Jak naučit díte spát

Napsat příspěvek
14.1.20 15:16
@Bebeluska8 píše:
Ahoj, jen ti sem chci napsat, že tě chápu. Podobná diskuze tu je z dnešního dopoledne, ta je teda o málem miminku, a hned se na zakladatelku sesypaly ty, co s dětmi v posteli spí s tím, že přece to nebude trvat na věky, že přece nenecháš malé miminko plakat. Vím, že jsou rodiny, kterým to nevadí, mně teda spaní v jedné posteli nevyhovuje, syn se roztahuje fakt neuvěřitelně. Kolikrát mi zbyde prostor tak 50×120 (fakt nevím, jak to dělá :nevim: ). Já se vždycky snažím najít cestu, která je zrovna co nejméně násilná. U nás je hodně důležitý rituál, ale čas od času ho změníme, když nám přestane vyhovovat. Vykoupat, pohádku, nakojit (nebo dát um), pak si třeba zazpivat/pomazlit. Pokud první večer bylo 45 minut, od té doby se to zkracuje a není to usedavý křik, spíš zaplakání, já bych se asi tak nestresovala. Chodíte za ním, takže ho nenecháváte s pocitem, že je sám… nevím, některé mámy jsou přesvědčený, že to napáchá spoustu škody, jakoby všechny děti, co spaly s mámou v jedné posteli do 1. Třídy, měly s rodiči bezchybný vztah a byly psychicky zcela vyrovnané, podle mě je hrozně jednoduché hodit všechny psychické problémy na to, že máma nechala týden dítě po večerech trochu plakat (A byla tam pro něj)… držím palce! :kytka:

No, blbý je, že to, že dítě přestane po čase plakat, je rodiči interpretováno jako „úspěch“. Jo, tak to vyšlo. Pochopil to. Ale takhle malé dítě absolutně nemá vyvinutou nervovou soustavu k tomu, aby pochopilo, že „není samo“, když ale reálně samo je. Do cca roka a půl pro dítě co nevidí = neexistuje. Máma odešla = není = jsem samo. Když takhle malé dítě přestane plakat u usínání samo v postýlce, nezvyklo si a nepochopilo, ale prostě rezignovalo. Víš, co mají společného děti z kojeňáků? Téměř nepláčou. A co se do toho malého mozečku téměř určitě uloží jako základní vzorec do života je, že svět není bezpečné místo a že se nemůže na nikoho spolehnout. Nebude z něj hned deprivant, ale tenhle vzorec pozoruješ v myšlení dnešních dospělých všude kolem sebe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22172
14.1.20 15:20

@Brevnovanka88 jinak menší odbočení..ale není problém spíš to, že tatínek není moc doma, než to jak usíná a spí dítě? My máme tři děti, ale nemám pocit, že bysme spolu byli málo, nebo si nic nemohli říct. Chodíme spolu třeba do vany všichni tři, malý je šťastný a my si i něco povíme.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14.1.20 15:21

@Aduš8 mas pravdu, rada bych usinala v blizkosti manzela, vim, ze je vlastne neprirozene usinat sam, proc taky ze :nevim: jenze ja malehi neumim uspat jinak nez prsem, kdybych to umela, delam to tak. On se nenecha dat do postylky a nenecha si treba zpivat nebo neco vypravet, polozim ho tam a i kdyz zkousim ukolebavky tise nebo pohadku, stejne krici jak kdyz jsme ho nechali, aby usnul sam :nevim: trapi me to kojeni jako prostredek k usnuti, kdyby stacila pisnicka, pohadka nebo hladit po zadickach nebo drzet za ruku nez usne u sebe v postylce, ale ono to nefunguje, tak jsme zkusili tohle, ale mam z toho tak spatny pocit, ze tusim, ze nevydrzim :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22172
14.1.20 15:23

@SlečnaDahlia to si myslím též. Víc se mi osvědčilo zůstat na dohled dítěte. Napřed jsem ho držela za ruku, hladila, byla jsem blízko. Postupně stačilo jen být v dohledu, ležela jsem nedaleko něj a četla jsem si. Nemusela jsem nic dělat, jen tam být, a dítko usnulo v pohodě. Myslím že dítě prožívá trauma pokaždé, když takhle máma zmizí a zas přijde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14.1.20 15:25

@andelka83 tak je to pracujici tatinek jak v jakekoli jine rodine, neni to extrem, chodi kolem seste, pul sedme domu a rano kolem osme pryc, vikendy je s nami doma ;) ale prijde mi, ze nektere rodiny zase maji deti jako to jedine a zapominaji sami na sebe, ono to bylo obrazne, ze si nic nerekneme, kdyz se maly koupe, tak mame 15-20 minut, kdy se zasmejem, popovidame atd, ale nevidim nic spatneho na tom, ze bychom si s manzelem dali vecer spolu neco dobreho, koukli na film nekdy, probrali v klidu neco atd bez pritomnosti maleho, vim, ze to jednou zase prijde, nechci maleho odstrkovat nikam, neni to jen o tom, ze neusina sam, ale i o lehkem spani, coz ho neodnaucime jen tak :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22172
14.1.20 15:26

@Brevnovanka88 a usínání při kojení je problém proč? Já jsem vždycky večerní kojení nechávala jako poslední. Ročního doteď uspávám kojením nebo houpáním. Nebude to tak věčně, je třetí, starší už jsou velcí, ty už fakt neuspavam. Ale miminko do 1 roku je jiná liga. Má na to právo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14.1.20 15:29

@SlečnaDahlia moc dekuju, je to nase prvni miminko a hodne balancuju mezi tim, co se ode me ocekava a co je mi prijemne. Sama bych s malym spala asi dal, manzel neni nijak vyrazne proti. Ideal by pro me byl, ciste z hlediska komfortu, aby maly usnul klidne u prsu, ale pak spal ve svem v noci a my meli svuj prostor, coz ale moc nejde, protoze maly se pri prendani do postylly vzbudi a jsem zase na zacatku…proto jsem chtela, aby se naucil usinat bez prsu a jak pisu jinde tady, na uspani ukolebavkou, pohadkou, hlazenim atd maly proste neni, nezabira to na nej a place, dokud zase nedam prso :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22172
14.1.20 15:31

@Brevnovanka88 jo tak můj taky pracuje, dokonce dojíždí 40 km ale je v 15:30 obvykle doma. Extrém mi to přijde teda. Chápu že to asi jinak nejde, ale netrápila bych kvůli tomu dítě.
Mně zas přijde, že někdo má o mateřství zkreslené představy a něco si vysnil a ono je to jinak. To je pochopitelně náročné si to přiznat. Ale takové rodičovství je. Po určitou dobu opravdu jde dost věcí bokem, přizpůsobuje se člověk spíš dítěti než naopak. Opravdu to rychle uteče, společných večerů ještě bude ( ono to i člověka nutí být flexibilní, kreativní, v tom trávení času s partnerem), ale to že jsem kdysi nechala párkrát děti zbytečně brečet nezapomenu jen tak. A to už chodí do školy.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14.1.20 15:31

@andelka83 dekuju moc za reakci, za me na tom spatneho neni nic, ale maly ted u toho dost blbne a uz je to spis tak, ze si lokne, odvali se (kojim vleze, vsede mi to proste od jeho narozeni nejde), zas se privali, lokne si a tak treba hodinu, to mi proste prijde moc :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22172
14.1.20 15:33
@Brevnovanka88 píše:
@SlečnaDahlia moc dekuju, je to nase prvni miminko a hodne balancuju mezi tim, co se ode me ocekava a co je mi prijemne. Sama bych s malym spala asi dal, manzel neni nijak vyrazne proti. Ideal by pro me byl, ciste z hlediska komfortu, aby maly usnul klidne u prsu, ale pak spal ve svem v noci a my meli svuj prostor, coz ale moc nejde, protoze maly se pri prendani do postylly vzbudi a jsem zase na zacatku…proto jsem chtela, aby se naucil usinat bez prsu a jak pisu jinde tady, na uspani ukolebavkou, pohadkou, hlazenim atd maly proste neni, nezabira to na nej a place, dokud zase nedam prso :nevim:

Možná je na to prostě malý. Pohádky a zpívání u nás fungovaly tak od 3 let, určitě ne v 8 měsících. Je to miminko, máma, teplo, prso je jeho jistota, celý svět..nechce být samo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7173
14.1.20 15:33
@andelka83 píše:
Popravdě já si myslím, že každá máma nějak " vyvnima" jaké dítě nafasovala a podle toho se chová, jedná. Proto některé děti usnou samy a jiné ne. Že to není o metodě. Takže si nevyčítej, že jsi ho měla u sebe, ono by nejspíš stejně samo neusinalo a donutilo by tě ho u sebe mít.

Tohle mně treba potvrdila zkušenost s mými dětmi. Syn kojený, uspáván ještě ve dvou letech, neustále lehké spaní, dodnes se v noci budí. Dcera je na UM, ale od porodu usne, kam ji odložím a až na výjimky spí celou noc, je jí 6 měsíců. Čím víc jsem se něco snažila lámat přes koleno a dítě k tomu,, donutit", tak tím víc se to odrazilo na jeho chování a celkovém spánku. Nejvíc mi vždy pomohlo smířit se se situací, ať už šlo o cokoliv a dítěti se v rámci možností přizpůsobit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22172
14.1.20 15:35
@Brevnovanka88 píše:
@andelka83 dekuju moc za reakci, za me na tom spatneho neni nic, ale maly ted u toho dost blbne a uz je to spis tak, ze si lokne, odvali se (kojim vleze, vsede mi to proste od jeho narozeni nejde), zas se privali, lokne si a tak treba hodinu, to mi proste prijde moc :nevim:

Jo, to teď máme taky. Spí s námi v posteli, večer též kojím vleže ( ale usíná mi i při kojení v sedě, dopoledne a odpoledne), ono je to neklidné kojení normální, večer je pro mozeček náročný čas. Navíc v 8 měsících je období separační úzkosti. Takže to miminko potřebuje náruč a jistotu víc než jindy.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5514
14.1.20 15:35
@Brevnovanka88 píše:
@Aduš8 mas pravdu, rada bych usinala v blizkosti manzela, vim, ze je vlastne neprirozene usinat sam, proc taky ze :nevim: jenze ja malehi neumim uspat jinak nez prsem, kdybych to umela, delam to tak. On se nenecha dat do postylky a nenecha si treba zpivat nebo neco vypravet, polozim ho tam a i kdyz zkousim ukolebavky tise nebo pohadku, stejne krici jak kdyz jsme ho nechali, aby usnul sam :nevim: trapi me to kojeni jako prostredek k usnuti, kdyby stacila pisnicka, pohadka nebo hladit po zadickach nebo drzet za ruku nez usne u sebe v postylce, ale ono to nefunguje, tak jsme zkusili tohle, ale mam z toho tak spatny pocit, ze tusim, ze nevydrzim :nevim:

Hele na pohadky a pisnicky je dost maly, to proste v klidu nebude. Kor kdyz neni zvykly ;) mala u prsa usinala a co malo pres rok a pul. Pak jsem ji odstavila - ze dne na den (u nas byl problem nejedeni). Zpivala jsem ji, povidala, chovala. Asi tri vecery chvili plakala, nez usnula, ale samotnou bych ji nenechala. Porad jsem byla u ni - chovala, hladila, povidala…ty deti to opravdu nechapou.
Ted uz neplace, usne (jsem tam s ni), pak odejdu a ona spinka v postylce :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7173
14.1.20 15:35

A nešlo by to vyřešit postýlkou bez postranice u tvé postele. Kojila jsem takhle syna v noci, vždycky nenápadně prso vytáhla a nemusela s ním hýbat. Ale prostor jsme měli oba svůj

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14.1.20 15:37

@andelka83 Urcite se podrizujeme malemu, jsme tu pro nej, asi je problem ve mne, ze mam nerealne predstavy o materstvi celkove, ze jsem necekala, ze je to tak tezke :nevim: takze pak na sebe kladu naroky, ze jsem spatna mama, protote jsem maleho naucila usinat u prsu (no nenaucila, proste to tak mel od narozeni sam od sebe) a porovnavam sebe se zbytkem rodiny jak to delali oni, pritom mas maly je svuj a proste me treba potrebuje vic ted, navic jak tady nekdo psal, asi opravdu vnim ted jen v tendencich mamu nevidim=mama tu neni=jsem sam, nevi, ze stojim za dvermi a brecim taky a cekam, ze ho zas pujdu ukonejsit nez pak zase odejdu. Asi to ode me byl nesmysl se nutit do neceho, co nechci delat. Spis asi zkusim zapracovat na tom, aby spal ve svem, klidne po usnuti pri kojeni a aby se manzel vratil spat k nam do loznice, on se nechtel stehovat, ale maly se jednu dobu budil i 10× za noc a to by do te prace proste nevstal. Ted se maly budi 2× a manzel prospi leccos, takze by to uz melo byt lepsi. Stmeli mas to jako manzele zas i jako rodinu a nebudu se nervovat zbytecne. Moc mi vase komentare pomohly :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama