@Anonymní píše:
Ahoj, obracím se na vás s prosbou o názor. Mám už od základky velmi dobrou kamarádku, jsme obě na RD, jí pomalu končí. Já mám dvouleté dítě, ona tříleťáka. Ona má hlídací babičku, muže, který chodí ve tři domů. Já nemám žádné hlídání, chlap chodí domů v šest. Přesto mě kamarádka už podruhé požádala o hlídání s tím, že potřebuje zajet něco vyřídit do práce a malé bude u nás líp. Asi jsem divná povaha, ale já hlídám nejen její dítě nerada. Jednak se bojím, protože ještě nevím, co vše může o rok starší dítě než to moje vyvést. Jednak poslouchat pořád, proč to moje mladší dítě neumí tohle a tamto, proč má ještě plínu a proč máme pod stolem nepořádek ( ) mě trochu irituje. I když vím, že moje dítě bude to samé za rok. A rovnat ty děti, protože starší bere hračky mladšímu a mladší nechce nic půjčit je na mě fest. Prostě nejsou zvyklé tolik na sebe. Bohužel kamarádka vychovává bitím po zadku a příkazy, já se snažím obráceně, takže tím vyvstává další problém - její malá na dobré slovo nereaguje .
Já tahám svoje dítě taky všude a ani by mě nenapadlo ho někomu (nebo jí) strkat, protože potřebuju na chvíli skočit do práce (ne pracovat, jen něco vyřídit) .
Jako já vím, že rada tu není, jen chci slyšet, jestli je normální kamarádce takhle dítě hlídat, nebo ne. Samozřejmě kdyby byla krizovka (nutně k doktorovi…), pohlídám bez řečí.
Nehlídám, nehlídala jsem a nebudu hlídat. Nemám na to čas
Nehlídám, nehlídala jsem a nebudu hlídat. Nemám na to čas