Jak moc se angažujete do vztahu dětí?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Mně rodiče nikdy do ničeho nemluvili. Určitě se jim spoustu věcí
nelíbilo, ale nikdy nic neřekli. Taky jsem ale nedělala žádné hrůzy.
Jinak je to dost na hlavu a já bych své skoro tchýni něco řekla. Nemám
ráda, když lidé pořád něco komentují bez vlastně nějakého většího
smyslu. Takoví lidé mi přeci nebudou pořád kazit den a komentovat každý
můj krok. Samozřejmě ve vší slušnosti a počestnosti.
Ono pak se narodí dítě a může to být horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Zalezi v akom veku sa dieta nachadza V prvom rade nikdy by som si nedovolila
kritizovat toho partnera dietata ja, je to neslusne a neprinalezi mi to. Vo veku
15-19 roku dietata sme sa skor rozpravali o tom, ake vlastnosti by mal dany
partner mat, aby mohli fungovat vo vztahu a aj vseobecne- napr. ak nepracuje uz
pol roka a nehlada si ziadnu pracu, znamena, ze nema pracovne navyky a asi to
nebude najlepsi vyber do buducna, takze taketo veci riesim a poukazujem na to.
Nestaram sa vsak, ci vyzera tak akebo onak, co varia, ci a ako casto upratuju
alebo ako si zariaduju byvanie
A neriesim ani, ci je to lekar alebo predavac a
ci je z uplnej, ci neuplnej rodiny, ani majetkove pomery. Co sa tyka
stretavania v teenagerskom veku, pokial to nema vplyv na skolske povinnosti,
tak nezasahujem. Rada pomozem, ak ma poziadaju, ale snazim sa nedavat nechcene
rady a ani nechcenu pomoc nasilu. Sama to neznasam. Musim sa spytat deti, ci sa
mi to dari
a ci im neleziem moc na nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Komicky to trochu vyzní. Moje mamka se do života druhých nikdy nepletla a neplete. Moje tchýně je slabšího ducha a někdy prostořeká, proto její poznámky jdou jedním uchem dovnitř a druhým hned ven. Určitě z toho nedělám tragédii. Někdy mi to přijde až směšné, tak se nad tím s manželem zasmějeme a život jde dál. Manžel mě naučil jednu důležitou poučku do života. „Nevychovávej rodiče“. Tím se řídím a je to fajn…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A co se týká našich dětí, tak se řídím heslem „žij a nech žít“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Zajímalo by mě, jak moc se angažujete do vztahu svých dětí?
Setkala jsem se s tím, že maminka přítele mojí sestry (přítel a sestra cca 17 let) zasahovala do toho, jak často se vídají, podotýkám, že jsem toho kluka za celý jejich tříletý vztah viděla jednou a na konec částečně může za jejich rozchod s tím, že už dávno mi sestra říkala, že jeho otec jí nemá rád a neví proč. Já si myslím, že si pro svého syna přáli někoho z lepší rodiny (nejsme nějak bohatí, naši jsou rozvedení).
Musím uznat, že i maminka mého přítele nám poměrně ráda mluví do života, a to jsme dávno dospělý. Nejsem na to asi zvyklá, aby mi skoro ve 30ti někdo říkal, co a jak mám dělat nebo aby mi někdo připomínal, co kdy mám platit nebo aby mi říkal, jak moc mám chodit oblečená. Na jedné návštěvě jí dokonce vadilo, jak sedím na židli a ptala se mě, proč jsem tak natočenábylo tam hodně lidí, chtěla jsem vidět na všechny
když to tak píšu, je to dost komické.
![]()
To že mluví do výchovy dětí, tady raději ani nebudu více rozvádět.
Pokud možno vůbec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mě připadá, že miminky synů, jsou svýma chlapečkama nějak posedle
o montují se jim do všeho. Mám dceru mladou, pár vztahu už měla a
opravdu, maminky těch chlapců měli tendence řešit kolem nich všechno.
Jedna dceři třeba dala instrukce jak se má o kluka starat na dovolené,
dohlížet aby pil a byl namazanej nejvyšším ochranym faktorem atd, bylo jim
v té době oběma 18let. Jiná ji nutila aby dohlížela na to jak syn plní
školní povinnosti, učila se s ním na vš, posílala ho včas spát,
správně mu skládala trička do skříně. Těch příhod by bylo víc..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Moji rodiče se nikdy do mých ani sestřiných vztahů nepletli. Je tedy
pravda, že jsme se jako teenagerky netahaly s žádnými divnými existencemi.
Bohužel tedy se nevyjadřovali ani k mému (teď již ex)manželovi. Když
jsme se o tom nedávno bavili, řekli mi, že se jim od začátku nelíbil. No,
těžko říct, zda bych si ho před těmi xx lety dala rozmluvit, asi ne.
Ale možná kdyby se víc vyjadřovali v průběhu těch let, kdy v mém
manželství šlo všechno do kopru, našla bych dřív odvahu k rozvodu.
Takhle jsem měla pocit, že v nich podporu při rozvodu nemám. A když
k němu opravdu konečně došlo, pomáhala mi psychicky hlavně sestra.
Takže - vměšovat se nebo zakazovat, nařizovat, to ne. Ale pokud budu mít
jako máma pocit, že partnerství mého dítěte má nakročeno k průšvihu,
názor bych řekla. Současně s nabídkou, že pomůžu/poradím, když moje
dítě bude chtít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Myslím, že pokud ten partner není závislý, zadlužený nebo jinak na okraji společnosti, tak by rodiče zasahovat neměli a měli by se chovat v mezích slušnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Zajímalo by mě, jak moc se angažujete do vztahu svých dětí?
Nijak. Už odmala mají partnery vybraný výměnou za stáda dobytka od Mohamada. Není potřeba něco řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jsem máma dospělého ženatého syna a dospělé zadané dcery.
Ano, častokrát si musím šlápnout na jazyk, abych zbytečně nemluvila.
Přiznávám, je to dřina.
Ale zažila jsem tchýni totálně visící na mém manželovi a je to pro mě
odstrašující příklad.
Ale když s někým oba chodili a my s mužem měli pocit, že je to velký
průšvih, snažili jsme se jim to rozmluvit.
Někdy si dali říct, někdy ne.
Kdybychom v budoucnu měli pocit, že je jejich vztah zásadní průšvih,
řekli bychom to a nabídli pomoc. Pokud by ve vztahu chtěli setrvat i přesto
- jejich věc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám své děti ještě malé, takže mohu přispět akorát svým životem
u našich. Do kluků se mi nepletli ( samozřejmě, pokud by bylo třeba, tak
by zasáhli že jo ) a do vztahů, třebas mamka poradila, nebo se zeptala. Ale
přišlo mi to v mezích. Ani do výchovy našich dětí se nemíchají, spíš
si přijdu pro radu Ono to je spíš na obtíž no, myslím, že
určitá správná hranice by být vždy měla. Co se týká maminek mých
kluků, tak pohoda a je to vždy oboustranné. Ale takový ten víceletý vztah
sem měla před mým skoromužem jenom jeden. Takže předtím spíš takový
to… jak to nazvat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Snažíme se s bývalým manželem jen pozorovat, případně chlácholíme
a podporujeme. Máme vytvořenou společnou rodinnou skupinu na FB, kde nám
sdělují zážitky. A my si pak s exmanželem nad tím občas u kafe
pokecáme nebo o tom telefonujeme nebo píšeme. Když byly ve věku cca 17 -
20, pobývali s námi ve volném času všichni jejich známí - zvali jsme,
hostili, chtěli jsme vidět, s kým se kamarádí. A byli jsme rádi, když nám někdo z jejich
potenciálních partnerů nesedl, že to pak sami rozetnuli. Až tehdy jsme jim
řekli, že se nám taky ten člověk třeba moc nezamlouval.
Nesnesla bych, aby mě někdo (např. z tchánovců) dirigoval, nedělám to
mladší generaci a nenechám se od starších. Říct mi někdo, proč sedím
tak nebo jinak, nebylo by žádné příště.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mě připadá, že miminky synů, jsou svýma chlapečkama nějak posedle o montují se jim do všeho. Mám dceru mladou, pár vztahu už měla a opravdu, maminky těch chlapců měli tendence řešit kolem nich všechno.
Mám tytéž zkušenosti. Někdy jsem nestačila zírat. Jeden ze zeťů je
sám ze své matky nešťastný a co ta paní dělá, když jí řekne, že za
ní nepřijede (ale až za týden), to je opravdu ostuda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mě připadá, že miminky synů, jsou svýma chlapečkama nějak posedle o montují se jim do všeho. Mám dceru mladou, pár vztahu už měla a opravdu, maminky těch chlapců měli tendence řešit kolem nich všechno. Jedna dceři třeba dala instrukce jak se má o kluka starat na dovolené, dohlížet aby pil a byl namazanej nejvyšším ochranym faktorem atd, bylo jim v té době oběma 18let. Jiná ji nutila aby dohlížela na to jak syn plní školní povinnosti, učila se s ním na vš, posílala ho včas spát, správně mu skládala trička do skříně. Těch příhod by bylo víc..
To je mazec
Tak já svý děti beru zhruba od 16 let za plnohodnotný dospělý lidi a
nezbývá mi než doufat, že jsem jim za tu dobu vštipila vše, aby z nich
byli slušný a vychovaný jedinci, na který můžu být hrdá. A takovým se
do ničeho nekafrá, a to ani do vztahů.
A snaše nedávám ani žádný rady, sama jsem to nesnášela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Modre rty u dětí
- Nespacím dětem zdar
- Správná výchova dětí - dokument V síti
- Děti pořád lžou
- Vztah ze seznamky?
- Kdy muž odchází sám že vztahu
- Jak poznat, že má vztah smysl
- Nezvládám práci a péči o děti
Zajímalo by mě, jak moc se angažujete do vztahu svých dětí?
bylo tam hodně lidí, chtěla jsem
vidět na všechny
když to tak píšu, je to dost komické.
To že mluví do výchovy dětí, tady raději
ani nebudu více rozvádět.
Setkala jsem se s tím, že maminka přítele mojí sestry (přítel a sestra cca 17 let) zasahovala do toho, jak často se vídají, podotýkám, že jsem toho kluka za celý jejich tříletý vztah viděla jednou a na konec částečně může za jejich rozchod s tím, že už dávno mi sestra říkala, že jeho otec jí nemá rád a neví proč. Já si myslím, že si pro svého syna přáli někoho z lepší rodiny (nejsme nějak bohatí, naši jsou rozvedení).
Musím uznat, že i maminka mého přítele nám poměrně ráda mluví do života, a to jsme dávno dospělý. Nejsem na to asi zvyklá, aby mi skoro ve 30ti někdo říkal, co a jak mám dělat nebo aby mi někdo připomínal, co kdy mám platit nebo aby mi říkal, jak moc mám chodit oblečená. Na jedné návštěvě jí dokonce vadilo, jak sedím na židli a ptala se mě, proč jsem tak natočená