Jak dlouho je podle vás ideální doba mezi vztahy?

Anonymní
26.12.19 18:09

Jak dlouho je podle vás ideální doba mezi vztahy?

Ahoj.
Rozešli jsme se dnes s partnerem. Jsme spolu 4 roky a máme malé dítě. Rozchod proběhl velice dospěle a rozumně.. byl z obou stran. Budeme dál fungovat pro naší dceru, partner bude jezdit k nám do bytu na přespání.
I přes to, že konec jsem chtěla, mám zvláštní pocity. Mlátí se to ve mě.. přeci jen jsem do vztahu investovala ohromný množství energie. Chci teď čas sama pro sebe, začít se mít ráda (vztah byl hodně destruktivní). Chce se mi ale brečet. Skončila náročná ale i hezká etapa. Maminka do mě hučí, že musím teď 4 roky být úplně sama.. ale mě to přijde hrozně dlouho. Chtěla jsem tak rok, dva.. ráda bych měla rodinu, která mi s partnerem prostě nevyšla. Chtěla bych v životě něco budovat, ne se zaseknout 4 roky.. rodina pro mě byla můj životní cíl.

Co si o tom myslíte vy? Jaká je ideální doba, jak teď rozchod překonat abych si z něj vzala něco, jak být lepší a tak. Jak se postavit na nohy. A jak si nepokazit s tatínkem dcery vztah, který bysme rádi udržovali hezký (ráda bych do “rodiny” vzala u případnou nextku, jeho například novou rodinu apod. aby malá viděla, že se lidé dokáží respektovat i když jim to spolu nevyšlo. Na tom jsme se shodli s, nyní už, ex).

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
30172
26.12.19 18:16
@Anonymní píše:
Ahoj.
Rozešli jsme se dnes s partnerem. Jsme spolu 4 roky a máme malé dítě. Rozchod proběhl velice dospěle a rozumně.. byl z obou stran. Budeme dál fungovat pro naší dceru, partner bude jezdit k nám do bytu na přespání.
I přes to, že konec jsem chtěla, mám zvláštní pocity. Mlátí se to ve mě.. přeci jen jsem do vztahu investovala ohromný množství energie. Chci teď čas sama pro sebe, začít se mít ráda (vztah byl hodně destruktivní). Chce se mi ale brečet. Skončila náročná ale i hezká etapa. Maminka do mě hučí, že musím teď 4 roky být úplně sama.. ale mě to přijde hrozně dlouho. Chtěla jsem tak rok, dva.. ráda bych měla rodinu, která mi s partnerem prostě nevyšla. Chtěla bych v životě něco budovat, ne se zaseknout 4 roky.. rodina pro mě byla můj životní cíl.Co si o tom myslíte vy? Jaká je ideální doba, jak teď rozchod překonat abych si z něj vzala něco, jak být lepší a tak. Jak se postavit na nohy. A jak si nepokazit s tatínkem dcery vztah, který bysme rádi udržovali hezký (ráda bych do “rodiny” vzala u případnou nextku, jeho například novou rodinu apod. aby malá viděla, že se lidé dokáží respektovat i když jim to spolu nevyšlo. Na tom jsme se shodli s, nyní už, ex).
Řekla bych, že rok by mohl stačit. Ale než dceru seznámíš s partnerem, měla bys být jistá tím vztahem. Abys jí nemotala hlavu.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.12.19 18:18

@Russet to určitě. Neplánuju jít ze vztahu do vztahu s bezmyšlenkovitě hned zakládat rodinu. Ráda bych měla vztah minimálně 2-3 roky než bych dělala větší kroky.

  • Citovat
  • Nahlásit
52
26.12.19 18:20

To ti tu nikdo neřekne tu ideální dobu. Můžeš si plánovat, že budeš 2 roky sama, ale zamilovat se můžeš po pár měsících. Nebo naopak potkáš toho, kdo ti za to bude opravdu stát až za pár let. Nikdy nevíš. Tohle se nedá plánovat. Sama poznáš, až budeš zas připravená na další vztah :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4295
26.12.19 18:20

Když jsem odešla od partnera, tak jsem rok neměla ani pomyšlení na seznameni s někým. Po tom roce už jsem dospěla vnitřně k tomu, že jsem otevřená novému vztahu. Ale stejně sem zatím nepotkala někoho, kdo by mi za to stal.

Hlavně musíš mít ty v hlavě jasno. A minulost uzavřenou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25076
26.12.19 18:29
@Anonymní píše:
Ahoj.
Rozešli jsme se dnes s partnerem. Jsme spolu 4 roky a máme malé dítě. Rozchod proběhl velice dospěle a rozumně.. byl z obou stran. Budeme dál fungovat pro naší dceru, partner bude jezdit k nám do bytu na přespání.
I přes to, že konec jsem chtěla, mám zvláštní pocity. Mlátí se to ve mě.. přeci jen jsem do vztahu investovala ohromný množství energie. Chci teď čas sama pro sebe, začít se mít ráda (vztah byl hodně destruktivní). Chce se mi ale brečet. Skončila náročná ale i hezká etapa. Maminka do mě hučí, že musím teď 4 roky být úplně sama.. ale mě to přijde hrozně dlouho. Chtěla jsem tak rok, dva.. ráda bych měla rodinu, která mi s partnerem prostě nevyšla. Chtěla bych v životě něco budovat, ne se zaseknout 4 roky.. rodina pro mě byla můj životní cíl.Co si o tom myslíte vy? Jaká je ideální doba, jak teď rozchod překonat abych si z něj vzala něco, jak být lepší a tak. Jak se postavit na nohy. A jak si nepokazit s tatínkem dcery vztah, který bysme rádi udržovali hezký (ráda bych do “rodiny” vzala u případnou nextku, jeho například novou rodinu apod. aby malá viděla, že se lidé dokáží respektovat i když jim to spolu nevyšlo. Na tom jsme se shodli s, nyní už, ex).

Aha, takže kdybych se měla teď orzejít s manželem, tak bych měla být dalších 15 let sama, protože jsme spolu byli 15 let. No dík, jako skoro padesátnice si určitě někoho najdu.
Kdepak na tohle nejsou tabulky, prostě když to přijde, tak to přijde a ty se tomu neubráníš. Netlač na to, nech to být…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26.12.19 18:47

Já bych se neupinala na časové rozmezí. Čas je jen relativní. Každý to cítíme jinak, pro mě předchozí vztahy skončili definitivně, už při rozhodnutí, ukončit je. Nepřemýšlela jsem ani nepřemýšlím, že to mělo být jinak. Každý se s tím jinak vyporadavame, třeba někoho potkáš hned, třeba ne. Nech to volně. Přijde to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4311
26.12.19 18:59

Neřešila bych jak dlouho být sama, až to přijde, tak to přijde. Jen takový dotaz, jak maminka přišla na ty 4 roky?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
61255
26.12.19 19:12
@Anonymní píše:
Ahoj.
Rozešli jsme se dnes s partnerem. Jsme spolu 4 roky a máme malé dítě. Rozchod proběhl velice dospěle a rozumně.. byl z obou stran. Budeme dál fungovat pro naší dceru, partner bude jezdit k nám do bytu na přespání.
I přes to, že konec jsem chtěla, mám zvláštní pocity. Mlátí se to ve mě.. přeci jen jsem do vztahu investovala ohromný množství energie. Chci teď čas sama pro sebe, začít se mít ráda (vztah byl hodně destruktivní). Chce se mi ale brečet. Skončila náročná ale i hezká etapa. Maminka do mě hučí, že musím teď 4 roky být úplně sama.. ale mě to přijde hrozně dlouho. Chtěla jsem tak rok, dva.. ráda bych měla rodinu, která mi s partnerem prostě nevyšla. Chtěla bych v životě něco budovat, ne se zaseknout 4 roky.. rodina pro mě byla můj životní cíl.Co si o tom myslíte vy? Jaká je ideální doba, jak teď rozchod překonat abych si z něj vzala něco, jak být lepší a tak. Jak se postavit na nohy. A jak si nepokazit s tatínkem dcery vztah, který bysme rádi udržovali hezký (ráda bych do “rodiny” vzala u případnou nextku, jeho například novou rodinu apod. aby malá viděla, že se lidé dokáží respektovat i když jim to spolu nevyšlo. Na tom jsme se shodli s, nyní už, ex).

tak to bude muset tvuj ex hodně vybírat rozumem ženu, která by tohle dala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.12.19 19:59

Já jsem sama 4 roky, 1,5 roku dobrovolně (potřebovala jsem se vyrovnat s rozchodem, dodělávala jsem VŠ, hledala si práci, apod.) a 2,5 roku nedobrovolně. Zatím jsem nepotkala někoho, kdo by stál o mě a já o něho.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.12.19 20:14

Ja mam okolo sebe dva pary ktere se rozesly a za 3 mesice od rozchodu uz ty kamaradky predstavovaly detem a rodicum nove partnery. A rozvody se doresovaly pak, to trva dele. Jedna uz je po 2 letech znovu vdana, druha se po 6 mesicich stehovala k novemu partnerovi i s ditetem. A obema to vyslo, jsou spolu uz par let a spokojene.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.12.19 20:50

Po svém prvním vztahu, který trval 4 roky, mi trvalo 4 roky, než jsem se od toho vztahu odpoutala a byla schopná navázat další vztah. Nicméně nakonec ještě trvalo další cca 2 roky, než jsem našla toho pravého, se kterým jsem doteď. Během těch dvou let bylo pár partnerů, ale nic z toho nebylo.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.12.19 20:56

Přesně tak dlouho, než se objeví někdo, kdo zaujme. Přece nezahodíš šanci kvůli nějaké „ideální době“.

  • Citovat
  • Nahlásit
3981
27.12.19 16:27
@Anonymní píše:
Ahoj.
Rozešli jsme se dnes s partnerem. Jsme spolu 4 roky a máme malé dítě. Rozchod proběhl velice dospěle a rozumně.. byl z obou stran. Budeme dál fungovat pro naší dceru, partner bude jezdit k nám do bytu na přespání.
I přes to, že konec jsem chtěla, mám zvláštní pocity. Mlátí se to ve mě.. přeci jen jsem do vztahu investovala ohromný množství energie. Chci teď čas sama pro sebe, začít se mít ráda (vztah byl hodně destruktivní). Chce se mi ale brečet. Skončila náročná ale i hezká etapa. Maminka do mě hučí, že musím teď 4 roky být úplně sama.. ale mě to přijde hrozně dlouho. Chtěla jsem tak rok, dva.. ráda bych měla rodinu, která mi s partnerem prostě nevyšla. Chtěla bych v životě něco budovat, ne se zaseknout 4 roky.. rodina pro mě byla můj životní cíl.Co si o tom myslíte vy? Jaká je ideální doba, jak teď rozchod překonat abych si z něj vzala něco, jak být lepší a tak. Jak se postavit na nohy. A jak si nepokazit s tatínkem dcery vztah, který bysme rádi udržovali hezký (ráda bych do “rodiny” vzala u případnou nextku, jeho například novou rodinu apod. aby malá viděla, že se lidé dokáží respektovat i když jim to spolu nevyšlo. Na tom jsme se shodli s, nyní už, ex).

Mne prijde, ze by nemel ex prespavat, takhle se od nej neodpoutas. Bude to takova divna forma rodiny. Prijde na veceri, prespi…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat