Jak dlouho se člověku stýská po zemřelém?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:13
Jak dlouho se člověku stýská po zemřelém?

Před půl rokem mi zemřela babička a mně se po ní od té doby každý den stýská. Minimálně 2-3× denně si na ni v nějaké souvislosti vzpomenu a je mi z toho do breku. Jedu třeba autem kolem lokality, kde bydlela, nebo mi zavolá někdo, kdo má podobné telefonní číslo, nebo si obléknu něco a vzpomenu si, že mi to oblečení chválila… S babičkou jsem měla úzký vztah, a přestože na její smrt jsem byla překvapená (byla poslední rok strašně těžce nemocná), tak je mi strašně líto, že už si s ní nikdy nepopovídám. Pořád si s ní povídám aspoň v myšlenkách, večer v posteli si s ní třeba v duchu povídám. I když mám svých starostí a povinností/i ra­dostí dost (práce, děti, domácnost…), tak mě stejně ten smutek po ní nějak nepřechází. Navíc tím, že umřela ona (a žádné další babičky/dědečky nemám), je logické, že s největší pravděpodobností jako další na řadě budou moji rodiče, a je mi už dopředu smutno, že si jednou už nepopovídám ani s nimi, až i oni umřou. Jak se s otázkou smrti smiřujete vy a jak dlouho vám trvalo, než vás přešel smutek po někom blízkém-zemřelém?

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:15
@Anonymní píše:
Před půl rokem mi zemřela babička a mně se po ní od té doby každý den stýská. Minimálně 2-3× denně si na ni v nějaké souvislosti vzpomenu a je mi z toho do breku. Jedu třeba autem kolem lokality, kde bydlela, nebo mi zavolá někdo, kdo má podobné telefonní číslo, nebo si obléknu něco a vzpomenu si, že mi to oblečení chválila… S babičkou jsem měla úzký vztah, a přestože na její smrt jsem byla překvapená (byla poslední rok strašně těžce nemocná), tak je mi strašně líto, že už si s ní nikdy nepopovídám. Pořád si s ní povídám aspoň v myšlenkách, večer v posteli si s ní třeba v duchu povídám. I když mám svých starostí a povinností/i ra­dostí dost (práce, děti, domácnost…), tak mě stejně ten smutek po ní nějak nepřechází. Navíc tím, že umřela ona (a žádné další babičky/dědečky nemám), je logické, že s největší pravděpodobností jako další na řadě budou moji rodiče, a je mi už dopředu smutno, že si jednou už nepopovídám ani s nimi, až i oni umřou. Jak se s otázkou smrti smiřujete vy a jak dlouho vám trvalo, než vás přešel smutek po někom blízkém-zemřelém?

Btart před 2 lety a je mi denně smutno, zdají se mi o něm sny, když prší je mi ouzo, když je krásně a svítí sluníčko je mi ouzko že už tohle nezažije, když se mi narodilo dítě, bylo mi ouzko, že se s námi nemohl radovat… :nevim: Těžo říct.

 
Oliverka28
Kecalka 494 příspěvků 1 inzerát 16.04.18 10:16

Mě babička zemrela skoro pred deseti lety, smutek nepresel. Neprejde nikdy, jen se s tim člověk musi naucit zit…

 
Heivka
Závislačka 2898 příspěvků 16.04.18 10:19

Dědeček je po smrti kolem 10let, doteď nemůžu jíst některá jídla co on vařil, aniž bych se rozbrečela. Moc mi chybí. Ale už to není tak, že bych vzpomínala každý den, člověk přeci jen musí žít dál.

 
inkakřivák
Extra třída :D 12653 příspěvků 16.04.18 10:21

Ta bolest pomine, ale to prázdno zůstane navždycky. Jenom se to prostě zmenší. A nakonec budeš vzpomínat na ty pěkné chvilky, na úsměvné situace - nebude to bolet, ale ten smutek bude stále. Je to součást života.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:21

Omlouvám se za anonym, ale mnoho lidí neví, že mi před pěti lety zemřela máma. Zemřela v období, kdy jsem čekala první dítě, ani to nevěděla. Nikdy to bolet nepřestane.
Stále mi chybí a chybět nepřestane. Někdy si vzpomenu nebo mi přijde na mysl něco ohledně ní jednou za týden. Jindy denně.
Teď ohledně dětí mi chybí nejvíc. Navíc člověk není na smrt blízkých nikdy pořádně připraven :-(
Ale opravdu až časem to otupí. Jinak stále se mi zdá i o dědovi, který je 20let mrtvý.
Přeji upřímnou soustrast a mnoho radostných chvil, které trochu otupí ten smutek a ztrátu.
Anonym AD

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:21

Omlouvám se za anonym, ale mnoho lidí neví, že mi před pěti lety zemřela máma. Zemřela v období, kdy jsem čekala první dítě, ani to nevěděla. Nikdy to bolet nepřestane.
Stále mi chybí a chybět nepřestane. Někdy si vzpomenu nebo mi přijde na mysl něco ohledně ní jednou za týden. Jindy denně.
Teď ohledně dětí mi chybí nejvíc. Navíc člověk není na smrt blízkých nikdy pořádně připraven :-(
Ale opravdu až časem to otupí. Jinak stále se mi zdá i o dědovi, který je 20let mrtvý.
Přeji upřímnou soustrast a mnoho radostných chvil, které trochu otupí ten smutek a ztrátu.
Anonym AD

 
Linda1985
Stálice 59 příspěvků 16.04.18 10:30

Neprestane nikdy, jen clovek v ramci beznych starosti a plynuti doby trosku otupi. Je to zvlastni ze uz nikdy zadny kontakt nebude. Drzte se

 
yellowyedna
Kecalka 147 příspěvků 16.04.18 10:31

Mě zemřela nedávno mamka a je to strašně těžký, bolest je každodenní společník, ikdyž mě zabaví moje rodina, kamarádi atd, věřím, že si bolest ponesu hodně dlouho..taková díra v srdci, která se časem zmenší, ale navždy zůstane..to je život, strašně těžkej a tak musíme co nejvíc hledat radosti, dělat, co máme rádi a radovat se z každé minuty s blízkými a fungovat dál, nic jiného nezbývá :nevim:

 
alisekR
Závislačka 4898 příspěvků 16.04.18 10:38

Před dvanácti lety mi zemřela babička, mám výčitky, že jsme tam nejeli hned, jak nám nezvedla telefon. Našli jsme ji až druhý den za asistence hasičů mrtvou doma, asi dvanáct hodin po smrti. :,( Vzpomínky na ní, když je vyslovíme, mi vhání slzy do očí. Druhá babi je mrtvá 6 let, ale tu jsem držela za ruku a tak jsem to zpracovala líp. Mám pocit, že jsme si vše stačili říct.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:40

Me pred 22 lety zemrela maminka, to prehlusila bolest ze smrti sestry a tatky, je to skoro 2 roky a pomalu kazdy den brecim

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:44

Otec - nejčastější vzpomínky denně cca půl roku, nyní to je 3 roky - někdy vzpomínám denně, jindy třeba týden ne.
Babička před 14-ti lety (prožívala jsem u ní všechny prázdniny, mamka umřela když jsem byla ve školce), vzpomínám často, ale ne tolik jako na otce.

A je zajímavé - první období po smrti otce se mi o něm nezdálo, jen pár týdnů po smrti sen, kdy se se mnou na výletě loučil, což nikdy takovým způsobem za života nedělal. Pak dlouho, dlouho nic a nyní se mi o něm zdá v souvislosti velkou vodou (to byla jeho velká můra, zažil povodeň kdy jako dítě během hodiny měli vodu po okna).

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:46

Na podzim mi zemřela mamka a před pár týdny jsem musela porodit/potratit miminko v 6.měsíci, na oba si vzpomenu každý den a jen doufám, že už máme ty tragédie na dlouhou dobu vybrané…

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.04.18 10:49

Holky, děkuju všem za odpovědi. To jsou tak smutné příběhy (zejména ten s mrtvým miminkem, to si neumím vůbec představit, jak strašná to musí být bolest). Přeju nám všem, ať je ten smutek snesitelný a ať ho denní radosti přehluší.
Zakladatelka

 
eva valoi
Extra třída :D 11054 příspěvků 16.04.18 10:53

To je individuální a záleží na tom, jak hluboký jste měli s daným člověkem vztah. Mně se zabil táta před skoro 11 lety a od té doby to prostě už není takový. Vzpomínám pořád, chce se mi brečet na Vánoce, když slavíme něčí narozeniny. Koukám z našeho domu na cestu na obzoru, kudy jezdil domů. Jako bych ho tam chtěla vykoukat. Stojí to za prd, no. Mohl tu s námi být, o to je to horší, že to byla z jeho strany nezaviněná nehoda.

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Aby bylo mateřství jen samá radost!

Objevila jste dvě čárky na těhotenském testu poprvé nebo kolem vás už běhá... číst dále >

Do plavek s eMimino.cz: Tipy na zdravé recepty přímo od výherkyň

Jaká zdravá jídla vedou v domácnostech výherkyň naší soutěže o hubnutí pod... číst dále >

Články z Expres.cz

Pohnutý osud „chateau Stropnický“: Baronka ho propila, pak propadl kampeličce

Kdo ví, možná Matěje Stropnického (34) ke koupi zámku v Osečanech na... číst dále >

Bába Kamenická: Žena, která léčila Václava Havla či Jiřího Bartošku

Léčila prezidenty i slavné umělce, našince i cizince. Božena Kamenická,... číst dále >

Články z Ona Dnes

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí... číst dále >

Příběh Věry: Nedokážu se vyrovnat s rozvodem

Rozvedla jsem se po desetiletém naprosto nefunkčním vztahu. Mám teď skvělého... číst dále >


Reklama