Hrají si Vaše děti i samotné?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Hrají si Vaše děti i samotné?
Ahoj holky,
zajímalo by mě, jak doma fungují vaše čtyřleté dětičky, co se týče
samostatného hraní si v pokojíčku.
Synovi jsou čtyři roky a předem chci říct, že se mu s manželem, myslím,
věnujeme dostatečně. Každý den si všichni tři zahrajeme nějakou deskovou
hru, každý den čteme pohádku. Do toho jsme se synem každý den venku,
manžel s ním staví lego, já s ním peču, maluju, modeluju.
Přesto, pokud nemáme zrovna nějakou řízenou aktivitu, syn je na nás
doslova nalepený. Takový malý upír. Ocenila bych třeba 30min denně, kdy by
si syn hrál sám v pokojíčku a my si s manželem mohli třeba
i popovídat.
Nepořizovala jsem si samozřejmě dítě, abych ho odložila do dětského
pokoje, jen si říkám, jestli je v pořádku, že za celý týden navštíví
svůj pokojíček dohromady třeba na 15min. Občas jsme už prostě unavení -
když přijdeme z práce, je na řadě procházka nebo dětské hřiště,
potom společně deskovka, potom třeba ještě nějaká společná aktivita.
A pak bych vážně ocenila, kdyby si třeba na tu půl hoďku zalezl a já
mohla vydechnout…
Takže se ptám, je to ode mě sobecké? Je ještě malý na to, abych ho
prostě poslala hrát si do pokojíčku a on to nebyl schopen pochopit a
respektovat? Vyvádí, vzteká se, že chce být s námi. V ten okamžik je mi
ho líto, nechci mu ten jeho pokoj vlastně nijak ošklivit, ale někdy toho
máme opravdu plné kecky.
Takže, jak je to u Vás?
Děkuji a pěkný den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Reakce:
@M197 Nenutila bych ho hrát si v pokojíčku, vždyť si může hrát v místnosti kde jste vy. Tím nemyslím, že se mu musíte pořád věnovat, ať se zabaví sám, ale nevyhanela bych ho pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No, někdo je míň společenský a někdo víc, to je povaha. Já taky
nebyla ráda v pokojíčku a děti máme různé, jeden manželův syn je
kliďas a rád si zaleze. Ale řekla bych, že tu půl hodinu můžete
natrénovat. Přijít třeba domů ze hřiště a naučit ho, že teď je kafe a
mamka si povídá s taťkou a on si mezitím může jít hrát. Naučit
stejně, jako že se myjí ruce po příchodu, vysvětlovat, opakovat. Už je
velký, aby tomu nějak porozuměl, ale hned to asi nebude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Moje dítě (čtyřleté) si hrát samo umí. Vezme si hračky a zabaví se
klidně na hodinu, ale jen když chce. Nepožaduji to po něm. Stejně tak si
samo třeba kreslí nebo hraje se sourozencem. Dětem se také hodně věnujeme,
chodíme ven, hrajeme hry… Každé dítě je ale jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám přesný opak, cca od roka a půl si vystačí velkou část dne sám.
Když za ním přijdu do pokoje, že si s ním budu hrát, tak se do pár minut
zvedne a odejde si hrát jinam
Jinak za mnou chodí. když si chce číst nebo kreslit, nebo společně
vaříme, uklízíme…ale jinak mě u her nepotřebuje. Až je mi to občas
líto
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@M197 píše:
Ahoj holky,
zajímalo by mě, jak doma fungují vaše čtyřleté dětičky, co se týče samostatného hraní si v pokojíčku.
Synovi jsou čtyři roky a předem chci říct, že se mu s manželem, myslím, věnujeme dostatečně. Každý den si všichni tři zahrajeme nějakou deskovou hru, každý den čteme pohádku. Do toho jsme se synem každý den venku, manžel s ním staví lego, já s ním peču, maluju, modeluju.
Přesto, pokud nemáme zrovna nějakou řízenou aktivitu, syn je na nás doslova nalepený. Takový malý upír. Ocenila bych třeba 30min denně, kdy by si syn hrál sám v pokojíčku a my si s manželem mohli třeba i popovídat.
Nepořizovala jsem si samozřejmě dítě, abych ho odložila do dětského pokoje, jen si říkám, jestli je v pořádku, že za celý týden navštíví svůj pokojíček dohromady třeba na 15min. Občas jsme už prostě unavení - když přijdeme z práce, je na řadě procházka nebo dětské hřiště, potom společně deskovka, potom třeba ještě nějaká společná aktivita. A pak bych vážně ocenila, kdyby si třeba na tu půl hoďku zalezl a já mohla vydechnout…
Takže se ptám, je to ode mě sobecké? Je ještě malý na to, abych ho prostě poslala hrát si do pokojíčku a on to nebyl schopen pochopit a respektovat? Vyvádí, vzteká se, že chce být s námi. V ten okamžik je mi ho líto, nechci mu ten jeho pokoj vlastně nijak ošklivit, ale někdy toho máme opravdu plné kecky.
Takže, jak je to u Vás?
Děkuji a pěkný den.
Dcera od mala si vyhraje sama a to ji bude 10 let.
Synovi budou 2 roky a taky si umí vyhrát sám.
Naopak neměli a nemají rádi, když jim do hraní někdo zasahuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@M197 píše:
Ahoj holky,
zajímalo by mě, jak doma fungují vaše čtyřleté dětičky, co se týče samostatného hraní si v pokojíčku.
Synovi jsou čtyři roky a předem chci říct, že se mu s manželem, myslím, věnujeme dostatečně. Každý den si všichni tři zahrajeme nějakou deskovou hru, každý den čteme pohádku. Do toho jsme se synem každý den venku, manžel s ním staví lego, já s ním peču, maluju, modeluju.
Přesto, pokud nemáme zrovna nějakou řízenou aktivitu, syn je na nás doslova nalepený. Takový malý upír. Ocenila bych třeba 30min denně, kdy by si syn hrál sám v pokojíčku a my si s manželem mohli třeba i popovídat.
Nepořizovala jsem si samozřejmě dítě, abych ho odložila do dětského pokoje, jen si říkám, jestli je v pořádku, že za celý týden navštíví svůj pokojíček dohromady třeba na 15min. Občas jsme už prostě unavení - když přijdeme z práce, je na řadě procházka nebo dětské hřiště, potom společně deskovka, potom třeba ještě nějaká společná aktivita. A pak bych vážně ocenila, kdyby si třeba na tu půl hoďku zalezl a já mohla vydechnout…
Takže se ptám, je to ode mě sobecké? Je ještě malý na to, abych ho prostě poslala hrát si do pokojíčku a on to nebyl schopen pochopit a respektovat? Vyvádí, vzteká se, že chce být s námi. V ten okamžik je mi ho líto, nechci mu ten jeho pokoj vlastně nijak ošklivit, ale někdy toho máme opravdu plné kecky.
Takže, jak je to u Vás?
Děkuji a pěkný den.
Z tvého popisu mi připadá, že jste ho nenaučili hrát si sám a řídit si svoje činnosti. Od narození jste mu dělali program a teď se divíte, že se nezabaví. On to totiž neumí! Nikdy jste to po něm nechtěli, protože byl přece „malý“ a teď je naráz „velký“ a chcete po něm změnu. Proč mu tak všechno linkujulete: procházka, deskovka, aktivita? Plánování aktivit pro dítě by mělo zahrnovat i nechat dítě se nudit, ať se zabaví samo a vymyslí si činnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ano, naše děti si umí hrát samy již od batolat. Ve vašem případě bych začala tím, že tu deskovou nebudete hrát oba rodiče, ale jen jeden, druhý ať odpočívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Starší syn si od roka hrál sám. Vydržel klidně hodinu v ohrádce a
něco si tam dělal. Dodnes preferuje být sám v pokoji. Mladší si sám
v pokoji hrál tak 5× za život. On si moc hrát neumí . Je mu 8. Trochu samostatný začíná být
teď. Dřív nezvládal ani sám sledovat pohádky. Teď jde třeba na 20 minut
sám na zahradu, sice se mi hlásí co 4 minuty, ale i tak super.
Hodně to je v dítěti. Zkusila bych učit, ale u nás to nepomohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Synové si hrajou kde chtějí, taky záleží s čím si chtějí hrát,
něco si staví u sebe v pokojíku, ale něco si přinesou do obýváku.
Většinou nepotřebují moji pozornost nebo asistenci, ale chtějí být na
očích (hlavně mladší 3 letý). Takže si s mužem třeba povidame
u stolu u kafe a syn si hraje dva metry od nás na koberci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@M197 píše:
Ahoj holky,
zajímalo by mě, jak doma fungují vaše čtyřleté dětičky, co se týče samostatného hraní si v pokojíčku.
Synovi jsou čtyři roky a předem chci říct, že se mu s manželem, myslím, věnujeme dostatečně. Každý den si všichni tři zahrajeme nějakou deskovou hru, každý den čteme pohádku. Do toho jsme se synem každý den venku, manžel s ním staví lego, já s ním peču, maluju, modeluju.
Přesto, pokud nemáme zrovna nějakou řízenou aktivitu, syn je na nás doslova nalepený. Takový malý upír. Ocenila bych třeba 30min denně, kdy by si syn hrál sám v pokojíčku a my si s manželem mohli třeba i popovídat.
Nepořizovala jsem si samozřejmě dítě, abych ho odložila do dětského pokoje, jen si říkám, jestli je v pořádku, že za celý týden navštíví svůj pokojíček dohromady třeba na 15min. Občas jsme už prostě unavení - když přijdeme z práce, je na řadě procházka nebo dětské hřiště, potom společně deskovka, potom třeba ještě nějaká společná aktivita. A pak bych vážně ocenila, kdyby si třeba na tu půl hoďku zalezl a já mohla vydechnout…
Takže se ptám, je to ode mě sobecké? Je ještě malý na to, abych ho prostě poslala hrát si do pokojíčku a on to nebyl schopen pochopit a respektovat? Vyvádí, vzteká se, že chce být s námi. V ten okamžik je mi ho líto, nechci mu ten jeho pokoj vlastně nijak ošklivit, ale někdy toho máme opravdu plné kecky.
Takže, jak je to u Vás?
Děkuji a pěkný den.
Jo. Je to sobecké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tříletá si dokáže vyhrát sama, ale většinou ne tedy u sebe
v pokojicku, ale v obyvaku, kde má hracky, takže jsme tam s ni přítomni,
ale hraje si sama s něčím. No a pak ma někdy nějaký flow u něčeho,
u čeho udela víc bordelu třeba ze pere panenkam oblečení, to je teda
třeba nahoře v koupelně/pokojíčku… vzhledem k tomu, že máme k tomu
doma 7 týdnu mimino, tak jsem rada i za tenhle „klid“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Malá si hraje sama skorát u toho udělá vždycky docela nepořádek. Vytahá věci a pak věci různě kommbinuje nebo si oblíká různé „kostýmy co si vymyslí“ má ráda stavebnice.. taky ráda hraje na různá piana či kytaru.. nebo si hraje s robotem a „programuje“ ho. Případně jí pustím dlouhou pohádku a když v ní jsou písničky tak na to tancuje povídá si s postavama ve filmu.
Potřebuje mě na pexeso, člověče nezlob se prší a podobné hry. Taky se
jí ještě bojím nechávávat venku na zahradě delší dobu samotnou. Máme
opravdu vekou zahradu z jedné strany jakoby otevřenou a na ni přilehlý sad.
Vca 4 tis metru čtverečných.
Je opravdu hodně samostatná. Má obrovskou fantazii dokáže si vymyslet
neuvěřitelný hry. Bohužel do nich ještě (snad to přijde) neumí zapojit
vrstevníky.
Zádnou zásluhu na tom si myslím nemám. Prostě je taková. I ve školce si hraje sama vydrží prý šíleně dlouhou dobu u stolečku s jakoukoliv kreativní činností.
Tohle u ní problém není. U ní je problém spolupráce s dětma podřzování se autoritě (ale myslím že jsme na tom udělaly obrovský pokrok díky školce a sportíkovi) A na tom tvrdě pracujeme, takže kdybys chtěla poradit s tímhle tak umím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Naše 4 letá vydrží tak 10min sama, jinak vyžaduje pozornost. Asooň mi sedět na klíně. A přemýšlelas třeba, že když jste v práci, tak vás půl den nevidí a když už může být konečně s vámi (jak byl donedávna pořád), tak po něm chceš ať jde pryč? Oni ještě nechápou, že něco musíme udělat/chceme mít klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Hodinu si vydrží skládat lego, jenom přijde, když nejdou rozpojit nějaké dílky nebo se pochlubit výtvorem. Ale bude to i povahou a taky díky tomu, že ho lego fakt baví. Deskovky moc nehrajeme, to až teď se podaří chvilku něco zahrát. Já deskovky nesnáším, tak to spíš tatínek vytáhne nějakou hru, když si vzpomene.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Naše společné děti a na cestě sourozenec
- Nevlastní rodičovství-partner nemá o mé deti zájem
- Váš názor na logo nové aplikace pro mámy
- Do kdy deti bez plavek?
- Gromety u děti
- Strach z řízení - vaše příběhy
- Zlínský kraj - maminka na společné výlety s dětmi?
- Tchyně mě tlačí do dětí