IVF s darovanými vajíčky... srovnání, povaha atd.

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Veruberus
Stálice 58 příspěvků 01.11.18 19:17
IVF s darovanými vajíčky... srovnání se s tím, povaha atd.

Ahoj holky, dnes jsme se definitivně dozvěděli, že budeme muset žádat o dárkyni a vajíčka. Snažili jsme se 3 roky, po roce jsem brala různé hormony (Clostylbegyt atd) od mojí gynekoložky (asi rok), přibrala po nich hromady kil, další cca rok ted docházíme do Gennetu. Z krev. testů mi vyšlo, že mi vaječníky pracují jen na 0,1%. První neuspěšné IVF, kde jsem měla prý dvojitou dávku injekcí na stimulaci než je běžné. Při OPU nebylo ani jedno vajíčko. Zkusila se 2 cykly Femara (mezitím i inseminace) a s ní placená ministimulace. Jednou byl jeden folikul prasklý (8. den MS), takže jsme měli zkoušet ten den aspoň doma. Teď podruhé a žádný folikul. Takže jsme dostali papíry k vyplnění o žádost na dárkyni. Hlavou se mi honí, že nikdy nebudu mít svoje dítě. Jsem z toho úplně na dně. Manžel je z toho taky hodně vedle a mně se hlavou honí, že bude mít vlastně dítě s cizí ženskou. Jak jste se s tím srovnávaly? Přemýšlím hodně nad povahou dítěte, že co když mě - klidné citlivce, dají nějakou povahově cholericky výbušnou dárkyni? Nebo že nebude mít vztah k umění, knihám, psaní a nebude tak povahově, citově založená jako já? Myslíte, že záleží hlavně na výchově? Příjde mi, že člověk tu základní povahu nosí v sobě… Vůbec nevím, jak to přijmu, co když se s tím nesrovnám? Co když přijde (když už budu těhu) nějaká panika? Hromady otázek, co se mi honí hlavou… Potřebuju si o tom povídat s někým, kdo si tím prošel. V mém okolí nikdo takový není a všichni to berou na lehkou váhu… Jsme z toho oba opravdu hodně zdrcení… :( :,( :,( :,( Moc všem děkuju.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Další »
Reakce:
Klopotkova
Echt Kelišová 8305 příspěvků 01.11.18 19:25
@Veruberus píše:
Ahoj holky, dnes jsme se definitivně dozvěděli, že budeme muset žádat o dárkyni a vajíčka. Snažili jsme se 3 roky, po roce jsem brala různé hormony (Clostylbegyt atd) od mojí gynekoložky (asi rok), přibrala po nich hromady kil, další cca rok ted docházíme do Gennetu. Z krev. testů mi vyšlo, že mi vaječníky pracují jen na 0,1%. První neuspěšné IVF, kde jsem měla prý dvojitou dávku injekcí na stimulaci než je běžné. Při OPU nebylo ani jedno vajíčko. Zkusila se 2 cykly Femara (mezitím i inseminace) a s ní placená ministimulace. Jednou byl jeden folikul prasklý (8. den MS), takže jsme měli zkoušet ten den aspoň doma. Teď podruhé a žádný folikul. Takže jsme dostali papíry k vyplnění o žádost na dárkyni. Hlavou se mi honí, že nikdy nebudu mít svoje dítě. Jsem z toho úplně na dně. Manžel je z toho taky hodně vedle a mně se hlavou honí, že bude mít vlastně dítě s cizí ženskou. Jak jste se s tím srovnávaly? Přemýšlím hodně nad povahou dítěte, že co když mě - klidné citlivce, dají nějakou povahově cholericky výbušnou dárkyni? Nebo že nebude mít vztah k umění, knihám, psaní a nebude tak povahově, citově založená jako já? Myslíte, že záleží hlavně na výchově? Příjde mi, že člověk tu základní povahu nosí v sobě… Vůbec nevím, jak to přijmu, co když se s tím nesrovnám? Co když přijde (když už budu těhu) nějaká panika? Hromady otázek, co se mi honí hlavou… Potřebuju si o tom povídat s někým, kdo si tím prošel. V mém okolí nikdo takový není a všichni to berou na lehkou váhu… Jsme z toho oba opravdu hodně zdrcení… :( :,( :,( :,( Moc všem děkuju.

Nešla bych do toho. To bych raději dítě neměla. Jsou důležitější věci. Píši jen svůj názor.

Russet
Extra třída :D 12178 příspěvků 01.11.18 19:28
@Veruberus píše:
Ahoj holky, dnes jsme se definitivně dozvěděli, že budeme muset žádat o dárkyni a vajíčka. Snažili jsme se 3 roky, po roce jsem brala různé hormony (Clostylbegyt atd) od mojí gynekoložky (asi rok), přibrala po nich hromady kil, další cca rok ted docházíme do Gennetu. Z krev. testů mi vyšlo, že mi vaječníky pracují jen na 0,1%. První neuspěšné IVF, kde jsem měla prý dvojitou dávku injekcí na stimulaci než je běžné. Při OPU nebylo ani jedno vajíčko. Zkusila se 2 cykly Femara (mezitím i inseminace) a s ní placená ministimulace. Jednou byl jeden folikul prasklý (8. den MS), takže jsme měli zkoušet ten den aspoň doma. Teď podruhé a žádný folikul. Takže jsme dostali papíry k vyplnění o žádost na dárkyni. Hlavou se mi honí, že nikdy nebudu mít svoje dítě. Jsem z toho úplně na dně. Manžel je z toho taky hodně vedle a mně se hlavou honí, že bude mít vlastně dítě s cizí ženskou. Jak jste se s tím srovnávaly? Přemýšlím hodně nad povahou dítěte, že co když mě - klidné citlivce, dají nějakou povahově cholericky výbušnou dárkyni? Nebo že nebude mít vztah k umění, knihám, psaní a nebude tak povahově, citově založená jako já? Myslíte, že záleží hlavně na výchově? Příjde mi, že člověk tu základní povahu nosí v sobě… Vůbec nevím, jak to přijmu, co když se s tím nesrovnám? Co když přijde (když už budu těhu) nějaká panika? Hromady otázek, co se mi honí hlavou… Potřebuju si o tom povídat s někým, kdo si tím prošel. V mém okolí nikdo takový není a všichni to berou na lehkou váhu… Jsme z toho oba opravdu hodně zdrcení… :( :,( :,( :,( Moc všem děkuju.

Syna mám z vlastního vajíčka a je úplně jiný než já. Povahově i vzhledově :P Výchova udělá hodně. Ale někdy se prostě děti tak nějak „odrodí“ a neuděláš nic.
Pro mě by to bylo moc těžké rozhodnutí a popravdě bych se bála stejných věcí jako vy.

jezz1e
Kecalka 306 příspěvků 01.11.18 19:30

Koukni do diskuze „čekatelky na darovaná vajíčka“, tam už se pár holek svého mimča z darovaných vajíček dočkalo a řeknou ti víc.
Ale k té povaze, vztahu k umění apod. - máš sourozence? Jste si v tomhle podobní? Nebo podobní rodičům? Třeba my se sestrou si nejsme při stejné genetické výbavě podobné ani vzhledem ani povahou. V každé z nás se ty geny prostě namíchaly jinak, zároveň nemůžu říct, že bychom některá po rodičích zdědila dlouhodobě nějaké zájmy nebo naturel (jasně, v dětství jsme tím ovlivněné byly, ale to je právě spíš ta výchova než genetika).

Příspěvek upraven 01.11.18 v 19:47

KristynaTita
Kecalka 450 příspěvků 01.11.18 19:32

@Veruberus no, slozita vec… Samozrejme, ze se dedi opravdu hodne, stejne i sklon k depresim apod.
Nevim, zvazila bych to a hlavne projednala otevrene vse s manzelem. Mozna by vas uz lip vysla adopce..

eliskaj
Kelišová 5605 příspěvků 01.11.18 19:35

Ja bych to nedokázala, stejne jako bych asi nedokázala adopci…
Nebala bych se ´”špatných genu” ale proste bych sama v sobě nedokázal prekousnout, ze to vlastně není “moje dítě”… tohle je hrozne psychicky náročné. První dítě nám neslo, ke konci už jsem byla smirena s tím, ze proste dítě nebude…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.11.18 19:39

Přidám vlastní zkušenost. Nemáme dítě sice z darovaného vajíčka, ale spermie. Vzhledově k nám opravdu moc nepasuje. Povahově zase naprosto přesně, klidný vyrovnaný, trochu přecitlivělý (po mě), pořádkumilovný, perfekcionista (po tatínkovi). Dítě přejímá hodně z "duchu rodiny. My jsme oba klidní a vůbec nevím, co je hyperaktivné a cholerické dítě. Děti prostě kopírují.
Děkuji za zachování anonymity.

Veruberus
Stálice 58 příspěvků 01.11.18 19:43

@KristynaTita Manžel právě adopci razantně odmítá…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.11.18 19:44
@KristynaTita píše:
@Veruberus no, slozita vec… Samozrejme, ze se dedi opravdu hodne, stejne i sklon k depresim apod.
Nevim, zvazila bych to a hlavne projednala otevrene vse s manzelem. Mozna by vas uz lip vysla adopce..

A v čem by to vyšlo líp konkrétně? Je lepší mít úplně cizí a hlavně větší dítě, nebo si to partnerovo a jedné darovane buňky odnosit a porodit?

Veruberus
Stálice 58 příspěvků 01.11.18 19:45
@Anonymní píše:
Přidám vlastní zkušenost. Nemáme dítě sice z darovaného vajíčka, ale spermie. Vzhledově k nám opravdu moc nepasuje. Povahově zase naprosto přesně, klidný vyrovnaný, trochu přecitlivělý (po mě), pořádkumilovný, perfekcionista (po tatínkovi). Dítě přejímá hodně z "duchu rodiny. My jsme oba klidní a vůbec nevím, co je hyperaktivné a cholerické dítě. Děti prostě kopírují.
Děkuji za zachování anonymity.

Moc děkuji, trošku jsi mě uklidnila. A mám to přesně stejně. Taky jsem spíš přecitlivělá, hodně si zakládám na takovém tom pocitu milovat a oba jsme spíš klidnější povahy.

Veruberus
Stálice 58 příspěvků 01.11.18 19:46

@anonymní: Souhlasím :)

tininas
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 01.11.18 19:47
@Veruberus píše:
Ahoj holky, dnes jsme se definitivně dozvěděli, že budeme muset žádat o dárkyni a vajíčka. Snažili jsme se 3 roky, po roce jsem brala různé hormony (Clostylbegyt atd) od mojí gynekoložky (asi rok), přibrala po nich hromady kil, další cca rok ted docházíme do Gennetu. Z krev. testů mi vyšlo, že mi vaječníky pracují jen na 0,1%. První neuspěšné IVF, kde jsem měla prý dvojitou dávku injekcí na stimulaci než je běžné. Při OPU nebylo ani jedno vajíčko. Zkusila se 2 cykly Femara (mezitím i inseminace) a s ní placená ministimulace. Jednou byl jeden folikul prasklý (8. den MS), takže jsme měli zkoušet ten den aspoň doma. Teď podruhé a žádný folikul. Takže jsme dostali papíry k vyplnění o žádost na dárkyni. Hlavou se mi honí, že nikdy nebudu mít svoje dítě. Jsem z toho úplně na dně. Manžel je z toho taky hodně vedle a mně se hlavou honí, že bude mít vlastně dítě s cizí ženskou. Jak jste se s tím srovnávaly? Přemýšlím hodně nad povahou dítěte, že co když mě - klidné citlivce, dají nějakou povahově cholericky výbušnou dárkyni? Nebo že nebude mít vztah k umění, knihám, psaní a nebude tak povahově, citově založená jako já? Myslíte, že záleží hlavně na výchově? Příjde mi, že člověk tu základní povahu nosí v sobě… Vůbec nevím, jak to přijmu, co když se s tím nesrovnám? Co když přijde (když už budu těhu) nějaká panika? Hromady otázek, co se mi honí hlavou… Potřebuju si o tom povídat s někým, kdo si tím prošel. V mém okolí nikdo takový není a všichni to berou na lehkou váhu… Jsme z toho oba opravdu hodně zdrcení… :( :,( :,( :,( Moc všem děkuju.

Ahoj.

A nechceš změnit CAR?

GoldGirl
Kecalka 225 příspěvků 01.11.18 19:50

@Veruberus Tak povahově jiné může být i tvoje bio dítě. Zrovna minulý týden jsem řešila s kamarádkou jak jejich máma byla totální extrovert co se baví s lidma v autobuse a oni jsou s bráchou šílený introverti. Ona je ještě v pohodě ale brácha je hodně uzavřený do sebe. Pár let zpátky jsem četla nějakou „zpověď“ kde si ženská stěžovala že s manželem jsou oba zapálení sportovci, kola, lyže pořád něco, dcera celá po nich a ona je „nestastna“ protoze syna nebavi sport a chce si stale malovat a nikam s nima nechce. Tahle pani evidentne nepochopila ze dite ma svou osobnost :think:

jezz1e
Kecalka 306 příspěvků 01.11.18 19:50

@tininas Jestli se AMH limitně blíží nule, sebelepší CAR s tím moc nenadělá. :,( A zrovna Gennet se obvykle řadí mezi ta lepší centra.

Russet
Extra třída :D 12178 příspěvků 01.11.18 19:50
@Veruberus píše:
@KristynaTita Manžel právě adopci razantně odmítá…

A nevlastní jen z půlky by mu nevadilo? Když bys ho porodila, „zapomněl“ by, čí je?

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Vánoční úklid: Hlavně zůstat v klidu

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Články z Expres.cz

Rýsuje se snad rozchod? Kopřivová a Jágr nejspíš nebudou na Vánoce spolu!

Spekulace o tom, že se vztah hokejisty Jaromíra Jágra a Veroniky Kopřivové... číst dále >

Finálový večer StarDance: Trofej si z deváté řady odnesl Jiří Dvořák!

Finále deváté řady taneční soutěže StarDance je za námi a jako obvykle to byl... číst dále >

Články z Ona Dnes

Pracny, košíčky a další skvělé cukroví, které pečeme v redakci

Také letos vám přinášíme osvědčené recepty na vánoční cukroví, které se peče... číst dále >

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do... číst dále >