Jak na chování tříletého syna

Anonymní
18.6.21 23:20

Jak na chování tříletého syna

Maminky, mám tří a půl letého syna, je to zdravý, živý kluk. Poslední měsíce se jeho chování změnilo vůči oststním dětem a není k nim milý ani kamarádský, zvlášť pak k dětem mladším. Není vůbec fyzicky agresivní, avšak jim říká dokola věty typu- „nedívej se na mě, já tě k nám nepozvu, nepůjčim, nechoď za mnou…“ a neustále ostatní děti kontroluje a napomíná, že něco nesmí a nebo naopak musí udělat( byť má tedy můj syn pravdu). S dětmi být chce, má kamaráda, každý den mě prosí, že si s ním chce hrát, ale když pak jsou spolu, tak se jen hádají. To samé i k jiným dětem nebo jeho mladšímu bratranci.
Je mi to líto, neustále mu říkam, že to je špatně, na přikladech mu ukazuji, jak se chováme správně ke kamarádum, když už je to hodně a já se fakt rozlobim a pošlu ho třeba domu, tak slibuje, že už to neudělá, ale přesto zase udělá a je ošklivej k dětem.
Doslechla jsem se, že ve školce jsou kluci, kteří maji vcelku agresivní hru, nejsou milý k menším dětem, ale doopravdy nevím, jak to ve školce mezi dětmi je a na kolik má mého syna chování vliv školka.
Potřebovala bych tohle chování vůči ostatnim dětem změnit.
Jsem z toho už unavená a smutná a mám strach, že selhávám ve výchově :,(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12779
18.6.21 23:52

Jestli syna porad kontrolujes a napominas, tak to holt dela vuci ostatnim taky :nevim:.

„Dej mu to, neber to, omluv se, pohlad ho, pust ho tam, pujc mu to…atd atd“. Pokud tohle slysi kazdych pet minut…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10073
18.6.21 23:52

Zkus se podívat na videa Nevýchovy, tam tohle mají hezky zpracované… Možná se zamysli nad tím, jestli jen nenapodobuje tebe, že mu pořád říkáš, co má a nemá dělat a jestli ho před dětmi „neshazuješ“ nebo nenutíš půjčovat hračky atd. Zkus se na něj naladit, pozorovat ho při té hře, co mu vadí, nenutit mu svoje pocity a představy, ale spíš uznat ty jeho.
Tříleté dítě je ještě poměrně malé na hraní s kamarády, spíš bych řekla, že je pozoruje a napodobuje. Místo vysvětlování mu to zkus spíš ukázat při té situaci. Vysvětlování po akci si myslím, že tříleté dítě ještě nepochopí, neumí si to představit a aplikovat, když to zas nastane za delší dobu. A vůbec bych ho tedy netrestala ani neposílala domů, tím ho akorát v jeho očích ponižuješ a projevuješ spíš nepochopení, které pak vede k frustraci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10073
18.6.21 23:55

Hlavně mi hodně vždycky pomáhá uvědomit si, že pokud dítě něco opakovaně nedělá nebo nezvládá (např. hrát si s kamarádem, půjčovat hračky, mluvit s někým neznámým, ale i chodit na nočník atd.), tak to neznamená, že to dělá schválně nebo je nevychované, ale že to prostě ještě nezvládne, je ještě moc malé a prostě na to nemá schopnosti. Takže je potřeba počkat, až ty schopnosti mít bude.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
159
19.6.21 06:54

Jak píšou ostatní, doporučuji Nevychovu:) za nás super a opravdu jediná věc, nebo způsob komunikace, která pro nás obě opravdu funguje:)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.6.21 09:15

Holky děkuji za rady. Samozřejmě říkám malému co může a co nemůže. A také při těch situacích, kdy říká dětem co by neměl, tak ho napomínám a říkám mu jak by to měl říkat- přiklad: Můj malej- ne Kubíčku, k nám nepůjdeš s já ho napomenu a řeknu- ne, proč by nešel, naopak ho můžeme pozvat, Kubíček je náš kamarád a tak mu uděláme radost.. Možná ho tím opravdu trochu schodím, ale přeci tento nevhodný vzorec chování nepotvrdím. Nebo malej kontroluje a napomíná a pak žaluje na ostatní děti, například ví, že jsem mu zakázala chodit do záhonů a šlapat po kytkách a on pak přesně co jsem ho já učila tak kontroluje ostatní děti.. :?

  • Citovat
  • Nahlásit
12779
19.6.21 11:01
@Anonymní píše:
Holky děkuji za rady. Samozřejmě říkám malému co může a co nemůže. A také při těch situacích, kdy říká dětem co by neměl, tak ho napomínám a říkám mu jak by to měl říkat- přiklad: Můj malej- ne Kubíčku, k nám nepůjdeš s já ho napomenu a řeknu- ne, proč by nešel, naopak ho můžeme pozvat, Kubíček je náš kamarád a tak mu uděláme radost.. Možná ho tím opravdu trochu schodím, ale přeci tento nevhodný vzorec chování nepotvrdím. Nebo malej kontroluje a napomíná a pak žaluje na ostatní děti, například ví, že jsem mu zakázala chodit do záhonů a šlapat po kytkách a on pak přesně co jsem ho já učila tak kontroluje ostatní děti.. :?

Promin, ale delas to nejak uplne blbe.

Jednak on jenom kopiruje tvoje chovani, takze musi mit dost zmatek v tom, ze ty se tak chovat muzes a on ne.

Trosku vnimej jeho pocity a potreby. Kdyz rekne Kubickovi, ze ho domu pozvat nechce, tak nechce, proc ho nutis? Navic mi prijde, ze veskery jeho projev kontrolujes a usmernujes, kazde jeho slovo, vsechno musi delat „spravne“. Vzdyt ten syn z toho musi byt uz uplne frustrovany, co vsechno dela blbe, jak je spatnej.
Nech ho trochu dejchat.
Zeptej se ho treba: „A proc nemuze Kubicek k nam domu? Jo on ti bere hracky, aha. Tobe to vadi, vid, to chapu. Tak Kubicka zvat nebudeme.“

Plus viz vytucnene. Nevidim nic nevhodneho na tom, kdyz rekne Kubickovi, ze k vam domu nepujde. Takovych rozhovoru s detmi jeste bude.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
839
19.6.21 12:05

Prosimte, tohle bych VUBEC neresila. Syn mel problemy s agresivnim chovanim okolo dvou let veku. Ne ze by nekoho neco realne bolelo, ale to jsme resili. Myslim, ze ma dite pravo si rikat co chce, pokud teda nenadava. Ono prece brzy zjisti samo, ze takhle si kamarady neziska, a nauci se to jinak.

Myslim, ze casto to male deti delaji jako napodobu rodicu. My jim prece taky furt neco vysvetlujem, poucujem. A nebo dava najevo, ze si proste jeste moc hrat s ostatnimi nechce…

Příspěvek upraven 19.06.21 v 14:45

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10073
19.6.21 12:12
@Anonymní píše:
Holky děkuji za rady. Samozřejmě říkám malému co může a co nemůže. A také při těch situacích, kdy říká dětem co by neměl, tak ho napomínám a říkám mu jak by to měl říkat- přiklad: Můj malej- ne Kubíčku, k nám nepůjdeš s já ho napomenu a řeknu- ne, proč by nešel, naopak ho můžeme pozvat, Kubíček je náš kamarád a tak mu uděláme radost.. Možná ho tím opravdu trochu schodím, ale přeci tento nevhodný vzorec chování nepotvrdím. Nebo malej kontroluje a napomíná a pak žaluje na ostatní děti, například ví, že jsem mu zakázala chodit do záhonů a šlapat po kytkách a on pak přesně co jsem ho já učila tak kontroluje ostatní děti.. :?

Ano, a tím ho právě shazuješ a frustruješ. Navíc mu tím snižuješ sebedůvěru - protože si pak třeba říká „Tak já ho doma nechci a máma ho stejně pozve. Asi ho má radši než mě.“ A snižovat sebedůvěru mu určitě nechceš, to je do budoucna problém v kolektivu, se šikanou, s výběrem partnera, se vším.
Měla by sis budovat vztah a důvěru se svým synem, ne snažit se zavděčit kamarádkám a jejich dětem. Spíš zkus zjistit, proč ho nechce pozvat a vymyslet nějaký kompromis. Zkus si sama sebe představit v jeho situaci.

A že kontroluje ostatní děti - no tak to snad nevadí, ne? Vždyť ty mu říkáš, co nemá dělat, tak jemu se logicky nelíbí, když to dělají ostatní děti. Je potřeba mu vysvětlit proč to dělají a že by to dělat neměly, ale že to je jejich věc a jejich rodičů.

Myslím, že pro tebe by byla Nevýchova ideální, ale něco mi říká, že se ti to moc líbit nebude…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.6.21 12:50

Holky asi mate pravdu, opravdu se snazim, aby byl vuci jinym detem laskavy. Kdyby to bylo vuci jednomu diteti, nebo jen v nekterych situacich, ale on rika vsem detem na potkani- nekoukej na me, ty k nam nepujdes, neber mi to- i v situacich, kdy na nej nikdo nekouka, nic po nem nechce.. Je hodny snad pouze na jednu kamaradku ze skolky, kterou ma moc rada, vse by ji dal a nic takoveho ji nerika.
Vy mi radite, ze ho mam tedy v takovem chovani nechat, at si to nejak s detmi vyresi sam. Ale maminky deti s kterymi kamaradime se na me divaji jako ze malej je negativni a radeji se nam vyhnou. Kdyz se pak mame s nekym sejit, tak se snazim mu v klidu vysvetlit, ze tak se to nerika, kdyz se me, druhemu diteti ani jeho mamince, jeho chovani nelibi.
Jaky by mel byt tedy priklad chovani? Napriklad prijdeme do skolky, potkame tam rano kamarada a misto pozdravu muj malej mu rekne-nekoukej na me. Mam rict, ano Pepicku, nekoukej na nas, nam se to nelibi? Ja se ho zeptam, proc by na nas nemel koukat? Proc to rikas? Vetsinou mi to neumi vysvetlit a rekne jen protoze nechci.
Jsem v tom asi zamotana, mozna se snazim az moc a trapim se tim. Urcite na Nevychovu kouknu..

  • Citovat
  • Nahlásit
10073
19.6.21 13:31

V Nevýchově bude zrovna příští týden webinář zdarma a 3 krocích jak nebrat dítěti sebedůvěru. Podívej se na web a zapiš se tam, přijde ti to emailem.

A jinak ve zkratce - ne nemáš ho v tom nechat, ani říkat ostatním, ať na vás nekoukají. Ty máš uznat jeho pocity a případně zjistit, proč nechce aby na něj někdo koukal, aby šel někdo na návštěvu a pokusit se vymyslet nějaké řešení nebo kompromis. Úměrně k věku teda, tříletý je ještě dost malý.
Zkus také nahlédnout na sebe, jak ty se chováš, jakým způsobem na něj mluvíš (třeba rozkazy) - on pak jen dělá to, co vidí u tebe. Nemá jiné vzorce, jen tebe a manžela.

A s tou školkou - prostě pozdravíš kamaráda ty. Syna můžeš vzít do náruče a zjistit, proč to říká, třeba nemá náladu, nechce se mu do školky, nechce se s tebou rozloučit atd. Dětem se v hlavičkách můžou odehrávat různé věci. Pokud neví, tak to prostě přejít. Může to být z jakéhokoli důvodu, třeba proto, že ho pokaždé napomínáš, ať pozdraví.

Děti se nevychovávají říkáním a napomínáním co mají dělat, ale spíš napodobováním a příkladem, případně probráním situace. To jen tak ve zkratce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12779
19.6.21 13:55
@Anonymní píše:
Holky asi mate pravdu, opravdu se snazim, aby byl vuci jinym detem laskavy. Kdyby to bylo vuci jednomu diteti, nebo jen v nekterych situacich, ale on rika vsem detem na potkani- nekoukej na me, ty k nam nepujdes, neber mi to- i v situacich, kdy na nej nikdo nekouka, nic po nem nechce.. Je hodny snad pouze na jednu kamaradku ze skolky, kterou ma moc rada, vse by ji dal a nic takoveho ji nerika.
Vy mi radite, ze ho mam tedy v takovem chovani nechat, at si to nejak s detmi vyresi sam. Ale maminky deti s kterymi kamaradime se na me divaji jako ze malej je negativni a radeji se nam vyhnou. Kdyz se pak mame s nekym sejit, tak se snazim mu v klidu vysvetlit, ze tak se to nerika, kdyz se me, druhemu diteti ani jeho mamince, jeho chovani nelibi.
Jaky by mel byt tedy priklad chovani? Napriklad prijdeme do skolky, potkame tam rano kamarada a misto pozdravu muj malej mu rekne-nekoukej na me. Mam rict, ano Pepicku, nekoukej na nas, nam se to nelibi? Ja se ho zeptam, proc by na nas nemel koukat? Proc to rikas? Vetsinou mi to neumi vysvetlit a rekne jen protoze nechci.
Jsem v tom asi zamotana, mozna se snazim az moc a trapim se tim. Urcite na Nevychovu kouknu..

Zkusila bych se na to byt tebou ted soustredit a fakt se na to treba tyden vykaslat. Neusmernovat jeho reci NIJAK (vyjma toho, ze by nekomu vylozene hnusne nadaval nebo tak).
Bude te tisickrat svrbet pusa neco rict, ale zkus to vydrzet.
Az se naucis tohle, muzes zacit s tim, ze mu das najevo, ze ho chapes, ze mu rozumis. „Tobe vadi, kdyz se na tebe Kubicek kouka, aha.“ A muzes doplnit neco jako „ale Kubicek normalne kouka kolem sebe a nemuzeme mu zakazat, aby se podival i na tebe“. Tot vse.
Ono je to takove obdobi, nemusis se bat, ze ho vychovas spatne. Deti se opravdu primarne uci napodobou a ne tim, ze mu budes spravne chovani prikazovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5
23.6.21 09:16

Souhlasím s názory ostatních. Syn jen kopíruje tvoje chování, dělá to, co ty, opravuje, poučuje, říká, co se smí a nesmí a přitom je to špatně. Tak ty to taky nedělej. Představ si, že by chtěla přijít k tobě na návštěvu Lenka, která tě shazuje a pomlouvá, s kterou ti není dobře. A ty by ses jí snažila nějak říct, že k tobě nemůže, pak by přišel třeba tvůj manžel a řekl: Proč by k nám Lenka nemohla? Vždyť nic nemáme na práci, tak Lenko klidně přijď. Asi bys z toho nebyla nadšená, co?

Pokud není zlý, agresivní, útočný apod, tak tohle bych fakt neřešila. Ty děti se musí taky naučit komunikovat spolu sami. Děti jsou prostě upřímné a já na tom nevidím nic špatného, pokud nejsou už vyloženě zlé. Prostě se hod trochu do klidu 8) :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3690
27.6.21 21:07
@Anonymní píše:
Holky asi mate pravdu, opravdu se snazim, aby byl vuci jinym detem laskavy. Kdyby to bylo vuci jednomu diteti, nebo jen v nekterych situacich, ale on rika vsem detem na potkani- nekoukej na me, ty k nam nepujdes, neber mi to- i v situacich, kdy na nej nikdo nekouka, nic po nem nechce.. Je hodny snad pouze na jednu kamaradku ze skolky, kterou ma moc rada, vse by ji dal a nic takoveho ji nerika.
Vy mi radite, ze ho mam tedy v takovem chovani nechat, at si to nejak s detmi vyresi sam. Ale maminky deti s kterymi kamaradime se na me divaji jako ze malej je negativni a radeji se nam vyhnou. Kdyz se pak mame s nekym sejit, tak se snazim mu v klidu vysvetlit, ze tak se to nerika, kdyz se me, druhemu diteti ani jeho mamince, jeho chovani nelibi.
Jaky by mel byt tedy priklad chovani? Napriklad prijdeme do skolky, potkame tam rano kamarada a misto pozdravu muj malej mu rekne-nekoukej na me. Mam rict, ano Pepicku, nekoukej na nas, nam se to nelibi? Ja se ho zeptam, proc by na nas nemel koukat? Proc to rikas? Vetsinou mi to neumi vysvetlit a rekne jen protoze nechci.
Jsem v tom asi zamotana, mozna se snazim az moc a trapim se tim. Urcite na Nevychovu kouknu..

Malej děla plno věci co vás. Na tohle říkám, ze je to jeho vec a jemu to neublizuje tak at se klidně kouká. Na hračky ze když nepujci tak zas ostatní nepujci jemu. Ta komandace je hrozná. My jsme a chlapem dost pintlich takže řeším jak kluka tak manzela. Ze nemusí buzerovat za každou blbost. Holt ukapnul omylem pití a ne ze rozlil decku na dřevěnou podlahu atp. Bonzuje na kluka ve školce, ze jdou kam nemají tak říkám, ze si je učitelka srovná sama a at se nestará…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat