Jak bojujete se svými strachy?

Anonymní
2.9.21 12:55

Jak bojujete se svými strachy?

Otázka zní jednoduše, bohužel realita je jiná…jak bojujete se svojí hlavou? Se svými strachy, obavami, katastrofickými scénáři, coby kdyby? Poslední týdny jsou pro mě psychicky velmi náročné, nakupilo se víc věcí dohromady, s velkou pravděpodobností se to ještě nějaký delší časový horizont potáhne…

A byť se snažím myslet pozitivně, především ve smyslu, jsem zdravá, mám krásnou zdravou dceru, milujícího partnera, máme kde bydlet, co jíst, rodiče mám také zdravé, přesto mě vidina budoucnosti, kdy si jsem vědoma, že je zde velmi velké riziko budoucích velkých problémů a nepříjemností (nechci specifikovat, není podstatné, každopádně příčina není zcela moji vinou, spíše z hlouposti a z nedbalosti) děsí a mě to trápí, i když se přímo ted nic neděje?

Každý máme to své, čeho se bojíme. Jak proti tomu ale bojovat? Partner mi doma neustále opakuje, pokud nejde o život, pak je vše řešitelné a vyřešitelné… má pravdu, ale ta hlava… jak bojovat se svoji hlavou?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7554
2.9.21 13:23

Otázka za tisíc bludišťáků :-).
Souhlasím s tím, že vlastně každý člověk má z něčeho obavy či přímo strach. Do určité míry je to přirozené, protože,,nebezpečí číhá za každým rohem."
Mám tu zkušenost, že představy toho, co se stane bývají často horší, než co se skutečně odehraje. A život mi kolikrát ukázal, že jestli je něco jisté, pak je to nejistota. A tak se přes určitou míru nemá cenu zabývat tím, co by se mohlo stát, přihodit, co člověku hrozí, protože nejspíš to bude jinak.
Pomáhá mi, že od života vlastně nic moc nechci. Zdraví, střechu nad hlavou, a svobodu. Pak vím, že si budu umět bez ohledu na ten zbytek najít něco, co mě bude bavit a tím při životě držet.
A docela nedávno jsem dostal od jedné skvělé paní zajímavý tip. Když se něčeho bojíš, představ si tu nejhorší variantu, co jsi schopný si představit. A až tu nejhorší variantu vymyslíš, představiv si, co bude dál. Za měsíc, za rok, za pět, deset let… A je to vlastně geniální, protože vždy tam právě uvidíš ten záblesk toho, že život bude zase dobrý.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.9.21 13:54

@Premek_Orac

Mě to třeba ubíjí, ty představy, ty nejhorší představy, jak by to mohlo dopadnout…a neumím se od toho odprostit… ten tip, který jsi dostal, je docela zajímavý…četla jsem něco podobného, tuším že to byl nějaký rozhovor s Adélou Vinczeovou…když se jí děje něco špatného, tak k tomu přistupuje ve stylu, co nejhoršího se jí v důsledku té špatné situace může stát, co se bude dít, co bude následovat…aby z toho nakonec vyvodila, že nic není tak strašné…

Vždy jsem se snažila být optimistická, do dcery hučím horem dolem, že všechno je řešitelné, nic není tak strašné jak se to na první pohled zdá a sama se tím nejsem nakonec schopna řídit…

Umíš žít teď a tady? Soustředit se na to, co je teď? A ne na to co bude? To je další věc, kterou neumím a chci se jít naučit…doteď to bylo o plánování, až někdy, když bude chvilka a tak…

  • Citovat
  • Nahlásit
7554
2.9.21 15:33

Ano, snažím se víc prožívat to co je, než být úzkostný z toho, co by třeba být mohlo, ale někdy to samozřejmě jde lépe a jindy hůře.
Co určitě pomáhá je pohyb v přírodě. Třeba jen procházka parkem, lesem. Udělat si malou radost, jako dnes, kdy jsem si po obědě objednal ještě malinový minidortík.
Je opravdu důležité podívat se za ten nejhorší představitelný okamžik. A i u těch nejhorších možných představ, když třeba i vidíš horší možnosti, než vlastní smrt, nakonec vidíš v budoucnosti nějaký den, kdy se znovu usměješ, zaraduješ… A ono to tak opravdu je. Viděl jsem to na kamarádce, která s malým synem přišla o manžela (nehoda při automobilové soutěži). Trvalo to dlouho, ale dnes ji vídám opět šťastnou. Chvílemi, ale je tomu tak. A moc horších možností, než smrt někoho tak blízkého, si představit neumím.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.9.21 06:52

@Premek_Orac
Máš pravdu v tom, že není nic horšího, než smrt někoho blízkého. Všechno ostatní je potom bezpředmětné. To se snažím si pořád opakovat. Někdy to pomůže více, někdy méně…

Hlava umí být pekelná… :roll:

  • Citovat
  • Nahlásit
7554
6.9.21 10:54
@Anonymní píše:
@Premek_Orac
Máš pravdu v tom, že není nic horšího, než smrt někoho blízkého. Všechno ostatní je potom bezpředmětné. To se snažím si pořád opakovat. Někdy to pomůže více, někdy méně…Hlava umí být pekelná… :roll:

Omlouvám se, že jsem se neozval dříve, ale měl jsme poněkud rušný závěr týdne.
Ono jde hlavně o to, že i s tím se nakonec člověk vypořádá. Neříkám smíří, ale vypořádá a jde životem dál.
Pokud bys chtěla si o něčem popovídat, klidně napiš do soukromých zpráv, rád se dovím, co ti působí životní těžkosti a napíšu ti svůj neodborný názor, pokud bys dlouhodobě vnímala takto nešťastně (vím, že to není to přesné slovo, ale napadlo mne jako první) své bytí, tak bych doporučil konzultaci s nějakým terapeutem či terapeutkou, se kterou ti bude komfortní vše bez strachu a obav probrat. Mohlo by ti to velmi pomoci vnímat kvalitu života výrazně lépe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat