Falešná kamarádka a její dluh vůči mě

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2859
13.1.22 19:10
@Anonymní píše:
@jita22 V messengeru mám veškerou konverzaci o tom, jak mě ta kamarádka psala, ze plyšáky mamka vzala už domu, že je má nachystané, že mě vzkazuje, že si je mám přijít vyzvednout atd. Když jsem byla ještě v tom fakt velkém stavu naštvanosti tak jsem si udělala screeny a chtěla je poslat její mamince na messenger. Jenže v den, kdy si mě všude zablokovala kamarádka tak jsem byla zablokovana už i u její maminky. Ale nevěřím, že by to udělala maminka. S chytrým telefonem a internetem se moc nekamaradi, i když jsme se dávali na FB do přátel, tak jsem ji to musela odkliknout já, takže si myslím, že mě u ní zablokovala ta kamarádka. Mají spolu krásný vztah, bydlí v bytech pod sebou, denně se navštěvují, takže si mohla kdykoliv vzít její mobil a taky mě u ní všude bloknout.

Já bych za ní šla a zeptala se ji zda tady nemá ty plyšáky, že její dcera slíbila tvým dětem plyšáky pod stromek a oni se tak těšili tak, alespoň jako opoždění dárek a ukázala bych ji ty zprávy, které ty dotyčná psala

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.1.22 01:45
@Anonymní píše:
Ano, i ve svých letech jsem byla naivní a blbá. Jelikož mám dvě zdravotně postižené děti, jsem s nimi sama a nikam mezi lidi se nedostanu, tak ani kamarádek moc nemám. I s touto jsem měla prakticky tři kamarádky. Nicméně ty dvě mají taky své rodiny, své životy, děti, partnery, tak ani není moc času na to se navštěvovat nebo popovídat. Tady v této jsem tak nějak viděla ze začátku sama sebe. Když jsem já tenkrát zůstala bez chlapa a defacto s holým zadkem, byla jsem ráda za jakoukoliv pomoc od okolí. Ale narozdíl od ní jsem těm lidem byla vděčná a snažila jsem se vždy vše oplatit, jak bylo v mých silách. Proto jsem se ji snažila pomáhat jak jen to šlo a věřila všemu, co mi říkala.
Internetové bankovnictví nemám, protože mám synův účet, kam mu chodí příspěvek na péči a další věci a nikdy jsem zatím nepotřebovala bankovnictví, tak mě nepřišlo důležité to měnit. Vše, co mám kde platit, jsem vždy platila hotové nebo jednou za uherský rok složenkou.
Ano, dala jsem ji 5 kilo cukroví, protože jsem pekla a každý rok peču celkem dost kilo. Peču pro rodinu, pro ty dvě kamarádky (vždy i předem zaplatili) a hlavně mě to baví. S ní jsem byla domluvená, že mi to nebude platit, ale že mě dodá suroviny, protože její maminka pracuje v potravinach a údajně měla nějaké slevy na různé suroviny.
Co se týče těch darku-plysaku. Ano, v tomto jsem se nespolehala na sebe ale na ni, protože i když jsem do toho obchodu chodila nakupovat tak nikdy ne za takové částky, abych nasbírala nějaké body, které k tomu byli potřeba. Děcka si je od Ježíška moc přáli a nikde jinde se nedali volne sehnat. Proto se mi nabídla, že když tam její maminka pracuje, tak že mi ty body a plyšáky vezme přes nějakou jejich zaměstnaneckou kartu. Věřila jsem tomu samozřejmě do poslední chvíle a nenapadlo mě ty dárky rozbalit a zkontrolovat to.

Nic si z těch řeči o internetovém bankovnictví a dalsich, ze to nesedí, nedělej. Naprosto ti rozumím. Taky mám postižené dítě, peníze na péči chodí na účet a též světě, div se, nemám k tomu internetové bankovnictví. Platím stejně jako ty, hotově. Jen mám kartu na vyzvednutí z bankomatu.

A jako bys psala o mě, ano, i já mám zkušenost, že lidé navrací. Také vždy, když mě někdo pomohl ( tedy oenize jsem si nepujcila nikdy, ale treba nejakou malou sluzbou), jsem se to snažila brzy vrátit a vše vrátila. Takže i v tomto ti rozumím. A také se mi libi plyšáci z akcí. Sbiram body, ale moc se nedaří. Marně teď přemýšlím, kde byli před vánoci plyšáci? V Penny byly ty polštáře, i dětské motivy. V Lidlu nádobí( porcelánové). V Bille taky nádobí( umelohmotné). Kde měly plysaky?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
17.1.22 14:26

Tak nějak jsem se s tím už smířila, i když občas nad tím vším ještě přemýšlím. Ale zbytečně. Plyšáci byli v Enapu. To je takový menší obchod. Něco jako Jednota apod.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
17.1.22 15:00

Něco podobného se stalo známým, ale tam to zůstalo v rodině. Dcera si chtěl založit podnikání a potřebovala na to větší finanční obnos (bylo to v řádu stovek tisíc). Rodiče se báli, protože u nich měla stále trvalé bydliště, tak se nabídli, že ji ty peníze bezúročně půjčí oni. A protože dcera si neustále stěžovala, že oni ji s ničím nepomůžou, jen ji všichni hází klacky pod nohy, tak po všech těch zkušenostech sepsali smlouvu/směnku na deset let.
Chvíli to fungovalo, ale pak se dceři narodilo dítě, s podnikáním byl konec a zůstaly jen dluhy. Po čtyřech letech je splaceno ani ne 10% s tím, že peníze prostě nejsou.
Rodiče dcery to už odepsali s tím, že ji pomohli jak mohli. Ale totálně to rozbilo vztahy v rodině.
A aby toho nebylo málo, tak po dvou letech od půjčky přišla za rodinným známým s tím, že nemá kde bydlet. Známý měl prostory, tak je proti smlouvě ubytoval za relativně malý peníz. Fungovalo to, dokud tam byli ve třech, ale pak od ní odešel chlap a ona přestala platit. Odcházela s dluhem 20 tisíc… Rodinný známý to taktéž odepsal, hlavně z morálních důvodů.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
17.1.22 17:49

Hele, jestli to pro tebe není likvidační záležitost, zapomeň na to, je to zbytečná ztráta energie do toho investovat jakékoli emoce…

My máme něco podobného v rodině. Když táta zemřel, zůstalo po něm pár stovek tisíc. Bylo nám s bráchou blbý okrádat jeho vdovu (druhou ženu) o majetek, tak jsme se svého podílu vzdali. Akorát jsem platila pohřeb, takže jsem tu fakturu předala notáři a ten tu částku zařadil do pasiv dědictví a vyplatil mi ji z dědictví. To tátova žena nějak nedovedla překousnout. Par měsíců po pohřbu jsme s bráchou zařizovali hrob a zvali ji, ať nám přijde pomoct s výběrem, přece jen, byl to její manžel. Okamžitě se ujišťovala, že nebude muset nic platit, protože ona přece nic nemá. Z dědictví koupila svému synovi (nebyl tátův) motorku a zaplatila nějaké jeho dluhy. Nezbyla jí ani koruna a už se stihla zadlužit na nájmu. Ujistili jsme ji, že po ní nic nechceme, nájem doplatili. Náhrobek stál 50.000, za pohřeb jsem dostala zpět to, co jsem zaplatila (nějakých 40.000), bože, čert to vem….no a pak jsem se dozvěděla, že o mně a brachovi roznáší, že jsme shrábli dědictví a ji nechali napospas chudobě. Teď je v insolvenci, kterou neplatí. Její syn se občas ozve a chce peníze. Teď je delší dobu klid, zřejmě zase sedí…

Jak říkám, nech to plavat, pokud jen trochu můžeš. To bych se z toho musela zbláznit.

Prosím o anonym, na takové vejlupky v rodině nikdo není pyšnej.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
18.1.22 21:23
@Anonymní píše:
Tak nějak jsem se s tím už smířila, i když občas nad tím vším ještě přemýšlím. Ale zbytečně. Plyšáci byli v Enapu. To je takový menší obchod. Něco jako Jednota apod.

Premyšlela jsem nad ní, to byla/je fakt psychopatka. Normální člověk by toto dítěti neudělal. Kašli na ní. Znám taky, v našem postavení matek nemocných děti, se kamarádky hůř shání. Taky mám za sebou podobné případy. I kdyz né až tak moc křiklave. Ony rady slibují věci, u kterých předpokládají, že budou pro dotyčnou emoční. Viz pozvat k sobě na 25.12. Hrají si s emocemi druhých. A v nás vidí snadnou oběť. Jsou to predátoři. Buď ráda, že už ti dá pokoj :kytka:

A jen opravdu pro zajímavost, co to bylo za plyšáky? Postavičky, zvířata? Enapo tady nemáme.

  • Citovat
  • Nahlásit
1678
18.1.22 21:37

No ty vadoooo :roll: takova ****!!!
Penize uz bohuzel od ni neuvidis a zapomen na takoveho vychcanka, nestoji ti za to :hug: s tema plysakama, uplne me je lito tvych deti, takove zklamani v jejich ocich :( kazdopadne drzte se a uz se ji nikdy neozyvej, takova nechci byt sprosta ti nestoji ani za pozdrav.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25
18.1.22 21:58

Tobe se možná zda, že je ve meste se vsemi zadobre a všichni ji mají rádi. Ale já si myslím, že spousta lidí o ni ví, že je potvora. A to včetně jeji mamy a pribuznych (pokud nejsou stejní ovsem). Takže bych si to, jak se k tobě zachovala, rozhodně nenechala pro sebe. Třeba budeš překvapená, že další lidé s ní mají podobnou zkušenost. Tim, ze Te pomlouva, si jenom pojistuje, že ty s pravdou ven nepůjdes, protože se budeš bat konfrontace. Ale uprimne, s těmi starými zabalenymi plyšáky je to k zbliti, v tom dá každý za pravdu tobě. Takže seber odvahu a jdi normálně do obchodu, kde mamince mezi řečí řekneš, že bys ji ráda vysvětlila, proč se už s její dcerou nemůžeš přátelit a vybalis, co udělala tvým dětem na Vánoce. To samé ve školce řekneš tě její příbuzné. Pravděpodobně už si o tobě vyslechly nějaké hnusy, ale tak potřebuji slyšet taky druhou stranu - tebe. Ty se nemáš za co stydět! To si opakuj a chovej se podle toho!
Mimochodem, odkud jsi? Mám po dětech pár pěkných hraček, třeba by se ti něco hodilo - napiš mi sz, jestli chceš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
18.1.22 22:09

Holky, děkuju za podporu. Bohužel už se ke mě doneslo, že o mě po městě vykládá špínu typu, že se nestarám o děti, že mám doma bordel apod. Přitom to opravdu není pravda. Moc děkuji za nabídky plyšáků, ale o to mi nešlo. Nepotřebují je tak nutné. Šlo spíš o to, že si je děti opravdu přáli najít pod stromečkem a místo nich tam našli svoje vyřazené. O to víc to nesl špatně syn, který je těžký autista. Ale naštěstí je to u nich už tak nějak zapomenuty. Pořád jsem ještě doufala, že ta dotyčná vrátí aspoň nějaké peníze teď po rodicaku. Ale nestalo se. Takže jsem se s tímto už smířila. Ale prostě ten hněv ve mě vře pořád.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
18.1.22 22:17
@Anonymní píše:
Holky, děkuju za podporu. Bohužel už se ke mě doneslo, že o mě po městě vykládá špínu typu, že se nestarám o děti, že mám doma bordel apod. Přitom to opravdu není pravda. Moc děkuji za nabídky plyšáků, ale o to mi nešlo. Nepotřebují je tak nutné. Šlo spíš o to, že si je děti opravdu přáli najít pod stromečkem a místo nich tam našli svoje vyřazené. O to víc to nesl špatně syn, který je těžký autista. Ale naštěstí je to u nich už tak nějak zapomenuty. Pořád jsem ještě doufala, že ta dotyčná vrátí aspoň nějaké peníze teď po rodicaku. Ale nestalo se. Takže jsem se s tímto už smířila. Ale prostě ten hněv ve mě vře pořád.
Řekni ostatním pravdu nebo to v tobě bude vřít pořád.
Nestálo se mi sice to co tobě, ale jeden člověk mě naštval - zda to udělal schválně, neudělal či má tak velké ego nevím… Já bohužel v tu chvíli neudělala vůbec nic, byla jsem v naprostém šoku. Ale vím, že když neřeknu pravdu druhým - což se mi sice moc nechce, nejsem člověk, který by rád na sebe poutal pozornost. Tak mě to bude štvát ještě více a napořad
  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
18.1.22 22:22
@Anonymní píše: Řekni ostatním pravdu nebo to v tobě bude vřít pořád.
Nestálo se mi sice to co tobě, ale jeden člověk mě naštval - zda to udělal schválně, neudělal či má tak velké ego nevím… Já bohužel v tu chvíli neudělala vůbec nic, byla jsem v naprostém šoku. Ale vím, že když neřeknu pravdu druhým - což se mi sice moc nechce, nejsem člověk, který by rád na sebe poutal pozornost. Tak mě to bude štvát ještě více a napořad

Pokud bych se dostala k někomu, komu o mě dotyčná tyto lži vykládala, tak jim řeknu, jak to celé bylo. Ale já nejsem ten typ jak ona. Starší dítě ji ráno sousedka odveze do školky, ona jde v devět ráno s kočárkem ven po městě, chodí po městě sem a tam až do oběda, starší dceru ji opět sousedka doveze domu a opět jde i s oběma dětma na celé odpoledne tradovat po městě. Já jsem ráda, když dám obě děti ráno do škol, dopoledne uklidím, uvařím, o půl 12 si je vyzvednu ve škole, úkoly, hraní si s nimi, večeře a spát. Když jdeme ven tak kvůli synovi jen někam do přírody kde nejsou lidí. Nicméně pokud bych se potkala s někým, kdo by mě do očí řekl, co o mě dotyčná vykládá, tak se bránit budu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.22 13:27
@Anonymní píše:
Pokud bych se dostala k někomu, komu o mě dotyčná tyto lži vykládala, tak jim řeknu, jak to celé bylo. Ale já nejsem ten typ jak ona. Starší dítě ji ráno sousedka odveze do školky, ona jde v devět ráno s kočárkem ven po městě, chodí po městě sem a tam až do oběda, starší dceru ji opět sousedka doveze domu a opět jde i s oběma dětma na celé odpoledne tradovat po městě. Já jsem ráda, když dám obě děti ráno do škol, dopoledne uklidím, uvařím, o půl 12 si je vyzvednu ve škole, úkoly, hraní si s nimi, večeře a spát. Když jdeme ven tak kvůli synovi jen někam do přírody kde nejsou lidí. Nicméně pokud bych se potkala s někým, kdo by mě do očí řekl, co o mě dotyčná vykládá, tak se bránit budu.

Fakt se tím netrap. Oni to všichni o ní zjistí sami, pokud to už neví. Takový člověk potřebuje stále na někom parazitovat a už určitě hledá novou oběť. No a až ji provede totéž, bude vás proti ní zase víc. Na ní jednou dojde, uvidíš.

  • Citovat
  • Nahlásit
735
19.1.22 13:59
@Anonymní píše:
@Kim X Právě, že ji to vůbec nemrzí. Ptala jsem se ji, proč to celé udělala. Ale žádné vysvětlení neměla. Jediné, co na to vše napsala, že Holt se stává. Žádné vysvětlení, žádna omluva, nic. Ještě bych to celé pochopila, kdyby opravdu sama neměla peníze, tak by mě aspoň hrálo u srdce, že jsem opravdu pomohla člověku, co to potřeboval. Ale postupně jsem se dozvěděla, že peněz měla dost a několikrát do týdne si vyzvedává balíčky v boxu Zasilkovny. Takže ani to mě nehreje u srdce.

udělala to, protože jsi jí to dovolila. Ptát se jí proč, je trochu zbytečné. Spíš se ptej sebe, proč jsi tohle dopustila. Co jsi ve skutečnosti za svoji pomoc čekala?
Proč pokud jsi sama s dětma a máš svých starostí dost, máš potřebu ještě někomu pomáhat? Co za tím je? To jsou otázky pro tebe.
Z mé zkušenosti se zrovna nestává, že by někdo opravdu nezištně pomáhal a nic za to nečekal. Vždy něco očekává a pak je tu prostor pro zklamání.
Pokud ta tvoje údajná kamarádka měla peněz dost, tak jí ty staré plyšáky mohly i urážet. Proto ti je zabalila pod stromeček. Tím ji neomlouvám.
Celkově váš vztah o žádném kamarádství nebyl. Za paní bych určitě zašla a do očí ji řekla, že mě zklamala, hra na kamarádky skončila a pokud o mě bude šířit lži, pomluvy, volat mé mámě.. tak si ji podám jinak. A řekla bych to klidně a hodně důrazně.
Rozhodně nežádej vysvětlení neponižuj se a nijak jí nepodlézej. Tvá kamarádka to není a nikdy nebyla. Tohle je poměrně důležité, aby to v tobě pak roky nehnilo. To proč jsi tuto zkušenost udělala, to pak řeš sama a ptej se sebe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.1.22 00:56

@cartera

" Pokud ta tvoje údajná kamarádka měla peněz dost, tak jí ty staré plyšáky mohly i urážet "

Nejsem zakladatelka, ale je to zajímavá myšlenka a asi pravdivá, takto uvažovat mě nenapadlo. Jen potom proč tedy ty plysaky přijímala, když ji to uráželo? Proč neřekla hned, že je nechce?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
20.1.22 06:22

Ale ona ty „stare“ plyšáky sama chtěla. Nemyslím tím, že byly stare, ale jako že moje děcka je měli cca rok, dva vystavené. Byly to různé Minnie a Kitty, Unicorni, plyšáci co se dávali různé v Tescu, Penny apod. Zmínila jsem se, že je budu už vyrazovat, že si s nima děti už nehrají a protože chtěli ty nové z Enapa, nechtěla jsem tady mít ještě větší sbírku plyšáků. Normálně bych dala vše na bazarek, ale sama řekla, že je vezme svým holkam, protože jsou mladší než moje děti a tady na tom ještě taky ujíždí.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat