Reklama

Jak často se věnujete školním, předškolním dětem?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.08.18 22:38
Jak často se věnujete školním, předšk. dětem

Asi mám v sobě určitý blok problém z dětství, kdy jsem moc necítila takový ten zájem rodiče a nebo nějakou větši pozornost.. Možná jsem byla přecitlivěla nevím, těžko říct, každopádně máma si myslí, že nikde problém nebyl, když ji slyším mluvit.. Bohužel já jsem měla pocit jiný.. Pamatuji si, že teda na mě nekřičeli, na zadek snad jednou, dvakrát za celé dětství, ale jenom jsem slyšela běž si hrát, běž do pokoje, když jsem s něčím přišla, tak potom, ted ne, počkej.. Když jsem přišla teda už starší třeba 11 let a víc, tak jsem zase slyšela, že jsem zase už dost velká na to, abych.. to a ono zvládla sama..Nějaké hraní, četní si teda moc nevybavuju..
Sama ted už mám děti, jeden má 9 let, druhý 5 let, a prostě pořád bojuju vnitřně s tím, jeslti se jim věnuju.. JSou dny, kdy prostě mám všeho plné zuby, a nebo lidově jak se říká, mi leze na nervy, tak použiju větu, kterou jsem nesnášela- běžte si hrát sami, ted ne..
Zajímalo by mě, jak se často během dnei když už máte děti větší, chodíte do práce, jak se jim věnujete? Jestli máte ten čas třeba kdykoliv přijdou si opravdu sednout s tou knížkou, nebo s pastelkami, odložitg vaření a třeba něco jís stavit s klukem a nebo i se starším do pokoje, když třeba chce něco pomoct. a nebo to berete- hlavně u starších dětí, počkej si velký…


Reklama

Reakce:
 
Hojuza
Kecalka 121 příspěvků 26.08.18 22:45

Ja mam deti 10 a 8 a snazim se jim venovat vzdy, kdyz s necim prijdou. Zaroven ale samozrejme chapou, ze musim neco dodelat. Treba jim reknu,ze si budem zatim povidat nez to dodelam nebo navrhnu at mi pomuzou. Rozhodne ale nerikam, ze uz jsou velke a neposilam do pokoje. To zni jako neotravuj… A ja rozhodne nechci,aby mely pocit, ze me otravuji.

 
alli_li
Závislačka 3300 příspěvků 8 inzerátů 26.08.18 22:46

Osobne nejsem moc hravy typ rodice - teda jako lego jim pomuzu slozit, ale jezdit s nima vlacky to uz fakt ne - ale koleje jim slozim.
Ted teda uz jsou ve veku, kdy si hrajeme stolni hry - ty me bavi, ale take to neni kazdy den.
Jediny denni ritual je cteni pohadek na dobrou noc a take s dcerkou mam ritual 1 mesicne ke kadernikovi - takovy holcici den to je.
Jinak pokud neco delam, tak vetu - bezte si hrat do pokoje - slysi taky- vyhodou pro ke je, ze mame 3 deti, takze nepotrebuji od nas tolik pozornosti jako kdyby byl jen 1 :think:
Ale Tva otazka me donutila se nad sebou zamyslet :think: jestli toho casu s nimi travim dost - treba pres leto jsme porad nekde cestovali, nekam chodili, pres zimu zase jezdime casto na lyze nebo na kopec sankovat.....

 
bublinek
Kelišová 5016 příspěvků 26.08.18 22:54

Měla jsem asi stejné dětství, tím víc mě teď překvapují mí rodiče jak se věnují našim holkám.
Já sama se snažím věnovat, ale pokud přijdou v nevhodnou dobu - škrábání brambor, dneska čištění a krájení cibule - tak slibuji, že to dodělám a dojdu za nima. A dojdu.
Taky si vybavuju, jak jsem blbli než jsme usli a naši vletěli do pokoje s vařechou.
Naše mladší taky trvá dlouho než usne a nedovedu si představit, že bych na ni vletěla a zlomila o ni vařechu. Dneska tady svítila asi do čtvrt na deset. Přinesla deku, rozjel se zip. Tak jsme našily jiné zapínání. U nás by to bylo, nech to tak, zítra to opravím.

 
Uživatel je onlineLama Lama
Hvězda diskuse 48333 příspěvků 26.08.18 22:55

Strašně variabilně- někdy celé odpo po škole- ae jsou to věci, které baví i mě,sportovní aktivity - jdem na bazén, inline, brusle lední- ale i tam platí, že mám chvíli pro sebe, chvíli s nima. NO a jsou dny, kdy skoro nic, prostě vypnu, dám si kafe a řeknu ať si pozvou sousedku na zahradu a chci klid.
A pak sousta variant mezi - zahrajem si deskovku, přečtem knížku nebo společně upečem, uvaříme, popovídáme si o škole cesotu v autobuse …4
Akždopádně mi aktivita, při které se jim věnuju, musí bavit, na takové to stavění kostek do zvblnutí, bum bác nebo hry na kuk baf , to mi nikdy neužilo už od miminek.

 
Zorbas
Ukecaná baba ;) 1833 příspěvků 26.08.18 22:59

Ja se priznam, ze si s nima nehraju. Jsou tri (7,5 a 2) a zabavi se sami… cteme spolu na dobrou noc, nekdy i pres den, sem tam neco namaluju s nejmensi (jeste neumi malovat). Hrajeme v ramci moznosti stolni hry, ale nejmensi nam to porad kazi, ze chce hrat taky a prostredni se vzteka, kdyz ptohraje :roll: tedim se spis na skolni vek, kdy budou spis partaci a budeme si moci neco zahrat uplne vsichni- hry me bavi :mrgreen: jinak postavim kulickovou drahu a sem tam neco z lega nebo pomuzu s puzzle, ale prevazne si porad hraji sami spolu a “bezte si hrat do pokoje/na zahradu” slysi taky dost casto… :oops:

 
Pucalkovic Amina
Zasloužilá kecalka 780 příspěvků 26.08.18 23:08

Snažím se synovi věnovat, kdykoliv potřebuje. A pokud zrovna potřebuju něco udělat, umýt podlahu, uvařit, snažím se ho do toho zapojit. Jinak se snažím si větší domácí práce udělat, když zrovna není doma (je ve školce, na kroužku, venku s mužem, nebo třeba u babičky), nebo když spí, abych se mu mohla věnovat. Dětství hrozně rychle uteče a chci, ať si ho pamatuje hezké. Takže chodíme na hřiště, do dětské herny, jezdíme na výlety, doma stavíme dráhy, pouštíme autíčka, stavíme lego, hrajeme pexeso, karty, čteme si, a rozhodně rituálem je, že mu každý den čtu před spaním. Pokud je dlouhý pracovní den a syna vidím až večer, tak určitě aspoň to čtení před spaním je takový hezký moment, který nás spojuje.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.08.18 23:14

Mam dite,ktere porad vyzaduje asistenci nejradeji u vseho a ja to nedavam. Druhe je samostatnejsi. Na tutununu nejsem. Bojim se,ze budu lepsi babicka nez mama :( Zamlada jsem s cizimi detmi dokazala blbnout,ale s vlstnimi mi to nejde. Jako dite si take nevybavuju,ze by si se mnou nekdo z rodicu hral. Na druhou stranu mame s tim nesamostatnym ditetem hodne povinnosti a starosti,takze nekdy varit,uklizet atd. musim a nemuzu jim dat vsechen cas. Cas na sebe mam po nocich a to uz nemam chut na nic. Anonym prosim z pochopitelnych duvodu.

 
marg
Ukecaná baba ;) 1802 příspěvků 26.08.18 23:24

Doma si nehrajeme vůbec. Nebaví mě to. Nedokážu se přinutit. Jediné co, tak stavím z Lega podle plánku, co jeste nezvládá. Na druhou stranu stále plánuji venkovní aktivity, výlety, sporty, zajímavé akce, výstavy atd atd atd. Ale doma jsem teda příšerný rodič.

 
Ijen
Zasloužilá kecalka 881 příspěvků 26.08.18 23:43

Bavi me deskovky, karty a lego. A kdyz neni cas tak proste rozdam praci, oba kluci radi vari a pecou, v kuchyni se motali od mala tak varili se mnou. Nekdy se spolu jen tak divame na film nebo neco resime, mladsi porad neco nataci, lepi modely, montuje, je v tom dost samostatny, ale kdyz prijde tak ho neodhanim. Nasi to taky delali, na nic nebyl cas, protoze barak. My hodne cestujeme, travime dost casu venku, hledame kese a chodili jsme spolu i na pokemony, porad jim chci byt nablizku i kdyz jsou velci.

 
luca241
Ukecaná baba ;) 1617 příspěvků 27.08.18 00:04

Doma jsem hrozný rodič.neumim si s malou hrát a hlavně mě to příšerné nebaví.takze se doma zdržujeme co nejmíň. :D se mnou si taky nikdy nikdo nehrál a újmu z toho nemám.dcera má teď 5 a dokáže se zabavit sama.driv to nezvládala,tak jsem ji zaclenovala do pomoci mne třeba v kuchyni (podávat brambory,nakrájené dávat do hrnce,…vždy činnosti adekvátní věku) a malá byla spokojená.

 
ProfZav
Ukecaná baba ;) 1650 příspěvků 27.08.18 06:54

Taky mam urcite mezery, ted mame obdobi hrani na obchos a me to proste nebavi. Tak ho spis smeruju na jine aktivity. Pinkame si s palkama, posilame auta, balon, deskovky, jdeme se psem. Ale snazim se spis vyhovet, aby to prave nebylo porad samy „pockej, ted ne, nemam cas“. S nasima jsme v detstvi cas travili, ale oni hodne pracovali na zahrade, tak jsme pomahali. Az po praci jsme sli na prochazku nebo hrali badminton pred barakem, v zime treba karty nebo clovece.

 
Uživatel je onlineZabatko
Závislačka 4208 příspěvků 27.08.18 07:55

Nejsem vůbec hrací rodič. Co dělám, tak když chcejí něco dělat, třeba nejmladší pořád chce dělat předškolácké úkoly,tak jí radím, děláme úkoly do školy, učím se s nima když něco nechápou. Ale obecně jsem spíš parťák se staršíma, než s mladšíma. S nejstarší dcerou jsem se měsíce připravovala na biologickou olympiádu, až se jí povedlo vyhrát krajské kolo. Podporuju ji v zálibách, ale na hraní jako nějaké s panenkama, vláčkama atd. tak to fakt nejsem.

 
Gituš
Závislačka 2595 příspěvků 28.08.18 23:46

Mám podobný problém z dětství. Někdo tu psal, jak dělá s dětmi výlety/dovolené - jezdívali jsme každý rok k moři, výlety byly často (ty mě brzy přestaly tedy bavit), ale stejně si nejvíce pamatuji na to, jak mě máma odmítala, že tu hru se mnou hrát nepůjde. Hrací typ taky nikdy nebyla, ale ona nebyla ani mazlící typ, ani žádný :D Studený odchov, no.

Mám tedy tu výhodu, že jsem na RD (děti 15, 13, 8, 8, 5 a 3 roky), většinu nutného úklidu (do jenž se nezapojují děti) stíhám přes poledne.

Rozhodně kdykoliv přijdou ten čas nemám, ale některých věcí zvládám více - vařit a povídat si s nimi, případně hrát nějakou slovní hru, kontrolovat psaní úkolů, poslech cvičení na hudební nástroje. Nicméně, většinou je odkazuji, že přijdu až… cokoliv a pak tedy vždy přijdu případně nabízím, aby mi pomohli (nebo je zaměstnávám od samého začátku), aby to bylo rychleji a já měla čas na danou věc. Ale na „písknutí“ nefunguji :D. Na to nemám ani povahu, ani nervy.

Ve školní dny musíme odbýt úkoly, svačinu, přípravu večeře a následný úklid po ní, obstarání provozního bordelu a zvěře. Ale provozní večerní úklid dělím mezi starší děti. A díky té sehranosti je možné v mezifázích sednout k pastelkám/mo­delíně či jinému tvoření, k puzzlím, tak jednou za 2-3 dny hrajeme pár kol nějaké hry, případně se snažíme chodit ven/na zahradu (mají tam hřiště a písek)/se psy a podobně. Jinak já osobně jsem na všelijaké tvoření - svíčky, mýdla, korálky, ta modelína, malování, kreslení - a na sport, bazén, jízda na kole/bruslích, rádoby míčové sporty, badminton. Nejsem na ty typický předváděcí se hry (obchod, panenky), radši jezdím s auty, ale ráda stavím z kostek/lega a jiných stavebnic. Takže se tak nějak kulantně snažím vyhnout „mluvení za panenky“, ale trávím s nimi u toho čas.

S každým pak většinou trávím tak cca 20 - 30 minut před spaním - povídáním, čtením pohádky, mazlením, pak mají vlastní program v posteli spánek/čtení :mrgreen: . U starších se stavuji většinou tak na skok a pokec, ti už pohádky nevyžadují :lol: , ale občas se u nich zakecám/e s manželem a tak. Ale většinou máme klid - netrvám úplně na tom spánku, pokud vidím, že se jim spát nechce, ale taky nechci, aby pobíhali po domě, takže vědí, že mají být v pokoji, něco si tam mohou čudlat, číst si (neměla jsem ráda, když jsem striktně musela zhasnout a spát - takže já ve tmě čuměla do stropu :cert: ). Pokud je nemohu vykopat z postele (manžel), vědí, že další den půjdou do pelechu dříve.

Jinak víkendy jsou často ve znamení úklidu - minimálně dopoledne - v pokojích, povlékání, luxování, prach, větší úklid zvířatům, koupelna (každý děláme něco, takže se tak různě hemžíme po baráku) a máme brzy hotovo, u pohádek/filmů večer pak skládáme (ev. já žehlím prádlo), případně jedeme někam na výlet. Ale to si docela děti i užívají, že můžou vypadnout ven za kamarády a neotravují je u toho úkoly a jiné povinnosti.

Nicméně, nejdůležitější věc, co já osobně se snažím praktikovat, je komunikace, ptám se jich, co by chtěli/nechtěli, co si přejí/nepřejí, děláme dohody, kompromisy (přecijen, je jich hodně a většinou chtějí každý něco jiného), takže největší práce je tak nějak spravedlivě sledovat, kdo už si v něčem vybral a na koho ještě řada nepřišla :D.

 
Veronika 24
Nováček 4 příspěvky 02.09.18 10:17

Asi také hodně záleží na tom, jaké kdo má zaměstnání, jak je unavený a podobně. Když už by opravdu nebyl čas na nic jiného než na ty povinné věci, tak si s nimi můžeš povídat i třeba v koupelně když se koupou, nebo ti děti mohou lehce pomáhat při vaření a u toho si také popovídáte, před spaním dát delší dobrou noc, než jen dobrou a zhasnout, o víkendech naplánovat nějaký výlet pro radost, třeba i jen na hřiště, na kolo a podobně. Nevyčítej si, že jsi unavená. Dnešní doba je opravdu hodně hektická!


Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem... číst dále >

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní... číst dále >

Články z Expres.cz

Ivo Rittig se vyšňořil k soudu kvůli tunelování, na cestu se posilnil Moëtem

Lobbista Ivo Rittig je dnes na soudním projednávání ohledně kauzy údajného... číst dále >

Konec „chodské truhly“: Šinkorová bez tuny líčidel vypadala skvěle!

O pořádné překvapení se v deváté řadě StarDance postarala Daniela Šinkorová... číst dále >

Články z Ona Dnes

První dáma Svobodová přišla o syna, podpořila vznik SOS dětských vesniček

Bylo to poprvé od časů Hany Benešové, co byla první dáma opět oblíbená u... číst dále >

Jsem zvědavá, do světa mě to táhne pořád, říká Marta Jandová

Její kapela Die Happy patřila k nejpracovitějším v Německu, za pětadvacet let... číst dále >