti začínají být natěšené na vánoční dárky, tak jim to netrpělivé čekání... číst dále >

Články z Expres.cz

Že ho Me Too semele? Ale kdeže! Ronaldo střílí gól za gólem a zřejmě se bude ženit!

Už už to vypadalo, že se kariéra hvězdného fotbalisty Cristiana Ronalda... číst dále >

Překvapení ve StarDance se nekonalo, Stodůlková a Gondík počítali s vypadnutím

Šestý taneční soutěžní večer StarDance se nesl v netradičním duchu, namísto... číst dále >

Články z Ona Dnes

Život první dámy Zemanové: otec v uranovém lágru, její dceři hrozil únos

Ze všech polistopadových prvních dam je Ivana Zemanová ta nejméně viditelná.... číst dále >

Žena už si dvacet let nemyla vlasy a čtrnáct let je nestříhala

Frankie Cluneyová (32) z Anglie se pyšní vlnitými vlasy, které jí sahají až... číst dále >