Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
surovka píše:Emilie píše:No, tak musím říct, že mám rozumného chlapa doma a nevydělává nějaké extra peníze, ale kupujeme obuv malému s atestami žirafy, takže 800,– a víc. Když by koukal po něčem pod 500,– tak bych argumentovala tím, že nemá pořádnou stélku, že se mu v této botičce nevytvoří klenba a pak bude šmajdal a až bude větší, tak bude mít boty tak na 2 měsíce, protože je prošmajdá a taková investice se nevyplatí, zvlášť, když jde o zdraví našeho díěte.surovka píše:Vyraizili sjme s chlapem na nákupy. Podotýkám, že je velmi rozumný, ne že by šetřil za každou cenu, jen rostě nechce vyhazovat peníze komínem. A já, že synek potřebuje botičky. Ok, bos chodit nebude. Říkám, počítej šest stovek. Ani náhodou, odvětil. Tak jsme prošli botičky … a koukal, co se dá koupit pod pět stovek!
Jste manželé a měli by jste jet ve všem napůl, on je řece živitel rodiny. Takticky bych mu říkala, že potřebuje svišťoun fusak a stojí 1000,–, že malej potřebuje botičky a stojí tolik a tolik, došly pleny, musí se koupit, tak mu řekni, ať je koupí až pojede nakoupit, přece ty peníze po tobě nebude chtít, ne? To samé i s kosmetikou pro malého, ubrousky, krémy, mýdlo, pastu a zuby. Normálně mu napiš seznam a ať to koupí až pojede koupit potraviny. Na chlapa musíš takticky a jemu nejde domlouvat. Musíš prostě argumentovat faktama a tím co všechno malej potřebuje a že nekupujete nic navíc, že to jsou základní potřeby.
No, dyť říkám - sám mohl vidět, co se tak asi podle jeho představ o ideální ceně dá koupit! A o tom to je - kdybych ty boty „drahý“ koupila já, tak jsem vyhodila peníze! ![]()
To zas ví, že boty jsou drahý. On sám by nehctěl, aby se na nich šetřilo, ale to mi k ničemu není. Uznává, že kvalitní boty stojí tisícovku (Ecco, Fare, atd)
já když potřebuju koupit boty na obě děti, tak se snažím manžela přimět k tomu, aby jedny koupil on
, někdy to i vyjde ![]()
Já mám teď v plánu ho nechat pro dítko koupit zimní boty, doufám, že se mi to nějak hezky sejde s porodem, aby s ním musel obíhat krámy a zkoušet ![]()
vililik píše:
já když potřebuju koupit boty na obě děti, tak se snažím manžela přimět k tomu, aby jedny koupil on, někdy to i vyjde
Tohle prostě fakt nechápu...... ![]()
Ahoj,¨
já mám rodičák, manžel výplatu, účty máme zvlášť. Každý měsíc mi manžel posílá na můj účet hned po jeho výplatě xx částku, o peníze jsme se nikdy nepřeli, nehádali, naopak, je v tomhle fakt zlatej, vždycky se mě ptá, jestli mám ještě dost peněz a nepotřebuju vybrat.
Emilie píše:Issabell28 píše:
A co tedy ty vaši chlapi s těma prachama dělaj,to by mě hrozně zajímalo, vždyť jim musí zbýt spousta peněz!!!!Hele, aniž bych se zastávala kohokoli, obecně - my nevíme, kolik oni utrácí za co a oni si taky o nás myslí, že nám musí zbýt spousta peněz, vždyť co sní děti???
Jenže - chlap chodí/jezdí do práce - cestovné, , benzín. Něco v práci musí jíst. Většinou jsou to chlapi, kteří platí nájmy, hpotéky, pojištění, spoření, energie a další poplatky. A ono to klíďo píďo desítku patnáctku může dát jen to hvízdne …
Prostě KOMUNIKACE. Pokud jsou účty doma rozděleny, je třeba vědět, kdo kolik bere a jaké má výdaje. Jako chlapi by koukali, že plíny fakt nejsou zadarmo, ani když jsou v akci, tak my možná budem koukat, že to auto taky něco žere, a ne málo (a ne jen benzín) …
Já třeba mám přehled v tom, kolik můj chlap utratí. Benzín tankuju stejně jako on, vím, kolik toho za měsíc najezdíme. Vím, kolik platíme hypotéku, kolik zálohy na energie, kolik dělají jeho životní pojistky (má 3). On zase ví, kolik mám mateřskou, kolik projíme a co kupuju malé (hlásím, že má nové boty, že jsme byly tam a tam a koupily to a to). Takže máme společný účet, společné peníze a společné výdaje. Jediné, o čem nemám přehled je, kolik má aktuálně v kapse hotovosti. A to musím podotknout, že dostávám mateřskou na dítě, které není jeho a otec nám nedává nic (jsme tak dohodnutí).
Jinak teda musím říct, že debaty o penězích jsou u nás na denním pořádku. On má výplatu nadprůměrnou, ale i tak nevycházíme ![]()
tý jo, to teda čučim, jak to jinde chodí
tak u nás máme jeden účet na mažu a oba k němu přístup internetbanking i 2 karty do bankomatu - hned vidíme, co kam šlo, kdo co platil(povinné ručení, pojistky, nákupy přes net…).Tam chodí jeho výplata, platí se z toho stavebko.
Já si nechávám dávat peníze do ruky(dřív výplatu, dnes mateřskou), z nich platíme sipo, jídlo a zbytek si rozdělíme na půl jako kapesný(benzín, drobnosti pro sebe).Když penízky dojdou, tak se spolu doluvíme a vybereme z účtu.Teď budu dostávat rodičák, tak jasně, že to nebude stačit, tak se vybere víc a je to.
Pokud byl chlap vychovaný v rodině, kde otec byl škrt a do rodiny investoval minimum, tak si myslím, že je to velký problém. Se zploditelem svého dítěte jsem si s tím užila své. Před otěhotněním jsem to neřešila, přispíval mi na byt 5 tisíc Kč, mé výdaje byly kolem 15 tisíc, ale to jsem nějak neřešila, protože úvěr na byt byl můj. Pak jsem nečekaně otěhotněla a pak jsem se nestačila divit. Jediný, co koupil za celou dobu těhotenství byly dvoje pleny a to jsem zkoušela všechny možný metody, ale jediná jeho odpověď byla, že nemá peníze. Ale na cigarety vždy měl. U soudu pak vyšlo najevo, že jeho příjem byl přes 20 tisíc. Když byla malá v inkubátoru, tak pak mi bylo nabídnuto, že si mohu jít k malé do nemocnice lehnout, byla jsem šťastná, že budu s ní. A on mi napsal: A není to zbytečný, si k ní lehat, když tak krásně přibírá, kde na to vezmeš peníze???" Nebo slíbil, že koupí kočárek, já se vrátila z porodnice a kočárek nikde. Když jsem brečela a zeptala se ho, jestli bude ten kočárek, tak odpověděl, že neví… Pak dodal, že se koupí v bazaru za 2-3 tisíce, že aspoň malá nebude rozmazlená… V té době teda už měl ženskou, tak to možná dělal schválně, abych ho jako vyhodila..... Bohužel jsem byla nucená jít do práce na plný úvazek a to je malý půl roku. A on je spokojený… a žije si svým bezstarosným životem… Občas je to nefér. Držím zakladatelce moc štěstí…
ahoj,ten můj říká že si na něj moc měkká,měla by si přitvrdit je hromada způsobů jako vaření atd, chce rodinnej život tak do něj musí investovat,nechápu jak to můžeš vydržet,spousta chlapů dává celé vyplaty ženě včetně toho mýho,z jiným bysto měla lepší,prostě mu to dej nějakým způsobem sežrat
Ahoj,
potřebovala bych nezávislý názor a s rodinou nebo kamarády to řešit nechci. Jde o to, že manžel by rád změnil systém fungování financí u nás v domácnosti a já jsem z toho rozpačitá (mírně řečeno). Zkusím stručně popsat:
Když jsme spolu začali chodit pracovala jsem na částečný úvazek (a studovala), on podnikal, výdělky měl nadstandartní. Na rande platil tedy většinou on, já občas. Když jsme se sestěhovali tak už jsem pracovala, ale plat jsem měla nic moc, takže nájem atp. platil on, jídlo podle toho kdo zrovna šel nakoupit, zbytek každý zvlášť. Pak přišlo období kdy mu podnikání přestalo jít, peněz jsme měli málo, dávali jsme to dohromady, jak to šlo. On si potom našel zaměstnání, manažerská pozice, plat opět nadstandartní, já jsem šla na MD. Koupili jsme starší baráček a začali rekonstruovat. Rekonstrukce nakonec byla rozsáhlejší a dražší, takže platby pořád nějaké. Doteď jsme měli jeden účet a dvě karty a z toho platili všechno. Často ovšem dochází ke zmatkům – jeden vybere víc (zaplatit třeba zedníka), druhý ovšem na zedníka zapomněl (plateb s rekonstrukcí je opravdu hodně, zálohy, doplatky a tak) a potřeboval taky vybrat víc na něco jiného atp. Teď už se rekonstrukce blíží ke konci, tak snad se to finančně stabilizuje. Manžel si nicméně teď koupil drahou elektronickou „hračičku“. Když jsem se zeptala proč se nezmínil, že má v plánu koupit něco tak drahého, tak prý proč? když si na to vydělal. A navíc zároveň přišel s návrhem na změnu ve financích. Peníze by měl pod palcem on (aby byl přehled), měsíčně bych dostávala určitý obnos na domácnost (jídlo, školka, kroužky pro děti, oblečení pro mě a děti..), on by platil zbytek (nájem, provoz auta, nenadálé opravy, dovolená). Pokud by mi peníze nestačily nebo bych chtěla něco dražšího, tak bych přišla, řekla si a domluvili bychom se. Materiálně by se tedy pro mě nic nezměnilo. Ale ten pocit… nevím.. kdybychom to tak měli od začátku řečené, tak ok, ale takhle to cítím jako degradaci. Teď už nejsem rovnocenný partner, ale zaměstnanec? Nebo jsem nespravedlivá?
Vy, které máte partnera, který vydělává o hodně (třeba několikanásobně) víc, jak to máte? Taky takto? A jak jste s tím spokojené?
Díky moc za přečtení a vaše zkušenosti ![]()
@Milka1982 Můj manžel vydělává jednou tolik co já. Sice máme každý svůj účet, ale bereme to jako účty společné, z každého se platí něco a když je potřeba, vybere se z jednoho nebo druhého. Pokud si chce jeden koupit něco dražšího, probereme to. Nelíbilo by se mi, abych si chodila škemrat o peníze.
V manželství neexistuje tvoje - moje, po zaplacení všech nutných výdajů má mít každý na osobní potřebu stejně a je jedno, kolik který z manželů vydělává. To říká i zákon ![]()
Příspěvek upraven 29.10.15 v 10:43
@Milka1982 Ahoj, my to máme přesně takto a nejdi do toho. My to tak máme od začátku a popravdě, je to z mé pozice dost nepříjemné, že si o každý výdaj navíc musím říct a musím ho obhájit. Radši anonymně
Samozřejmě jak děti rostou, zvyšují se náklady a já pak vysvětluji vlastnímu manželovi, proč potřebuji víc peněz.
To, že najednou takhle obrátil, my přijde divné. Nejspíš chce, abys neměla ty přehled, co si kupuje. Zas na druhou stranu pokud vydělává hodně a koupí si nějakou drahou věc, má na to plné právo, pokud vás to finančně nepoloží. Možná to byl ten impulz, tak si o tom zkuste promluvit. Vysvětlit si, že ti na tom vadí jen to, že s neporadil. Protože my sice máme oddělené finance, ale zase toto se mnou můj manžel probírá, ač do jeho účtů a nákupů fakt nevidím.
Promin, i ja to vidim na „zamestnance“.Pokud bu jste to meli tak od zacatku, tak vedelas do ceh jdes. I ja, jak ty, vidim to jak degradaci. Nechapu, proc chlapi to mohou dovolit, tak se chovat. Kdyby muj ted dosel s takovym systemem, tak ho poslu na singl cestu. Kdyby zila sama s deckama, jsem na tom stejne, jak i s chlapem.Jen s tim rozdilem, ze nejsem uklizecka, kucharka, blbecek na vsechno a milenka a vse za laco. Nechci te ale rozhodit. Pokud mezi vama to funguje jinak, tak
je na to tobe, zda se smiris s tim.
A co, kdyz rekens mu, ze se ti nelibi to? Proste se sveris s pocity.
Raději anonymně, protože jde o finanční situaci. Můj manžel vydělává skoro dvojnásobek než já. Pár měsíců vydělával jen on. Účet máme společný a máme k němu dvě karty. Peníze byly od začátku vztahu společné (kromě těch před vztahem).
Pokud chce jeden z nás něco dražšího, tak se o tom poradíme. Sama jsem měla na začátku špatný pocit, když jsem si z jeho výplaty koupila něco jen pro sebe, ale on to nikdy neřešil.
Mně by se taková změna nelíbila… Zdá se mi, že Tvůj muž chce mít prostě nějaké peníze pro sebe. S tím bych třeba souhlasila, že nějaká část výplaty bude pro jeho radost, aby si mohl koupit nějakou „elektronickou hračičku“, pokud na to peníze jsou, ale taková změna, kterou navrhuje, není fér. Sama jsi to napsala, že Tě to staví do podřízené pozice.
Držím palce, ať najdete přijatelné řešení
.