Invalidní důchod a panicka depresivní porucha

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.08.19 20:01
Invalidní důchod a panicka depresivní porucha

Zdravím chci se zeptat pokud ňěkdo trpí depresemi paničkou poruchou jak jste s tím zatočili co vám pomohlo? Uvítám řady atd. Léčím se už 9 let a je to pořád to stejný chvíli fajn a potom opět hrůza na rodicaku jsem to dávala úplně perfektně ale co jsem na UP katastrofa v jakékoli práci vydržím max 2 měsíce a potom to vzdám skončím na nemocenské ???????????????? teď jsem si po 4 měsíční nemocenské došla na UP kde mi dali práci já to zadrbala a vyřadili mne tak jsem si našla práci sama oddelala 2 směny a je to na novo zase nemocenska jsem zavřená týden doma nemůžu jít do obchodu nic jen jsem doma brečím a nevím co dělat. Doktorka mi chce dát žádost na ID a psychoterapie ale já mám strach ještě představa že musím někam dojíždět… Máte někdo podobné zkušenosti děkuji

Reakce:
stinga
Echt Kelišová 8372 příspěvků 13.08.19 20:16

No však ID by pro tebe bylo dobré řešení, ne? a psychoterapie ještě nikoho nezabila, buď ti to pomůže nebo ne, nic horšího se nestane

bse.pedro
Kecalka 375 příspěvků 13.08.19 20:25

ID a psychiatr rozhodně neuškodí. Já kdysi měl přítelkyni s endogenními depresemi, možná to u tebe bude podobné, je to prostě nějaká nerovnováha chemie v mozku, kterou může psychiatr dát do rovnováhy mimo jiné i pomocí léků a dát tě do jakž takž pohodového stavu, i když to může být běh na dlouhou trať, než se podaří najít správnou kombinaci. Držím palce… :kytka: 8)

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34896 příspěvků 13.08.19 20:51

Nejspíš jsi ještě docela mladá, tak možná bych zatím bojovala, než se tomu oddat na ID… šla bych určitě do těch terapií, prostě se k tomu musíš dokopat. Evidentně jsi zvládla nějak vychovávat dítě, zvládáš to asi s manželem, takže úplný chabrus nebudeš, tak děvče bojuj. Dělej to pro sebe a pro svoji rodinu. :kytka: Proč nevydržíš v práci? Právě že pracovní nasazení by ti mohlo hodně pomoct. Co změnit druh práce? To by nešlo? :nevim:

ka2ka
Neúnavná pisatelka 15887 příspěvků 14.08.19 07:47
@Tiger-lily píše:
Nejspíš jsi ještě docela mladá, tak možná bych zatím bojovala, než se tomu oddat na ID… šla bych určitě do těch terapií, prostě se k tomu musíš dokopat. Evidentně jsi zvládla nějak vychovávat dítě, zvládáš to asi s manželem, takže úplný chabrus nebudeš, tak děvče bojuj. Dělej to pro sebe a pro svoji rodinu. :kytka: Proč nevydržíš v práci? Právě že pracovní nasazení by ti mohlo hodně pomoct. Co změnit druh práce? To by nešlo? :nevim:

jak jsi přišla na to že má dítě? :think:

promin už to čtu :zed:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.08.19 09:37

Ano mám dvě děti je mi 30 přítel mi hodně pomáhá práce u mne by šla zdrejmne kdybych tam mohla být sama dělala jsem ve fabrice a ti lidi mi prostě vadí něco udělám blbě stačí když mi někdo něco řekne a já se hned rozbrecim cítím se sprominutim jak debil. A už kvůli tomu teď nechodím prostě nikde. Je mi nejlépe doma v klidu je to hrůza antidepresiva beru osm let a vždy mi pomáhají na nějakou dobu buď mi přidá něco k nim pak zas ubere teď mi dala Neurol k nim ale změnu žádnou nevidím. :,(

malá_holka
Extra třída :D 13721 příspěvků 14.08.19 09:43
@Anonymní píše:
Ano mám dvě děti je mi 30 přítel mi hodně pomáhá práce u mne by šla zdrejmne kdybych tam mohla být sama dělala jsem ve fabrice a ti lidi mi prostě vadí něco udělám blbě stačí když mi někdo něco řekne a já se hned rozbrecim cítím se sprominutim jak debil. A už kvůli tomu teď nechodím prostě nikde. Je mi nejlépe doma v klidu je to hrůza antidepresiva beru osm let a vždy mi pomáhají na nějakou dobu buď mi přidá něco k nim pak zas ubere teď mi dala Neurol k nim ale změnu žádnou nevidím. :,(

A co dělat něco sama na sebe? Psát, tvořit, udělat si kurz třeba na nehty, uklízet na živnost. Hledat cestu kudy by to šlo, když ve fabrice to nejde a to se ti vůbec nedivím a chápu tě :hug: :hug: :hug: Nebo hledat poloviční uvázek. Práce z domu, cokoliv. Prozkoumej své možnosti :hug:

ka2ka
Neúnavná pisatelka 15887 příspěvků 14.08.19 09:47
@Anonymní píše:
Ano mám dvě děti je mi 30 přítel mi hodně pomáhá práce u mne by šla zdrejmne kdybych tam mohla být sama dělala jsem ve fabrice a ti lidi mi prostě vadí něco udělám blbě stačí když mi někdo něco řekne a já se hned rozbrecim cítím se sprominutim jak debil. A už kvůli tomu teď nechodím prostě nikde. Je mi nejlépe doma v klidu je to hrůza antidepresiva beru osm let a vždy mi pomáhají na nějakou dobu buď mi přidá něco k nim pak zas ubere teď mi dala Neurol k nim ale změnu žádnou nevidím. :,(

to by opravdu chtělo něco z domova, v klidu :think:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.08.19 09:50

Děkuji vám za vaše názory a podporu. :pensive: :pensive: :blush: :blush:

Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 34896 příspěvků 14.08.19 17:55
@Anonymní píše:
Ano mám dvě děti je mi 30 přítel mi hodně pomáhá práce u mne by šla zdrejmne kdybych tam mohla být sama dělala jsem ve fabrice a ti lidi mi prostě vadí něco udělám blbě stačí když mi někdo něco řekne a já se hned rozbrecim cítím se sprominutim jak debil. A už kvůli tomu teď nechodím prostě nikde. Je mi nejlépe doma v klidu je to hrůza antidepresiva beru osm let a vždy mi pomáhají na nějakou dobu buď mi přidá něco k nim pak zas ubere teď mi dala Neurol k nim ale změnu žádnou nevidím. :,(

Nemůžeme ti samozřejmě přes net dělat diagnozu, ale podle popisu to vypadá, že jsi prostě jen hodně citlivá. Začala bych opravdu s dlouhodobou terapií, která by i vedla k vysazení léků, které bohužel mají také hodně negativních účinků. Ve fabrice to je boj, někdy i drsný, tak opravdu se podívat po něčem méně stresujícím, nejsou všechny práce, kde po tobě někdo řve a jít třeba jen na částečný úvazek, abys tomu nebyla vystavena tak dlouho… držím palce, ať se to zlepší.

Váš příspěvek
Reklama