Jak jste zvládali s partnerem IVF?

Anonymní
15.12.19 09:26

Jak jste zvládali s partnerem IVF?

Ahojky,
ráda bych se Vás zeptala jak jste zvládali absolvování IVF cyklů s partnerem.
Máme za sebou 3 IVF. Neustále se hádáme. Jak to zvládal váš partner?
Mě připadá, že kdykoliv se děje něco důležitého tak na mě řve, je nepříjemný, pořád na něco nadává jako že za něco uplně banálního můžu já a dělá mi peklo. Ani jednou jsme snad nešli na kliniku na nějaký zákrok aniž bychom nebyli pohádaní.

Jak to zvládají Vaši partneři?

Např.
1 IVF - Začala jsem píchat injekce a x-tý den jsme se dívali na film, který skočil a ja řekla větu banální hlášku s úsměvem " tak a jde se spát". On to pochopil, že mu jako říkám kdy má jít spát, že není malé díte a tak se se mnou tak pohádat že odjel pryč z domu a 3 dny se mnou nemluvil. A já s žaludkem úplně na nervy si dál píchala injekce…skoro 3 dny jsem nejedla a probrečela celé dny. Ani se neomluvil nic.

2 IVF - den před odběrem vajíček jsem potřebovala pomoct. Už mě bolelo břicho a tak jsem ho poprosila o nákup jídla, které vím, že mi dělalo po tom zákroku dobře. On že ano a odjel pryč k rodičům. Kolem 10 večer mi píše, že to nestihne. Ja mu samozřejmě vytkla (ale klidně…už ho znám, že se hned uráží) že mi to měl napsat dřív. Mohla jsem si proto skočit sama ale ted v 10 v noci před zákrokem nebudu ještě jezdit po obchodech a že teda nevím co budu druhý den jíst když tu nic nemám a nebudu moct vstát s postele. Byla jsem po odběru doma sama celý den - on musel druhý den do práce tak me vyzvedával jeho kamarád a jen mě odvezl domů. On se urazil, vynadal mi a ani nepřijel domu a já se celou noc modlila aby mě alespon rano vyzvednul a po ceste na kliniku mi dělal sceny že tam ani nemusíme jít, že se na to rovnou mužeme vykašlat a já měla v sobě 12 vajíček k odběru…takže na nervy že jestli fakt odejde tak jsem si pichala injekce 14 dní uplně zbytečně. Odeberou mi jen vajíčka a ni nic z toho…nebo nevím…
3. IVF - To jsme se raději vubec neviděli. Byla jsem hodně v práci a nechtěla jsem ho u sebe. Naštvával ale se průběžně po telefonu a messengeru kvůli prkotinám. Ale mě už to bylo jaksi jedno. Nakonec nám z tohoto IVF zůstalo jedno jediné embryo. Ted když jsem měla jít na KET tak už den předtím na mě pořád štěkal…zběhem toho dne mi vynadal za frontu v obchodě, za to že našel špatně cestu někam, že musel jít někde kus pěšky protože jsem nevěděla kde tam přesně zaparkovat, za to že se nějak pokazil kávovar, že není večeře okamžite co jsme dojeli domů, že mi byla zima v posteli a šla jsem se obléknout, že mi zazlobila lampička na nočním stolku, že papoušek křičel a pod. Druhý den před KET přijel večer a už zase nadával na papouška že křičí a tak jsme se pohádali zase a on že si mám vybrat mezi papouškem a jím a že tam teda zítra nemusíme vůbec jít…chápete já za sebou 3 IVF, akupunkturu, čínskou medicínu, bylinky, vitamíny, mojžíšovku prostě uplně vše co snad jde udělat proto aby to dobře dopadlo… Že se na to můžeme vykašlat a já mu říkám že je možné že ho už rozmrazili a že toho jediného bojovníka vyhodí a pod. a po tom všem to snad nemužeme udělat…a on že to je přece jedno a že stejně pokud to nedopadne tak se rozejdeme, že to nemá smysl a pod. a odešel asi na 3 hodny ven se projít a pak celou noc seděl v pracovně a nespal a trucoval až do rána. Ted se zase chová jako by se nic nedělo.

Mezi IVF-ky se je to zlé taky.
Jednou se urazil kvuli tomu, že jsem po něm v létě chtěla aby si vzal plavky když bydlím přímo u vody a bylo horko a mohli jsme se jít vykoupat…odjel pryč a nemluvil se mnou několik dní.
Jindy kvuli tomu, že jsem si vzala na kolo batoh, a když jsem se ohradila že je to přece jedno tak sebral kolo a odjel zase pryč a vrátil se až druhý den.
Jindy kvuli tomu, že když celý den řídil z dovolené domů a nejedl celá den a já chtěla by se najedl pač 16 hodin v aute aniž by cokoliv snedl…i mě už bylo špatně z hladu…no a to se urazil a od Vídně se mnou nemluvil a vyložil mě doma a odjel zase na několik dní pryč.

Musím říct že pokud ten KET nedopadne tak se s ním asi rozejdu. 4 IVF s ním už nezvládnu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1001
15.12.19 09:32

Chova se jako male decko. Jak se bude chovat, az budete mit dite? Mit dite je zatez pro vztah…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17718
15.12.19 09:33

Ty mas teda vydrz 8o S takovym chces dite? :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7489
15.12.19 09:33

Promiň že se zeptám tak napřímo, ale tebe nějak hodně tlačí věk, že chceš mermomocí dítě přivést do takového vztahu?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
99404
15.12.19 09:41

Promiň mi, ale co je to za vola? To se uráží kvůli každé prkotině ne? Co bude dělat, až se opravdu bude něco dít? To není chlap do nepohody.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12987
15.12.19 09:41

Z vas dvou jsi ta prastena ty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.12.19 09:42

Ja se divim, ze po takovem chovani jsi sla do toho druheho a tretiho…Nechapu, jak se muze dospeli chlap takto chovat a jak si muze odjizdet na x dni pryc a Ty o nem nic nevis. Uvedom si, ze toto je obdobi, kdy potrebujes tu nejvetsi podporu a nervit za takove blbosti…Neprijde mi, ze by o to miminko stal, jinak by se nemohl takhle chovat…Co myslis, ze by bylo, az by jsi byla tehotna nebo az by bylo miminko na svete? Jakoze by jsi treba nemela cas na to mu presne nachystat veceri a on by na 3 dny odjel a nechal Te s detatkem samotnou? Vubec nechapu, proc mas zapotrebi zit s nekym kdo je tak strasne sobeckej v obdobi, kdy absolvujes to, co absolvujes…Priserny, mozna by Ti pomohlo si to po sobe precist a brat to jakoby to napsal nekdo jiny, co by jsi mu na to poradila? Posli ho do haje jeste dnes by jsi asi napsala…Drzim pesti, at dostanes rozum a najdes si hodneho a nesobeckeho chlapa. A ja timto dekuji tam nahoru za toho sveho :hug: Opravdu mi Te je lito, vubec nechapu, jak na Tebe muze byt tak zlej…Mozna proto to nevychazi, nemas s nim byt a ceka Te velke stesti jinde u hodneho chlapa, co Te v tezkych chvilich podpori :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
48
15.12.19 09:50

To je hrozně těžký, takhle jak je to napsané bych řekla „vykašlete se na to, nezůstávejte spolu, dítě to nespraví“, ale život vypadá jinak, ten chlap není jenom takový jak je popsáno v příspěvku. Trochu tam tuším že jste šéfka a teď s IVF se v tom všem orientujete víc než on, jste ta co říká kam se teď půjde co se bude dál dít a prostě to řídíte. Může toho mít už plné zuby, být frustrovaný a takhle se to projevuje. Jenže některý chlapi jsou rádi, když je postaráno, tak je to s nimi pak těžký. Štve je, že se jim nenechá zodpovědnost, ale zároveň sami otálejí s jejím převzetím :-/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1228
15.12.19 09:52

No takhle nejak to vypada, kdyz chce nekdo dite za kazdou cenu, klidne i s d*bilem :roll: fakt tohle chces jako otce sveho ditete? 8o

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
544
15.12.19 09:58

My sme absolvovali 2 cykli IVF z toho 4 vklady. Manžel bol úplne skvelý, bola to veľká skúška vzťahu, ale zvládli sme ju. Chodil somnou na každú kontrolu, aj keď sme museli vstávať 4:30. Kedže najbližšie centrum je dosť ďaleko. Ale takto chodili všetci oteckovia čo som si všimla. nemám čo vytknúť. Vždy sa snažil. Vedel veľmi dobre že po vklade musí byť žena v kľude a psychika zohráva väčšiu úlohu ako fyzický stav. Tak sa podľa toho aj správal. Nevravím, aj my sa občas vadíme, ale počas IVF teda vôbec nie. To sme obaja brali dosť zodpovedne. Ale tak ja som žiadne hormonálne výkyvy nálady nemala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9769
15.12.19 09:59

A proč s ním na ty ivf chodíš? Rozejdete se a najdi si někoho jiného. Problém s početím je u něj, nebo u tebe?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
544
15.12.19 10:01

Asi nie ste pripravený mať dieťa, teda hlavne on. to chceš mať dieťa s takým kreténom. Mne sa ani raz nestalo že by odišiel z domu a niekoľko hodín by som o ňom nevedela, alebo by ma z centra vyzdvihoval kamarát. Už len to že by na mňa vtedy zdvihol niekoľkokrát hlas by mi už blikala kontrolka, že niečo nieje v poriadku.
Nedarí sa Vám počať dieťa, lebo príroda vie, prečo to robí. Do takéhoto vzťahu by to bolo pre dieťa trest.. Tak to príroda vyriešila za vás. Možno príde niekto normálny a otehotnieš na prvý šup.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3847
15.12.19 10:04

Prosím tě a který z vás si píchal ty injekce? Vypadá, že on, když má takové nálady :roll: Kolik ti je let? Já bych odešla, nebudeš mít ani podporu v něm, když budete mít dítě. Já potkala partnera až ve 40 a přesto jsme i zvládli prcka. Musím říct, že jsem si vybrala dobře. Podržel mě při „boji“, v těhotenství a i když už máme 2,5letého kluka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.12.19 10:21

4 IVF a 4 KETy. Problem u manzela. Mame nakonec 2 zdrave dcery. Vsechny peripetie vcetne porodu v 19tt nebo podezreni na Downuv syndrom atd nas hrozne sblizily. Injekce pri stimulacich mi vzdy pichal manzel. Navzajem jsme si vzdy byli oporou, jak to v partnerstvi ma byt.

  • Citovat
  • Nahlásit
92
15.12.19 10:31

Moc děkuji všem za reakce. Všichni máte pravdu i ti, kteří říkají že jsem blázen já :-D Nic není tak černobíle samozřejmě jak to píšu ale ted mi jaksi došly nějaké věci tak jsem to tak napsala.

Ono to bylo tak. Mě je 34. Měla jsem dlouho partnera se kterým jsme se v mých 30 letech bohužel rozešli a já od te doby „hledala“ partnera. Když jsem potkala tady toho tak jsem měla radost a byla jsem zaláskovaná. On věděl že má problém s spermiogramem a tak jsme začali cca po roce vztahu už první IVF. On přišel první s tím, že založíme rodinu. To jsme se tolik nehádali, občas ano ale to jsem brala že je normální…nic není dokonalé že ano. A když probíhalo to jeho chování při 1 IVF tak jsem si říkala, že z toho byl na nervy. A že to ventiluje takto. Ale pak když jsme dělali 2 IVF tak už jsem si říkala, že to fakt není normální protože ono se to dělo i mimo tyto naše IVF. Jenže u toho 2 IVF nám řekli, že je to asi vajíčkama a že při dalším IVF máme zkusit zčásti dárce. To samozřejmě byla doma opět scena s hnusnými slovy že ani nechci aby to byl on a že je mi jedno s kým to dítě budu mít apod. ale já do toho šla hlavně proto, že jsem chtěla vědět zda je to u mě nebo u něj ten problém a zda se budu muset smířit s možností darovaných vajíček. A po tomto 3 IVF nám zůstalo jedno embryo a to naše. Tak ho mám ted v sobě a čekám ale už ted vím, že s ním nechci být. Před tím transferem jsme se právě hrozně pohádali a on mi řekl to co řekl…ale já po 3 IVF, akupunktuře, čínské medicíně, bylinkách, vitamínech, mojžšovce apod. nedokázala říct že to embryo vyhodíme…to bych si do konce života vyčítala.

Ted se přiznám, že se mi zdají špatné sny a vím, že s ním nechci být. Jsem z toho nestastná, protože tak moc si přeji aby to jedno embryo se uchytilo a současně vubec nevím co budeme dělat když to tak bude. Do 4 IVF s nám rozhodně nepujdu. Pokud to nedopadne dobře tak se s ním rozejdu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat