Jak jste s partnery začaly řešit děti?

Anonymní
26.11.19 07:21

Jak jste s partnery začaly dámy řešit děti?

Milé dámy, ale i pánové. Bude mi 33, s partnerem jsme 4 roky. Já nemůžu mít děti. V centru asistované reprodukce mi bylo sděleno, že u mně už nepomůže asi ani IVF. Partnerovi to nevadí, s adopcí nemá problém. Dneska bych už se ho ráda zeptala, jestli by nechtěl začít řešit tu adopci. Všude čtu, že je to běh na dlouhou trať, tak aby jsme pak někdy v 38 nezjistili, že je pozdě. Kromě toho bych i ráda zkusila hormonální jógu. Můj přítel je krapet plachý a někdy si málo věří, jinak je to úžasný chlap, o kterého se můžu opřít, na kterého se můžu spolehnout. Trochu se bojím, abych ho svým dotazem nevyděsila. Nemyslím si, že by zrovna utekl, ale taky jsem trochu pomalejší v těchto ohledech. Tudíž, jak jste s touhle otázkou šly na přítele vy? Zajímají mě zkušenosti :) A taky by mne zajímalo, co si o tom myslí pánové, když partnerka po 4 letech vztahu, ale ve 33 letech vyrukuje na partnera s otázkou ohledně dětí. Nechci na něj nijak tlačit, když nebude chtít to řešit už teď, tak si teda počkám.

A když už jsme u té adopce. Tak by mě také zajímaly zkušenosti.

Omlouvám se za dva dotazy v jednom :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
13232
26.11.19 07:42

Osobne bych drive nez adopci resila svatbu. Mam v tomto staromodni nazory, ja vim. Ale pro me je manzelstvi dulezite. Asi vice nez jen samotne deti :oops:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2461
26.11.19 07:43

My sice neresili adopci, takze nemam presnou zkusennost. Ale me se osvedcilo mluvit proste na rovinu a muz rozhodne nebyl sokovany ani se necitil pod natlakem. Takze az budete mit nejaky pohodovy vikendovy vecer, tak bych mu proste rekla situace se ma tak a tak, nechci na tebe tlacit, ale myslim, ze bychom to meli zacit pomalu resit, jak to vidíš ty? No a uvidis, jak na to zareaguje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3781
26.11.19 07:44
@cecetka píše:
Osobne bych drive nez adopci resila svatbu. Mam v tomto staromodni nazory, ja vim. Ale pro me je manzelstvi dulezite. Asi vice nez jen samotne deti :oops:

K cemu je svatba dobra? :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1724
26.11.19 07:44

No me se zda, z toho co pises, ze jste tuhle otazku resili, takze uz jsi ve vyhode :-) s nicim na nej nevyrukujes, spis mu muzes rict, ze si myslis, ze uz je cas se k tomu tematu vratit. Resila bych to co nejdriv, s ohledem na ten vek, tusim, ze adopce je take nejak limitovana vekem, u miminek. Jinak my to zacli resit u znamych, kdyz jsme si hrali s jejich detmi, ze bychom chteli svoje a bylo take cca po 3-4 letech vtahu

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3781
26.11.19 07:46
@Anonymní píše:
Milé dámy, ale i pánové. Bude mi 33, s partnerem jsme 4 roky. Já nemůžu mít děti. V centru asistované reprodukce mi bylo sděleno, že u mně už nepomůže asi ani IVF. Partnerovi to nevadí, s adopcí nemá problém. Dneska bych už se ho ráda zeptala, jestli by nechtěl začít řešit tu adopci. Všude čtu, že je to běh na dlouhou trať, tak aby jsme pak někdy v 38 nezjistili, že je pozdě. Kromě toho bych i ráda zkusila hormonální jógu. Můj přítel je krapet plachý a někdy si málo věří, jinak je to úžasný chlap, o kterého se můžu opřít, na kterého se můžu spolehnout. Trochu se bojím, abych ho svým dotazem nevyděsila. Nemyslím si, že by zrovna utekl, ale taky jsem trochu pomalejší v těchto ohledech. Tudíž, jak jste s touhle otázkou šly na přítele vy? Zajímají mě zkušenosti :) A taky by mne zajímalo, co si o tom myslí pánové, když partnerka po 4 letech vztahu, ale ve 33 letech vyrukuje na partnera s otázkou ohledně dětí. Nechci na něj nijak tlačit, když nebude chtít to řešit už teď, tak si teda počkám.

A když už jsme u té adopce. Tak by mě také zajímaly zkušenosti.

Omlouvám se za dva dotazy v jednom :)

Jako muz bych se te zeptal, co ma prinest ta hormonalni joga nebo co od toho ocekavas? A s adopci bych pockal. Preci jen 4 roky neni mnoho a ve 33 neni kam spechat. Je jasny ze jako zena bys uz chtela houpat kocarek, ale chlap zase tak hrrr neni

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2461
26.11.19 07:52

@Komsomol no minimalne vych rekla, ze jim jako zadatelum svatba prida nejake body k dobru. A jinak je adopce vekove omezena, takze s tvrzenim, jak neni kam spechat jsi dost mimo ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11703
26.11.19 07:55
@Komsomol píše:
K cemu je svatba dobra? :nevim:

No pro adopci důležitá určitě

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11703
26.11.19 07:57

@Komsomol ve 33 je kam spěchat, bohužel. Jestli máš pocit, že chlap ve 33 Není zralý, tak ver, že je. Pokud ty jsi ustrnul někde ve dvaceti, tvůj problem

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5037
26.11.19 08:00
@Komsomol píše:
Jako muz bych se te zeptal, co ma prinest ta hormonalni joga nebo co od toho ocekavas? A s adopci bych pockal. Preci jen 4 roky neni mnoho a ve 33 neni kam spechat. Je jasny ze jako zena bys uz chtela houpat kocarek, ale chlap zase tak hrrr neni

Ta adopce bude docela dlouho trvat. Tím je myšleno, že to může být i pár let. Takže je kam spěchat. A taky to nemusí být zrovna mimino, když už jsi zmínil ten kočárek. Ty toho o adopcích moc nevíš, viď?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 08:04

No, u nás to bylo krapet vtipný. Od přítelovy maminky jsem věděla, že vždy prohlašoval, že děti nechce. Já děti časem určitě chtěla, ale nikdy jsme to neřešili, nemluvili jsme o tom. Byli jsme spolu krátce a já to brala tak, že takovou otázku začneme řešit nejdřív tak za 5 let, pokud nám vztah vůbec vyjde (jemu bylo 24 a mně 23,takže na děti času dost). S přítelem jsem začala chodit 1. května a 1. listopadu jsme se přestěhovali do společného bydlení. Mezi Vánocemi a Silvestrem jsme byli s kamarádkou a jejím manželem na společné večeři (takže jsme spolu byli necelých 8 měsíců). Moje kamarádka je trochu od rány a nedokázala překousnout, že se spolu vůbec nebavíme o naší budoucnosti, a tak se během večeře přítele zeptala: „A co ty plánuješ do budoucna co? Budeš chtít svatbu, děti nebo co bys chtěl…?“ Když naprosto s vážným výrazem přítel řekl, že by určitě se mnou chtěl děti, a že by se nebránil, kdyby to bylo teď, tak jsem se skoro zadusila jídlem. Doma jsme o tom mluvili až po Silvestru. V lednu mě sám přemluvil, že od té doby o tom hodně přemýšlí, že je to brzy, ale jestli se máme časem rozejít, rozejdeme se, ať děti máme nebo ne. Dopadlo to tak, že v únoru jsem otěhotněla. V květnu spolu budeme 4 roky, máme 2letou holčičku, stavíme dům a na cestě máme další holčičku, která ovšem plánovaná nebyla, ale těšíme se. :)
Taky jsem si myslela, že je přítel v otázce rodiny trochu plachý, že nemá cenu to řešit… A kdyby se ho moje drzá :lol: kamarádka nezeptala narovinu, byli bychom pořád bez dětí na stejném místě. Asi bych se prostě zeptala úplně normálně… :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 08:07

@Komsomol on asi taky jak kterej muž není hrr. Ve 33 je podle mě nejvyšší čas. Adopce nějakou dobu určitě trvá, není to, že někam přijdeš a dají ti dítě na počkání.

Zakladatelko, zkušenosti s adopcí nemám. Ale co se týče dětí, s manželem jsme se na tohle téma bavili běžně od seznámení, mě v té době bylo 24. Rozhodně jen ty víš, jak to máte vy dva mezi sebou. Ale podle mě je nejlepší všechno říct na rovinu, v klidu. Upřímně já po roce vztahu přišla s tím, že bych se na to už cítila. On překvapený nebyl, ale nechal si to pár měsíců ještě rozležet. Vzhledem k tomu, že nám to nešlo, jsme se mezi tím stihli i vzít. Já si myslím, že co se týče dětí, strašně se to odsouvá a lidi jsou pak frustrovaný, když jim něco nejde na počkání. Hormonální jogu zkusit můžeš, ale úplně bych se na něco neupínala.

  • Citovat
  • Nahlásit
1222
26.11.19 08:10

Normálně při nějaké hezké příležitosti, víno, něco dobrého na zub, možná večeře venku a hodit téma do placu. Nevím jaký jste kraj, ale adopce je na cca 2 - 3 roky v takovém tom horším časovém horizontu, když by to kvapilo po másle a bez zádrhelů jako u kámošky, tak do roka a půl od podání máte prcka, ale na to bych opravdu nespoléhala, spíš měli jen štěstí. Ono než si vůbec vyběháte podklady k žádosti, tak to chvíli bude trvat, když teda nebudete tak hr jako kamarádka, která si vše i od manžela byla schopna zajistit v jeden den, tomu se říká motivace ;)

Věk na osvojení už máte, až proces klapne, tak vám bude kolem 35 a to je tak akorát, jak již někdo psal, svatba vám přidá body. Kdybyste nebyli manželé, může o osvojení žádat jen jeden z vás (ale přípravou budete procházet a podklady dokládat oba dva). Někde podáte žádost a na přípravku čekáte třeba jen měsíc, někde zase na přípravku čekáte klidně i tři čtvrtě roku, pokud adopce, není proč otálet. Ať to máte v klidu a nejste kvůli tomu zbytečně nervozní. Takhle bych tu diskusi postavila a čekala co přítel na to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6044
26.11.19 08:11
@Komsomol píše:
K cemu je svatba dobra? :nevim:

Miluji tyhle odpůrce. :roll: ale chápu, že to má každý vnitřně nastavené jinak. Horší je, když se potkají dva, kdy jeden svatbu ano a druhý zásadně ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3781
26.11.19 08:17
@Ernais píše:
@Komsomol no minimalne vych rekla, ze jim jako zadatelum svatba prida nejake body k dobru. A jinak je adopce vekove omezena, takze s tvrzenim, jak neni kam spechat jsi dost mimo ;)

Nesirte tady zase nesmysly. Horni vekovou hranici zakon nestanovuje. Takze bych si tady nechal nejaky vyroky o tom kdo je mimo ;)

Zadny body k dobru ti to neprida. Osvojit si muzes dite i kdyz jsi sama/sam

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat